Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Ahoj,
mam kubuntu a zajimalo by mne, kam vsude se uklada historie? Jsem z toho trochu neklidny. Ukladaji se thumbnaily prohlednutych obrazku, historie presunu kopirovani souboru, schranka taky, posledni otevrene soubory, atd...
Kam se to vsechno uklada a jak se to da jednoduse vymazat? Co logy? neleze schranka a info z oznamovace v liste nekam do logu? Neexistuje nejake klikatko, ktere vsechno vymaze, jako je treba smazat historii u FF? Nerad po sobe nechavam stopy 
Jinak, kdyz si zalozim svuj profil a zasifruju domovskou slozku, je JISTOTA, ze vsechny tyhle informace a logy jsou jenom v ni? Nebo se to uklada i nekam do /VAR/LOG? to by mne docela sra_o.
Diky,
P.
Obecná metoda: hledat v domovském adresáři pomocí grep a pokud toto selže, tak zkusit porovnat kontrolní součty souborů v domovském adresáři před a po spuštění určitého programu.
cekal jsem od linuxu trochu sofistikovanejsi reseni. Trochu mi to pripomina ten bordel ve windows...
Jinou možností je si přečíst dokumentaci k daným programům, resp. prohlédnout zdrojové kódy.
Jinak konkrétně KDE majít nástroj pro vymazání historie, jen už nevím, kde skrývá, protože KDE už nějakou dobu nepoužívám.
Je skoda, ze ta "data aplikací" jsou v linuxu tak rostristena. Ze neni stanoveno, kam si dana app muze ukladat sve logy a konfiguraky a tak clovek musi prohledavat, jak blb.
Jeste pockam, snad nekdo poradi ohledne toho programu. Rekl bych, ze nebudu jediny, kdo tohle resi. Asi lepe zapatrat primo na ubuntu/kde foru.
"data aplikací" jsou v linuxu tak rostristena
Existuje Filesystem Hierarchy Standard. Ale pokud se dobře dívám, tak ten se nevěnuje domovským adresářům.
Resp. říká toto:
/home is a fairly standard concept, but it is clearly a site-specific filesystem. [9] The setup will differ from host to host. Therefore, no program should rely on this location. [10]
/var/log, nikdo tomu nezabrání.
Ohledně "toho programu" vám nikdo neporadí, protože jste přesně nedefinoval, co tou historií vlastně myslíte. Vadí vám náhledy obrázků a seznam otevřených dokumentů, ale nevadí vám ty obrázky a dokumenty samotné? Také je otázka, před kým nebo čím to chcete chránit.
Pokud nastavíte uživatelská práva tak, že nebudete mít právo zápisu nikam jinam, než na ten svůj šifrovaný home, máte docela slušnou šanci, že nikde jinde žádná citlivá data nezůstanou.
Řekl bych, že budete jediný, kdo tohle řeší. Pokud už je někdo tak paranoidní, šifruje celý disk.
Jezisi, zase se tady zacinaji objevovat ty tendence, ze jak jde o linux, je svate i to, co stoji za hov.no. Proste bych cekal, ze tak, jak je vymakana aktualizace aplikaci, kde se vsechny centralizuji na jednom miste, pro snadnou spravu, tak by mely mit aplikace sve jedno misto, kam ukladaji sva pracovni data - mimo treba logu - pro ty je slozka /var/log jako delana. Pokud ale jde o program treba pro spravu fotek, ocekaval bych, ze thumbnaily bude ukladal do domovskeho adresare, resp. ze je treba po ukonceni sam uklidi.
A o co konkretne jde? Skutecne nechci uklizet pred FBI - jasne, to bych sifroval. Ale jde mi o pouhe uklizeni, kdyz si treba na pocitaci v kancelari, kde pod jinym uctem pracuje treba kolega, prohlizim, nebo zpracovavam fotky napr. sve nahe manzelky
Nemusime zabihat do extremu, staci, kdyz si budu upravovat fotky z dovolene na pocitaci, ke kteremu ma kazdy pristup. Tak mne jenom logicky zajima, kde vsude se ty nahledy a historie ulozi, abych je mohl smazat. Treba ve windows se programy chovaji docela slusne a ukladaji do slozek TEMP, nebo obsahuji mazani historie nejakym poklikem.
Docela mne ale sokovalo, kdyz jsem otevrel suborovy prohlizec a klikem do obrazku na mne vykoukly stovky fotek, ktere jsem na pocitaci prohlizel. I kdyz mam ty fotky na externim disku, tak byly NEKDE ulozene thumbnaily.
Chapete tedy, o co konkretne mi jde a ze se tedy s tvrzenim, kdyz nemas co skryvat, nemusis se obavat nespokojim? 
A jeste jedna technicka - ja bych se i spokojil s tim, ze si kazdy program uklada data kam chce - OK, udelal bych si SOUKROMY uzivatelsky ucet, jehoz HOME by byl sifrovany. ALE - pokud se to bude ukladat kamsi jinam, je mi to k nicemu. Proto se prave ptam, abych mohl byt klidny 
chmod 700 ~.
~/.config, ~/.thumbnails a možná i pár dalších. Jsou to ale celkem novinky (sotva několik let), takže se najde dost programů, které je nepoužívají.
root, a kolega má své soubory ke kterým může přistupovat pouze on a root. Takže vás logicky vůbec nemusí zajímat, co kam jaký program ukládá, protože přístup k těm souborům řeší operační systém pomocí přístupových oprávnění. Unixové systémy to tak řeší už asi tak čtyřicet let, a řeší to celkem úspěšně.
Ano, chápeme, o co vám jde. Chtěl jste se zeptat: "Jak je zařízeno, aby kolega, který se přihlásí pod jiným uživatelským účtem, neviděl moje soubory?" Dostal byste odpověď, že je to zařízeno pomocí přístupových práv na souborech. Místo toho řešíte nesmysly.
K poslednímu odstavci jen zbývá zopakovat, že kam nemá práva uživatel, pod kterým je program spuštěn, tam si program nic neuloží, i kdyby tisíckrát chtěl. Takže když ten váš soukromý uživatelský účet (netuším, proč soukromý, existuje také nějaký veřejný?) nebude mít právo zápisu nikam jinam, než do toho domovského adresáře, nikam jinam určitě nezapíše. A pokud jde jen o obranu před kolegou s jiným účtem, ani nemusí být ten souborový systém šifrovaný.
Samozřejmě pak existují další souvislosti, root může vidět všechna data, jádro také vidí všechna data, takže citlivá data může zapsat na disk třeba jádro (zapíše je do swapu). Ale tam si je kolega běžný uživatel určitě nepřečte. Hlavně jsou to dost pokročilá témata, která nemá smysl řešit do té doby, než se seznámíte s konceptem přístupových práv.
~/.kde, ~/.config a /var/tmp/kdecache-$USER. U ostatních programů záleží na tom konkrétním programu, např. Skype má data v ~/.Skype a /tmp/skype-$PID a Firefox v ~/.mozilla/firefox.
Tiskni
Sdílej: