Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Řešit se to dá i obecně, ale je s tím samozřejmě práce a chce to něco si nastudovat. Možnosti jsou např. 802.1x, macsec (802.1ae), IPsec, …
V praxi se to čast "řeší" tím, že se admin spolehne, že uživatelé si sice umějí změnit IP adresu, ale už ne MAC adresu, a prostě kontroluje, jestli IP adresa odpovídá MAC adrese.
Viem, ze taketo veci riesi ADCože? Jak? Pokud by šlo o situaci, kdy uživatel nemá roota/admina, tak mu můžeš dát pravidlo do firewallu (to bych čekal že dělá „AD“ pokud tohle opravdu „řeší AD“). Ale vzhledem k tomu, že píšeš, že si může ručně měnit IP adresu, tak nejspíš roota má - a pak ti žádná konfigurace na cílovém počítači nepomůže. A jak napsali jiní, tohle se řeší VLANy.
Existuje nejaky sposob, ako zamedzit, aby sa user so statickou IP nedostal mimo subnet?
Neexistuje. To je jako ptát se, jestli filtr MAC adres na nešifrované WiFi zabrání cizím lidem připojit se. Nezabrání. Postup je až tupě triviální:
Totéž je u toho nešifrovaného WiFi, mimochodem. Stačí chvíli poslouchat provoz, zjistit si MAC adresu jedné z povolených WiFi karet a tím je problém vyřešen.
Pokud má být na ethernetu jakási autentifikace, je potřeba zavést skutečnou autentifikaci, tedy 802.1x. Tu zajistí (překvapivě také na ethernetu) hostapd na serveru a wpa_supplicant na klientovi.
To^^^ je ale jen polovičaté řešení, které na rozdíl od WiFi nemá šifrování, což s sebou nese spoustu různých více či méně zajímavých důsledků. (Podle toho, co je cílem, zda jde například o síť s veřejnými ethernetovými zásuvkami a potenciálně nedůvěryhodnými zařízeními atd.)
Aby to mělo šifrování, je potřeba ethernetový ekvivalent WPA, zvaný MACsec. Nedávno byl MACsec integrovaný do standardních utilit jako wpa_supplicant.
Takže asi tak. Opravdová kontrola přístupu vyžaduje technologie k tomu určené; jakékoliv polovičaté řešení je celkem snadno překonatelné. Pokud se jedná o zcela novou konfiguraci, je dobré na autentifikaci a (případně) šifrování myslet hned od začátku.
Pri nastaveni routovania medzi subnets ma napadlo, ako zamedzit tomu, ze uzivatel si da IP z ineho subnet-u,
To sice technicky může, ale i kdyby pakety od něj nezahodil hned ten router, stejně nedostane žádné odpovědi, protože ty budou routovány do té části sítě, kam ta adresa patří.
ako zistit, ze v subnete je niekto, kto tam nema co robit
K tomu by bylo potřeba nejdřív definovat, co přesně znamená "nemá tam co dělat".
Tiskni
Sdílej: