Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Chybí vám někdo, s kým byste si popovídali o bastlení, technice, počítačích a vědě? Nechcete riskovat debatu o sportu u piva v hospodě? Pak doražte na virtuální pokec u virtuálního piva v rámci Virtuální Bastlírny organizované strahovským MacGyverem již tento čtvrtek. Možná se ptáte, co se tak může probírat? Dají se probrat slavná výročí - kromě 55 let obvodu 555 (což je mimochodem prý andělské číslo) a vzpomínky na firmu Signetics -
… více »GTK2-NG je komunitní fork GTK 2.24 (aktuální verze je 4.22). Oznámení a diskuse v diskusním fóru Devuanu, forku Debianu bez systemd. Není to jediný fork GTK 2. Ardour je například postaven na vlastním forku GTK 2 s názvem YTK.
V neděli 17. května 2026 proběhne v Českých Budějovicích první MobileLinux Hackday zaměřený na Linux v mobilech, embedded platformy a open source hardware. Po sedmi úspěšných měsíčních setkáních v Praze se akce přesouvá také do jižních Čech, aby se komunita mobilního Linuxu mohla potkat i mimo hlavní město. Akce se uskuteční v konferenčním sále Vajgar v Clarion Congress Hotelu (Pražská tř. 2306/14) se zahájením mezi 14:00 až 15:00 a … více »
Řešení dotazu:
Řekl bych, že hledáš Debian.
Velké aktualizace ve Win10 mažou lidem nastavení, občas data, občas někomu způsobí BSOD a dělají jiné psí kusy.
Už tohle je dost pádný důvod takový zmetek nepoužívat. Jedná se o škodlivý software.
Jednou se jim podařilo rozbít antiviry. Ale jinak drží kompatibiltu se softy naprosto příkladně.
Kompatibilitu s čím? DOSové aplikace už dávno fungují lépe pod DOSBoxem nebo ve FreeDOSu. Některé starší aplikace pro Windows už fungují lépe pod Wine než pod Windows. Snad už v dobách XP (nebo to byly Visty?) tam MS musel dobastlit nějaký „režim kompatibility“ protože starší aplikace jim v nových Windows nechodily (a v tom „kompatibilním“ režimu to nebylo o moc lepší). A současné Windows 10 už AFAIK nejsou zárukou už vůbec ničeho (to už ty starší aplikace rozběháš spíš na XP nebo Vistách, které uzavřeš do virtuálky a odřízneš od sítě, aby nemohly škodit).
V tom případě dej ty 2-3 kusy historického softwaru do samostatného virtuálu, ve kterém nebudeš aktualizovat a který firewallem co nejvíc odřízneš od sítě.
To je nejlevnější a zároveň funkční řešení.
Druhá možnost je zaplatit si u někoho takovou úroveň podpory, aby si oprašoval staré verze knihoven, různě patchoval systém, dělal backporty a zároveň tam pouštěl aktualizace, takže by ti mohl běžet historický i nový software v jednom OS. Tohle znamená spoustu práce a pochybuji, že ti takovou službu bude někdo poskytovat zadarmo.
Optimální řešení je nepoužívat „historický“ software resp. zajistit, aby došlo k vydání nové verze, která bude fungovat na současném OS a se současnými verzemi knihoven. Pokud se o ten software nikdo nechce starat, tak je na čase přejít k nějakému udržovanému softwaru.
a který firewallem co nejvíc odřízneš od sítě.To by me zajimalo co jsi tim chtel rict?
To samozřejmě záleží na tobě, jaké máš priority… ale já už dávno přišel na to, že je výhodnější přejít jinam (v tomhle případě KVM) než se trápit se zastaralou a proprietární technologií.
Ono ten VMWare jsem kdysi taky používal, někde tu odkazuji návod na to, co bylo potřeba tehdy dělat, aby to fungovalo… ale to už je dávno :-)
To je v principu pořád tenhle problém s vmwarem, který se řešil před víc jak deseti lety, nebo něco nového? Kdysi jsem si dokonce koupil licenci VMWaru. Dneska bych už takovou blbost neudělal.
linux-image-generic a odstranění novějších jader by to snad mohla vyřešit. Jinak je tu ještě Ukuu, kterým lze nainstalovat mainlinové jádro v konkrétní verzi a případně ho aktualizovat ručně.
To snad ne! Už je tedy nepoužívám, ale stejně ...
Umíte si představit, kdybych chtěl v libovolném současném distru linuxu zprovoznit 12 let starý Open Office?
S OpenOffice by to mělo jít taky, ale teď jsem schválně zkoušel Firefox – jde to bez problémů – stáhneš, rozbalíš, spustíš. Zkoušel jsem to s Firefoxem 4, který je z roku 2011. Mělo by to jít i se staršími verzemi, ale nenašel jsem sestavení pro 64-bitovou architekturu CPU a instalovat si kvůli tomu 32-bitové verze knihoven se mi nechtělo (což ale neznamená, že to nejde).
Ono jestli máš pocit, že na Windows staré programy fungují lépe, tak to není dané tím, že by ty Windows nebo ty programy byly lepší, ale odlišným způsobem distribuce. Ten je v zásadě horší, ale má pozitivní vedlejší efekt, který se projevuje tím, že spustíš starý program na novém OS. Ten odlišný způsob spočívá v tom, že aplikace má u sebe přibalené všechny knihovny a díky tomu má minimum závislostí a od OS vlastně nic moc nepotřebuje. Tenhle způsob distribuce ale můžeš praktikovat i v GNU/Linuxu (viz třeba ten ručně stažený Firefox v prvním odstavci). Jen to prostě není dobrý nápad – projevuje se to tak, že máš zastaralé verze knihoven, třeba těch šifrovacích a něco pak nefunguje nebo je to děravé, v závislosti s tím, s jakými servery komunikuješ.
Ve světě GNU/Linuxu je normální používat distribuce a jejich balíčky – pak máš doporučenou sadu programů a knihoven, které by měly dohromady fungovat. Ve světě Windows máš místo toho DLL-hell :-).
Pak tu jsou systémy jako Snap nebo Flatpak, které jsou něco mezi tím – aplikace si sice nese svoje knihovny s sebou, ale aspoň je kolem toho nějaký systém abys v tom neměl úplně bordel a aby byly aplikace od sebe izolované. Má to svoje problémy… ale pokud se autor programu (distributor to za něj v tomhle případě neudělá) bude starat o aktualizace knihoven a vydávat nové verze svého balíčku, tak je to docela dobré.
Tiskni
Sdílej: