Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
V telefonu to urcite nic nevytvari, to by vyzadovalo bud nejakou Java aplikaci, nebo zasah do firmwaru. Tohle je proste nizkourovnovy ovladac, ktery, jak jsem to pochopil, prevadi modemove prikazy na stisknuti tlacitek mysi. Jak funguje ten joystick nevim, treba to prozkouma nekdo kvalifikovanejsi nez takovy lamer-programator, jako jsem ja.
#include fcntl .h #include linux/input.h #include linux/uinput.h int main() { int i,fd; struct uinput_user_dev device; struct input_event event; fd=open("/dev/uinput",O_WRONLY); strcpy(device.name,"test mouse"); device.idbus=BUS_RS232; device.idvendor=42; device.idproduct=42; device.idversion=42; device.absmin[ABS_X]=0; device.absmax[ABS_X]=255; device.absfuzz[ABS_X]=0; device.absflat[ABS_X]=0; ioctl(fd,UI_SET_EVBIT,EV_REL); for(i=REL_X;i je mensi REL_MAX;i++) ioctl(fd,UI_SET_RELBIT,i); write(fd,&device,sizeof(struct uinput_user_dev)); ioctl(fd,UI_DEV_CREATE); getchar(); event.type=EV_REL; event.code=REL_X; event.value=100; write(fd,&event,sizeof(struct input_event)); close(fd); }koukam "spis se jen domnivam" ze se proste otevre nejake spojeni s /dev/uinput a do toho uinputu se pak zapisuji nejake veci, ktere by mely ovladat to zarizeni. Ale ten uinput pak udela? ten zahybe napr. s USB mysi, kterou mam pripojenou, nebo musim do Xek pridat nejakou dalsi mys? takze jestli si to myslim spravne by ten program mohl zjednodusene vypadat nasledovne kdyz prijde z mobilu kod napr. E_YES, tak zapis do /dev/uinput treba posun mys o 5 bodu do leva ale nikde sem nenasel ja ovladat ten uinput, jak rict, aby se stiskla napr. klavesa mysi|na co je EV_REL a co dat za device.idbus stahnul jsem si z CVS bthid a v adresari utils2 je pouze adr. hid a nikde zadna dokumentace. promin, ze te takhle porad otravuju, ale rad bych to , i pres moji neznalost Cecka, doresil >> aby mohl za 3 tydny na obhajobe moji maturitni prace pouzivat jako dalkove ovladani prezentace mobil --- a hned po maturite se vrhnu na Cecko -- a nebo ji neudelam a vrhnu se z vokna ) ale v nejhorsim zari to taky jisti ))
Tiskni Sdílej: