Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Open-source nástroj Jevstiller vytváří (destiluje) malý lokální model, který se průběžně učí z odpovědí komerční služby Jev. Běžné dotazy vyřizuje přímo na vlastním hardware, čímž může řádově zkrátit čas odezvy a snížit provozní náklady díky menšímu využívání zpoplatněného API. Nejisté požadavky Jevstiller posílá do Jevu, rovněž průběžně kontroluje náhodná dvě procenta dotazů Jevem. Pokud se lokální model začne s Jevem rozcházet,
… více »Konference LinuxDays 2026 proběhne již tento víkend 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Konference LinuxDays 2026 znamená desítky přednášek a workshopů, zástup zajímavých osobností, místo pro setkání, spoustu nových nápadů a informací a stánky řady různých projektů: Fedora, openSUSE, vpsFree.cz, Mozilla, MacGyver - bastlíři SH, OpenAlt a mnoho dalších. Vstup je volný.
Microsoft oznámil, že WSL kontejnery (WSLC) aneb linuxové kontejnery ve Windows Subsystem for Linux (WSL) jsou již obecně dostupné. Současně popsal jejich architekturu.
Řešení dotazu:
Řekl bych, že hledáš Debian.
Velké aktualizace ve Win10 mažou lidem nastavení, občas data, občas někomu způsobí BSOD a dělají jiné psí kusy.
Už tohle je dost pádný důvod takový zmetek nepoužívat. Jedná se o škodlivý software.
Jednou se jim podařilo rozbít antiviry. Ale jinak drží kompatibiltu se softy naprosto příkladně.
Kompatibilitu s čím? DOSové aplikace už dávno fungují lépe pod DOSBoxem nebo ve FreeDOSu. Některé starší aplikace pro Windows už fungují lépe pod Wine než pod Windows. Snad už v dobách XP (nebo to byly Visty?) tam MS musel dobastlit nějaký „režim kompatibility“ protože starší aplikace jim v nových Windows nechodily (a v tom „kompatibilním“ režimu to nebylo o moc lepší). A současné Windows 10 už AFAIK nejsou zárukou už vůbec ničeho (to už ty starší aplikace rozběháš spíš na XP nebo Vistách, které uzavřeš do virtuálky a odřízneš od sítě, aby nemohly škodit).
V tom případě dej ty 2-3 kusy historického softwaru do samostatného virtuálu, ve kterém nebudeš aktualizovat a který firewallem co nejvíc odřízneš od sítě.
To je nejlevnější a zároveň funkční řešení.
Druhá možnost je zaplatit si u někoho takovou úroveň podpory, aby si oprašoval staré verze knihoven, různě patchoval systém, dělal backporty a zároveň tam pouštěl aktualizace, takže by ti mohl běžet historický i nový software v jednom OS. Tohle znamená spoustu práce a pochybuji, že ti takovou službu bude někdo poskytovat zadarmo.
Optimální řešení je nepoužívat „historický“ software resp. zajistit, aby došlo k vydání nové verze, která bude fungovat na současném OS a se současnými verzemi knihoven. Pokud se o ten software nikdo nechce starat, tak je na čase přejít k nějakému udržovanému softwaru.
a který firewallem co nejvíc odřízneš od sítě.To by me zajimalo co jsi tim chtel rict?
To samozřejmě záleží na tobě, jaké máš priority… ale já už dávno přišel na to, že je výhodnější přejít jinam (v tomhle případě KVM) než se trápit se zastaralou a proprietární technologií.
Ono ten VMWare jsem kdysi taky používal, někde tu odkazuji návod na to, co bylo potřeba tehdy dělat, aby to fungovalo… ale to už je dávno :-)
To je v principu pořád tenhle problém s vmwarem, který se řešil před víc jak deseti lety, nebo něco nového? Kdysi jsem si dokonce koupil licenci VMWaru. Dneska bych už takovou blbost neudělal.
linux-image-generic a odstranění novějších jader by to snad mohla vyřešit. Jinak je tu ještě Ukuu, kterým lze nainstalovat mainlinové jádro v konkrétní verzi a případně ho aktualizovat ručně.
To snad ne! Už je tedy nepoužívám, ale stejně ...
Umíte si představit, kdybych chtěl v libovolném současném distru linuxu zprovoznit 12 let starý Open Office?
S OpenOffice by to mělo jít taky, ale teď jsem schválně zkoušel Firefox – jde to bez problémů – stáhneš, rozbalíš, spustíš. Zkoušel jsem to s Firefoxem 4, který je z roku 2011. Mělo by to jít i se staršími verzemi, ale nenašel jsem sestavení pro 64-bitovou architekturu CPU a instalovat si kvůli tomu 32-bitové verze knihoven se mi nechtělo (což ale neznamená, že to nejde).
Ono jestli máš pocit, že na Windows staré programy fungují lépe, tak to není dané tím, že by ty Windows nebo ty programy byly lepší, ale odlišným způsobem distribuce. Ten je v zásadě horší, ale má pozitivní vedlejší efekt, který se projevuje tím, že spustíš starý program na novém OS. Ten odlišný způsob spočívá v tom, že aplikace má u sebe přibalené všechny knihovny a díky tomu má minimum závislostí a od OS vlastně nic moc nepotřebuje. Tenhle způsob distribuce ale můžeš praktikovat i v GNU/Linuxu (viz třeba ten ručně stažený Firefox v prvním odstavci). Jen to prostě není dobrý nápad – projevuje se to tak, že máš zastaralé verze knihoven, třeba těch šifrovacích a něco pak nefunguje nebo je to děravé, v závislosti s tím, s jakými servery komunikuješ.
Ve světě GNU/Linuxu je normální používat distribuce a jejich balíčky – pak máš doporučenou sadu programů a knihoven, které by měly dohromady fungovat. Ve světě Windows máš místo toho DLL-hell :-).
Pak tu jsou systémy jako Snap nebo Flatpak, které jsou něco mezi tím – aplikace si sice nese svoje knihovny s sebou, ale aspoň je kolem toho nějaký systém abys v tom neměl úplně bordel a aby byly aplikace od sebe izolované. Má to svoje problémy… ale pokud se autor programu (distributor to za něj v tomhle případě neudělá) bude starat o aktualizace knihoven a vydávat nové verze svého balíčku, tak je to docela dobré.
Tiskni
Sdílej: