Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Řešení dotazu:
Právě mi v kapse zapípal detektor trapných dotazů. Ne, takhle to nejde.
Výuka základů programování je od toho, aby se člověk naučil základy programování, nikoliv aby zkoušel bez přemýšlení memorovat něčí řešení.
Lepší způsob, jak položit tento dotaz, by byl: „Mám tenhle úkol, k jeho řešení jsem naprogramoval tenhle kousek kódu, ale nefunguje mi to — chci, aby kód udělal A, ale když ho spustím, stane se B.“
S takovým^^^ dotazem by určitě kdekdo rád pomohl. Dotaz položený ve stylu „vyřešte za mě prosím příklad do písemky“ ovšem není dobrý nápad.
Pochybuju, že by slečna toužila jen tak si doma pro zábavu programovat.Já potkávám uživatele, kteří by programování zoufale potřebovali, ale neumí to a tak mají smůlu.
Přesně tak. Já si sice třeba (občas taky) programuju pro zábavu, ale většina programování a skriptování je zkrátka nezbytnost, nikoliv zábava.
Nemusí to být nutně doma. Je spousta interpretů Pythonu pro Android a iPhone. Navíc jsou webová IDE a interpreti. Na jeden jsem odkazoval níže. Přístup k Pythonu je prostě otázkou sekund, nejdéle minut.
Divím se, že tohle příslušný vyučující svým žákům nevysvětlil. Nebo možná jo, ale nikdo ho neposlouchal — klasika.
Chodím na gymnázium a informatice se dále věnovat nepotřebuji.Chodím na matfyz a datovým strukturám se dále věnovat nepotřebuji. Napište za mě splay tree…
Python doma nemám, pouze ve škole.Myslím, že příčina tohoto problému by se měla řešit. Jinak https://ideone.com/.
Děkuji sice za rady, ale pro člověka, který tomu rozumí jako kozel petrželi, jsou stále jaksi nepoužitelné..Naopak: dostala jsi mnohem víc, než na co ses ptala. Místo řešení svého konkrétního problému jsi dostala návod pro řešení všemožných dalších problémů! (pokud napíšeš -- jak zmiňoval Andrej -- „tento kód jsem napsala a ladila, ale dělá A a já myslím, že má dělat B“ -- pak ti určitě někdo (třeba já) určitě pomůže)
Chodím na gymnázium a informatice se dále věnovat nepotřebuji.
Špatně. Ve 21. století je informatika tak zásadní součástí všeho, co se ve světě děje, že v podstatě neexistuje možnost vyhnout se jí. Tohle je stejný nesmysl jako tvrdit, že po škole dál nepotřebuji číst a psát.
Python doma nemám, pouze ve škole.
Nesmysl. Implementace Pythonu jsou veřejně dostupné open-source projekty a každý si může stáhnout a nainstalovat Python, kdy se mu zachce.
Ale už nebudu mít možnost si je sama znovu zkusit, jelikož příště již z toho píšeme pisemku.
Dost podivná výmluva. Stažení a instalace interpreta Pythonu zabere asi tak 5 minut. Co takhle vyzkoušet online interpreta Pythonu? Načtení takové stránky zabere 5 sekund. Co takhle interpret Pythonu pro iPhone nebo Android? Těch je taky spousta.
Děkuji sice za rady, ale pro člověka, který tomu rozumí jako kozel petrželi, jsou stále jaksi nepoužitelné.
Ano, obsahu základního vzdělání je třeba jaksi porozumět. A porozumět mu musí každý — to za nikoho nezařídí ostatní tím, že napíšou řešení jednoho konkrétního úkolu.
int x = 9;
if ((x % 3) == 0)
printf("Cislo %d je delitelne tremi.\n", x);
Takže pokud se zbytek po dělení rovná nule, je splněna podmínka a číslo je dělitelné třemi. Podmínky děláme pomocí if a mohou se ještě rozvětvit o else a else if, v pythonu je místo else if zkráceně elif.
x = raw_input()
x = int(x)
if not (x % 2):
print "Cislo %d je delitelne dvema.\n" % (x)
Když zadáváš číslo z klávesnice, tak abys s ním mohla provádět matematické operace, musíš ho převést na celočíselný typ integer, jelikož funkce raw_input() ukládá čísla jako řetězce (slova).
Python 3 nemá raw_input(), nýbrž input().
A tohle^^^ skvěle ilustruje důvod, proč je důležité umět řešit úkoly samostatně a hledat v dokumentaci. Pokud někdo jen slepě vezme navržené řešení pro Python 2, Python 3 + raw_input() bude bez schopnosti číst dokumentaci nepřekonatelný „showstopper“.
A ještě pro úplnost, starý print taky nebude fungovat.
print('{0:d} je dělitelné {1:d}'.format(x, 2))
print('%d je dělitelné %d' % (x, 2))
Přetížený operátor % může být na první pohled matoucí, v souvislosti s výkladem o dělitelnosti. 
Mezi 2 a 3 byl trochu vývojový skok například i v zápisu volání prostého výpisu na obrazovku.
No, tam se dá držet určité společné podmnožiny:
print(jeden_argument)
Samozřejmě ale stačí drobný přehmat k tomu, aby si to každá verze vyložila o poznání jinak:
print(jeden_argument,)
Zajímavější „novinky“ jsou až v typovém systému (vždy se použije „nový“ systém a není nutné dědit od object) nebo v líném vyhodnocování (kde .items() vzdáleně odpovídají někdejším .iteritems()) a podobně. Ale s tím se člověk u takhle jednoduchého zadání většinou nesetká.
n = int(input())
if not n % 2:
print("cislo je sude")
if n == 0:
print("cislo je nulove")
elif n > 0:
print("cislo je kladne")
else:
print("cislo je zaporne")
def x(i):
return not bool(i % 3)
interval = tuple(range(6 + 1, 15 + 1))
delitelne = tuple(filter(x, interval))
print(interval)
print(delitelne)
print(sum(delitelne))
Tiskni
Sdílej: