Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
kdyz si "koupite" program, nainstalujete na vas pocitac, a pak nechate kamarada, at si na vasem pocitaci ten program vyzkousi.To se IMHO nedá považovat za distribuci ve smyslu, jaký se snaží ošetřit tyto licence.
Ci-li pokud jsem to pochopil, tak bych mel byt schopen pouze to co je stale pod LGPL poskytnout - ci-li vezmeme prikald to Smarty - je to sablonovaci system, z toho plyne, ze na nem bude postaven cely projekt. Ale to hlavni to aby vubec neco smarty zobrazovalo, tak musim naprogramovat, to je vsak me dilo a nikomu poskytovat zdrojove kody nemusim.
Ano.
Dopisu ale plugin pro smarty, to je odvozenina a mel bych jej na pozadani poskytnout.
V zasade ano. Nekdy byvaji k licenci pripojene ruzne vyjimky tykajaci se prave pluginu (napr. Wireshark). Pokud je ale rozhrani pro pluginy udelano dost ciste, ze se nepouziva zadny kod ze smarty pri jejich tvorbe, tak ciste teoreticky by je bylo mozne povazovat za samostne dilo mimo smarty (napr. firmware nebo binarni bloby nVidia ovladacu v Linuxu.) Zeptejte se na to autoru.
A pokud tedy vezmu ted nejaky JavaScirpt - treba ten Wysiwig ediotr FCKeditor - tak to je podobne jako CSS soubor, posilam jej klientovi, timpadem to sirim dal a to pak tedy pro me znamena co? Ono kdy to vezmeme, tak vlastne jde asi jen o JavaScripty a CSS, jeliokz jinak vse probiha na serveru a je to tedy uziti, protoze vyleti jen vysledek z kazde funkce, ze?
Opravdu si nejsem prilis jisty. Vzhledem k tomu, ze pouziti editoru vyzaduje prenos JS ke klientovi a jinak to nelze -- je to tedy nutna podminka uziti, tak bych byl v tomto pripade schovivavy a za sireni bych to nepovazoval. On ten editor je totiz sam o sobe na nic. Jeho uziti spociva v zakomponovani do nejakeho webu a zakaznik (HTTP klient) pak vidi jen vystup z toho programu, tj. JS a CSS.
Tiskni
Sdílej: