Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Řešení dotazu:
OpenOffice bude pooomalý.
Videa budou pooomalý.
Dej si to do vitríny a najdi si na smeťáku mnohem lepší stroj. To říkám jako člověk, který se baví skládáním PC ze smeťáku.
:
https://www.importpc.cz/pocitace/repasovany-pocitac-dell-optiplex-755-sff-1.html
Na web se ale dá chodit i s třiosmšestkou 
Pokud chodíš na slušnější weby a/nebo máš blokovač nežádoucího bordelu, tak se to celkem dá i se starším HW. Ne každý potřebuje hrát HTML5 hry nebo používat nějaké obludné JavaScriptové aplikace.
A pak, i když se to nezdá, počítač není jen terminál k webu. Pamatuji doby, kdy byla většina lidí offline, data se šířila na disketách a později CD, a přesto ten počítač byl k užitku a lidi u něj trávili hodně času. Pokud někdo neví, co dělat s počítačem bez připojení na internet a webového prohlížeče, tak to považuji za nedostatek fantazie. :-)
Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že pokud jde člověku o tu čistě praktickou stránku, tak vzhledem k cenám použitého HW (tisícovka, pár stovek nebo i za odvoz) je jednodušší pořídit něco výrazně výkonnějšího a 64bitového. Nicméně když se takhle ptá, tak asi nějaké důvody k provozu starého HW má. Já takhle taky oprašuji nějaké staré počítače – buď tam dám Debian a WindowMaker nebo třeba FreeDOS a je z toho herní konsole pro staré hry. Další použití může být s obstarožním HW – různé adaptéry pro sériový nebo paralelní port, kterými se něco připojuje. Ne vždy tyhle věci fungují ve virtualizaci nebo s USB převodníky.
P.S. nahlédl jsem do té diskuse na Živě a tam píše:
používat bych chtěl jako prohlížeč netu a staré hry+vyzkoušet nové. Linux vůbec neznám…
Takže souhlasím, že v tomhle případě bude lepší pořídit výkonnější hardware, než aby z toho byl tazatel zklamaný nebo dokonce vinil GNU/Linux z toho, že je to pomalé nebo to má různé problémy. Provozovat staré počítače přeci jen není zábava pro každého.
Zaprvé doporučuji neduplikovat otázky tady a na lživě.
Tu popelnici je potřeba vyhodit. Podpora 32-bitových systémů bude už dnes ve většině distribucí problematická. Nemá to smysl. Nestojí to za to. Za 500 Kč se dá pořídit podobná popelnice, ale 64-bitová.
Podpora 32-bitových systémů bude už dnes ve většině distribucí problematická.to NEni pravda, Xubuntu 16.04 i 18.04 je 32bit a castecnou/core podporu ma prvni jeste 2 roky, druhe zminene jeste 8let, ...
Xubuntu 16.04 i 18.04 je 32bit a castecnou/core podporu ma prvni jeste 2 roky, druhe zminene jeste 8let, ...To by ma zaujímalo, prečo by malo Xubuntu podporovať verziu 18.04 tri roky po konci plánovanej životnosti.
ted je ale rok 2019 a tazatel pokud ma nejakej VAZNEJ duvod k tomu ten "stroj" pouzit, muze zkusit nainstalovat Xubuntu 18.04 32bit
resp. zacina byt zbytecne celej tenhle dotaz, protoze tazatel polozil dotaz a dale nereaguje
Ale no tak, tohle jsme přece řešili už asi dvacetkrát, co tahle "podpora" v některých "verzích" znamená a proč je to naprosto bezcenná kravina (jak verzování distribuce jako celku, které pochází z doby disket, tak i "podpora" coby prázdné slovo). Tahle "podpora" zastaralého softwaru se stejně zastaralými bugy, které už v novějších verzích dávno někdo opravil, fakt nemá žádný smysl a žádnou hodnotu, snad kromě ruské rulety se starými zranitelnostmi.
Ale zpět k tématu: Proč si myslíš, že nějaká 32-bitová fosilní konzerva bude ještě 8 let rozumně fungovat? Co na tom poběží? Nepochybuju o tom, že i za 10 let bude možné na starém 32-bitovém Intelu spustit základní desktop a v tom třeba terminál nebo editor. Nicméně podle stylu, jakým se tazatel ptá, mu asi nejde (pouze) o terminál nebo editor.
Podpora 32-bitových systémů je problematická — například když v nich budu chtít aktuální Google Chrome, bude s tím problém. Nakonec tedy budu mít obskurní systém s obskurními prohlížeči, ve kterém bude cokoliv netriviálního, třeba obyčejné YouTube, těžko představitelné.
Ještě jednou zdůrazňuju: Tady se přece nebavíme o tom, co by pokročilý uživatel Linuxu teoreticky dokázal na 32-bitovém systému zprovoznit a nějakou dobu udržet v provozu. Bavíme se o tom, zda a jak může 32-bitový systém posloužit uživateli, který o Linuxu nic neví a chce ho jenom poprvé vyzkoušet, navíc na zoufale zastaralém hardwaru. No a k tomu se fakt nedá doporučit nic jiného než koupit si za 500 Kč 64-bitový hardware, jakýkoliv, třeba klidně 12 let staré Core 2 Duo, ale hlavně ať je to 64-bitové.
23.7.2019 21:08
multi | skóre: 38
| blog: JaNejsemOdsut
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
23.7.2019 17:54
25.7.2019 09:37
24.7.2019 21:59