Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
kde seberu nějaký další programy, a jak je tam dostanu?
Dnešní distribuce obsahují správce balíčků, software je tedy distribuován v balíčcích. Druhou možností je kompilace zdrojového kódu.
brutusware, myslím, vůbec nějaký správce balíčků neobsahuje. A pro kompilování je zase třeba překladač, linker... Což tam určitě není.
Takže bych se buď poohlídnul po jiné distribuci, anebo poprosil někoho, ať ti příslušné programy zkompiluje.
Všechny distribuce, které znám, se na disketu nevejdou.
Doporučil bych vyhledat nějakým vyhledávačem "Linux on floppy". Vyskočí na tebe spousta distribucí. Pak bych si zjistil, co která distribuce obsahuje za programy (na domovských stránkách).
Nebo je možné nejdřív zjistit jména programů, které vyžaduješ. A podle toho najít distribuci.
ma aj disk aj mechaniku aj USB (aj RAM
) - a nemusis riesit disketu
Na disketu se ti to nevejde.
leda dej na disketu grub a bootuj z usb flashky a kterej to nainstalujes (pokud umí boot z usb tak disketu vynech).
nema usb

Tak to jedině připoj nějakej starej ide HDD aspoň 800Mb na něj dej debian.
Ale ta spotřeba energie ....
Já mam netí rádio na : ALIXu a někdy časem udělam dálkové ovládání. Prozatim tam mam mpd a ncmpcpp a ve složce playlisty rádií , takže když chci poštelovat hlasitost nebo změnit či vypnout rádio tak to dělam přes ssh z jiného PC.
Hudbu mam částečně na SD Kartě a částečně na usb flash disku takže to je bezhlučný systém o spotřebě cca 12v 6w.
Dálkové ovládání časem udělam ale teď mne tlačí jak udělat obvod kterej by pokud je napájení adaptéru připojeno , jel by z adaptéru a pokud připojeno neni (výpadek proudu) tak jel z 12v baterie . a taky když se adaptér zapne aby se baterie dobila na 100% a pak se už dál nedobíjela. Něco jako UPS ale podomácku pro 12v . Nevíte ?
Problém neni , prostě to tam přidáš ale za ty roky se programy krapet zvětšily , s podporou zvuku a internetu třeba na 200mb což na disketu nedáš.
a dřív zas nebyla podpora online rádií
v linuxu jsou s tím přidáváním programů takový problémy.
Problém je v tom, že je to moc starý PC. Pokud máš novější "železo", tak přidávání/odstraňování programů je díky balíčkovacímu systému naprostá pohoda.
Pokud by tam byla CD mechanika dalo by se udělat CD, a nebo kdyby tam byl USB tak na flash, ale na disketu se to fakt nevleze.
To jsem netušil, že mít na disketě system + přidávat si libovolný programy bude takovej problém. Já totiž kdysi dostal 486 notebook s rozbitým hdd. A tak jsem to startoval z diskety s dosem, a měl na tom dost (maličkých) her a mikromanažer, nebo emulátor C64, nebo emulátor gameboye apod, nebo cokoliv jinýho, třeba llpro. Potřeboval jsem k tomu max příkaz copy. A najdednou vidím, že v linuxu jsou s tím přidáváním programů takový problémy.
Jak uz nekdo psal v jinem prispevku, ty programy se behem let dost zvetsily.
Sam rikas, ze jsi mel DOS. A tam sis mohl o Internetu nechat jenom zdat. I Windows 98 mel po instalaci asi 150MB (uz presne nevim, je to dlouho
). A uz vubec nemuzes chtit nacpat na disketu novou linuxovou distribuci. To musis srovnavat s modernimi Windows - Windows 7 asi 10GB na disku.
Na disketu by to mozna slo, ale bylo by to skoro nepouzitelne a zadny prehravac by tam nebyl. Treba OpenWrt s busyboxem se bez problemu narve do 8MB.
Normalne si kup, nebo sezen starou CompactFlash kartu (ttreba 512MB) a pres nejakou podobnou redukci ji dej misto disku a mas po problemech.
IMHO by to šlo, kdysi jsem si s podobnými věcmi celkem hrál, programy se sice od té doby nechutně rozrostli, ale nikde není psáno, že bys musel používat to nejnovější. Mohl by ses po nějaké té floppy distribuci s kernelem třeba 2.4.něco, kdysi jsem viděl i nějakou s osekaným mplayerem. Ale mnohem jednodušší (z mého pohledu) je si to udělat vlastnoručně. Na takovéto úrovni zapomeň na nějaký balíčkovací systém, 1.44 MB je prostě příliš málo.
Já bych to vyřešil zkompilováním nějakého velmi starého jádra, aby bylo co nejmenší. Co by hlavně muselo umět je ramdisk. Toto jádro bych prostě pomocí dd zapsal na disketu - stará jádra takto dokázala rovnou nabootovat. Do zbylého prostoru bych natlačil nějaké ty základní programy a knihovny. Když by to nabootovalo, tak bych další kus paměti zformátoval na ext2 a připojil to jako /usr třeba a tam nacpal z dalších disket třeba mplayer)
Bohužel, při restartu se samozřejmě toto všechno smaže, takže bys to musel dělat pokaždé znovu. Nabízí se otázka jestli není jednodušší si prostě koupit klasické rádio za pár korun :)
Tak zkus TinyCoreLinux i s GUI ma CD kolem 10MB.
Cele se to nacte do RAM a CD pak muzes vyhodit.
Ja bych tam stejne dal starsi CompactFlash kartu pres CF/ATA redukci.
Tiskni
Sdílej: