MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Řešení dotazu:
Nevím, jestli tě chápu správně, ale ten VNC server běží na hypervizoru, je to součást qemu. S IP adresou uvnitř virtuálu to nemá vůbec nic společného – ve VM ani nemusíš mít žádnou síť, přesto tam můžeš mít VNC (nebo Spice).
Pro začátek bude nejjednodušší, když použiješ libvirt – ten poběží na serveru (hypervizoru) a všechno nastaví za tebe. Je to nadstavba nad Qemu/KVM (případně umí i LXC a Xen…) a je běžně dostupný v distribucích jako balíček. Ty si u sebe spustíš virt-manager, který se s tím serverem spojí přes SSH. Zařídí ti to i napojení toho VNC (nebo spíš Spice). Prostě jen klikneš a uvidíš obrazovku virtuálu.
Pro začátek bude nejjednodušší, když použiješ libvirt... pro začátek je nejjednodušší skončit u libvirt a nikdy už se nepodívat, jak věci fungují.
Sám si s tím teď taky hraji a zkouším nějaké vlastní skripty, spouštění qemu přímo přes init systém (místo libvirtu), ovládání přes qemu monitor… Ale, když vidím, jak mu to nejde, tak je opravdu lepší, aby zprovoznil virtualizaci přes libvirt, než aby se na to třeba vykašlal.
Souhlasím, že je dobré vědět, co se děje uvnitř – ale to může dobře nastudovat právě třeba z výpisu ps – podívat se, s jakými parametry libvirt spouští qemu nebo se podívat, jaká síťová spojení jsou navázaná (a zjistit, že VNC nemusí naslouchat 0.0.0.0, že to jde tunelovat přes SSH a je to bezpečné a zároveň se nemusí patlat s nastavováním TLS, protože už jeden šifrovaný kanál mezi těmi počítači zprovozněný má).
Tiskni
Sdílej: