Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Řešení dotazu:
OpenOffice bude pooomalý.
Videa budou pooomalý.
Dej si to do vitríny a najdi si na smeťáku mnohem lepší stroj. To říkám jako člověk, který se baví skládáním PC ze smeťáku.
:
https://www.importpc.cz/pocitace/repasovany-pocitac-dell-optiplex-755-sff-1.html
Na web se ale dá chodit i s třiosmšestkou 
Pokud chodíš na slušnější weby a/nebo máš blokovač nežádoucího bordelu, tak se to celkem dá i se starším HW. Ne každý potřebuje hrát HTML5 hry nebo používat nějaké obludné JavaScriptové aplikace.
A pak, i když se to nezdá, počítač není jen terminál k webu. Pamatuji doby, kdy byla většina lidí offline, data se šířila na disketách a později CD, a přesto ten počítač byl k užitku a lidi u něj trávili hodně času. Pokud někdo neví, co dělat s počítačem bez připojení na internet a webového prohlížeče, tak to považuji za nedostatek fantazie. :-)
Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že pokud jde člověku o tu čistě praktickou stránku, tak vzhledem k cenám použitého HW (tisícovka, pár stovek nebo i za odvoz) je jednodušší pořídit něco výrazně výkonnějšího a 64bitového. Nicméně když se takhle ptá, tak asi nějaké důvody k provozu starého HW má. Já takhle taky oprašuji nějaké staré počítače – buď tam dám Debian a WindowMaker nebo třeba FreeDOS a je z toho herní konsole pro staré hry. Další použití může být s obstarožním HW – různé adaptéry pro sériový nebo paralelní port, kterými se něco připojuje. Ne vždy tyhle věci fungují ve virtualizaci nebo s USB převodníky.
P.S. nahlédl jsem do té diskuse na Živě a tam píše:
používat bych chtěl jako prohlížeč netu a staré hry+vyzkoušet nové. Linux vůbec neznám…
Takže souhlasím, že v tomhle případě bude lepší pořídit výkonnější hardware, než aby z toho byl tazatel zklamaný nebo dokonce vinil GNU/Linux z toho, že je to pomalé nebo to má různé problémy. Provozovat staré počítače přeci jen není zábava pro každého.
Zaprvé doporučuji neduplikovat otázky tady a na lživě.
Tu popelnici je potřeba vyhodit. Podpora 32-bitových systémů bude už dnes ve většině distribucí problematická. Nemá to smysl. Nestojí to za to. Za 500 Kč se dá pořídit podobná popelnice, ale 64-bitová.
Podpora 32-bitových systémů bude už dnes ve většině distribucí problematická.to NEni pravda, Xubuntu 16.04 i 18.04 je 32bit a castecnou/core podporu ma prvni jeste 2 roky, druhe zminene jeste 8let, ...
Xubuntu 16.04 i 18.04 je 32bit a castecnou/core podporu ma prvni jeste 2 roky, druhe zminene jeste 8let, ...To by ma zaujímalo, prečo by malo Xubuntu podporovať verziu 18.04 tri roky po konci plánovanej životnosti.
ted je ale rok 2019 a tazatel pokud ma nejakej VAZNEJ duvod k tomu ten "stroj" pouzit, muze zkusit nainstalovat Xubuntu 18.04 32bit
resp. zacina byt zbytecne celej tenhle dotaz, protoze tazatel polozil dotaz a dale nereaguje
Ale no tak, tohle jsme přece řešili už asi dvacetkrát, co tahle "podpora" v některých "verzích" znamená a proč je to naprosto bezcenná kravina (jak verzování distribuce jako celku, které pochází z doby disket, tak i "podpora" coby prázdné slovo). Tahle "podpora" zastaralého softwaru se stejně zastaralými bugy, které už v novějších verzích dávno někdo opravil, fakt nemá žádný smysl a žádnou hodnotu, snad kromě ruské rulety se starými zranitelnostmi.
Ale zpět k tématu: Proč si myslíš, že nějaká 32-bitová fosilní konzerva bude ještě 8 let rozumně fungovat? Co na tom poběží? Nepochybuju o tom, že i za 10 let bude možné na starém 32-bitovém Intelu spustit základní desktop a v tom třeba terminál nebo editor. Nicméně podle stylu, jakým se tazatel ptá, mu asi nejde (pouze) o terminál nebo editor.
Podpora 32-bitových systémů je problematická — například když v nich budu chtít aktuální Google Chrome, bude s tím problém. Nakonec tedy budu mít obskurní systém s obskurními prohlížeči, ve kterém bude cokoliv netriviálního, třeba obyčejné YouTube, těžko představitelné.
Ještě jednou zdůrazňuju: Tady se přece nebavíme o tom, co by pokročilý uživatel Linuxu teoreticky dokázal na 32-bitovém systému zprovoznit a nějakou dobu udržet v provozu. Bavíme se o tom, zda a jak může 32-bitový systém posloužit uživateli, který o Linuxu nic neví a chce ho jenom poprvé vyzkoušet, navíc na zoufale zastaralém hardwaru. No a k tomu se fakt nedá doporučit nic jiného než koupit si za 500 Kč 64-bitový hardware, jakýkoliv, třeba klidně 12 let staré Core 2 Duo, ale hlavně ať je to 64-bitové.
23.7.2019 21:08
multi | skóre: 38
| blog: JaNejsemOdsut
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
23.7.2019 17:54
25.7.2019 09:37
24.7.2019 21:59