Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Co se instalace ovladače týče, je mnohem lepší použít už zabalíčkované ovladače poskytované přímo vývojáři (K)Ubuntu. Ubuntu by samo mělo nabídnout tyto ovladače k instalaci, pokud ne, lze pustit jockey-gtk i ručně.
Pokud je z nějakého důvodu přesto potřeba instalovat binární ovladače distribuované přímo ATI, dělá se to tuším takto:
chmod +ax instalatorOvladace.run ./instalatorOvladace.runchmod +ax nastaví soubor jako spustitelný, druhý řádek pak instalátor spustí.
Ještě k tomu spouštění her přes VirtualBox. Nejsem si jistý, o co přesně se snažíte, ale pokud vám jde o to rozchodit na hostiteli 3D akceleraci, aby jí mohl využít VirtualBox, jde o skutečně nešikovný způsob. Zejména pokud ve VBoxu běží Windows a ta hra je postavena na Direct3D, nečekejte od toho žádný použitelný framerate, o možných chybách zobrazení a dalších lahůdkách ani nemluvě. Nedal by se použít WINE?
CPU: Intel Pentium T3200 2GHz
RAM: 4 GB DDR2 800 MHZ
GPU: GeForce 9600M 512 MB DDR2
a par dalsich nedulezitych parametru
S dovolením se vám v tom pokusím udělat trochu jasno:
Grafická karta
Grafická karta je dost složitý hardware, se kterým se OS dovede domluvit jen na velmi základní úrovni. Pro využití jejího plného potenciálu jsou potřeba správné ovladače. V případě GK od nVidie či AMD máte na Linuxu dvě možnosti - buď použijete ovladače svobodné(otevřené, open-source), nebo uzavřené(proprietární, closed-source). Otevřené ovladače nouveau pro nV karty či radeon pro AMD/ATI jsou součástí jádra Linuxu, v maximální míře využívají existující funkce a mechanismy v jádře a není třeba je nijak instalovat. Nepíší je však vývojáři z nVidie/AMD/ATI, ale lidé zaměstnaní Novellem, RedHatem a někdy i dobrovolníci z "davu". Tyto ovladače postrádají některé pokročilé funkce jako podporu OpenGL 3.1+, účinný powersaving, hardwarové dekódování videa atp. a často také chybí podpora nejnovějšího HW. Rozhodně to neznamená, že jsou špatné, zejména radeon je už na starším HW velmi použitelný, začátečníkovi bych to ale nedoporučoval.
Proprietární ovladače jsou přímo z dílen výrobce HW a i na Linuxu dobře podporují většinu schopností dané karty a jejich výkon ve 3D je často výrazně vyšší. Nevýhodou je, že se musí dodatečně instalovat a také je při upgradu verze jádra nebo X serveru nutné počkat, než výrobce do ovladače doplní podporu (zejména AMD si s tímhle dává načas, nVidia je většinou pohotová). Kromě toho si uzavřené ovladače dělají spoustu věcí "po svém", což občas vede k těžko identifikovatelným nepříjemnostem. Pokud ale s Linuxem začínáte, jde o IMHO lepší volbu, než šermování s free ovladači.
Co mám za ovladač ke GK?
Spoustu informací o GK vypíše glxinfo. Např.
glxinfo | egrep 'vendor|renderer|OpenGL'Jaké jaderné moduly jsou nahrány vám prozradí lsmod.
lsmod | egrep 'radeon|fglrx'radeon je svobodný ovladač, fglrx je proprietární ovladač AMD.
VirtualBox
VirtualBox je emulátor počítače. Softwarově předstírá procesor, grafickou kartu, pevný disk atd. Pokud ve VirtualBoxu spustíte nějaký operační systém, tak ten OS vidí jen tenhle simulovaný hardware a dokáže přistupovat také jen k němu. Vaší skutečnou grafickou kartu tedy WinXP z VirtualBoxu neuvidí a nebudou ji moci použít.
VirtualBox však umožňuje jistou formu 3D akcelerace, aby fungovala, je třeba následující
Díky za přehledné shrnutí, měl bych jen pár drobných výhrad:
zejména radeon je už na starším HW velmi použitelný
Spíš bych řekl jakémkoli kromě horkých novinek (v podstatě cokoli po Northern Islands). Samozřejmě ale záleží i na verzi v konkrétní distribuci.
začátečníkovi bych to ale nedoporučoval.
Tady bych si dovolil nesouhlasit. Naopak, právě začátečníkovi bych spíš doporučil pokud možno použít open source driver, který má přímo v distribuci, a k closed source od třetích stran se uchýlit v případě, že mu z nějakého důvodu nic jiného nezbývá.
ale lidé zaměstnaní Novellem
SUSE :-)
Tiskni
Sdílej: