V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Řešit se to dá i obecně, ale je s tím samozřejmě práce a chce to něco si nastudovat. Možnosti jsou např. 802.1x, macsec (802.1ae), IPsec, …
V praxi se to čast "řeší" tím, že se admin spolehne, že uživatelé si sice umějí změnit IP adresu, ale už ne MAC adresu, a prostě kontroluje, jestli IP adresa odpovídá MAC adrese.
Viem, ze taketo veci riesi ADCože? Jak? Pokud by šlo o situaci, kdy uživatel nemá roota/admina, tak mu můžeš dát pravidlo do firewallu (to bych čekal že dělá „AD“ pokud tohle opravdu „řeší AD“). Ale vzhledem k tomu, že píšeš, že si může ručně měnit IP adresu, tak nejspíš roota má - a pak ti žádná konfigurace na cílovém počítači nepomůže. A jak napsali jiní, tohle se řeší VLANy.
Existuje nejaky sposob, ako zamedzit, aby sa user so statickou IP nedostal mimo subnet?
Neexistuje. To je jako ptát se, jestli filtr MAC adres na nešifrované WiFi zabrání cizím lidem připojit se. Nezabrání. Postup je až tupě triviální:
Totéž je u toho nešifrovaného WiFi, mimochodem. Stačí chvíli poslouchat provoz, zjistit si MAC adresu jedné z povolených WiFi karet a tím je problém vyřešen.
Pokud má být na ethernetu jakási autentifikace, je potřeba zavést skutečnou autentifikaci, tedy 802.1x. Tu zajistí (překvapivě také na ethernetu) hostapd
na serveru a wpa_supplicant
na klientovi.
To^^^ je ale jen polovičaté řešení, které na rozdíl od WiFi nemá šifrování, což s sebou nese spoustu různých více či méně zajímavých důsledků. (Podle toho, co je cílem, zda jde například o síť s veřejnými ethernetovými zásuvkami a potenciálně nedůvěryhodnými zařízeními atd.)
Aby to mělo šifrování, je potřeba ethernetový ekvivalent WPA, zvaný MACsec. Nedávno byl MACsec integrovaný do standardních utilit jako wpa_supplicant
.
Takže asi tak. Opravdová kontrola přístupu vyžaduje technologie k tomu určené; jakékoliv polovičaté řešení je celkem snadno překonatelné. Pokud se jedná o zcela novou konfiguraci, je dobré na autentifikaci a (případně) šifrování myslet hned od začátku.
Pri nastaveni routovania medzi subnets ma napadlo, ako zamedzit tomu, ze uzivatel si da IP z ineho subnet-u,
To sice technicky může, ale i kdyby pakety od něj nezahodil hned ten router, stejně nedostane žádné odpovědi, protože ty budou routovány do té části sítě, kam ta adresa patří.
ako zistit, ze v subnete je niekto, kto tam nema co robit
K tomu by bylo potřeba nejdřív definovat, co přesně znamená "nemá tam co dělat".
Tiskni
Sdílej: