Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Gentoo je presne to distro, ktere jsem chtel a taky ho uz rok mam
A spokojenost nejvyssi
Mezi klady pocitam i to, ze mi nebezi sluzby, ktere nepotrebuji a tim se odlazuje linux od sameho zacatku. Tohle distro je konecne U-F. Ovsem portage musim zazlivat, ze kdyz nainstaluju hide soft, jako je trebas moje oblibene xfce 4, tak mi pri upgradu downgraduje na "stabilni" 3.8.neco. Resim to manualnim stahnutim a kompilaci zdrojaku, takze o tom portage nevi. Chci trebas vse stabilni, jen xfce ve vyvoji. Snad casem pribyde f-ce ignorovani
P3@666 chytne druhy dech? (sam jednu P3@500 pouzivam). Uz kecam blbiny. No proste/sproste zrychlil se vam OS+app?
Jakub
PS: Uz taham iso. Kolik distribuci zkusis tolikrat jsi tucnakem.
Udelat nejaky base 1CD, X +1CD, KDE +1 CD GNOME +1CD , databaze +1CD, server +2CD, atd. Nemam predstavu jak presne, ale neco takoveho. Je jasne, ze to rozdeleni Gnome a KDE by znamenalo spis jen aplikace, protoze je jasne, ze Qt a GTK(+-2x/...) by melo byt spolu s X atp. Bylo by to myslim, schudnejsi. Asi nejvetsi marketingovy trhak by bylo, kdyby si dotycny poslal seznam toho co tam chce mit a pomoci nejakeho scriptu (pomoci emerge) se vytvori co vsechno ma byt na tech CD melo byt, nebo to nejak poskladat z vetsich modulu a zaplnit tim ty CD. I kdyz kolik by tech 10 CD stalo? Jestli by ta namaha vubec stala za to.
Každopádně si myslim, že pro člověka, který nemá pevnou lajnu by tahle offline verze Gentoo umožňovala mít valnou většinu hlavních aplikací pro Linux.
Mam tedy jeden dotaz: Jak je to se zavislostmi jednotlivych balicku? Muze se stat, ze nebudu mit nektery balicek nainstalovany, pripadne ho zapomenu stahnout. Je mozne predem zjistit vsechny zavisle balicky, ktere jsou pro intalaci nektereho balicku potreba + ty z nich, ktere nemam nainstalovane? Lze zjistit uz nainstalovane balicky?
Predpokladam, ze vsechny odpovedi budou "Ano" a "viz manual"
, ale pro jistotu.
Jinak jsem delal experiment na debianu, kde se da kompilovat tez velmi snadno a vysledek je ten, ze to jen stezi poznate pri kdyz se
program spousti s time. Napriklad u fvwm to nepoznate vubec, mozna by se to poznalo u KDE a Gnome, ale ovsem kdyz mam PI na 200M s grafikou bez akcelerace, tak po nem fakt nemuzu chtit kdovi co.
Vzdycky z casu na nas se objevi snahy optimalizovat debian na pentia a vubec vyssi procesory. Debian je totiz kompilovany v zakladni verzi na i386 s tim, ze prave od je vcasto pouzivan na starych masinach a lidi by jej tedy pouzivat nemohli. Diskuse je bourliva (asi jako tady) a doknce i dala vzniknout teto vetvy, ale fakticky ji nikdo nepouziva, protoze narust vykonu i znat. Mozna by se pri te prilezitosti melo rict, ze gcc optimalizuje programy tak, ze v pripade, ze program detekuje, ze jede na procesoru pouzivajicim takove a makove instrukce tak je pouzije a v pripade ze je nenalezne tak je po svem emuluje. To vede v rade pripadu k tomu, ze program bezici na rychlesjim pocitaci nema vyznam znova kompilovat proto aby se zrychlil jeho beh (ovsem zrejme se pritom zmensi velikost binarky na diku
.
b) to u debianu taky
pozuivam to uz nejaky ten patek
.
Dik Dale
emerge-webrsync
Tiskni
Sdílej: