O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Řešení dotazu:
Nevím, jestli tě chápu správně, ale ten VNC server běží na hypervizoru, je to součást qemu. S IP adresou uvnitř virtuálu to nemá vůbec nic společného – ve VM ani nemusíš mít žádnou síť, přesto tam můžeš mít VNC (nebo Spice).
Pro začátek bude nejjednodušší, když použiješ libvirt – ten poběží na serveru (hypervizoru) a všechno nastaví za tebe. Je to nadstavba nad Qemu/KVM (případně umí i LXC a Xen…) a je běžně dostupný v distribucích jako balíček. Ty si u sebe spustíš virt-manager, který se s tím serverem spojí přes SSH. Zařídí ti to i napojení toho VNC (nebo spíš Spice). Prostě jen klikneš a uvidíš obrazovku virtuálu.
Pro začátek bude nejjednodušší, když použiješ libvirt... pro začátek je nejjednodušší skončit u libvirt a nikdy už se nepodívat, jak věci fungují.
Sám si s tím teď taky hraji a zkouším nějaké vlastní skripty, spouštění qemu přímo přes init systém (místo libvirtu), ovládání přes qemu monitor… Ale, když vidím, jak mu to nejde, tak je opravdu lepší, aby zprovoznil virtualizaci přes libvirt, než aby se na to třeba vykašlal.
Souhlasím, že je dobré vědět, co se děje uvnitř – ale to může dobře nastudovat právě třeba z výpisu ps – podívat se, s jakými parametry libvirt spouští qemu nebo se podívat, jaká síťová spojení jsou navázaná (a zjistit, že VNC nemusí naslouchat 0.0.0.0, že to jde tunelovat přes SSH a je to bezpečné a zároveň se nemusí patlat s nastavováním TLS, protože už jeden šifrovaný kanál mezi těmi počítači zprovozněný má).
Tiskni
Sdílej: