Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Řešení dotazu:
Právě mi v kapse zapípal detektor trapných dotazů. Ne, takhle to nejde.
Výuka základů programování je od toho, aby se člověk naučil základy programování, nikoliv aby zkoušel bez přemýšlení memorovat něčí řešení.
Lepší způsob, jak položit tento dotaz, by byl: „Mám tenhle úkol, k jeho řešení jsem naprogramoval tenhle kousek kódu, ale nefunguje mi to — chci, aby kód udělal A, ale když ho spustím, stane se B.“
S takovým^^^ dotazem by určitě kdekdo rád pomohl. Dotaz položený ve stylu „vyřešte za mě prosím příklad do písemky“ ovšem není dobrý nápad.
Pochybuju, že by slečna toužila jen tak si doma pro zábavu programovat.Já potkávám uživatele, kteří by programování zoufale potřebovali, ale neumí to a tak mají smůlu.
Přesně tak. Já si sice třeba (občas taky) programuju pro zábavu, ale většina programování a skriptování je zkrátka nezbytnost, nikoliv zábava.
Nemusí to být nutně doma. Je spousta interpretů Pythonu pro Android a iPhone. Navíc jsou webová IDE a interpreti. Na jeden jsem odkazoval níže. Přístup k Pythonu je prostě otázkou sekund, nejdéle minut.
Divím se, že tohle příslušný vyučující svým žákům nevysvětlil. Nebo možná jo, ale nikdo ho neposlouchal — klasika.
Chodím na gymnázium a informatice se dále věnovat nepotřebuji.Chodím na matfyz a datovým strukturám se dále věnovat nepotřebuji. Napište za mě splay tree…
Python doma nemám, pouze ve škole.Myslím, že příčina tohoto problému by se měla řešit. Jinak https://ideone.com/.
Děkuji sice za rady, ale pro člověka, který tomu rozumí jako kozel petrželi, jsou stále jaksi nepoužitelné..Naopak: dostala jsi mnohem víc, než na co ses ptala. Místo řešení svého konkrétního problému jsi dostala návod pro řešení všemožných dalších problémů! (pokud napíšeš -- jak zmiňoval Andrej -- „tento kód jsem napsala a ladila, ale dělá A a já myslím, že má dělat B“ -- pak ti určitě někdo (třeba já) určitě pomůže)
Chodím na gymnázium a informatice se dále věnovat nepotřebuji.
Špatně. Ve 21. století je informatika tak zásadní součástí všeho, co se ve světě děje, že v podstatě neexistuje možnost vyhnout se jí. Tohle je stejný nesmysl jako tvrdit, že po škole dál nepotřebuji číst a psát.
Python doma nemám, pouze ve škole.
Nesmysl. Implementace Pythonu jsou veřejně dostupné open-source projekty a každý si může stáhnout a nainstalovat Python, kdy se mu zachce.
Ale už nebudu mít možnost si je sama znovu zkusit, jelikož příště již z toho píšeme pisemku.
Dost podivná výmluva. Stažení a instalace interpreta Pythonu zabere asi tak 5 minut. Co takhle vyzkoušet online interpreta Pythonu? Načtení takové stránky zabere 5 sekund. Co takhle interpret Pythonu pro iPhone nebo Android? Těch je taky spousta.
Děkuji sice za rady, ale pro člověka, který tomu rozumí jako kozel petrželi, jsou stále jaksi nepoužitelné.
Ano, obsahu základního vzdělání je třeba jaksi porozumět. A porozumět mu musí každý — to za nikoho nezařídí ostatní tím, že napíšou řešení jednoho konkrétního úkolu.
int x = 9;
if ((x % 3) == 0)
printf("Cislo %d je delitelne tremi.\n", x);
Takže pokud se zbytek po dělení rovná nule, je splněna podmínka a číslo je dělitelné třemi. Podmínky děláme pomocí if a mohou se ještě rozvětvit o else a else if, v pythonu je místo else if zkráceně elif.
x = raw_input()
x = int(x)
if not (x % 2):
print "Cislo %d je delitelne dvema.\n" % (x)
Když zadáváš číslo z klávesnice, tak abys s ním mohla provádět matematické operace, musíš ho převést na celočíselný typ integer, jelikož funkce raw_input() ukládá čísla jako řetězce (slova).
Python 3 nemá raw_input(), nýbrž input().
A tohle^^^ skvěle ilustruje důvod, proč je důležité umět řešit úkoly samostatně a hledat v dokumentaci. Pokud někdo jen slepě vezme navržené řešení pro Python 2, Python 3 + raw_input() bude bez schopnosti číst dokumentaci nepřekonatelný „showstopper“.
A ještě pro úplnost, starý print taky nebude fungovat.
print('{0:d} je dělitelné {1:d}'.format(x, 2))
print('%d je dělitelné %d' % (x, 2))
Přetížený operátor % může být na první pohled matoucí, v souvislosti s výkladem o dělitelnosti. 
Mezi 2 a 3 byl trochu vývojový skok například i v zápisu volání prostého výpisu na obrazovku.
No, tam se dá držet určité společné podmnožiny:
print(jeden_argument)
Samozřejmě ale stačí drobný přehmat k tomu, aby si to každá verze vyložila o poznání jinak:
print(jeden_argument,)
Zajímavější „novinky“ jsou až v typovém systému (vždy se použije „nový“ systém a není nutné dědit od object) nebo v líném vyhodnocování (kde .items() vzdáleně odpovídají někdejším .iteritems()) a podobně. Ale s tím se člověk u takhle jednoduchého zadání většinou nesetká.
n = int(input())
if not n % 2:
print("cislo je sude")
if n == 0:
print("cislo je nulove")
elif n > 0:
print("cislo je kladne")
else:
print("cislo je zaporne")
def x(i):
return not bool(i % 3)
interval = tuple(range(6 + 1, 15 + 1))
delitelne = tuple(filter(x, interval))
print(interval)
print(delitelne)
print(sum(delitelne))
Tiskni
Sdílej: