Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Řešení dotazu:
Hlasuji pro pro LVM v hostiteli a LV pro VM a uvnitř VM zas LVM.
„Nested“ LVM není nic špinavého, naopak to takto považuji za nejčistější, když už se o tom bavíme jako o prádle…
Ve VM swapiness=0 + /tmp do ram, nevím kde necháváš session.save_path, ale to bych dal taky do ram.
vyhoda E je v tom ze pokud neco provedes s tim virtualem, tak muzes primo sahat na jeho data z hostaPřímo na data z hostitele můžeš sahat v A,B,C,D,E, když VM neběží a pro čtení (se snapshotem) i když běží.
nevyhoda je ze mas bordel v LVM namespace hosta.A to není pokud je VM pro každou mašinu a každý mašina má své LVM.
Moje zkušenost není v této oblasti velká, dříve jsem používal spíš XEN, kde jsem měl disky v souborech a používám dlouho VMWare Workstation, kde je to taky souborové. Ale u jednoho KVM hostitele (serveru), jsem zpočátku zkoušel a i jsem se ptal. A měl jsem i původně LV v hostiteli pro každou partition a ve VM přímo na tom partition a FS, ale došel jsem k závěru, že je to na prd - je to chaos (můj závěr).
Když je pro každou VM jedno LV v hostiteli a pak LVM v hostovi a přijmeme fakt, že režie je ve většině případů „neviditelná“ (někde jsem našel nějakou diskuzi, že se snížení výkonu projevilo, ale to si lze lehce zkusit, když se to chystá), tak je to „čisťoučké“ a ve správném duchu na sobě poskládané.
V hostiteli v dané VG jsou hezky naskládané LV s názvy mašin (vm_jmeno1, vm_jmeno2).
No a v dané VM mašině je to vždy přesně jak je třeba, jednotlivé přípojné body s nastavením, jak je potřeba pro daný účel (relatime,nosuid,noexec,nodev apod…) protože u mě jsou to převážně CentOS a přijde mi to tak i správné, tak v každé VM mám dvě partition boot a zbytek pro LVM (u Debianu mám jen jednu s LVM).
Je pravdou, že když se zvětšuje alokovaný prostor, tak je to trochu řekněme složitější, nicméně, to je operace nečastá a v klidu proveditelná.
Jinak přes toto jsem se dostal k tomuto (nebo teda ještě o pár nezveřejněných úprav dál…) a vždycky když dělám novou mašinou, třeba jen na testy, tak si pomlaskávám a přemýšlím jen jaké barvy jí přidělím :). Ale hodí se to jen tehdy pokud to stavíš a můžeš riskovat a nastavit si to a taky předpokládáš, že to budeš i v budoucnu využívat.
).
Dříve jsem si také dělal templaty virtuálů a jen jsem je kopíroval, ale vzhledem k tomu, že to nedělám tak často, tak jsem více času strávil nad údržbou templatů (a hlavně po vydání nového centosu jsem chtěl mít template čistý dělal jsem ho znova)... Poslední cca 2 roky používám hlavně kickstart. Vytvoření virtuálu trvá dýl, ale přechod na novější verze je mnohem jednodušší. Samozřejmě to platí jen při vytváření pár virtuálů za rok.
Co se týká swapiness, tak jsem dosud používal jako základ tuned-amd a ten ho nastavuje na 10.
/tmp do RAM jsem zatím nikde nedával, ale vidím v tom potenciál. Nevím proč mě to nikdy nenapadlo
Díky za tip!
Tiskni
Sdílej: