Softwarový syntezátor pro Linux Yoshimi (fork ZynAddSubFX) byl vydán ve verzi 2.0. Lukáš Růžička představuje Yoshimi v článku Hahaha Yamaha aneb Jak si z notebooku udělat synťák? na MojeFedora.cz.
Byla vydána nová verze 21.0 komunitní edice multiplatformního v Javě naprogramovaného univerzálního SQL klienta a nástroje pro správu databází DBeaver (Wikipedie). Proběhla změna číslování. Verze 21.0 vychází po verzi 7.3. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 103 (pdf), HackSpace 40 (pdf), Wireframe 47 (pdf) a Hello World 15 (pdf).
Google na svém blogu věnovaném AI představil nový hlasový kodek Lyra. Kvalitou je kodek Lyra s datovým tokem 3 kbps srovnatelný s kodekem Opus s datovým tokem 8 kbps.
Po šestnácti měsících byla vydána nová verze 2.3 a krátce na to opravná verze 2.3.1 open source nástroje OnionShare pro přenos souborů, hostování webů a chatování přes Tor. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Pro Linux je OnionShare k dispozici také ve formátech Flatpak a Snap.
Bola vydaná nová verzia komunitnej distribúcie Mageia 8, ktorá je priamym nasledovníkom niekdajšej Mandrake/Mandrivy. Prináša podporu pre architektúru ARM, novšie prostredie GNOME 3.38.3 a KDE Plasma 20.12.0 a prechod na Python 3. Viac info sa dozviete v poznámkach k vydaniu, ináč Mageia je plne lokalizovaná do národných jazykov a poskytuje tak ako klasické aj živé inštalačné obrazy.
GNU poke dospěl po třech letech vývoje do verze 1.0. Jedná se o interaktivní rozšiřovatelný editor pro práci se strukturovanými binárním daty. Přednáška věnovaná GNU poke na konferenci Kernel Recipes 2019.
Počet sad změn v OpenStreetMap dosáhl 100 milionů. Uživatel Lamine Ndiaye přidal budovy ve vesnici Nianiane v Senegalu.
Byla vydána nová stabilní verze 2.92 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
Společnost Framework představila svůj první produkt: Framework Laptop. Jedná se o modulární notebook, který bude možné "libovolně" konfigurovat, upgradovat a opravovat. Podrobnosti budou zveřejňovány postupně. V prodeji by měl být v létě [Hacker News].
Řešení dotazu:
split
?
přepínač
-l, --lines=NUMBER
put NUMBER lines/records per output file
Technická poznámka: Nic takového jako „přípona“ neexistuje. Název souboru může a nemusí obsahovat tečku / tečky.
Takže u soubor.tar.gz
je „přípona“ jenom gz
? Jak to? Proč? (A dává to smysl, s ohledem na obsah souboru?)
Sorry jako, nic takového jako přípona neexistuje.
Že je UNIX v oblasti souborových systémů jakási norma, to je pravda; nějakých 50 let už to tak je. Takže pokud UNIX nic takového jako příponu nezná, dá se s klidem říct, že přípona neexistuje.
Jo, že jistý rychlý a špinavý „operační systém“ (sesmolený kýmsi za víkend a prodávaný davům neználků) kdysi umožňoval rozšířit úžasně dlouhé 8-znakové názvy o 3 znaky za tečkou, to je jakási ošklivá historie, na kterou nejlepší zapomenout. Podobně jako na fakt, že se ve středověkých městech vylévala hovna na ulici.
Už dávno sa aj v Linuxe berie do úvahy prípona súboru.
To je zajímavý názor. Kde přesně ve zdrojácích kernelu tohle braní přípony do úvahy najdu?
Aha. Tak děkuji za potvrzení toho, co jsem psal výše: v kernelu nic takového není. Jediný případ, kdy má tečka v UNIXových názvech souborů speciální význam, jsou adresáře „
.
“ a „..
“.
Správce souborů, jako každý userspace program, může klidně považovat za důležité předpony, přípony i kterékoliv jiné části názvů souborů. To ale nic nemění na faktu, že z hlediska operačního systému a filesystému žádná přípona neexistuje.
Šmarja, já jsem vůbec neřešil, jak se zdrojáky jmenují, ale co dělají. (Toto už snad ani není obvyklá „argumentace“ typu kátřidAR, toto už je o level jinde.)
Pokud nějaký program očekává konec názvu .txt
, tak ať mu uživatel klidně ten soubor přejmenuje, jak je potřeba. A co má být?
Freedsktop specifikace se týká kernelu nebo userspace? (Hint: Počítá freedesktop s konkrétním kernelem? Počítá s konkrétním filesystémem? Říká někde, že celý kernel a/nebo některý filesystém musí speciálně chápat konstrukt zvaný přípona? Ne.)
Mohl jsi zvolit mnohem okatější jakože-rádoby-protipříklad: „skryté“ soubory a adresáře s názvy začínajícími tečkou. (Zase ta tečka z hlediska (file)systému nic neznamená; je to jenom konvence, která říká, co se nemusí příliš okatě ukazovat v souborových manažerech.) Jenže tomuhle zjevnému příkladu se tady zatím každý potichu vyhnul, protože zrovna tam není jasné, co má být přípona. Takže když mám někde adresář .config
, má příponu nebo ne? Je .config
jméno nebo přípona?
Zkrátka a dobře, báje o příponě je skvělý způsob, jak se zamotat do slovíčkaření.
A ať už jsem se tvářil tak nebo onak, přípona neexistuje.
cp /etc/passwd /tmp/foo.jpga potom správcovi súborov kliknem na /tmp/foo.txt tak sa mi otvorí prehliadač obrázkov a nie textový editor? Tak to máš teda blbého správcu súborov
Už dávno sa aj v Linuxe berie do úvahy prípona súboru. Časy keď sa zisťoval typ súboru podľa jeho obsahu a následné vykonanie akcie (kombinácia nástroja file, a mime-type) stratili svoje čaro.Cože?! Jsi spadl z višně, ne? Vyzkoušej si příkaz
file
.
Takže u soubor.tar.gz je „přípona“ jenom gz?Ano, samozřejmě.
$ file test.tar.gz test.tar.gz: gzip compressed data, last modified: Sat Feb 27 12:51:33 2021, from Unix, original size 10240
Jak to? Proč? (A dává to smysl, s ohledem na obsah souboru?)Dává to dokonalý smysl.
$ gzip -d test.tar.gz $ ls test.tar $ tar -xvf test.tar test.txt $ ls test.tar test.txtJinak řečeno: soubor
test.tar.gz
dekomprimuji programem gzip
, čímž získám test.tar
. To už je archiv, který sám o sobě může obsahovat různé soubory o různých příponách, pročež není zvykem je uvádět – nedává to smysl. V tomto případě, kdy jsem do .tar.gz
ukryl jediný soubor, bych sice mohl celý archiv označit jako test.txt.tar.gz
, ale ukazoval bych tím akorát svou hloupost a úplně zbytečné použití taru. Daleko smysluplnější by bylo test.txt.gz
– a vskutku, s podobnými názvy se již setkat lze.
Sorry jako, nic takového jako přípona neexistuje.Přípona, anglicky bychom řekli suffix, je věc, která existuje tak nějak z definice.
Takže pokud UNIX nic takového jako příponu nezná, dá se s klidem říct, že přípona neexistuje.UNIX nezná tvojí mámu, ale to neznamená, že neexistuje/neexistovala.
Jo, že jistý rychlý a špinavý „operační systém“ (sesmolený kýmsi za víkend a prodávaný davům neználků) kdysi umožňoval rozšířit úžasně dlouhé 8-znakové názvy o 3 znaky za tečkou, to je jakási ošklivá historie, na kterou nejlepší zapomenout. Podobně jako na fakt, že se ve středověkých městech vylévala hovna na ulici.V MS-DOSu měla přípona technický význam. Nejen v tom, že se jí dostávalo zvláštního zacházení na úrovni souborového systému (tečka samotná nebyla ve FAT uložená a např. názvy
SOUBOR
a SOUBOR.
jsou proto identické), ale i proto, že se jednalo o primární a většinou asi jediný způsob určení typu souboru. Např. validní dávkový soubor, ovšem s jinou příponou než .BAT
, by ze standardního COMMAND.COM
zkrátka nešel spustit (pokud si správně vzpomínám).
V UNIX-like systémech se s takto rigidními požadavky obvykle nesetkáváme a většina softwarového vybavení umí pracovat s libovolně pojmenovanými soubory. Přípona přežívá zejména jako užitečná konvence, která umožňuje na první pohled a s pomocí standardních nástrojů (jako např. ls
nebo mc
) poznat typ souboru. Je to možná trochu smutné, že ve 21. století stále pracujeme s vlastně, mohli bychom to tak nazvat, nízkoúrovňovými nástroji, které sami od sebe neudělají ten krok navíc a neřeknou nám skutečný význam toho kterého souboru, nýbrž se musíme spoléhat na jmenné konvence (!), ale na druhou stranu je to jednoduché a většinou to dobře funguje.
Ale zpátky k tématu:
Rozdělilo to, jenomže do souborů bez přípony .txt co je mi k ničemu.Jak jinak bys tedy formuloval tazatelův výrok ty? On potřeboval, aby mu to vygenerovalo soubory, jejichž názvy končí znakyTechnická poznámka: Nic takového jako „přípona“ neexistuje. Název souboru může a nemusí obsahovat tečku / tečky.
.txt
. A tomu se prostě říká přípona. Stejně tak by mohl chtít, aby ty názvy začínaly nějakou předponou, prefixem. Poznámka o „neexistenci přípon“ je snaha o zbytečné hnidopišství, navíc založené na mylné domněnce, že přípona musí být část názvu souboru se speciálním technickým významem.
archiv.tar.gz
také občas používá archiv.tgz
.
Technická poznámka: Nic takového jako „přípona“ neexistuje. Název souboru může a nemusí obsahovat tečku / tečky.
Máš pravdu, ale my, co jsme začínali na RSX-11 a MS-DOS 3.3, tomu tak říkáme.
Jirka
Ano, zlozvyků je těžké se zbavit, ale je dobré se o to alespoň pokusit.
co třeba jako awk :O ;D
awk 'NR%100==1{nazev=++i".txt";}{print > nazev}' vstupni_soubor.txt
Domácí úkoly je třeba řešit samostatně. Jedině tak se člověk něco naučí. Hledání řešení a metoda pokus/omyl je nezbytným předpokladem k pozdějšímu zvládnutí předmětu či oboru.
split_file() { local -r file="$1" local -ri lines="${2:-10}" local -i blocknum=0 local -i linenum=0 local line for ((;;)); do while read line; do echo "$line" if ! ((++linenum % lines)); then ((++blocknum)) continue 2 fi done > "${file}.$((blocknum))" break done < "$file" }
Příklad použití:
cd /tmp cp /proc/cpuinfo . split_file cpuinfo
Tiskni
Sdílej: