O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
petr@soban ~]$ /sbin/lilo -v LILO version 22.3.2, Copyright (C) 1992-1998 Werner Almesberger Development beyond version 21 Copyright (C) 1999-2002 John Coffman Released 11-Jul-2002 and compiled at 21:42:48 on Oct 14 2002.
Disk /dev/hda: 120.0 GB, 120034123776 bytes 255 heads, 63 sectors/track, 14593 cylinders Units = cylindry of 16065 * 512 = 8225280 bytes Zařízení Boot Začátek Konec Bloky Id Systém /dev/hda1 * 1 319 2562336 b Win95 FAT32 /dev/hda2 320 14593 114655905 f Win95 Ext'd (LBA) /dev/hda5 320 332 104391 83 Linux /dev/hda6 333 1607 10241406 b Win95 FAT32 /dev/hda7 1608 1734 1020096 82 Linux swap /dev/hda8 1735 14593 103289886 83 Linux
Ano, tohle je obvyklé řešení problémů s disky. Taky to tak provozuju. Stačí mít 10Mb partišnu na začátku disku (hda1), která se montuje jako /boot a je na ní jádro a zbytek (hda2) jako / . Běhá jak víno.
Při startu se jádro zavede z části disku, která je vidět (těch 10Mb) a po startu jádra je už k dispozici celý disk. Takhle jsem na 486tce rozběhával 20Gb disk. OK. Petr
Jenže pozor na Mandrake 9.1 (9.2 nevím)!
Člověk by si myslel, že když při jeho instalaci zadá té 10MB partišně přípojný bod /boot
, tak to také instalační program bude respektovat. Ale omyl! Jádro (...) umístí i přesto do adresáře boot
v kořenovém oddílu.
Já osobně jsem kromě jiného musel obsah adresáře boot
v kořenovém oddílu dodatečně zkopírovat na tu 10MB jednotku a přeinstalovat lilo. Musel jsem si samozřejmě také vyhrát s přípojnými body, ale to je snad jasné.
Ještě poznámka. Ta malá primární jednotka při začátku disku, která se bude připojovat jako /boot by neměla být menší než 1 cylindr. Tzn. jestli je to u Vás 10 MB, tak u někoho jiného (s větším diskem) to může být třeba 50 MB.
Co je na vztvoření další partice špatného. Je to normální a jednoduché řešení (podle mého názoru mnohem logičtější, než třeba nějaké hacky do lila).
Peter P.S. Ale jinak Debian rulez
Já si myslím, že to souvisí s problémem, o kterém jsem psal výše.
Napsal jsem nesmysl. Důvodem je, že většina lidí, co znám, kteří používají linux, si vytváří malou jednotku při začátku disku, která se připojuje jako boot. Na ní se nachází jádro... Takže jsem skoro nepředpokládal, že to někdo nedělá.
Proč ho nepovažuješ za vhodné? Je to čisté systémové řešení.
Omyl, BIOS na to má vliv, protože lilo nemá vlastní zavátěcí rutiny, ono jenom požádá BIOS o načtení jádra z disku. No, a když má BIOS omezení ... tak to prostě nenačte a tečka. A proto, když umístíš jádro na začátek disku (který BIOS vidí), tak je po problému. Pak se BIOS vyřadí a jádro dál už používá svoje (neomezené) diskové funkce.
Petr
Nevím, co si představujete pod pojmem starsi win, ale já mám na jednom disku Windows 98 a dva linuxy a úplně v pohodě.
Lilo od distribuce číslo 1 umísťuju do MBR. Tohle lilo potom může zavádět jak Windows, tak kterýkoli z obou linuxů. Lilo distribuce číslo 2 samozřejmě umisťuji do boot sectoru jednotky, kde je nainstalována distribuce č. 2. Windows mám jako úplně první primární jednotku na disku. Jednotky patřící k linuxům jsou za ní.
Tiskni Sdílej: