O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
#1 jako první mě zajímá jestli účiník chápu spravně? Zdroj má cirka 0.8 účiník a výkon 450W. Tedy když bude mít na výstupu 450W, pak na vstupu(myšleno mezi zásuvkou a zdrojem ) bude mít cirka 563W (450/0.8)? Na vstupu mám wattmetrem naměřeno cirka 100-110W, tedy reálně mb/ssd/hdd/cpu/gpu/usb wifi/.. spotřebovávají 84W(105*0.8)?
#2 Jako další mám dotaz, jestli komponenty/whatever mají mžikově pár wattů víc? Jako třeba mám CPU(amd fx8300) s 95W TDP, asi v nepřetaktovaném stavu. Může se stát že by měl třeba na nějakou nanosekundu 115W a byl by kvůli tomu nižší výkon nebo jiné problémy(narušující stabilitu, nebo tak nějak?...). Tyto výkyvy do maxima, pokud existují, dokáží řešit kondenzátory ve zdroji nebo jiné součástky? Doporučili byste si dát na něco pozor při výběru zdroje? Představuje TDP opravdovou maximální hodnotu naměřenou v reálu nebo jde jen o marketingovou úpravu průměrného TDP v maximální zátěži?
#3 Dále, stačí mi můj zdroj a nestačil by třeba i 200W? Již jsem zmiňoval, že teď mám na vstupu zdroje ~105W, max 210W(při kompilaci firefoxu s -j12 na 8 jádru). Jaký zdroj na to postačí? . Byl by tedy OK zdroj třeba 200W? Dále chci koupit grafiku, aktuální má asi 25W(radeon 2400). Tato msi-r7 370(vím že s am3+ deskou nemam sanci mit pcie 3.0 ale behem 6-12ti mesicu budu upgradovat na desku s intel CPU tak proto neberu pcie 2.0). Nová bude mít 110W, výsledný max výstupní výkon spočítám 210*0.8(max aktualne namereny odber na vystupu) -25(stara gpu) +110=253. Je tento můj předpoklad max tdp na výstupu správný? Bude mi stačit 300W zdroj?
A zde je má sestava: Otázky pokládám spíše jen pro ujasnění, ze zvědavosti. Děkuji za odpovědi!Když si pořídíš ITX desku s jedním diskem (nebo SSD) máš spotřebu někde kolem 30W tak neseženeš zdroj ani s přibližnou hodnotou.Seženeš, otázka v jaké kvalitě (takhle malá destička toho moc neochrání).
Seženeš, otázka v jaké kvalitě (takhle malá destička toho moc neochrání).Ta mala desticka ani nema co chranit, nieje to jej funkcia. Je to DC-DC menic, ktory z vstupnych 12V vyrobi 3,3V,5V, 5V SB, -12V a 12V zo vstupu prepusti dalej. Na ochranu je tu 12V zdroj, ktory tuto dosticku musi napajat. Ucinnost takehoto riesenia sa v podstate rovna ucinnosti toho 12V zdroja, kedze vecsina vykonu sa dnes berie z 12V a kvalitny DC-DC menic ma vysoku ucinnost(+-95% podla zatazenia).
Moderne zdroje maju na sekundare tiez DC-DC menice, ktore z 12V robia zvysne potrebne napetia.To se mi nezdá, kupoval jsem si před týdnem novej ATX a ten má pořád klasický trafo. Ale je to nižší třída tak nevím. Hlavně se mě to zdá celkem zbytečné, stejně tam musíš mít trafo z primáru, tak proč neudělat rovnou odbočku na něm. Nicméně v případě DC-DC uvnitř ATX by tento ATX trpěl stejnými problémy jako picoPSU, to uznávám. Jinak samozřejmě jsou ještě DC-DC měniče třeba pro Vcore napětí, ale zase tam jsou obvykle dost masivní součástky (někdy jsou ty DC-DC dokonce vícefázové, takže nejsou tranzistory tolik namáhané).
Takze tak ako sa moze prerazit trnazistor v picoPSU, tak sa moze prerazit aj v klasickom zdroji.Pokud by se prorazil tranzistor v mém ATX, tak se prorazí na primáru a prakticky napojí primární cívku trafa na stejnosměrné napětí. Na sekundáru se to projeví nejspíš nějakým vyšším pulzem a pak nic (a sekundár se pomalu vybije). Když se ti prorazí tranzistor v picoPSU, tak napojí 12V na danou větev.
Mas v tom trochu zmetok a odporucam ti precitat si par recenzii zdrojov.[rejp] Číst si recenzi nepotřebuju, trasoval jsem už několik schémat spínaných zdrojů . [/rejp] (ale souhlas, s to novou variantou, co má DC-DC jsem se ještě nesetkal)
Trafo ma kazdy zdroj, aj ten s DC-DC menicmi.Souhlas, sorry asi jsem to trochu nesrozumitelně popsal, klasickým trafem myslím trafo s 12V, 5V, 3.3V odbočkami na sekundáru.
na ziadnu nevyhodu si teraz nespomeniemPůvodní AT/ATX design má na sekundárních větvích jen schottkyho diodu(y) jako usměrňovače, tlumivku a kondík. Nový DC-DC design (modernější) bude mít (asi) usměrňovač, tlumivku, kondík a větvení do jednotlivých DC-DC měničů (12V je nejspíš přímo). Tato varianta má víc součástek (a v miniaturním provedení), které se můžou poškodit.
PicoPSU netrpi ziadnymi problemami oproti ATX zdrojom.Já jenom spekuluju o možném riziku (moje subjektivní hodnocení) :-/. Ale třeba ATX zdroj je chlazenej vlastním větrákem, čím je chlazený picoPSU?
Ako sa ti moze prerazit tranzistor, tak sa ti moze rovnako prerazit aj dioda.1x0.5 cm váleček nebo TO220 pouzdro na chladiči (+ zpětná vazba, co kontroluje úrovně na výstupu) vs SMT tranzistor na plošňáku samonosně na ATX konektoru (má to aspoň tyristor, co se při poruše zapne a zkratuje vstup?).
Ale je to nižší třída tak nevím. Hlavně se mě to zdá celkem zbytečné, stejně tam musíš mít trafo z primáru, tak proč neudělat rovnou odbočku na něm.Myslím si, že v případě kolísání zátěže musíš silně stabilizovat každou odbočku. Zvýšení zátěže v jedné větvi se přes trafo přenese do všech odboček a musíš je ustabilizovat. Když máš jedno vinutí na 12V tak ustabilizuješ tohle a DC-DC měničem dostaneš stabilní minoritní větve. Takže u levného zdroje, který na stabilizaci kašle vyjde levněji odbočka. U renomovaného zdroje bude levnější jedna větev a DC-DC.
Uz jsem to psal nekolikrat, ale v souvislosti se spinanym zdrojem neni power factor (ucinik) cos phi (fazovy posuv), ale procento vykonu odebiraneho na 50Hz oproti vyssim harmonickym. Zdroj, ktery ma aktivni PFC odebira sinusovy proud, ne jen nabijeci spicky. Vyhoda je rozsah napajeni od 80-250V a schopnost fungovat na mekcci siti bez ruseni ostatnich spotrebicu - na mekke siti muzou harmonicke prolejzat do takove miry, ze je v siti najednou nekolikanasobna frekvence napeti.
Nevim, kde se ta povera s fazovym posuvem a PFC vzala.
Tiskni Sdílej: