Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
Řešení dotazu:
Myšlenka asi dobrá, ale ta formulace je lhaní si do kapsy. Jistěže na jazyku záleží. (A ne, cykly nemá každý jazyk.) Ale v praxi je podstatný hlavně ten na konkrétní jazyk navázaný ekosystém – knihovny, frameworky, různé nástroje – a vývojový proces.Nebuď hnidopich. Pokud by začal s tím, že má skvělou ideu na hru a sám nebo s kamarády ji dáva dohromady, tak odpověď je jiná. Tam na jazyku a primárně na knihovnách a prostředí záleží.Ale tazatel je v prváku. Nejdříve se musí naučit řemeslo. A to rozumně tak, aby dokázal rozpoznat co je důlezité až se pro konkrétní projekt bude o jazyku aprostředí rozhodovat. No a ty cykly, samozřejmé máš pravdu, ale rozpoznání, na jaký typ ůloh jsou lepší deklarativní jazyky je zase jiná otázka, než když se kluk v prváku ptá, jestli je to C++, které se učí dobré. Dobré je. Potřebuje se naučit jeden první jazyk pořádně, naučit se v něm myslet. A pak když potká další tak bude si uvědomovat rozdíly, tohle je lepší tady a tohle je lepší tam.
Ale tazatel je v prváku. Nejdříve se musí naučit řemeslo.
V prváku, zvlášť když klade takový dotaz, nemá absolutně tušení (ba co hůř, má ho spíš naprosto zcestné), jak vypadá vývoj softwaru v praxi. Ve chvíli, kdy to zjistí, si může uvědomit, že tohle opravdu dělat nechce. Proto je dobré vědět, do čeho člověk jde, co nejdřív.
jestli je to C++, které se učí dobré
C++ je po výukové stránce naprosto zoufalé, ale to je na jiný flamewar.
Pythonu, který je primitivní (…) věci, které Python nikdy nedokáže
Nesmysl. Krom toho, že C++ a Python jsou výpočetně stejně silné, Python má vysokoúrovňové charakteristiky, které se v C++ lepí leda přes knihovny nebo se tam dostávající až v nejnovějších specifikacích v posledních letech (a použít se dají leda pro nové projekty, což není případ většiny toho, co se dělá v praxi).
Python je primitivní oproti C++ leda z hlediska didaktiky. Což je dobře. Proč by se začátečník, když se učí, co jsou cykly nebo funkce nebo základy OOP, měl potýkat s procesem překladu, jmennými prostory, argumenty main aj.?
Když pochopí C++
Hodně štěstí, bude potřeba. C++ je docela bumbrlíček a upřímně, prakticky se drtivé většině lidí hodí jenom jeho celkem malá podmnožina.
Tvá odpověď je alibistická ve smyslu "nemusíš ji vytvářet, když na to budeš mít lidi". Ten se ptá na jazyk, pomocí kterého bude schopný si naprogramovat nějakou hru.
Není od věci ušetřit si šok z toho, že vývoj frameworků/infrastruktury je už dávno něco diametrálně odlišného od vývoje her samotných.
Pokud chci dělat hru, vezmu Unity nebo jiný framework a dělám hru. Když chci dělat framework… no, hodí se mít nějaké teoretické zázemí a počítat s tím, že nedělám něco, co půjde samo o sobě hrát.
stale ten engine musi nekdo napsat. A rozhodne navratnejsi je prodavat engine/nastroje okolo nez hry:)
Tiskni
Sdílej: