Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Gentoo je presne to distro, ktere jsem chtel a taky ho uz rok mam
A spokojenost nejvyssi
Mezi klady pocitam i to, ze mi nebezi sluzby, ktere nepotrebuji a tim se odlazuje linux od sameho zacatku. Tohle distro je konecne U-F. Ovsem portage musim zazlivat, ze kdyz nainstaluju hide soft, jako je trebas moje oblibene xfce 4, tak mi pri upgradu downgraduje na "stabilni" 3.8.neco. Resim to manualnim stahnutim a kompilaci zdrojaku, takze o tom portage nevi. Chci trebas vse stabilni, jen xfce ve vyvoji. Snad casem pribyde f-ce ignorovani
P3@666 chytne druhy dech? (sam jednu P3@500 pouzivam). Uz kecam blbiny. No proste/sproste zrychlil se vam OS+app?
Jakub
PS: Uz taham iso. Kolik distribuci zkusis tolikrat jsi tucnakem.
Udelat nejaky base 1CD, X +1CD, KDE +1 CD GNOME +1CD , databaze +1CD, server +2CD, atd. Nemam predstavu jak presne, ale neco takoveho. Je jasne, ze to rozdeleni Gnome a KDE by znamenalo spis jen aplikace, protoze je jasne, ze Qt a GTK(+-2x/...) by melo byt spolu s X atp. Bylo by to myslim, schudnejsi. Asi nejvetsi marketingovy trhak by bylo, kdyby si dotycny poslal seznam toho co tam chce mit a pomoci nejakeho scriptu (pomoci emerge) se vytvori co vsechno ma byt na tech CD melo byt, nebo to nejak poskladat z vetsich modulu a zaplnit tim ty CD. I kdyz kolik by tech 10 CD stalo? Jestli by ta namaha vubec stala za to.
Každopádně si myslim, že pro člověka, který nemá pevnou lajnu by tahle offline verze Gentoo umožňovala mít valnou většinu hlavních aplikací pro Linux.
Mam tedy jeden dotaz: Jak je to se zavislostmi jednotlivych balicku? Muze se stat, ze nebudu mit nektery balicek nainstalovany, pripadne ho zapomenu stahnout. Je mozne predem zjistit vsechny zavisle balicky, ktere jsou pro intalaci nektereho balicku potreba + ty z nich, ktere nemam nainstalovane? Lze zjistit uz nainstalovane balicky?
Predpokladam, ze vsechny odpovedi budou "Ano" a "viz manual"
, ale pro jistotu.
Jinak jsem delal experiment na debianu, kde se da kompilovat tez velmi snadno a vysledek je ten, ze to jen stezi poznate pri kdyz se
program spousti s time. Napriklad u fvwm to nepoznate vubec, mozna by se to poznalo u KDE a Gnome, ale ovsem kdyz mam PI na 200M s grafikou bez akcelerace, tak po nem fakt nemuzu chtit kdovi co.
Vzdycky z casu na nas se objevi snahy optimalizovat debian na pentia a vubec vyssi procesory. Debian je totiz kompilovany v zakladni verzi na i386 s tim, ze prave od je vcasto pouzivan na starych masinach a lidi by jej tedy pouzivat nemohli. Diskuse je bourliva (asi jako tady) a doknce i dala vzniknout teto vetvy, ale fakticky ji nikdo nepouziva, protoze narust vykonu i znat. Mozna by se pri te prilezitosti melo rict, ze gcc optimalizuje programy tak, ze v pripade, ze program detekuje, ze jede na procesoru pouzivajicim takove a makove instrukce tak je pouzije a v pripade ze je nenalezne tak je po svem emuluje. To vede v rade pripadu k tomu, ze program bezici na rychlesjim pocitaci nema vyznam znova kompilovat proto aby se zrychlil jeho beh (ovsem zrejme se pritom zmensi velikost binarky na diku
.
b) to u debianu taky
pozuivam to uz nejaky ten patek
.
Dik Dale
emerge-webrsync
Tiskni
Sdílej: