V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Řešení dotazu:
Lisp měl oproti jiným například výhodu v existenci lispových strojůNo nevim, ale existuje vice stroju pro jazyky. Jen tak od boku napr. Forth, Java, ...
Java má hardwarový interpret?Byte-kod Javy ma, jestli to je to, na co se ptate.
schopné interpretovat kód přímoDo neceho to prelozene byt muselo. Tezko to cetlo ASCII zdrojaku z pameti a bezelo podle toho. Mozna to fungovalo jako interpret BASICu? Ten "interpret" Javy jsou normalne (typicky) vedlejsi instrukcni sady v procesorech pro ten virtualni stroj Javy (myslim, ze nekdo udelal i procesor, kde to byla jedina instrukcni sada, ale moc to nesleduji, takze se muzu mylit). Je to napriklad v ARM procesorech a ty jsou dost casto v mobilech. ARM platforma tomu rika Jazelle. V pameti pristroje je to dnes asi ulozene uz jako byte-kod, ale zrejme nic nebrani tomu, aby se ten preklad delat za pochodu. Snad se to tak i drive delalo, ale ten byte-kod se zacal pouzivat prave proto, ze je to celkove o dost rychlejsi.
To máš pravdu, blbě jsem to vyjádřil. Pro tyhle stroje to bylo v podstatě to samé co pro ty dnešní assembler. Jak je to v Javě je ale imo zbytečné řešit – nelze porovnávat počítače před 40 lety s dnešními ARM.schopné interpretovat kód přímoDo neceho to prelozene byt muselo. Tezko to cetlo ASCII zdrojaku z pameti a bezelo podle toho. Mozna to fungovalo jako interpret BASICu?
jako par vyhod bych vypichnul:
obavam se, ze pokud jsi si zadnych vyhod nevsim, tak bud te to ucili spatne, nebo neznas lisp nebo neznas ostatni jazykyPokud je to na úrovni programovacích struktur na ZČU tak bych řekl, že to první. Snad nejblbější předmět co znám, ca 1–2 přednášky o syntaxi každého z vybraných jazyků a tím to hasne. Prý jde o to, abychom poznali různá programovací paradigmata… Jediné se kterým jsem se předtím nesetkal bylo logické programování v Prologu a to pravděpodobně už nikdy neuvidím. PS.: Haskell je beztak lepší
, nasnáším závorky z Lispu. Už od základky, kdy jsem neuměl pořádně žádný jazyk a vrhnul jsem se na skriptování ve Scheme.
)
Tiskni
Sdílej: