OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána v nové major verzi 5.
Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Ahoj, potřeboval bych poradit s nastavením routerů v domácí síti. Se síťovými zařízeními se moc nekamarádím, takže se mi to nedaří.
Mám hlavní router, který je zároveň branou k internetu (O2 ADSL). K němu je připojeno několik počítačů, notebooků a další bezdrátová zařízení pomocí WiFi i kabelů.
Mám druhý router s funkcí WiFi Clienta. Ten je připojen k WiFi hlavního routeru a vytváří (asi) podsíť, ve které je SmartTV a další počítač (nastavený jako NAS).
Počítač s televizí vesele komunikuje, obě zařízení se připojí k internetu a tudíž je možné se pingnout na libovolné jiné zařízení v domě. Problémem je komunikace v opačném směru. Umím se pingnout na 10.0.0.16, ale do podsítě se nedostanu. Nefunguje tudíž ani SSH přístup, ani sdílení složek Sambou.
Zkoušel jsem přidat do hlavního routeru statické směrování:
Ale to nepomohlo.
Zkoušel jsem nastavit ve druhém routeru forwarding portu 22 na adresu počítače, což by snad mělo stačit pro SSH, ale nepomohlo.
Hlavní router je ZyXel P660HW-T3
Druhý router je TL-WR843ND
Na počítačích je Linux Mint 15.
Prosím o radu jak by mělo vypadat nastavení takové malé sítě?
Počítač s televizí vesele komunikuje, obě zařízení se připojí k internetu a tudíž je možné se pingnout na libovolné jiné zařízení v domě. Problémem je komunikace v opačném směru. Umím se pingnout na 10.0.0.16, ale do podsítě se nedostanu.
Jak si můžete pingnout z počítače televizi, když se zároveň do podsítě, kde je ta televize, nedostanete? Můžete to upřesnit?
Jinak můj tajný tip je, že ten TP-Link ve skutečnosti neroutuje, ale natuje, takže televize se připojí ven, ale obráceně provoz končí na TP-Linku.
Můžu se pingnout z počítače v podsíti s adresou 192.168.101 na libovolný počítač ve vnější síti. Ale opačně to nejde.Jak si můžete pingnout z počítače televizi, když se zároveň do podsítě, kde je ta televize, nedostanete? Můžete to upřesnit?
Je to možné. Dá se to nějak řešit?Jinak můj tajný tip je, že ten TP-Link ve skutečnosti neroutuje, ale natuje, takže televize se připojí ven, ale obráceně provoz končí na TP-Linku.
•Destination: 192.168.0.0 •Gateway: 10.0.0.16 •Subnet mask: 255.255.255.0
První možnost:
Druhá možnost:
Každá z obou možností má své výhody a nevýhody. Já osobně bych volil routing, kdykoliv je to možné, protože latence bude s bridge v podstatě srovnatelná, ne-li kratší, a správce má o něco lepší přehled o tom, co přesně se v síti děje. Pak je ale potřeba vyřešit otázku, jestli vnější router umí dělat NAT pro stroje, které nepocházejí přímo z jeho lokální sítě. V případě bridge se zase může (ač je to málo pravděpodobné) stát, že jedno z WiFi zařízení bude mít s takovou konfigurací problém.
Ta zněla jak se dostat na zařízení za TPlinkem.
A odpověď je, že s maškarádou nijak, protože jedna IP adresa může adresovat jen jedno zařízení.
Kdybyste slevil na dostat se na službu za TPlinkem, tak vám poradíme port forwarding, který ten TPlink umí. (I když i tak budete trpět).
Pro SSH je nezbytné zakázat autentifikaci heslem a používat pouze certifikáty. Pak není důvod se bát robotů a používat nestandardní porty.
Jak je na tom se zabezpečením ssh? Předpokládám, že by bylo vhodné nastavit jiný port než 22, abych se vyhnul většině robotům, zvolit dostatečně silné uživatelské heslo je samozřejmost a co ještě by bylo vhodné?Já osobně se změně portu vyhýbám, přináší to víc problémů než užitku. Pro bezpečnost vypínám hesla, pro zabránění plnění logů špatnými pokusy buď VPN nebo port knocking.
Tiskni
Sdílej: