Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Řešení dotazu:
Pokud chceš univerzální řešení, místo databáze použij raději XML a XSLT.Tak za to ti určitě poděkuje :). XSLT je krásná věc pro ty, kteří potřebují promrhat spoustu času.
Akorát je to úplně jiný přístup k datům než relační (byť se tam nějaké analogie dají najít).
Původnímu tazateli bych doporučil se podívat na hotová řešení – ORM (Hibernate) nebo aplikace, které fungují nad více různými SŘBD (Drupal). Psát něco takového na koleně není úplně triviální.
Netvrdím, že je to univerzální zázrak, ale pro menší objemy dat je to často výhodnější řešení, než použití databází.Trošku mi vadí, když se ve větě porovnává konkrétní formát nějaké databáze s databází obecně. Svět ukládání dat je široký a takhle je to strašně zavádějící.
Zejména tam, kde je čtení mnohem častější, než zápis (drtivá většina webů).No... nevím... zkoušel jsi v reálu srovnat rychlost tahání dat z XML pomocí XSLT a za relační databáze SQLite? Ona totiž SQLite při čtení nemusí být vůbec špatná. A další věc je, že to nejsou jediné dva přístupy... a já bych často zvolil řešení, které se rychleji napíše a bude třeba i pomalejší (zvlášť v případech, kdy tu rychlost uživatel nepozná).
a já bych často zvolil řešení, které se rychleji napíšePřesně k tomu někdy používám XSLT – jednoúčelová šablona se dá uplácat velmi rychle a není potřeba to moc řešit a pak ji akorát pustíš v jEditu nebo pomocí Antu a je to – rychlejší než něco normálně programovat. Např. jsem takhle dělal převod MIBů (SNMP) do nějakého proprietárního XML formátu – snadno a rychle a to se vyplatí
(tím tedy nechci říct, že by se XSLT hodilo jen na tyhle věci)
Přesně k tomu někdy používám XSLT – jednoúčelová šablona se dá uplácat velmi rychle a není potřeba to moc řešit a pak ji akorát pustíš v jEditu nebo pomocí Antu a je to – rychlejší než něco normálně programovat.Asi holt každý máme jiné vysledky... když jsem srovnával svoji práci v XSLT a Python/libxml2, tak to druhé bylo na většinu úloh, co jsem potřeboval, rychlejší na napsání. A to jsem dokonce s XSLT měl delší zkušenost než s tím libxml2. Takže, XSLT je hodně zajímavé, nejspíš se časem dostanu k tomu ho zase na něco použít, ale jednak mi práce s ním na mnoho věcí vůbec nepřijde rychlejší než třeba ten Python (i když bych našel věci, kde ano, ale nebývá to ukládání dat), a druhak to nemá do téhle diskuze žádnou vypovídací hodnotu. Vypovídací hodnotou to nemá proto, že jakmile máš něco už spraseno do XML, tak se ti úplně změní situace. Tzn to, co funguje líp na XML (pokud vůbec), nemusí líp fungovat na data obecně. A musím říct, JSON mi na ukládání strukturovaných dat vychází většinou daleko lépe než XML, když už se teda bavíme o textových souborových formátech (versus binárních současně přistupované databáze či socketové databáze).
Tiskni
Sdílej: