Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Zdravím místní guru a poprosím o radu s konfigurací.
Provozuji emailové a HTTP/HTTPS služby na platformě proxmox a chráním je před zneužitím následujícím způsobem:
Tohle funguje vcelku dobře, ale problém nastává, když se do blacklistu dostane IP za kterou jsou řádní uživatelé. Ti pak netuší co se děje, pro ně jsou služby mrtvé. Volají pak pro podporu a špatně se zjišťuje, že to je tento problém - musíme zjistit klientskou IP a kontrolovat ji v blacklistu.
Má otázka je, jak toto nejlépe řešit?
Nechci řešit blokování na aplikační úrovni, protože je to komplikované na správu, výkonově drahé a méně spolehlivé.
Byl bych rád, kdyby alespoň na HTTP požadavky systém odpovídal a odesílal jednoduchou informaci a kontakty. Tady je problém s HTTPS, které někdy browser podsouvá a i uživatelé jsou zvyklí jej na webmailu používat.
Co mě napadlo: umím si představit, že bych na serveru s webmailem nezakazoval firewallem 80 a 443 a přístup řešil na aplikační úrovni. Ten server by pak mohl sloužit jako informační pro všechny služby. Nicméně nadávek kvůli špatné doméně z HTTPS bych se asi těžko zbavoval a správně by to fungovalo jen na webmailu. Ale je to největší část požadavků na podporu, tak i to je fajn.
Aby to nebylo tak jednoduché, tak proxmox neumí ve firewallu nic jiného než IN/OUT pravidla. Ta post/pre pravidla na která to míří by se mu musela nějak podstrčit a navíc si ani nejsem jistý, jak přesně se to dělá a nerad bych to rozbil.
Co si o tom myslíte? Poradíte někdo? Moc děkuji!
No dokud tam ta ochrana bude, tak do ní budou padat i legitimní uživatelé - ať už svou vinouTak to máš asi ty limity dost nesmyslně nízké.
nebo kvůli sdílené IPTo je za stejnou adresou současně botnet, který zrovna tebe bruteforcuje? To je podle mě extrémně nepravděpodobné. Kolik adres takhle blokuješ?
problém nastává, když se do blacklistu dostane IP za kterou jsou řádní uživateléA jak se to stane?
Tiskni
Sdílej: