Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
kde seberu nějaký další programy, a jak je tam dostanu?
Dnešní distribuce obsahují správce balíčků, software je tedy distribuován v balíčcích. Druhou možností je kompilace zdrojového kódu.
brutusware, myslím, vůbec nějaký správce balíčků neobsahuje. A pro kompilování je zase třeba překladač, linker... Což tam určitě není.
Takže bych se buď poohlídnul po jiné distribuci, anebo poprosil někoho, ať ti příslušné programy zkompiluje.
Všechny distribuce, které znám, se na disketu nevejdou.
Doporučil bych vyhledat nějakým vyhledávačem "Linux on floppy". Vyskočí na tebe spousta distribucí. Pak bych si zjistil, co která distribuce obsahuje za programy (na domovských stránkách).
Nebo je možné nejdřív zjistit jména programů, které vyžaduješ. A podle toho najít distribuci.
ma aj disk aj mechaniku aj USB (aj RAM
) - a nemusis riesit disketu
Na disketu se ti to nevejde.
leda dej na disketu grub a bootuj z usb flashky a kterej to nainstalujes (pokud umí boot z usb tak disketu vynech).
nema usb

Tak to jedině připoj nějakej starej ide HDD aspoň 800Mb na něj dej debian.
Ale ta spotřeba energie ....
Já mam netí rádio na : ALIXu a někdy časem udělam dálkové ovládání. Prozatim tam mam mpd a ncmpcpp a ve složce playlisty rádií , takže když chci poštelovat hlasitost nebo změnit či vypnout rádio tak to dělam přes ssh z jiného PC.
Hudbu mam částečně na SD Kartě a částečně na usb flash disku takže to je bezhlučný systém o spotřebě cca 12v 6w.
Dálkové ovládání časem udělam ale teď mne tlačí jak udělat obvod kterej by pokud je napájení adaptéru připojeno , jel by z adaptéru a pokud připojeno neni (výpadek proudu) tak jel z 12v baterie . a taky když se adaptér zapne aby se baterie dobila na 100% a pak se už dál nedobíjela. Něco jako UPS ale podomácku pro 12v . Nevíte ?
Problém neni , prostě to tam přidáš ale za ty roky se programy krapet zvětšily , s podporou zvuku a internetu třeba na 200mb což na disketu nedáš.
a dřív zas nebyla podpora online rádií
v linuxu jsou s tím přidáváním programů takový problémy.
Problém je v tom, že je to moc starý PC. Pokud máš novější "železo", tak přidávání/odstraňování programů je díky balíčkovacímu systému naprostá pohoda.
Pokud by tam byla CD mechanika dalo by se udělat CD, a nebo kdyby tam byl USB tak na flash, ale na disketu se to fakt nevleze.
To jsem netušil, že mít na disketě system + přidávat si libovolný programy bude takovej problém. Já totiž kdysi dostal 486 notebook s rozbitým hdd. A tak jsem to startoval z diskety s dosem, a měl na tom dost (maličkých) her a mikromanažer, nebo emulátor C64, nebo emulátor gameboye apod, nebo cokoliv jinýho, třeba llpro. Potřeboval jsem k tomu max příkaz copy. A najdednou vidím, že v linuxu jsou s tím přidáváním programů takový problémy.
Jak uz nekdo psal v jinem prispevku, ty programy se behem let dost zvetsily.
Sam rikas, ze jsi mel DOS. A tam sis mohl o Internetu nechat jenom zdat. I Windows 98 mel po instalaci asi 150MB (uz presne nevim, je to dlouho
). A uz vubec nemuzes chtit nacpat na disketu novou linuxovou distribuci. To musis srovnavat s modernimi Windows - Windows 7 asi 10GB na disku.
Na disketu by to mozna slo, ale bylo by to skoro nepouzitelne a zadny prehravac by tam nebyl. Treba OpenWrt s busyboxem se bez problemu narve do 8MB.
Normalne si kup, nebo sezen starou CompactFlash kartu (ttreba 512MB) a pres nejakou podobnou redukci ji dej misto disku a mas po problemech.
IMHO by to šlo, kdysi jsem si s podobnými věcmi celkem hrál, programy se sice od té doby nechutně rozrostli, ale nikde není psáno, že bys musel používat to nejnovější. Mohl by ses po nějaké té floppy distribuci s kernelem třeba 2.4.něco, kdysi jsem viděl i nějakou s osekaným mplayerem. Ale mnohem jednodušší (z mého pohledu) je si to udělat vlastnoručně. Na takovéto úrovni zapomeň na nějaký balíčkovací systém, 1.44 MB je prostě příliš málo.
Já bych to vyřešil zkompilováním nějakého velmi starého jádra, aby bylo co nejmenší. Co by hlavně muselo umět je ramdisk. Toto jádro bych prostě pomocí dd zapsal na disketu - stará jádra takto dokázala rovnou nabootovat. Do zbylého prostoru bych natlačil nějaké ty základní programy a knihovny. Když by to nabootovalo, tak bych další kus paměti zformátoval na ext2 a připojil to jako /usr třeba a tam nacpal z dalších disket třeba mplayer)
Bohužel, při restartu se samozřejmě toto všechno smaže, takže bys to musel dělat pokaždé znovu. Nabízí se otázka jestli není jednodušší si prostě koupit klasické rádio za pár korun :)
Tak zkus TinyCoreLinux i s GUI ma CD kolem 10MB.
Cele se to nacte do RAM a CD pak muzes vyhodit.
Ja bych tam stejne dal starsi CompactFlash kartu pres CF/ATA redukci.
Tiskni
Sdílej: