Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
SELECT * FROM tab WHERE id = x
, nevadí mi, že neumí transakce, složité JOINy nebo bůhvíco jiného. Pak chci udělat účetnictví, tam už bych transakce rád použil, zase nebudu mít x
přístupů za sekundu, tak můžu použít něco pomalejšího ale „víc SQL“ – backend B. Jeden zákazník (ten co chtěl redakční systém) si nainstaluje backend A, druhý zákazník (ten co chtěl účetnictví) si nainstaluje backend B. Ale já jako vývojář a správce nemusím znát dva dialekty SQL, nemusím znát dva způsoby práce s konfiguračními utilitami, dva způsoby nastavování přístupových práv, nemusím si pamatovat, která databáze má které funkce, nemusím používat dva různé ovladače databáze. Nemusí mi na serveru běžet dva samostatní správci databází. Tohle všechno mám jen jednou – MySQL. Ty dva backendy nemusí být dva projekty pro dva zákazníky, mohou to být klidně dva projekty v jedné společnosti – třeba pro školní intranet budu chtít hlavně rychlost, transakce nepotřebuju, naopak pro evidenci informací o studiu, známkách apod. se spokojím s pomalejším backendem, ale s plnou podporou transakcí. Ale programovat to může jeden tým, spravovat to může jeden správce.
Opet - proc zadny jiny SQL server nema moznost vice backendu? MySQL proste je spatne navrzeny (vsak taky pry zacinal jako "SQL rozsireni nad textovymi soubory").Linux je taky špatně navržený, protože potřebuje spoustu různých filesystémů. Některé operační systémy si vystačí s jedním nebo se dvěma. Že se na paměťové karty do mobilů a foťáků používá FAT, to je taky hloupost výrobců, mají použít ext3, akorát nepoužívat žurnálování. A PostgreSQL, Firebird a Oracle by se taky měly zrušit, protože ke všem můžete přistupovat z některých programovacích jazyků přes jednotné rozhraní (JDBC v Javě, ODBC ve Windows, DBM v PHP atd.), takže stačí jedna datanáze, která se jednou nakonfiguruje jako PostgreSQL, podruhé jako Firebird a pak třeba jako MS SQL. Možná by stálo za to přestat míchat hrušky z jablkama. MySQL není SQL server na stejné úrovni jako PostgreSQL nebo Firebird. PostgreSQL o sobě tvrdí „relational database system“, Firebird „relational database“, MySQL „database management system“. Tedy PostgreSQL nebo Firebird jsou databázové systémy, MySQL je systém pro správu (několika) databázových systémů. Tedy jeden backend (třeba MyISAM) stojí na úrovni PostgreSQL. Akorát PostgreSQL k tomu backendu dodává vlastní obálku, MyISAM má obálku, která je shodou okolností stejná, jako obálka několika dalších backendů. Opravdu nevím, co vás pořád tak dráždí na tom, že vedle databázového backendu, který jste si vybral, může někdo jiný provozovat pod MySQL i jiné databázové backendy. Tak prostě zapomeňte, že MySQL má i jiné backendy, než ten vámi vybraný, a budete spokojený.
Neslysel jsem, ze by si nekdo v podsledni dobe stezoval na rychlost PostgreSQL/Firebirdu/Oraclu...Jestli to nebude třeba proto, že pokud už se někdo rozhodne pro některou z vyjmenovaných databází, tak už o databázích alespoň něco ví, takže si vybere typ databáze, která mu vyhovuje.
Tiskni Sdílej: