Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Ahoj, potřeboval bych poradit s nastavením routerů v domácí síti. Se síťovými zařízeními se moc nekamarádím, takže se mi to nedaří.
Mám hlavní router, který je zároveň branou k internetu (O2 ADSL). K němu je připojeno několik počítačů, notebooků a další bezdrátová zařízení pomocí WiFi i kabelů.
Mám druhý router s funkcí WiFi Clienta. Ten je připojen k WiFi hlavního routeru a vytváří (asi) podsíť, ve které je SmartTV a další počítač (nastavený jako NAS).
Počítač s televizí vesele komunikuje, obě zařízení se připojí k internetu a tudíž je možné se pingnout na libovolné jiné zařízení v domě. Problémem je komunikace v opačném směru. Umím se pingnout na 10.0.0.16, ale do podsítě se nedostanu. Nefunguje tudíž ani SSH přístup, ani sdílení složek Sambou.
Zkoušel jsem přidat do hlavního routeru statické směrování:
Ale to nepomohlo.
Zkoušel jsem nastavit ve druhém routeru forwarding portu 22 na adresu počítače, což by snad mělo stačit pro SSH, ale nepomohlo.
Hlavní router je ZyXel P660HW-T3
Druhý router je TL-WR843ND
Na počítačích je Linux Mint 15.
Prosím o radu jak by mělo vypadat nastavení takové malé sítě?
Počítač s televizí vesele komunikuje, obě zařízení se připojí k internetu a tudíž je možné se pingnout na libovolné jiné zařízení v domě. Problémem je komunikace v opačném směru. Umím se pingnout na 10.0.0.16, ale do podsítě se nedostanu.
Jak si můžete pingnout z počítače televizi, když se zároveň do podsítě, kde je ta televize, nedostanete? Můžete to upřesnit?
Jinak můj tajný tip je, že ten TP-Link ve skutečnosti neroutuje, ale natuje, takže televize se připojí ven, ale obráceně provoz končí na TP-Linku.
Můžu se pingnout z počítače v podsíti s adresou 192.168.101 na libovolný počítač ve vnější síti. Ale opačně to nejde.Jak si můžete pingnout z počítače televizi, když se zároveň do podsítě, kde je ta televize, nedostanete? Můžete to upřesnit?
Je to možné. Dá se to nějak řešit?Jinak můj tajný tip je, že ten TP-Link ve skutečnosti neroutuje, ale natuje, takže televize se připojí ven, ale obráceně provoz končí na TP-Linku.
•Destination: 192.168.0.0 •Gateway: 10.0.0.16 •Subnet mask: 255.255.255.0
První možnost:
Druhá možnost:
Každá z obou možností má své výhody a nevýhody. Já osobně bych volil routing, kdykoliv je to možné, protože latence bude s bridge v podstatě srovnatelná, ne-li kratší, a správce má o něco lepší přehled o tom, co přesně se v síti děje. Pak je ale potřeba vyřešit otázku, jestli vnější router umí dělat NAT pro stroje, které nepocházejí přímo z jeho lokální sítě. V případě bridge se zase může (ač je to málo pravděpodobné) stát, že jedno z WiFi zařízení bude mít s takovou konfigurací problém.
Ta zněla jak se dostat na zařízení za TPlinkem.
A odpověď je, že s maškarádou nijak, protože jedna IP adresa může adresovat jen jedno zařízení.
Kdybyste slevil na dostat se na službu za TPlinkem, tak vám poradíme port forwarding, který ten TPlink umí. (I když i tak budete trpět).
Pro SSH je nezbytné zakázat autentifikaci heslem a používat pouze certifikáty. Pak není důvod se bát robotů a používat nestandardní porty.
Jak je na tom se zabezpečením ssh? Předpokládám, že by bylo vhodné nastavit jiný port než 22, abych se vyhnul většině robotům, zvolit dostatečně silné uživatelské heslo je samozřejmost a co ještě by bylo vhodné?Já osobně se změně portu vyhýbám, přináší to víc problémů než užitku. Pro bezpečnost vypínám hesla, pro zabránění plnění logů špatnými pokusy buď VPN nebo port knocking.
Tiskni
Sdílej: