V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Řešení dotazu:
Řekl bych, že hledáš Debian.
Velké aktualizace ve Win10 mažou lidem nastavení, občas data, občas někomu způsobí BSOD a dělají jiné psí kusy.
Už tohle je dost pádný důvod takový zmetek nepoužívat. Jedná se o škodlivý software.
Jednou se jim podařilo rozbít antiviry. Ale jinak drží kompatibiltu se softy naprosto příkladně.
Kompatibilitu s čím? DOSové aplikace už dávno fungují lépe pod DOSBoxem nebo ve FreeDOSu. Některé starší aplikace pro Windows už fungují lépe pod Wine než pod Windows. Snad už v dobách XP (nebo to byly Visty?) tam MS musel dobastlit nějaký „režim kompatibility“ protože starší aplikace jim v nových Windows nechodily (a v tom „kompatibilním“ režimu to nebylo o moc lepší). A současné Windows 10 už AFAIK nejsou zárukou už vůbec ničeho (to už ty starší aplikace rozběháš spíš na XP nebo Vistách, které uzavřeš do virtuálky a odřízneš od sítě, aby nemohly škodit).
V tom případě dej ty 2-3 kusy historického softwaru do samostatného virtuálu, ve kterém nebudeš aktualizovat a který firewallem co nejvíc odřízneš od sítě.
To je nejlevnější a zároveň funkční řešení.
Druhá možnost je zaplatit si u někoho takovou úroveň podpory, aby si oprašoval staré verze knihoven, různě patchoval systém, dělal backporty a zároveň tam pouštěl aktualizace, takže by ti mohl běžet historický i nový software v jednom OS. Tohle znamená spoustu práce a pochybuji, že ti takovou službu bude někdo poskytovat zadarmo.
Optimální řešení je nepoužívat „historický“ software resp. zajistit, aby došlo k vydání nové verze, která bude fungovat na současném OS a se současnými verzemi knihoven. Pokud se o ten software nikdo nechce starat, tak je na čase přejít k nějakému udržovanému softwaru.
a který firewallem co nejvíc odřízneš od sítě.To by me zajimalo co jsi tim chtel rict?
To samozřejmě záleží na tobě, jaké máš priority… ale já už dávno přišel na to, že je výhodnější přejít jinam (v tomhle případě KVM) než se trápit se zastaralou a proprietární technologií.
Ono ten VMWare jsem kdysi taky používal, někde tu odkazuji návod na to, co bylo potřeba tehdy dělat, aby to fungovalo… ale to už je dávno :-)
To je v principu pořád tenhle problém s vmwarem, který se řešil před víc jak deseti lety, nebo něco nového? Kdysi jsem si dokonce koupil licenci VMWaru. Dneska bych už takovou blbost neudělal.
linux-image-generic a odstranění novějších jader by to snad mohla vyřešit. Jinak je tu ještě Ukuu, kterým lze nainstalovat mainlinové jádro v konkrétní verzi a případně ho aktualizovat ručně.
To snad ne! Už je tedy nepoužívám, ale stejně ...
Umíte si představit, kdybych chtěl v libovolném současném distru linuxu zprovoznit 12 let starý Open Office?
S OpenOffice by to mělo jít taky, ale teď jsem schválně zkoušel Firefox – jde to bez problémů – stáhneš, rozbalíš, spustíš. Zkoušel jsem to s Firefoxem 4, který je z roku 2011. Mělo by to jít i se staršími verzemi, ale nenašel jsem sestavení pro 64-bitovou architekturu CPU a instalovat si kvůli tomu 32-bitové verze knihoven se mi nechtělo (což ale neznamená, že to nejde).
Ono jestli máš pocit, že na Windows staré programy fungují lépe, tak to není dané tím, že by ty Windows nebo ty programy byly lepší, ale odlišným způsobem distribuce. Ten je v zásadě horší, ale má pozitivní vedlejší efekt, který se projevuje tím, že spustíš starý program na novém OS. Ten odlišný způsob spočívá v tom, že aplikace má u sebe přibalené všechny knihovny a díky tomu má minimum závislostí a od OS vlastně nic moc nepotřebuje. Tenhle způsob distribuce ale můžeš praktikovat i v GNU/Linuxu (viz třeba ten ručně stažený Firefox v prvním odstavci). Jen to prostě není dobrý nápad – projevuje se to tak, že máš zastaralé verze knihoven, třeba těch šifrovacích a něco pak nefunguje nebo je to děravé, v závislosti s tím, s jakými servery komunikuješ.
Ve světě GNU/Linuxu je normální používat distribuce a jejich balíčky – pak máš doporučenou sadu programů a knihoven, které by měly dohromady fungovat. Ve světě Windows máš místo toho DLL-hell :-).
Pak tu jsou systémy jako Snap nebo Flatpak, které jsou něco mezi tím – aplikace si sice nese svoje knihovny s sebou, ale aspoň je kolem toho nějaký systém abys v tom neměl úplně bordel a aby byly aplikace od sebe izolované. Má to svoje problémy… ale pokud se autor programu (distributor to za něj v tomhle případě neudělá) bude starat o aktualizace knihoven a vydávat nové verze svého balíčku, tak je to docela dobré.
Tiskni
Sdílej: