Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Co se instalace ovladače týče, je mnohem lepší použít už zabalíčkované ovladače poskytované přímo vývojáři (K)Ubuntu. Ubuntu by samo mělo nabídnout tyto ovladače k instalaci, pokud ne, lze pustit jockey-gtk i ručně.
Pokud je z nějakého důvodu přesto potřeba instalovat binární ovladače distribuované přímo ATI, dělá se to tuším takto:
chmod +ax instalatorOvladace.run ./instalatorOvladace.runchmod +ax nastaví soubor jako spustitelný, druhý řádek pak instalátor spustí.
Ještě k tomu spouštění her přes VirtualBox. Nejsem si jistý, o co přesně se snažíte, ale pokud vám jde o to rozchodit na hostiteli 3D akceleraci, aby jí mohl využít VirtualBox, jde o skutečně nešikovný způsob. Zejména pokud ve VBoxu běží Windows a ta hra je postavena na Direct3D, nečekejte od toho žádný použitelný framerate, o možných chybách zobrazení a dalších lahůdkách ani nemluvě. Nedal by se použít WINE?
CPU: Intel Pentium T3200 2GHz
RAM: 4 GB DDR2 800 MHZ
GPU: GeForce 9600M 512 MB DDR2
a par dalsich nedulezitych parametru
S dovolením se vám v tom pokusím udělat trochu jasno:
Grafická karta
Grafická karta je dost složitý hardware, se kterým se OS dovede domluvit jen na velmi základní úrovni. Pro využití jejího plného potenciálu jsou potřeba správné ovladače. V případě GK od nVidie či AMD máte na Linuxu dvě možnosti - buď použijete ovladače svobodné(otevřené, open-source), nebo uzavřené(proprietární, closed-source). Otevřené ovladače nouveau pro nV karty či radeon pro AMD/ATI jsou součástí jádra Linuxu, v maximální míře využívají existující funkce a mechanismy v jádře a není třeba je nijak instalovat. Nepíší je však vývojáři z nVidie/AMD/ATI, ale lidé zaměstnaní Novellem, RedHatem a někdy i dobrovolníci z "davu". Tyto ovladače postrádají některé pokročilé funkce jako podporu OpenGL 3.1+, účinný powersaving, hardwarové dekódování videa atp. a často také chybí podpora nejnovějšího HW. Rozhodně to neznamená, že jsou špatné, zejména radeon je už na starším HW velmi použitelný, začátečníkovi bych to ale nedoporučoval.
Proprietární ovladače jsou přímo z dílen výrobce HW a i na Linuxu dobře podporují většinu schopností dané karty a jejich výkon ve 3D je často výrazně vyšší. Nevýhodou je, že se musí dodatečně instalovat a také je při upgradu verze jádra nebo X serveru nutné počkat, než výrobce do ovladače doplní podporu (zejména AMD si s tímhle dává načas, nVidia je většinou pohotová). Kromě toho si uzavřené ovladače dělají spoustu věcí "po svém", což občas vede k těžko identifikovatelným nepříjemnostem. Pokud ale s Linuxem začínáte, jde o IMHO lepší volbu, než šermování s free ovladači.
Co mám za ovladač ke GK?
Spoustu informací o GK vypíše glxinfo. Např.
glxinfo | egrep 'vendor|renderer|OpenGL'Jaké jaderné moduly jsou nahrány vám prozradí lsmod.
lsmod | egrep 'radeon|fglrx'radeon je svobodný ovladač, fglrx je proprietární ovladač AMD.
VirtualBox
VirtualBox je emulátor počítače. Softwarově předstírá procesor, grafickou kartu, pevný disk atd. Pokud ve VirtualBoxu spustíte nějaký operační systém, tak ten OS vidí jen tenhle simulovaný hardware a dokáže přistupovat také jen k němu. Vaší skutečnou grafickou kartu tedy WinXP z VirtualBoxu neuvidí a nebudou ji moci použít.
VirtualBox však umožňuje jistou formu 3D akcelerace, aby fungovala, je třeba následující
Díky za přehledné shrnutí, měl bych jen pár drobných výhrad:
zejména radeon je už na starším HW velmi použitelný
Spíš bych řekl jakémkoli kromě horkých novinek (v podstatě cokoli po Northern Islands). Samozřejmě ale záleží i na verzi v konkrétní distribuci.
začátečníkovi bych to ale nedoporučoval.
Tady bych si dovolil nesouhlasit. Naopak, právě začátečníkovi bych spíš doporučil pokud možno použít open source driver, který má přímo v distribuci, a k closed source od třetích stran se uchýlit v případě, že mu z nějakého důvodu nic jiného nezbývá.
ale lidé zaměstnaní Novellem
SUSE :-)
Tiskni
Sdílej: