Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Řešení dotazu:
Nevím, jestli tě chápu správně, ale ten VNC server běží na hypervizoru, je to součást qemu. S IP adresou uvnitř virtuálu to nemá vůbec nic společného – ve VM ani nemusíš mít žádnou síť, přesto tam můžeš mít VNC (nebo Spice).
Pro začátek bude nejjednodušší, když použiješ libvirt – ten poběží na serveru (hypervizoru) a všechno nastaví za tebe. Je to nadstavba nad Qemu/KVM (případně umí i LXC a Xen…) a je běžně dostupný v distribucích jako balíček. Ty si u sebe spustíš virt-manager
, který se s tím serverem spojí přes SSH. Zařídí ti to i napojení toho VNC (nebo spíš Spice). Prostě jen klikneš a uvidíš obrazovku virtuálu.
Pro začátek bude nejjednodušší, když použiješ libvirt... pro začátek je nejjednodušší skončit u libvirt a nikdy už se nepodívat, jak věci fungují.
Sám si s tím teď taky hraji a zkouším nějaké vlastní skripty, spouštění qemu přímo přes init systém (místo libvirtu), ovládání přes qemu monitor… Ale, když vidím, jak mu to nejde, tak je opravdu lepší, aby zprovoznil virtualizaci přes libvirt, než aby se na to třeba vykašlal.
Souhlasím, že je dobré vědět, co se děje uvnitř – ale to může dobře nastudovat právě třeba z výpisu ps
– podívat se, s jakými parametry libvirt spouští qemu nebo se podívat, jaká síťová spojení jsou navázaná (a zjistit, že VNC nemusí naslouchat 0.0.0.0, že to jde tunelovat přes SSH a je to bezpečné a zároveň se nemusí patlat s nastavováním TLS, protože už jeden šifrovaný kanál mezi těmi počítači zprovozněný má).
Tiskni
Sdílej: