Zemřel Rob Grant, spolutvůrce kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Apple oznámil, že iPhone a iPad jako první a jediná zařízení pro koncové uživatele splňují požadavky členských států NATO na zabezpečení informací. Díky tomu je možné je používat pro práci s utajovanými informacemi až do stupně „NATO Restricted“, a to bez nutnosti instalovat speciální software nebo měnit nastavení. Žádné jiné běžně dostupné mobilní zařízení tak vysokou úroveň státní certifikace dosud nezískalo.
Americký provozovatel streamovací platformy Netflix odmítl zvýšit nabídku na převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). Netflix to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Jeho krok po několikaměsíčním boji o převzetí otevírá dveře k akvizici WBD mediální skupině Paramount Skydance, a to zhruba za 111 miliard dolarů (2,28 bilionu Kč).
Americká společnosti Apple přesune část výroby svého malého stolního počítače Mac mini z Asie do Spojených států. Výroba v závodě v Houstonu by měla začít ještě v letošním roce, uvedla firma na svém webu. Apple také plánuje rozšířit svůj závod v Houstonu o nové školicí centrum pro pokročilou výrobu. V Houstonu by měly vzniknout tisíce nových pracovních míst.
Vědci Biotechnologické společnosti Cortical Labs vytvořili biopočítač nazvaný CL1, který využívá živé lidské mozkové buňky vypěstované z kmenových buněk na čipu. Po úspěchu se hrou PONG se ho nyní snaží naučit hrát DOOM. Neurony přijímají signály podle toho, co se ve hře děje, a jejich reakce jsou převáděny na akce jako pohyb nebo střelba. V tuto chvíli systém hraje velmi špatně, ale dokáže reagovat, trochu se učit a v reálném čase se hrou
… více »Pro testování byl vydán 4. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Ben Sturmfels oznámil vydání MediaGoblinu 0.15.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. MediaGoblin (Wikipedie) je svobodná multimediální publikační platforma a decentralizovaná alternativa ke službám jako Flickr, YouTube, SoundCloud atd. Ukázka například na LibrePlanet.
TerminalPhone (png) je skript v Bashi pro push-to-talk hlasovou a textovou komunikaci přes Tor využívající .onion adresy.
Před dvěma lety zavedli operátoři ochranu proti podvrženým hovorům, kdy volající falšuje čísla anebo se vydává za někoho jiného. Nyní v roce 2026 blokují operátoři díky nasazeným technologiím v průměru 3 miliony pokusů o podvodný hovor měsíčně (tzn., že k propojení na zákazníka vůbec nedojde). Ochrana před tzv. spoofingem je pro zákazníky a zákaznice všech tří operátorů zdarma, ať už jde o mobilní čísla nebo pevné linky.
Společnost Meta (Facebook) předává React, React Native a související projekty jako JSX nadaci React Foundation patřící pod Linux Foundation. Zakládajícími členy React Foundation jsou Amazon, Callstack, Expo, Huawei, Meta, Microsoft, Software Mansion a Vercel.
Řešení dotazu:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
split ?
přepínač
-l, --lines=NUMBER
put NUMBER lines/records per output file
Technická poznámka: Nic takového jako „přípona“ neexistuje. Název souboru může a nemusí obsahovat tečku / tečky.
to ze Linux/UN*X ji nepozaduje na tom nic nemeni :)
Takže u soubor.tar.gz je „přípona“ jenom gz? Jak to? Proč? (A dává to smysl, s ohledem na obsah souboru?)
Sorry jako, nic takového jako přípona neexistuje.
Že je UNIX v oblasti souborových systémů jakási norma, to je pravda; nějakých 50 let už to tak je. Takže pokud UNIX nic takového jako příponu nezná, dá se s klidem říct, že přípona neexistuje.
Jo, že jistý rychlý a špinavý „operační systém“ (sesmolený kýmsi za víkend a prodávaný davům neználků) kdysi umožňoval rozšířit úžasně dlouhé 8-znakové názvy o 3 znaky za tečkou, to je jakási ošklivá historie, na kterou nejlepší zapomenout. Podobně jako na fakt, že se ve středověkých městech vylévala hovna na ulici.
Už dávno sa aj v Linuxe berie do úvahy prípona súboru.
To je zajímavý názor. Kde přesně ve zdrojácích kernelu tohle braní přípony do úvahy najdu?
Aha. 
Tak děkuji za potvrzení toho, co jsem psal výše: v kernelu nic takového není. Jediný případ, kdy má tečka v UNIXových názvech souborů speciální význam, jsou adresáře „.“ a „..“.
Správce souborů, jako každý userspace program, může klidně považovat za důležité předpony, přípony i kterékoliv jiné části názvů souborů. To ale nic nemění na faktu, že z hlediska operačního systému a filesystému žádná přípona neexistuje.
Šmarja, já jsem vůbec neřešil, jak se zdrojáky jmenují, ale co dělají. (Toto už snad ani není obvyklá „argumentace“ typu kátřidAR, toto už je o level jinde.)
Pokud nějaký program očekává konec názvu .txt, tak ať mu uživatel klidně ten soubor přejmenuje, jak je potřeba. A co má být?
Freedsktop specifikace se týká kernelu nebo userspace? (Hint: Počítá freedesktop s konkrétním kernelem? Počítá s konkrétním filesystémem? Říká někde, že celý kernel a/nebo některý filesystém musí speciálně chápat konstrukt zvaný přípona? Ne.)
Mohl jsi zvolit mnohem okatější jakože-rádoby-protipříklad: „skryté“ soubory a adresáře s názvy začínajícími tečkou. (Zase ta tečka z hlediska (file)systému nic neznamená; je to jenom konvence, která říká, co se nemusí příliš okatě ukazovat v souborových manažerech.) Jenže tomuhle zjevnému příkladu se tady zatím každý potichu vyhnul, protože zrovna tam není jasné, co má být přípona. Takže když mám někde adresář .config, má příponu nebo ne? Je .config jméno nebo přípona?
Zkrátka a dobře, báje o příponě je skvělý způsob, jak se zamotat do slovíčkaření.
A ať už jsem se tvářil tak nebo onak, přípona neexistuje.
cp /etc/passwd /tmp/foo.jpga potom správcovi súborov kliknem na /tmp/foo.txt tak sa mi otvorí prehliadač obrázkov a nie textový editor? Tak to máš teda blbého správcu súborov
Už dávno sa aj v Linuxe berie do úvahy prípona súboru. Časy keď sa zisťoval typ súboru podľa jeho obsahu a následné vykonanie akcie (kombinácia nástroja file, a mime-type) stratili svoje čaro.Cože?! Jsi spadl z višně, ne? Vyzkoušej si příkaz
23.2.2021 16:15
file.
Takže u soubor.tar.gz je „přípona“ jenom gz?Ano, samozřejmě.
$ file test.tar.gz test.tar.gz: gzip compressed data, last modified: Sat Feb 27 12:51:33 2021, from Unix, original size 10240
Jak to? Proč? (A dává to smysl, s ohledem na obsah souboru?)Dává to dokonalý smysl.
$ gzip -d test.tar.gz $ ls test.tar $ tar -xvf test.tar test.txt $ ls test.tar test.txtJinak řečeno: soubor
test.tar.gz dekomprimuji programem gzip, čímž získám test.tar. To už je archiv, který sám o sobě může obsahovat různé soubory o různých příponách, pročež není zvykem je uvádět – nedává to smysl. V tomto případě, kdy jsem do .tar.gz ukryl jediný soubor, bych sice mohl celý archiv označit jako test.txt.tar.gz, ale ukazoval bych tím akorát svou hloupost a úplně zbytečné použití taru. Daleko smysluplnější by bylo test.txt.gz – a vskutku, s podobnými názvy se již setkat lze.
Sorry jako, nic takového jako přípona neexistuje.Přípona, anglicky bychom řekli suffix, je věc, která existuje tak nějak z definice.
Takže pokud UNIX nic takového jako příponu nezná, dá se s klidem říct, že přípona neexistuje.UNIX nezná tvojí mámu, ale to neznamená, že neexistuje/neexistovala.
Jo, že jistý rychlý a špinavý „operační systém“ (sesmolený kýmsi za víkend a prodávaný davům neználků) kdysi umožňoval rozšířit úžasně dlouhé 8-znakové názvy o 3 znaky za tečkou, to je jakási ošklivá historie, na kterou nejlepší zapomenout. Podobně jako na fakt, že se ve středověkých městech vylévala hovna na ulici.V MS-DOSu měla přípona technický význam. Nejen v tom, že se jí dostávalo zvláštního zacházení na úrovni souborového systému (tečka samotná nebyla ve FAT uložená a např. názvy
SOUBOR a SOUBOR. jsou proto identické), ale i proto, že se jednalo o primární a většinou asi jediný způsob určení typu souboru. Např. validní dávkový soubor, ovšem s jinou příponou než .BAT, by ze standardního COMMAND.COM zkrátka nešel spustit (pokud si správně vzpomínám).
V UNIX-like systémech se s takto rigidními požadavky obvykle nesetkáváme a většina softwarového vybavení umí pracovat s libovolně pojmenovanými soubory. Přípona přežívá zejména jako užitečná konvence, která umožňuje na první pohled a s pomocí standardních nástrojů (jako např. ls nebo mc) poznat typ souboru. Je to možná trochu smutné, že ve 21. století stále pracujeme s vlastně, mohli bychom to tak nazvat, nízkoúrovňovými nástroji, které sami od sebe neudělají ten krok navíc a neřeknou nám skutečný význam toho kterého souboru, nýbrž se musíme spoléhat na jmenné konvence (!), ale na druhou stranu je to jednoduché a většinou to dobře funguje.
Ale zpátky k tématu:
Rozdělilo to, jenomže do souborů bez přípony .txt co je mi k ničemu.Jak jinak bys tedy formuloval tazatelův výrok ty? On potřeboval, aby mu to vygenerovalo soubory, jejichž názvy končí znakyTechnická poznámka: Nic takového jako „přípona“ neexistuje. Název souboru může a nemusí obsahovat tečku / tečky.
.txt. A tomu se prostě říká přípona. Stejně tak by mohl chtít, aby ty názvy začínaly nějakou předponou, prefixem. Poznámka o „neexistenci přípon“ je snaha o zbytečné hnidopišství, navíc založené na mylné domněnce, že přípona musí být část názvu souboru se speciálním technickým významem.
archiv.tar.gz také občas používá archiv.tgz.
Technická poznámka: Nic takového jako „přípona“ neexistuje. Název souboru může a nemusí obsahovat tečku / tečky.
Máš pravdu, ale my, co jsme začínali na RSX-11 a MS-DOS 3.3, tomu tak říkáme.
Jirka
Ano, zlozvyků je těžké se zbavit, ale je dobré se o to alespoň pokusit.
23.2.2021 13:04
NUKE GAZA! 🎆 | skóre: 37
| blog: Grétin blogísek
| 🇮🇱==❤️ , 🇵🇸==💩 , 🇪🇺==☭
co třeba jako awk :O ;D
awk 'NR%100==1{nazev=++i".txt";}{print > nazev}' vstupni_soubor.txt
Domácí úkoly je třeba řešit samostatně. Jedině tak se člověk něco naučí. Hledání řešení a metoda pokus/omyl je nezbytným předpokladem k pozdějšímu zvládnutí předmětu či oboru.
split_file() {
local -r file="$1"
local -ri lines="${2:-10}"
local -i blocknum=0
local -i linenum=0
local line
for ((;;)); do
while read line; do
echo "$line"
if ! ((++linenum % lines)); then
((++blocknum))
continue 2
fi
done > "${file}.$((blocknum))"
break
done < "$file"
}
Příklad použití:
cd /tmp cp /proc/cpuinfo . split_file cpuinfo
Tiskni
Sdílej:
