Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Koupil jsem si knížku pro uplné začátečníky v programování. Všechno je tam v pascalu. Existuje něco co bude dobře fungovat ve FreeBSD nebo Linuxu. Myslím tím Pascal pro tyhle OS . Chci se pilně učit. Děkuji za vlídné odpovědi. 
Řešení dotazu:
Tak díky za informaci. ta knížka se jmenuje "Programování pro uplné začátečníky " A má pro mne několik výhod. Pascal je pro mne dost dobrý, protože stejně nehodlám nijak programovat, spíš jen pochopit trochu, jen trošíčku podstatu. 
Jsou znalosti, které na nic nepotřebuji, stejně jako mají lidé na zahrádce kytky, které ani neprodávají. Jen je pěstují a dívají se na ně. Takhle to mám s programováním v Pascalu. Znát ty věci mi není k ničenu jinému, než si odpočinout a příjemně udržet mozek v chodu.
Starší články:
LinuxSoft.cz - Free Pascal
LinuxZone.cz - Free Pascal
Až budete chtít další téma na relaxaci doporučuji Linux - Začínáme programovat, překlad 4. vydání (PDF originálu 2. vydání, nebojte má sice mnoho stran, ale vše je tam krásně vysvětleno, určitě Vás to s Unixem spoutá ještě víc a znalosti využijete i v BSD
ve spojení s nepřekonatelnou knížkou od Pavla Herouta: Učebnice jazyka C. A ještě pěkné počteníčko od pana Raymonda.
Klídek.
Pascal je fajn. JE velmi přehledný, JE velmi srozumitelný a JDOU s ním řešit reálné problémy, stejně dobře jako v C.
JežíšMarjá - a) správný programátor by měl bez problémů zvládnout tři, čtyři jazyky a to jak jazyky založené na Algolu, tak jazyky založené na C. Programátor, co umí jen jeden jazyk je negramot a budižkničemu. b) Pascal je od začátku navržen jako programovací jazyk, kdežto C je a bude assambler s trochou čitelnější syntaxí. Popřemýšlejte, která syntaxe je logičtější, ta v Pascalu nebo ta v C? Proč pro operaci ekvivalenci musím v C používat ==, a proč pro přiřazení (což není ekvivalence) =?
Asi jsem se neměl ptát. Riskuji, že se mi tu programátoři zhádají, ale nakonec jako vždy jsem zjistil, že i tady na abíčku stačilo jen hledat. Našel jsem. 
Znalost LISPu není na škodu - zrovna tak se hodí třeba znalost Prologu.
Docela by mne zajímalo, co ze života nejde naprogramovat v Pascalu?
Je celá množina jazyků založených na Algolu - Pascal, Modula2-3, Ada, Visual Basic, VB.NET, PL/SQL, Oberon, což jsou jazyky, které přistupují k programování trochu z jiného úhlu a které jsou koncepčně navržené. Naprosto úžasný je třeba Oberon. Pascal se hodí mimo jiné proto, že je to jaká si lingua-franca mezi matematiky. Různé pseudo jazyky popisující algoritmy vycházejí většinou z Pascalu - což je spíš tradice, ponevadž ještě dříve se pro to používal Algol.
Mně spíš pobavila věta " Proč by se měl někdo učit Pascal, který má naschvál jinou syntax, když mu to bude komplikovat přechod na kterýkoli jiný jazyk?". Mimochodem s == měli problém i kovaní Cčkaři, takže v C se ustálil zápis
if ("konstanta" == prom), který pokud se programátor zapomene, tak alespoň signalizuje chybu. Jinak, co slušného si myslet o jazyku, který dovolí if (prom=neco) .. :)
Abychom si rozumněli - posledních 5 let píšu jen v C (píšu pro PostgreSQL), ale některé vymoženosti Cčka jsou, alespoň v kódu PostgreSQL, docela urputně potlačovány.
Proč by se měl někdo učit Pascal, který má naschvál jinou syntax, když mu to bude komplikovat přechod na kterýkoli jiný jazyk?Proč by měl někdo nutně přecházet na jiný jazyk?
Dávám jenom odkaz, nemám to vyzkoušený. Navíc tohle je jenom -- myslím -- kompilátor, nikoli IDE.
Tiskni
Sdílej: