Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Americký výrobce čipů Nvidia získal od vlády prezidenta Donalda Trumpa souhlas s prodejem svých pokročilých počítačových čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI) H20 do Číny. Prodej těchto čipů speciálně upravených pro čínský trh by tak mohl být brzy obnoven, uvedla firma na svém blogu. Americká vláda zakázala prodej v dubnu, v době eskalace obchodního sporu mezi oběma zeměmi. Tehdy to zdůvodnila obavami, že by čipy mohla využívat čínská armáda.
3D software Blender byl vydán ve verzi 4.5 s prodlouženou podporou. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
zákazníci o ní nejeví zájem.?? Javíš záujem? Si zákazník? Musia byť aspoň dvaja, či čo?
zákazníci o ní nejeví zájem.
??
Javíš záujem? Si zákazník? Podmienka splnená, nie? Či musíte byť aspoň dvaja?
https://www.google.com/intl/en/ipv6/statistics.html
A napadá ma ešte jeden bonmot
If the question is "Why don't they ...?" The answer is "Money".
S mým dnešním /48 rozsahem se té minulosti už jenom směju, ale tohle jsem bohužel zažil taky hodněkrát. Nedalo se nic dělat. Časem se IPv6 najednou objevil poté, co se změnil majitel toho poskytovatele nebo se něco jiného významného stalo.
Pokud "technici" (no to jsou ale technici, to by jeden blil) opravdu na modemech rutinně vypínají podporu IPv6, měli by za to jít sedět. Na to se asi nedá nic slušného říct. Kvůli takovým hlupákům ("technikům") potom vzniká ten mylný dojem, že o IPv6 vlastně není zájem, že IPv6 skoro nikdo nechce používat atd. Stačilo by nejspíš přestat s tím vypínáním. Vypínat by se měl tak leda IPv4, ne IPv6. Kocourkov.
Zažil jsem i horší situace, kdy jsem roky používal 6to4 (a občas jsem prskal nad problémy s MTU, kdykoliv nějaký "chytrý" správce serveru nechápal, jak má/nemá fungovat firewall, a filtroval ICMPv6) a po letech tohoto skoro-IPv6 přišla zpráva od poskytovatele, že zásadním způsobem zlepšil bezpečnost své sítě — tím, že všem sebral veřejné IPv4 adresy a že mají odteď úžasný pseudo-internet zkurvený NATem.
Trochu nechápu tu úvahu kolem optiky versus ADSL. Doma to mám tak, že optický kabel je prostě zavedený a můžu si vybrat jednoho z cca 20 operátorů, kteří na něm něco nabízejí. Někteří mají jenom 1 Gb/s, někteří mají 10 Gb/s, nakteří dávají /48 rozsahy, někteří jenom /56 atd. atp. Ale změna operátora je možná bez přechodu z optiky na něco jiného. Tohle se asi liší město od města, stát od státu.
Vymahatelnost práva jsem zmiňoval jako jeden z účelů státu. Přijde mi, že zneužití dominantního postavení i síťová neutralita s vymahatelností práva souvisí.
Že pro IPv6 (dnes) není ekonomická motivace, s tím vcelku souhlasím. Problém je (jako asi tak tisíc jiných problémů) úzce spjatý se vzděláním. Bez základního vzdělání v oblasti informačních technologií se ta ekonomická motivace nemá kde vzít.
Vzdělávací systém si neklade za cíl, aby absolventi základní školy používali počítač, nýbrž aby se nechali používat počítačem a aby se stali platícími zákazníky jediného správného dodavatele software. (To zajistil například korupční projekt Internet do škol z konce divokých 90. let.) Rozhodně nebylo a není cílem vychovat uživatele s aspoň základním povědomím o fungování internetu nebo (dokonce!) o bezpečnosti a soukromí na internetu.
Jo, kdyby třeba 90% koncových uživatelů internetových připojení řeklo "my nechceme sprostý NAT, který vyžaduje velkého bratra pro běžnou komunikaci, my chceme Internet v té podobě, v jaké měl fungovat" (tj. s veřejnými adresami, end-to-end komunikací, snadným end-to-end šifrováním bez sci-fi berliček typu double ratchet atd.) — jo, pak by najednou byla ekonomická motivace zavádět IPv6.
Lidem, kteří v těch divokých 90. letech chodili do školy, je dnes přes 30. Generace a něco času je úplně promarněná a nevypadá to na zlepšení. No, nedá se nic dělat. Pozdě plakat nad vyblitou šavlí.
Jo, kdyby třeba 90% koncových uživatelů internetových připojení řeklo "my nechceme sprostý NAT, který vyžaduje velkého bratra pro běžnou komunikaci, my chceme Internet v té podobě, v jaké měl fungovat" (tj. s veřejnými adresami, end-to-end komunikací, snadným end-to-end šifrováním bez sci-fi berliček typu double ratchet atd.) — jo, pak by najednou byla ekonomická motivace zavádět IPv6.
Ako to chceš realizovať. Je jedno aký system použiješ aj tak to ide cez jeden či viacej centrálných prvkov. Chceš aby mal každí užívateľ priamu linku do každého servera ?
Ak chceš toto zrealizovať, tak najprv zační u jednoúčelových zariadení. Tam je problém s vhodným firmvérom. Je tu veľke riziko ešte väčšieho povrchu pre útok.
Chceš aby mal každí užívateľ priamu linku do každého servera ?
Ale houby. Narážel jsem jenom na to, že:
Přímá komunikace je prostě z principu jednodušší a bezpečnější než spojení skrz Velkého Bratra. Nemluvě o tom, kolik těch velkých bráchů je rutinně odposlouchávaných a zcela pod vlivem tajných služeb, nejčastěji cizích. Tomáše Pitra zatkli na základě Skype hovorů (!) (nemají být šifrované? jasně, že jo, ale je to na hovno, když Skype vidí plain text!) ve Švýcarsku (!!!). Tím nechci tvrdit, že bych schvaloval finanční kriminalitu v jakékoliv podobě. Ale zároveň chci říct, že si nepřeju, aby kdokoliv mohl odposlouchávat, jak se s rodiči bavím o počasí. Protože jsem prostě rozhodl, že ta komunikace má být soukromá.
Jinak IPv6 mám od cca 2010 nebo kdy a žádné problémy jsem nezaznamenal. Možná tedy bude problém jinde.Tehdy bylo populární blokovat „z bezpečnostních důvodů“ veškeré ICMP, samozřejmě včetně fragmentation needed. Takže pokud jsi posílal pakety s velkým MTU, tak nefungoval třeba web Sazky. Omezit ho u sebe to vyřešilo.
Dobře, tak provider by měl taky dostat důtkami. (Hlavně jestli to pak ještě zkombinuje s techniky, které špatně platí.)
[postfix/smtp] connect to mail-gw.mfcr.cz[2a03:ddc0:0:ec02::19]:25: No route to host [postfix/smtp] connect to mail-gw2.mfcr.cz[2a03:ddc0:0:ec02::1a]:25: Connection refused--- Dete s tim guuglem dopice!
The 6to4 method makes use of proto-41 too, but instead of static configuration of the endpoints, the endpoint IPv4 address information is derived from the IPv6 addresses within the IPv6 packet header.Pokud to správně chápu, tak 6in4 potřebuje na obou koncích veřejnou unicastovou IPv4, je to ta varianta s tunel brokerem. Zatímco v případě 6to4 má klient IPv4 unicast a jako cílová se používá global 6to4 relay anycast 192.88.99.1 a IPv6 konec tunelu má speciální tvar 2002 + < IPv4 address in hex> + < custom id>. 6to4 možná potřebuje podporu od ISP.
příp. dneska teamsNo ale vždyť to je přesně ono, videohovory mezi počítači. Zatímco teď to jde přes centrální server v Tramtárii, řeší se jeho přetížení a jeho placení.
Tiskni
Sdílej: