HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Řešení dotazu:
Myšlenka asi dobrá, ale ta formulace je lhaní si do kapsy. Jistěže na jazyku záleží. (A ne, cykly nemá každý jazyk.) Ale v praxi je podstatný hlavně ten na konkrétní jazyk navázaný ekosystém – knihovny, frameworky, různé nástroje – a vývojový proces.Nebuď hnidopich. Pokud by začal s tím, že má skvělou ideu na hru a sám nebo s kamarády ji dáva dohromady, tak odpověď je jiná. Tam na jazyku a primárně na knihovnách a prostředí záleží.Ale tazatel je v prváku. Nejdříve se musí naučit řemeslo. A to rozumně tak, aby dokázal rozpoznat co je důlezité až se pro konkrétní projekt bude o jazyku aprostředí rozhodovat. No a ty cykly, samozřejmé máš pravdu, ale rozpoznání, na jaký typ ůloh jsou lepší deklarativní jazyky je zase jiná otázka, než když se kluk v prváku ptá, jestli je to C++, které se učí dobré. Dobré je. Potřebuje se naučit jeden první jazyk pořádně, naučit se v něm myslet. A pak když potká další tak bude si uvědomovat rozdíly, tohle je lepší tady a tohle je lepší tam.
Ale tazatel je v prváku. Nejdříve se musí naučit řemeslo.
V prváku, zvlášť když klade takový dotaz, nemá absolutně tušení (ba co hůř, má ho spíš naprosto zcestné), jak vypadá vývoj softwaru v praxi. Ve chvíli, kdy to zjistí, si může uvědomit, že tohle opravdu dělat nechce. Proto je dobré vědět, do čeho člověk jde, co nejdřív.
jestli je to C++, které se učí dobré
C++ je po výukové stránce naprosto zoufalé, ale to je na jiný flamewar.
Pythonu, který je primitivní (…) věci, které Python nikdy nedokáže
Nesmysl. Krom toho, že C++ a Python jsou výpočetně stejně silné, Python má vysokoúrovňové charakteristiky, které se v C++ lepí leda přes knihovny nebo se tam dostávající až v nejnovějších specifikacích v posledních letech (a použít se dají leda pro nové projekty, což není případ většiny toho, co se dělá v praxi).
Python je primitivní oproti C++ leda z hlediska didaktiky. Což je dobře. Proč by se začátečník, když se učí, co jsou cykly nebo funkce nebo základy OOP, měl potýkat s procesem překladu, jmennými prostory, argumenty main aj.?
Když pochopí C++
Hodně štěstí, bude potřeba. C++ je docela bumbrlíček a upřímně, prakticky se drtivé většině lidí hodí jenom jeho celkem malá podmnožina.
Tvá odpověď je alibistická ve smyslu "nemusíš ji vytvářet, když na to budeš mít lidi". Ten se ptá na jazyk, pomocí kterého bude schopný si naprogramovat nějakou hru.
Není od věci ušetřit si šok z toho, že vývoj frameworků/infrastruktury je už dávno něco diametrálně odlišného od vývoje her samotných.
Pokud chci dělat hru, vezmu Unity nebo jiný framework a dělám hru. Když chci dělat framework… no, hodí se mít nějaké teoretické zázemí a počítat s tím, že nedělám něco, co půjde samo o sobě hrát.
stale ten engine musi nekdo napsat. A rozhodne navratnejsi je prodavat engine/nastroje okolo nez hry:)
Tiskni
Sdílej: