Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Samsung představil svůj nejnovější chytrý telefon Galaxy Z TriFold (YouTube). Skládačka se nerozkládá jednou, ale hned dvakrát, a nabízí displej s úhlopříčkou 10 palců. V České republice nebude tento model dostupný.
Koupil jsem si knížku pro uplné začátečníky v programování. Všechno je tam v pascalu. Existuje něco co bude dobře fungovat ve FreeBSD nebo Linuxu. Myslím tím Pascal pro tyhle OS . Chci se pilně učit. Děkuji za vlídné odpovědi. 
Řešení dotazu:
Tak díky za informaci. ta knížka se jmenuje "Programování pro uplné začátečníky " A má pro mne několik výhod. Pascal je pro mne dost dobrý, protože stejně nehodlám nijak programovat, spíš jen pochopit trochu, jen trošíčku podstatu. 
Jsou znalosti, které na nic nepotřebuji, stejně jako mají lidé na zahrádce kytky, které ani neprodávají. Jen je pěstují a dívají se na ně. Takhle to mám s programováním v Pascalu. Znát ty věci mi není k ničenu jinému, než si odpočinout a příjemně udržet mozek v chodu.
Starší články:
LinuxSoft.cz - Free Pascal
LinuxZone.cz - Free Pascal
Až budete chtít další téma na relaxaci doporučuji Linux - Začínáme programovat, překlad 4. vydání (PDF originálu 2. vydání, nebojte má sice mnoho stran, ale vše je tam krásně vysvětleno, určitě Vás to s Unixem spoutá ještě víc a znalosti využijete i v BSD
ve spojení s nepřekonatelnou knížkou od Pavla Herouta: Učebnice jazyka C. A ještě pěkné počteníčko od pana Raymonda.
Klídek.
Pascal je fajn. JE velmi přehledný, JE velmi srozumitelný a JDOU s ním řešit reálné problémy, stejně dobře jako v C.
JežíšMarjá - a) správný programátor by měl bez problémů zvládnout tři, čtyři jazyky a to jak jazyky založené na Algolu, tak jazyky založené na C. Programátor, co umí jen jeden jazyk je negramot a budižkničemu. b) Pascal je od začátku navržen jako programovací jazyk, kdežto C je a bude assambler s trochou čitelnější syntaxí. Popřemýšlejte, která syntaxe je logičtější, ta v Pascalu nebo ta v C? Proč pro operaci ekvivalenci musím v C používat ==, a proč pro přiřazení (což není ekvivalence) =?
Asi jsem se neměl ptát. Riskuji, že se mi tu programátoři zhádají, ale nakonec jako vždy jsem zjistil, že i tady na abíčku stačilo jen hledat. Našel jsem. 
Znalost LISPu není na škodu - zrovna tak se hodí třeba znalost Prologu.
Docela by mne zajímalo, co ze života nejde naprogramovat v Pascalu?
Je celá množina jazyků založených na Algolu - Pascal, Modula2-3, Ada, Visual Basic, VB.NET, PL/SQL, Oberon, což jsou jazyky, které přistupují k programování trochu z jiného úhlu a které jsou koncepčně navržené. Naprosto úžasný je třeba Oberon. Pascal se hodí mimo jiné proto, že je to jaká si lingua-franca mezi matematiky. Různé pseudo jazyky popisující algoritmy vycházejí většinou z Pascalu - což je spíš tradice, ponevadž ještě dříve se pro to používal Algol.
Mně spíš pobavila věta " Proč by se měl někdo učit Pascal, který má naschvál jinou syntax, když mu to bude komplikovat přechod na kterýkoli jiný jazyk?". Mimochodem s == měli problém i kovaní Cčkaři, takže v C se ustálil zápis
if ("konstanta" == prom), který pokud se programátor zapomene, tak alespoň signalizuje chybu. Jinak, co slušného si myslet o jazyku, který dovolí if (prom=neco) .. :)
Abychom si rozumněli - posledních 5 let píšu jen v C (píšu pro PostgreSQL), ale některé vymoženosti Cčka jsou, alespoň v kódu PostgreSQL, docela urputně potlačovány.
Proč by se měl někdo učit Pascal, který má naschvál jinou syntax, když mu to bude komplikovat přechod na kterýkoli jiný jazyk?Proč by měl někdo nutně přecházet na jiný jazyk?
Dávám jenom odkaz, nemám to vyzkoušený. Navíc tohle je jenom -- myslím -- kompilátor, nikoli IDE.
Tiskni
Sdílej: