OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Řešení dotazu:
Na web se ale dá chodit i s třiosmšestkou
Pokud chodíš na slušnější weby a/nebo máš blokovač nežádoucího bordelu, tak se to celkem dá i se starším HW. Ne každý potřebuje hrát HTML5 hry nebo používat nějaké obludné JavaScriptové aplikace.
A pak, i když se to nezdá, počítač není jen terminál k webu. Pamatuji doby, kdy byla většina lidí offline, data se šířila na disketách a později CD, a přesto ten počítač byl k užitku a lidi u něj trávili hodně času. Pokud někdo neví, co dělat s počítačem bez připojení na internet a webového prohlížeče, tak to považuji za nedostatek fantazie. :-)
Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že pokud jde člověku o tu čistě praktickou stránku, tak vzhledem k cenám použitého HW (tisícovka, pár stovek nebo i za odvoz) je jednodušší pořídit něco výrazně výkonnějšího a 64bitového. Nicméně když se takhle ptá, tak asi nějaké důvody k provozu starého HW má. Já takhle taky oprašuji nějaké staré počítače – buď tam dám Debian a WindowMaker nebo třeba FreeDOS a je z toho herní konsole pro staré hry. Další použití může být s obstarožním HW – různé adaptéry pro sériový nebo paralelní port, kterými se něco připojuje. Ne vždy tyhle věci fungují ve virtualizaci nebo s USB převodníky.
P.S. nahlédl jsem do té diskuse na Živě a tam píše:
používat bych chtěl jako prohlížeč netu a staré hry+vyzkoušet nové. Linux vůbec neznám…
Takže souhlasím, že v tomhle případě bude lepší pořídit výkonnější hardware, než aby z toho byl tazatel zklamaný nebo dokonce vinil GNU/Linux z toho, že je to pomalé nebo to má různé problémy. Provozovat staré počítače přeci jen není zábava pro každého.
Zaprvé doporučuji neduplikovat otázky tady a na lživě.
Tu popelnici je potřeba vyhodit. Podpora 32-bitových systémů bude už dnes ve většině distribucí problematická. Nemá to smysl. Nestojí to za to. Za 500 Kč se dá pořídit podobná popelnice, ale 64-bitová.
Podpora 32-bitových systémů bude už dnes ve většině distribucí problematická.to NEni pravda, Xubuntu 16.04 i 18.04 je 32bit a castecnou/core podporu ma prvni jeste 2 roky, druhe zminene jeste 8let, ...
Xubuntu 16.04 i 18.04 je 32bit a castecnou/core podporu ma prvni jeste 2 roky, druhe zminene jeste 8let, ...To by ma zaujímalo, prečo by malo Xubuntu podporovať verziu 18.04 tri roky po konci plánovanej životnosti.
Ale no tak, tohle jsme přece řešili už asi dvacetkrát, co tahle "podpora" v některých "verzích" znamená a proč je to naprosto bezcenná kravina (jak verzování distribuce jako celku, které pochází z doby disket, tak i "podpora" coby prázdné slovo). Tahle "podpora" zastaralého softwaru se stejně zastaralými bugy, které už v novějších verzích dávno někdo opravil, fakt nemá žádný smysl a žádnou hodnotu, snad kromě ruské rulety se starými zranitelnostmi.
Ale zpět k tématu: Proč si myslíš, že nějaká 32-bitová fosilní konzerva bude ještě 8 let rozumně fungovat? Co na tom poběží? Nepochybuju o tom, že i za 10 let bude možné na starém 32-bitovém Intelu spustit základní desktop a v tom třeba terminál nebo editor. Nicméně podle stylu, jakým se tazatel ptá, mu asi nejde (pouze) o terminál nebo editor.
Podpora 32-bitových systémů je problematická — například když v nich budu chtít aktuální Google Chrome, bude s tím problém. Nakonec tedy budu mít obskurní systém s obskurními prohlížeči, ve kterém bude cokoliv netriviálního, třeba obyčejné YouTube, těžko představitelné.
Ještě jednou zdůrazňuju: Tady se přece nebavíme o tom, co by pokročilý uživatel Linuxu teoreticky dokázal na 32-bitovém systému zprovoznit a nějakou dobu udržet v provozu. Bavíme se o tom, zda a jak může 32-bitový systém posloužit uživateli, který o Linuxu nic neví a chce ho jenom poprvé vyzkoušet, navíc na zoufale zastaralém hardwaru. No a k tomu se fakt nedá doporučit nic jiného než koupit si za 500 Kč 64-bitový hardware, jakýkoliv, třeba klidně 12 let staré Core 2 Duo, ale hlavně ať je to 64-bitové.
Tiskni
Sdílej: