Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Microsoft představil a pod licencí SIL Open Font License (OFL) na GitHubu zveřejnil font Cascadia Code. Font je určen především pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích (Přehled fontů s pevnou šířkou).
Tiskni
Sdílej:
Souhlas, Fira Code je celkem fajn a používám ji v Qt Creatoru.
Ale nejsem si jistý, jestli by bylo dobré ji dávat jako výchozí font. Přeci jen ty ligatury mohou být dost matoucí pro někoho, kdo s nimi nepočítá a nevidí za nimi ty původní samostatné znaky a syntaxi jazyka. Pak se ti místo != zobrazuje ≠, místo -> máš → atd. Když si to člověk nastaví vědomě sám, tak je to OK, ale pokud by se tyhle věci měli dít uživateli nějak magicky samy, tak to podle mého nadělá víc škody než užitku.
Já ti nevím, v Qt Creatoru jsem jen vybral písmo Fira Code a rázem tam ligatury jsou. A to samé v Netbeans nebo Kate :-) editoru. Schválně jsem to teď zkoušel přepnout na jiné a zpět a fakt stačí jen změnit písmo na Fira Code a mám tam ligatury. A konec konců tohle písmo používám právě kvůli nim.
Osobně to zatím jen zkouším v jednom IDE a můžu říct, že mi to přinejmenším nevadí. Jestli je to nějaký výrazný přínos, to zatím nedokážu posoudit. Z estetického hlediska je to lepší, ale že bych kvůli tomu byl při práci efektivnější, to netvrdím.
(každopádně i když se dva znaky slijí do jednoho, tak pořád dohromady mají šířku dvou znaků, takže to pořád funguje jako „monospace font“)
== a === pomocí ≡ a = je docela fajn, protože je poznám podle výraznosti znaku. Na druhou stranu slít <=/>= do ≤ a ≥ je při malých fontech matoucí. Pořád záleží na vkusu. Někoho mate už tvar znaku & – klasický kulatý a takový ten s vodorovnou čárkou (jako ve Fira Mono/Code). Náhled v příloze.
There are a lot of ways for a given sequence of characters, like “=>”, to end up in a source file. Depending on context, it doesn’t always mean the same thing.Ano, toto je validní argumentace, a ne v každém kontextu dva po sobě následující znaky musí znamenat totéž. Tj ten editor by při ligaturách musel rozlišovat kontext (dělá to?) a to by současně znamenalo, že jednou by se tytéž dva znaky zobrazily jako jeden slitý a jindy nikoliv. To mi nepřijde příliš nápomocné.