Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Koupil jsem si knížku pro uplné začátečníky v programování. Všechno je tam v pascalu. Existuje něco co bude dobře fungovat ve FreeBSD nebo Linuxu. Myslím tím Pascal pro tyhle OS . Chci se pilně učit. Děkuji za vlídné odpovědi.
Řešení dotazu:
Tak díky za informaci. ta knížka se jmenuje "Programování pro uplné začátečníky " A má pro mne několik výhod. Pascal je pro mne dost dobrý, protože stejně nehodlám nijak programovat, spíš jen pochopit trochu, jen trošíčku podstatu.
Jsou znalosti, které na nic nepotřebuji, stejně jako mají lidé na zahrádce kytky, které ani neprodávají. Jen je pěstují a dívají se na ně. Takhle to mám s programováním v Pascalu. Znát ty věci mi není k ničenu jinému, než si odpočinout a příjemně udržet mozek v chodu.
Starší články:
LinuxSoft.cz - Free Pascal
LinuxZone.cz - Free Pascal
Až budete chtít další téma na relaxaci doporučuji Linux - Začínáme programovat, překlad 4. vydání (PDF originálu 2. vydání, nebojte má sice mnoho stran, ale vše je tam krásně vysvětleno, určitě Vás to s Unixem spoutá ještě víc a znalosti využijete i v BSD ve spojení s nepřekonatelnou knížkou od Pavla Herouta: Učebnice jazyka C. A ještě pěkné počteníčko od pana Raymonda.
Klídek.
Pascal je fajn. JE velmi přehledný, JE velmi srozumitelný a JDOU s ním řešit reálné problémy, stejně dobře jako v C.
JežíšMarjá - a) správný programátor by měl bez problémů zvládnout tři, čtyři jazyky a to jak jazyky založené na Algolu, tak jazyky založené na C. Programátor, co umí jen jeden jazyk je negramot a budižkničemu. b) Pascal je od začátku navržen jako programovací jazyk, kdežto C je a bude assambler s trochou čitelnější syntaxí. Popřemýšlejte, která syntaxe je logičtější, ta v Pascalu nebo ta v C? Proč pro operaci ekvivalenci musím v C používat ==, a proč pro přiřazení (což není ekvivalence) =?
Asi jsem se neměl ptát. Riskuji, že se mi tu programátoři zhádají, ale nakonec jako vždy jsem zjistil, že i tady na abíčku stačilo jen hledat. Našel jsem.
Znalost LISPu není na škodu - zrovna tak se hodí třeba znalost Prologu.
Docela by mne zajímalo, co ze života nejde naprogramovat v Pascalu?
Je celá množina jazyků založených na Algolu - Pascal, Modula2-3, Ada, Visual Basic, VB.NET, PL/SQL, Oberon, což jsou jazyky, které přistupují k programování trochu z jiného úhlu a které jsou koncepčně navržené. Naprosto úžasný je třeba Oberon. Pascal se hodí mimo jiné proto, že je to jaká si lingua-franca mezi matematiky. Různé pseudo jazyky popisující algoritmy vycházejí většinou z Pascalu - což je spíš tradice, ponevadž ještě dříve se pro to používal Algol.
Mně spíš pobavila věta " Proč by se měl někdo učit Pascal, který má naschvál jinou syntax, když mu to bude komplikovat přechod na kterýkoli jiný jazyk?". Mimochodem s == měli problém i kovaní Cčkaři, takže v C se ustálil zápis
if ("konstanta" == prom), který pokud se programátor zapomene, tak alespoň signalizuje chybu. Jinak, co slušného si myslet o jazyku, který dovolí if (prom=neco) .. :)
Abychom si rozumněli - posledních 5 let píšu jen v C (píšu pro PostgreSQL), ale některé vymoženosti Cčka jsou, alespoň v kódu PostgreSQL, docela urputně potlačovány.
Proč by se měl někdo učit Pascal, který má naschvál jinou syntax, když mu to bude komplikovat přechod na kterýkoli jiný jazyk?Proč by měl někdo nutně přecházet na jiný jazyk?
Dávám jenom odkaz, nemám to vyzkoušený. Navíc tohle je jenom -- myslím -- kompilátor, nikoli IDE.
Tiskni
Sdílej: