Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Zdravím místní guru a poprosím o radu s konfigurací.
Provozuji emailové a HTTP/HTTPS služby na platformě proxmox a chráním je před zneužitím následujícím způsobem:
Tohle funguje vcelku dobře, ale problém nastává, když se do blacklistu dostane IP za kterou jsou řádní uživatelé. Ti pak netuší co se děje, pro ně jsou služby mrtvé. Volají pak pro podporu a špatně se zjišťuje, že to je tento problém - musíme zjistit klientskou IP a kontrolovat ji v blacklistu.
Má otázka je, jak toto nejlépe řešit?
Nechci řešit blokování na aplikační úrovni, protože je to komplikované na správu, výkonově drahé a méně spolehlivé.
Byl bych rád, kdyby alespoň na HTTP požadavky systém odpovídal a odesílal jednoduchou informaci a kontakty. Tady je problém s HTTPS, které někdy browser podsouvá a i uživatelé jsou zvyklí jej na webmailu používat.
Co mě napadlo: umím si představit, že bych na serveru s webmailem nezakazoval firewallem 80 a 443 a přístup řešil na aplikační úrovni. Ten server by pak mohl sloužit jako informační pro všechny služby. Nicméně nadávek kvůli špatné doméně z HTTPS bych se asi těžko zbavoval a správně by to fungovalo jen na webmailu. Ale je to největší část požadavků na podporu, tak i to je fajn.
Aby to nebylo tak jednoduché, tak proxmox neumí ve firewallu nic jiného než IN/OUT pravidla. Ta post/pre pravidla na která to míří by se mu musela nějak podstrčit a navíc si ani nejsem jistý, jak přesně se to dělá a nerad bych to rozbil.
Co si o tom myslíte? Poradíte někdo? Moc děkuji!
No dokud tam ta ochrana bude, tak do ní budou padat i legitimní uživatelé - ať už svou vinouTak to máš asi ty limity dost nesmyslně nízké.
nebo kvůli sdílené IPTo je za stejnou adresou současně botnet, který zrovna tebe bruteforcuje? To je podle mě extrémně nepravděpodobné. Kolik adres takhle blokuješ?
problém nastává, když se do blacklistu dostane IP za kterou jsou řádní uživateléA jak se to stane?
Tiskni
Sdílej: