Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
CHM je uzavřený, proprietární formát a to že někdo reverzním inženýrstvím odhalil jeho strukturu na tom nic nemění.Nepovídej. CHM je formát, jehož struktura je známa, publikována a existují open-source implementace. Společnost, která ho původně vyvinula coby proprietární, nemá žádné plány na zavádění dalších nekompatibilit a proprietárních fíčur. Jak se taková situace prakticky liší od open formátu? Jen ideologicky. Nedokážu CHM posoudit technicky, tudíž to pořád může být shit, nicméně technická kritéria jsou už teď jediná relevantní.
Ono myslenka zazipovaneho html imho elegantni je.Kdyby s tím uměly browsery pracovat, tak by to bylo elegantní. Když to předtím musím vybalit, tak je to k ničemu. Jinak ten maff se mi líbí, škoda že to není podporované defaultně, takhle se to nejspíš nerozšíří :(
Já nepotřebuji vytvořit eknihu, ale cloud vzájemně prolinkovaných informacíOMG už i tomuhle se říká cloud?
Linearita textu (čte se to odzhora dolu) je v tomhle případě k ničemu, naopak mi vadí.To už záleží jen na tobě, jak moc ne/lineární si to uděláš – třeba si tam dej JavaScript, který bude skrývat a odkrývat různé divy (jednotlivá témata), v jednom z nich může být třeba obsah nebo rejstřík, někde jsem viděl i vyhledávání realizované čistě JavaScriptem (nejdřív se to samozřejmě muselo indexovat – ale pak při vyhledávání už to nijak nepotřebovalo komunikovat se serverem nebo jiným softwarem, jen JS).
To už záleží jen na tobě, jak moc ne/lineární si to uděláš – třeba si tam dej JavaScript, který bude skrývat a odkrývat různé divy (jednotlivá témata), v jednom z nich může být třeba obsah nebo rejstřík, někde jsem viděl i vyhledávání realizované čistě JavaScriptem (nejdřív se to samozřejmě muselo indexovat – ale pak při vyhledávání už to nijak nepotřebovalo komunikovat se serverem nebo jiným softwarem, jen JS).Já vím. Psal jsem to i v prvním postu, jen bych se rád vyhnul znovuvytváření již vytvořeného.
Možností je celkem dost – např.
DocBook je obecně dobrá věc a má neomezené možnosti (můžeš si to pak transformovat, do čeho chceš), ale je to vhodnější pro obsah, který vytváříš sám (články, knihy, dokumentace…) než pro archivaci cizích webů.
Tiskni
Sdílej: