Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
Tak díky všem, snad mi to trochu pomůže. jen u lkm4 v bodě 3 má, že se to dá spustit příkazem, ale jakým příkazem. A to mám vždy když chci pustit nějaký program lézt do konzole, přihlásit se a zadat příkaz ? Neexistuje prostě nějký spustitelný soubor (jako u win "exe"), který si dám třeba na plochu a přes něj to budu spouštět (myslím u těch souborů co si tam dávam dodatečně, například konqueror, openoffice atd. tyto spouštěcí soubory mají)?
1) Kam se instalují programy ? v adresáři "/" je asi 20 složek a tam ještě podsložky a nikde jsem nenašel nainstalované programy (třeba jako ve windows je adresář Program Files), v mém případě jsem hledal, kde je nainstalován Konqueror a SIM.
Typicky se program instalují do více adresářů - v /usr/bin jsou spustitelné soubory, v /etc/ nastavení, pomocné soubory (ikony atd.) jsou pak v /usr/share. Správce balíčků by měl umět zobrazit seznam souborů, které balíček obsahuje.
2) co je soubor s příponou .so a jak se instaluje ? Mám tento soubor na instalaci adobe flash player 64-bit a nemůžu ho nikde otevřít ani nainstalovat. Návod jsem samozřejmě taky nikde nenašel.
Dynamická knihovna, obvykle součást balíčku. Tuším, že u Flash se dává do složky s pluginy příslušného prohlížeče.
3) Když už někde najdu adresář s nainstalovaným programem, jak mam ten program spustit, když tam nikde neni spouštěcí soubor, ale jen samé textové a konfigurační soubory. například můj NVclock Nvidia overclocking tool jde spustit pouze ze z nabídky spouštěče aplikací(u windows je to start), ale v jeho složce jsem nikde tento spouštěcí soubor nenašel. Google mi opět nepomohl.
Viz výše. Mimochodem, zřejmě jste něco našel, takže proč bod 1)?
kde je teda ta složka s pluginyRozhodně to není nikde v systému, stačí to nakopírovat do domovského adresáře, ta složka se jmenuje .mozilla, podrobný návod jak tam to .so nahrát jde určitě někde najít. Ale jak již bylo řečeno, určitě existuje buď balíček nebo nějaký instalátor, který to za Vás udělá. Neříkejte, že jediné co jste na stránkách adobe našel, byl nějaký tajemný .so bez dalšího vysvětlení.
Prostě Linuxu vůbec nerozumim, přijde mi to hrozně složitý.To je jen Vaše imunitní reakce při přechodu z win. Linux je systém založený na úplně jiných principech, a zatímco principy win jste nasával pomalu celý život, u linuxu teď stojíte tváří v tvář neznámému. Kdybyste přišel k MacOS, tak se Vám stane totéž. Hlavně se nesnažte principy win aplikovat na linux, spíš si něco přečtěte o tom, na jakých principech linux funguje.
Takže to v usr/bin/ když už jsme se k tomu teda dostali se teda pouští z terminálu, jenom zadáním cesty k tomu souboru? Se omlouvám, že sem nepochopil hned, co je spustitelný soubor, ale řikal jsem že to musíte psát jako pro debila. Jinak s Linuxem se pomalu seznamuju a jsem trpělivý, takže si na něj vůbec nestěžuju. Vím že naučit se s nim pracovat bude ještě na hodně dlouho. Ale teď už chápu zase o trochu víc. Jinak u instalace toho flash playeru byl nějakej pro mě nesrozumitelnej návod a navíc anglicky. Takže překládat to a ještě to pochopit na mě bylo moc.
[petr@soban ~]$ echo $PATH /usr/lib64/qt-3.3/bin:/usr/kerberos/bin:/usr/local/bin:/usr/bin:/bin:/usr/local/sbin:/usr/sbin:/sbin:/opt/real/RealPlayer:/home/petr/bin:/opt/real/RealPlayer [petr@soban ~]$Jinak pokud chceš něco spouštět s plochy z grafiky tak si na ploše můžeš udělat taky zastupce jak ve windows. V GNOME pravé tlačítko na myši na ploše -> vytvořit spouštěč -> zadáme název, najdeme ten soubor co chceme spouštět pomocí tlačítka procházet - nebo ho přímo napíšeme do kolonky a OK.
9.4.2009 12:53
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
právě že flash player pro 64-bit verzi jsem v rpm nikde nenašel. Zkusím si přidat tyto repozitáře a uvidím.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
yast. configure, make, make install se vás netýká. A hlavně se vás týká to, že u běžných linuxových distribucí a běžných programů nesháníte programy někde po internetu, nesháníte jejich binárky a nehledáte, kam nakopírovat .so soubory. Prostě jen přes distribučního správce balíčků (např. yast) program nainstalujete a pak jej z nabídky grafického prostředí spouštíte. Zabývat se umístěním souborů na disku klidně můžete, ale před tím doporučuju nastudovat si něco o adresářové struktuře používané na unixech a o umístění souborů. Pokud chcete jen nainstalovat a spustit program, o umístění souborů nepotřebujete nic vědět, stačí vám ten yast a nabídka desktopového prostředí. Pokud máte z Windows zlozvyk stahovat kdeco odněkud z internetu a pak s tím různě šíbovat po souborovém systému, na to zapomeňte, v linuxu to máte mnohem jednodušší.
Tiskni
Sdílej:
