Byla vydána květnová aktualizace aneb nová verze 1.79 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.79 vyšlo také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Jak to bude s podporou rastrového grafického formátu JPEG XL ve webových prohlížečích? Google ji nedávno z Chrome a Chromia odstranil (#1178058#c84). Jednou z novinek beta verze Safari 17 je ale právě podpora JPEG XL. Vráti se JPEG XL do Chrome a Chromia (#1451807)? Dění kolem JPEG XL lze sledovat například na r/jpegxl.
Byla vydána nová stabilní verze 6.1 (aktuálně 6.1.3035.51) webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 114. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Nový Vivaldi se pro Bing tváří jako Microsoft Edge (upravený User-Agent) a díky tomu v něm funguje Bing Chat. Vylepšeny byly Pracovní prostory (Workspaces). Podrobný přehled v Changelogu.
Linuxová distribuce ArchLabs Linux po šesti letech vývoje končí. Dobbie to zabalil.
David Tschumperlé v obšírném článku se spoustou náhledů shrnuje vývoj multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie) za poslední rok a půl.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 23.06 tohoto před šesti lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 30.
Byla vydána distribuce openSUSE Leap verze 15.5 (poznámky k vydání). Jde o konzervativní distribuci odpovídající komerčnímu SUSE Linux Enterprise 15, nyní Service Pack 5. Mělo jít o poslední aktualizaci Leap v současné podobě před přechodem na Adaptable Linux Platform s „neměnným“ základem, ale padlo rozhodnutí, že v roce 2024 ještě vyjde Leap 15.6 s podporou do konce roku 2025.
Alyssa Rosenzweig v příspěvku na blogu oznámila, že Asahi Linux už zvládá OpenGL 3.1. Dokončuje se podpora OpenGL ES 3.1. Dalším krokem bude Vulkan 1.0.
Intel nedávno představil a pod licencí SIL Open Font License (OFL) na GitHubu zveřejnil font Intel One Mono. Font je určen především pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích (Přehled fontů s pevnou šířkou).
Na redditu byly publikovány zajímavé QR kódy vygenerované pomocí Stable Diffusion. Přehled použitého softwaru v článku na Ars Technica.
Koupil jsem si knížku pro uplné začátečníky v programování. Všechno je tam v pascalu. Existuje něco co bude dobře fungovat ve FreeBSD nebo Linuxu. Myslím tím Pascal pro tyhle OS . Chci se pilně učit. Děkuji za vlídné odpovědi.
Řešení dotazu:
Tak díky za informaci. ta knížka se jmenuje "Programování pro uplné začátečníky " A má pro mne několik výhod. Pascal je pro mne dost dobrý, protože stejně nehodlám nijak programovat, spíš jen pochopit trochu, jen trošíčku podstatu.
Jsou znalosti, které na nic nepotřebuji, stejně jako mají lidé na zahrádce kytky, které ani neprodávají. Jen je pěstují a dívají se na ně. Takhle to mám s programováním v Pascalu. Znát ty věci mi není k ničenu jinému, než si odpočinout a příjemně udržet mozek v chodu.
Starší články:
LinuxSoft.cz - Free Pascal
LinuxZone.cz - Free Pascal
Až budete chtít další téma na relaxaci doporučuji Linux - Začínáme programovat, překlad 4. vydání (PDF originálu 2. vydání, nebojte má sice mnoho stran, ale vše je tam krásně vysvětleno, určitě Vás to s Unixem spoutá ještě víc a znalosti využijete i v BSD ve spojení s nepřekonatelnou knížkou od Pavla Herouta: Učebnice jazyka C. A ještě pěkné počteníčko od pana Raymonda.
Klídek.
Pascal je fajn. JE velmi přehledný, JE velmi srozumitelný a JDOU s ním řešit reálné problémy, stejně dobře jako v C.
JežíšMarjá - a) správný programátor by měl bez problémů zvládnout tři, čtyři jazyky a to jak jazyky založené na Algolu, tak jazyky založené na C. Programátor, co umí jen jeden jazyk je negramot a budižkničemu. b) Pascal je od začátku navržen jako programovací jazyk, kdežto C je a bude assambler s trochou čitelnější syntaxí. Popřemýšlejte, která syntaxe je logičtější, ta v Pascalu nebo ta v C? Proč pro operaci ekvivalenci musím v C používat ==, a proč pro přiřazení (což není ekvivalence) =?
Asi jsem se neměl ptát. Riskuji, že se mi tu programátoři zhádají, ale nakonec jako vždy jsem zjistil, že i tady na abíčku stačilo jen hledat. Našel jsem.
Znalost LISPu není na škodu - zrovna tak se hodí třeba znalost Prologu.
Docela by mne zajímalo, co ze života nejde naprogramovat v Pascalu?
Je celá množina jazyků založených na Algolu - Pascal, Modula2-3, Ada, Visual Basic, VB.NET, PL/SQL, Oberon, což jsou jazyky, které přistupují k programování trochu z jiného úhlu a které jsou koncepčně navržené. Naprosto úžasný je třeba Oberon. Pascal se hodí mimo jiné proto, že je to jaká si lingua-franca mezi matematiky. Různé pseudo jazyky popisující algoritmy vycházejí většinou z Pascalu - což je spíš tradice, ponevadž ještě dříve se pro to používal Algol.
Mně spíš pobavila věta " Proč by se měl někdo učit Pascal, který má naschvál jinou syntax, když mu to bude komplikovat přechod na kterýkoli jiný jazyk?". Mimochodem s == měli problém i kovaní Cčkaři, takže v C se ustálil zápis
if ("konstanta" == prom), který pokud se programátor zapomene, tak alespoň signalizuje chybu. Jinak, co slušného si myslet o jazyku, který dovolí if (prom=neco) .. :)
Abychom si rozumněli - posledních 5 let píšu jen v C (píšu pro PostgreSQL), ale některé vymoženosti Cčka jsou, alespoň v kódu PostgreSQL, docela urputně potlačovány.
Proč by se měl někdo učit Pascal, který má naschvál jinou syntax, když mu to bude komplikovat přechod na kterýkoli jiný jazyk?Proč by měl někdo nutně přecházet na jiný jazyk?
Dávám jenom odkaz, nemám to vyzkoušený. Navíc tohle je jenom -- myslím -- kompilátor, nikoli IDE.
Tiskni
Sdílej: