PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Řešení dotazu:
rsync umí zachovat metadata i symlinky. Al pokud chcete použít tar, přenášejte rsyncem ten tar. Ale přenášejte to po síti protokolem rsync, jedině tak využijete inkrementální přenos. Pokud budete mít namountováno vzdálené úložiště do lokálního souborového systému a rsyncem budete přenášet jenom v rámci toho lokálního systému (a po síti se to bude přenášet jiným protokolem), bude to na přenos dat horší, než kdybyste to jenom zkopíroval.
Ale přenášejte to po síti protokolem rsync, jedině tak využijete inkrementální přenos.Měl jsem pocit, že rsync umí přenášet inkrementálně jenom pokud jsou ty stejné části v souborech do nějaké vzdálenosti. Takže když na začátek toho taru přibude nějaký velký soubor, rsync nebude schopen zjistit, že konec taru je stejný, a přenese to celé.
Pokud budete mít namountováno vzdálené úložiště do lokálního souborového systému a rsyncem budete přenášet jenom v rámci toho lokálního systému (a po síti se to bude přenášet jiným protokolem), bude to na přenos dat horší, než kdybyste to jenom zkopíroval.Můj rsync tohle detekuje a delta přenos vypne (pokud ho explicitně nevynutím), takže to vyjde nastejno jako kdybych to jenom kopíroval. (--whole-file) Doporučil bych správně nastavit rsync a netrvat na taru. Dobrý začátek je podívat se do manuálu na volbu -a, případně ještě --numeric-ids.
Chci aby záloha ve výsledku měla vlastnosti taru, tzv. zachování metadat, symlinků, atp.
rsync --numeric-ids -aHAX (viz manuál)
A pak aby se ~1TB sesynchronizoval za pár minut.Já mám bohužel s rsyncem podivné výkonnostní problémy, nejspíš když je tam spousta malých souborů. Teď si tedy uvědomuju, že to může být strašně starou verzí rsyncu na druhé straně (RHEL5).
Měl jsem pocit, že rsync umí přenášet inkrementálně jenom pokud jsou ty stejné části v souborech do nějaké vzdálenosti.O žádném takovém omezení jsem nikde nečetl.
rsync používá blok o nějaké velikosti, na serveru si nejdříve vypočítá kontrolní součty pro všechna umístění takového bloku. Tj. umístí blok na začátek souboru, spočítá kontrolní součet, posune se o jeden bajt, opět spočítá kontrolní součet (který je speciálně navržený tak, aby tuhle operaci vyhození prvního bajtu a přidání jednoho dalšího bylo možné udělat rychle). Neprocházet takhle celý soubor, ale jenom jeho část, by mělo jediný význam - ušetřit paměť. Pak načte první blok klient, odešle jeho kontrolní součet serveru, a ten se podívá, jestli ten kontrolní součet zná. Pokud ne, pošle klient všechna data, pokud ho server zná, oba ještě spočítají bezpečný kontrolní součet, kterým ověří, že jsou data opravdu stejná (že jen náhodou nevyšel ten první kontrolní součet stejně).
Co (a jak přesně) zatěžují ty hardlinky?Přiznám se že nevím. Jenom jsem ve škole rušil několik let provozovaný rdiff-backup, protože záloha několika serverů trvala týden, přičemž na ZFS-on-linux i na btrfs to bylo hned.
Tak jsem to spočítalTrvalo to docela dlouho ;). Tip pro příště: df -i.
root@archer:~# df -i /mnt/backup/ Filesystem Inodes IUsed IFree IUse% Mounted on /dev/md1 0 0 0 - /mnt/backup
Filesystem Inodes IUsed IFree IUse% Mounted on
/dev/sda 0 0 0 - /
Některé nemají ani diskové oddíly :)
(hint: ne všechny filesystémy mají inody ;)Třeba které?
Přiznám se že nevím.No jo, no. Hardlinky ve skutečnosti souborový systém moc nezatěžují - je to jen zvýšený inode count + mapování ve tvaru "jméno:inode" v adresáři. Nejsou to opravdové soubory/inody.
Jenom jsem ve škole rušil několik let provozovaný rdiff-backup, protože záloha několika serverů trvala týden,Rdiff-backup není rsnapshot. Je to zálohovací program klasického schématu, který uchovává rozdíly k souborům. Používá přitom stejné algoritmy jako rsync, což je IMHO jeho jediná podobnost s rsnapshotem. Nepoužívá hardlinky. Vzhledem k jeho způsobu práce je naprosto zřejmé, proč trvaly zálohy dlouho.
přičemž na ZFS-on-linux i na btrfs to bylo hned.Porovnáváte neporovnatelné, uchování historie na úrovni filesystemu se nic vyrovnat nemůže. Je to efektivní a velmi výhodné, ale má to i nevýhody. Např. když ty snapshoty nepřenášíte na jiný server, pak máte pouze historii, ne zálohu - co třeba požár? Jak odlišíte, co chcete a co nechcete zálohovat? Jak a kam tímto způsobem zálohujete padesát různých serverů? Každé zálohovací schéma má výhody i nevýhody. Já používám rsnapshot hlavně proto, že výhody pro danou aplikaci převažují. Jsem s ním velmi spokojen. Vždycky to chce ale napřed trochu uvažovat - což platí obecně.
Např. když ty snapshoty nepřenášíte na jiný server, pak máte pouze historii, ne zálohu - co třeba požár?Dělám to tak, že to vždycky rsyncnu na zálohovací server a pak udělám snapshot.
Jak odlišíte, co chcete a co nechcete zálohovat?rsync --exclude
Jak a kam tímto způsobem zálohujete padesát různých serverů?Mám jich 14 a mám na to R5 ze 4 2TB disků.
číst kompresovaný tarO kompresi nikde nebylo ani slovo. Ta by to samozřejmě dost komplikovala.
A jaký je důvod použít tar a ne strom adresářů ve file systémuTakový, že jeho FS je NTFS nebo nějaká podobná hrůza.
No ale tar mu stejně nepomůžeHuh? Zataruje ty věci co chce zazálohovat a práva jsou v tom taru, takže je jedno, na jakém FS to bude.
--listed-incremental vytvářet samostatné inkrementální backupy.
Pokud to tlačí obráceně, tedy zálohu linuxového systému do NTFS, tak přímá kopie nefunguje a může buď tar nebo vytvořit velký soubor v něm udělat linuxový FS, který následně moutne loopem.Tak jsem to pochopil a to jsem mu už doporučoval výše.
Ale pracovat uvnitř taru jako by to byl normální FS, tedy věci přidávat a případně mazat mi přijde nesmyslné.Také tak.
Tiskni
Sdílej: