Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Řešení dotazu:
Pokud chceš univerzální řešení, místo databáze použij raději XML a XSLT.Tak za to ti určitě poděkuje :). XSLT je krásná věc pro ty, kteří potřebují promrhat spoustu času.
Akorát je to úplně jiný přístup k datům než relační (byť se tam nějaké analogie dají najít).
Původnímu tazateli bych doporučil se podívat na hotová řešení – ORM (Hibernate) nebo aplikace, které fungují nad více různými SŘBD (Drupal). Psát něco takového na koleně není úplně triviální.
Netvrdím, že je to univerzální zázrak, ale pro menší objemy dat je to často výhodnější řešení, než použití databází.Trošku mi vadí, když se ve větě porovnává konkrétní formát nějaké databáze s databází obecně. Svět ukládání dat je široký a takhle je to strašně zavádějící.
Zejména tam, kde je čtení mnohem častější, než zápis (drtivá většina webů).No... nevím... zkoušel jsi v reálu srovnat rychlost tahání dat z XML pomocí XSLT a za relační databáze SQLite? Ona totiž SQLite při čtení nemusí být vůbec špatná. A další věc je, že to nejsou jediné dva přístupy... a já bych často zvolil řešení, které se rychleji napíše a bude třeba i pomalejší (zvlášť v případech, kdy tu rychlost uživatel nepozná).
a já bych často zvolil řešení, které se rychleji napíšePřesně k tomu někdy používám XSLT – jednoúčelová šablona se dá uplácat velmi rychle a není potřeba to moc řešit a pak ji akorát pustíš v jEditu nebo pomocí Antu a je to – rychlejší než něco normálně programovat. Např. jsem takhle dělal převod MIBů (SNMP) do nějakého proprietárního XML formátu – snadno a rychle a to se vyplatí
(tím tedy nechci říct, že by se XSLT hodilo jen na tyhle věci)
Přesně k tomu někdy používám XSLT – jednoúčelová šablona se dá uplácat velmi rychle a není potřeba to moc řešit a pak ji akorát pustíš v jEditu nebo pomocí Antu a je to – rychlejší než něco normálně programovat.Asi holt každý máme jiné vysledky... když jsem srovnával svoji práci v XSLT a Python/libxml2, tak to druhé bylo na většinu úloh, co jsem potřeboval, rychlejší na napsání. A to jsem dokonce s XSLT měl delší zkušenost než s tím libxml2. Takže, XSLT je hodně zajímavé, nejspíš se časem dostanu k tomu ho zase na něco použít, ale jednak mi práce s ním na mnoho věcí vůbec nepřijde rychlejší než třeba ten Python (i když bych našel věci, kde ano, ale nebývá to ukládání dat), a druhak to nemá do téhle diskuze žádnou vypovídací hodnotu. Vypovídací hodnotou to nemá proto, že jakmile máš něco už spraseno do XML, tak se ti úplně změní situace. Tzn to, co funguje líp na XML (pokud vůbec), nemusí líp fungovat na data obecně. A musím říct, JSON mi na ukládání strukturovaných dat vychází většinou daleko lépe než XML, když už se teda bavíme o textových souborových formátech (versus binárních současně přistupované databáze či socketové databáze).
Tiskni
Sdílej: