Dotaz: Archivace textu na CD

[Petr Fiedler]

Zdravím,
rád bych archivoval určitý text. Pro tento účel jsem si koupil Verbatim AZO CRYSTAL CD-R Mám ohledně toho pár otázek:

1. Jaký textový formát je k tomu nejvhodnější, .txt?
2. Do jakého archivu by to bylo nejlepší zabalit?
3. Pokud by se jednalo o 1 velký soubor, tak je lepší jej napřed zabalit a pak zašifrovat, nebo opačně, nebo je to jedno?
4. Čím šifrovat? Plánuji si vygenerovat pár gpg klíčů. Je dobré to šifrovat tímto, nebo by bylo lepší použít něco jiného?

Odpovědi

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Vypal si veracrypt jednotku a můžeš k tomu připálit i danou verzi veracryptu. A když na to přijde, tak k tomu postavit i live distro. Fantazii se meze nekladou.

[Petr Fiedler]

Kdysi jsem jej používal. To byl ale myslím tenkrát ještě closed source. Docela mě překvapilo, že zdroják je teď otevřený. Přešel jsem pak na nativní LUKS a už jej měnit nebudu. Ani nevím/teď jsem se nedíval, jestli umí kontejnery. Každopádně zřejmě půjdu do GPG.

Díky za reakci

[xkucf03]

1) CD je pro jakýkoli běžný text „nekonečně“ velké, takže bych to tam dal klidně víckrát v různých formátech: prostý text v UTF-8, PDF, ODF, XHTML…

2) Pokud možno do žádného. Hlavně ne do proprietárního RARu (všiml jsem si, že tohle dodnes někteří lidé dělají).

3) Když už bys ho musel komprimovat, tak samozřejmě nejdřív zkomprimovat a pak teprve šifrovat.

4) Asi to GPG – šance, že to v budoucnu dešifruješ ty a zároveň to nedešifruje/neprolomí nikdo jiný jsou slušné.

Kolik těch dat máš resp. z kolika procent to CD zaplníš? Jestli využiješ jen malou část jeho kapacity, tak bych zvážil ještě jednu možnost: vytvořit si živé CD, na kterém budeš mít kromě samotných dat i programy potřebné k dešifrování a prohlížení těch textů. Tzn. upravit si nějakou živou distribuci GNU/Linuxu.

[Petr Fiedler]

Komprimovat nemusím. Jen jsem myslel, že v nějakém archivu tomu bude líp.

Hele, to s tou živou distribucí se mi líbí. Akorát bych musel ještě koupit DVD, protože Mint se mi na CD nevejde. A já potřebuji Mint. Co přesně jsi myslel tou úpravou?

[xkucf03]

Aby tam byly potřebné programy – prohlížeč PDF, prohlížeč HTML, LibreOffice, GPG… dost možná už tam budou, tak pak stačí upravit to .iso a doplnit do něj ty svoje texty.

Ono DVD může být i lepší z důvodů odolnosti, ale jinak bych klidně šel i do nějaké starší distribuce, které stačilo CD. Na prohlížení textových souborů to bohatě stačí. Navíc, když to bude nějaká x86 32bitová verze, tak to bude fungovat i na celkem starých počítačích, takže kdyby byla nějaká krize, tak stačí vyhrabat jakýkoli „šrot“ a půjde to spustit (a na nových to pustíš přinejmenším v qemu/kvm).

P.S. Balit to do archívu by mělo smysl snad leda kvůli těm samoopravným kódům (kvůli hashům ne, ty si můžeš spočítat a uložit bokem). Nicméně pokud ty textové soubory budou zabírat jen zlomek kapacity média, tak bych je tam radši uložil víckrát – a spíš doufal, že se nepoškodí všechny kopie, než že se podaří jednu kopii opravit pomocí samoopravných kódů archivačního formátu.

[Petr Fiedler]

Takže jo. Koupím DVD, balit nebudu, ale dám to tam vícekrát. Místa tam zůstane i tak dost. Teď jde o to, jak upravit to ISO? Programy tam budou. To je OK. Jak tam ale mám přidat ty soubory před vypálením?

[Petr Fiedler]

Našel jsem tohle. Zkusím.

[Petr Fiedler]

Zapomněl jsem vložit odkaz a teď už to nemůžu najít, ale na síti je těch návodů docela dost. V tom ztraceném se to dělalo pomocí mkisofs. Ten je v Mintu out of the box. Např. tady je jiný návod. Snad to bude OK.

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Já bych to asi postavil na Slaxu, debian, jako debian. Jen ten slax je o dost minimalizovanější.

[jiwopene]

ArchLinux má na wiki návod na úpravu obrazu live CD.

[R]

K tej zivej distribucii budes este potrebovat PC, na ktorom pojde spustit. Minule som tu mal nejaky novy notebook a stare SystemRescueCd nefungovalo. Teda nakoniec to s idle=poll nabehlo. Ale grafika aj tak nefungovala.

[Petr Fiedler]

Ano, taky už mě napadlo, že stávající jádro by za x let nemuselo jít zavést. Myslím, že není problém v nějakých pravidelných intervalech vytvářet upravené live s aktuální verzí Mintu. A navíc se k tomu dá vytvořit i CD pouze s těmi soubory a časem, když by technologie CD/DVD umírala to přesunout na něco jiného. Díky za připomínku.

[k3dAR]

ty soubory preci muzou byt v ISO naprimo, mimo squashfs pro live, takze by pripadne nesel pustit jen ten live, ale k souborum by ses snadno dostal (resp. i bejt to v squashfs tak se k nim dostanes)

[Petr Fiedler]

Co myslíš tím "napřímo"? Jak bych je tam dostal?

[k3dAR]

no uprava ISO spociva v:

1.rozbaleni ISO, vznikne par adresaru a filesystem.squashfs v kterem je komprimovanej celej rootfs pro live
2.rozbaleni squashfs a chrootnuti do nej, udelat upravy
3.zabaleni rootfs zpet do squashfs
4.zabaleni vseho do ISO

mezi krokem 1 a 4 muzes do te struktury pridat soubory ktere nebudou videt v live v rootfs, ale v /cdrom, kam (pokud se nepletu) pri startu z cd je pripojen obsah cd, tedy kdyz to cd nenastartuje ale vlozis do jakehokoliv OS tak uvidis ty soubory primo

[Petr Fiedler]

Chápu. Včera jsem na návod s chrootem narazil. Taky zkusím.

Díky

[Peter Golis]

Nevidím tu otázku ohľadne pravidenej kontroly a redundancie uloženia médií, a pretáčania na médiá ktoré budú mať mechaniku pripojiteľnu aj za cca 10 alebo 20 rokov, či za dlhšiu dobu. Asi si pamätáš kedy skončili diskety, alebo MFM/RLL či IDE disky. SATA to čaká tiež. Od CD/DVD/BR mechaník sa tiež už upúšťa, a netrúfam si odhadnúť či budú za 10 rokov ešte dostupné. Ale to asi už bolo zodpovedané skôr.

1. Keď je to len obyčajný text, tak TXT. Keď to má formátovanie, tak niečo s jednoduchým formátom (HTML, MarkUp). Keď sú to skeny dokumentov, tak obrázok s tak isto otvorenou špecifikáciou.
2. Použil by som archív, čo má v sebe paritu zabezpečujúcu jednoduchú rekonštrukciu poškodeného archívu. To mala napríklad platená verzia RAR (pri rozdelení na viac súborov), využil som to v minulom tisícročí keď sme vo firme distribuovali SW ešte na disketách. Má to aj napríklad par (parity archiver). Tak isto je to možné urobiť pomocou VM s RAID (noflame blokový AID versus FS level RAID). Tu by som ale bral do úvahy, že ten SW musí byť za niekoľko päťročníc spustiteľný na počítači.
3. Keby si tie dáta najprv zabalil (ako redundantný archív), a potom zašifroval, tak pri poškodení média to nerozšifruješ. Takže najprv zašifrovať, a potom redundantne zaarchivovať.
4. Nuž, vývoj ide dopredu. Je jedno čím to zahesluješ alebo zašifruješ. Za pár rokov to bude ľahko rozlúsknuteľné. Minulý mesiac som si spomenul že som mal podobné dáta z pred 10 rokov, do rána som to mal rozlúsknuté na lacnom niekoľko ročnom CPU s vypnutými vetrákmi.

Takže by to chcelo pravidelné kontroly, pravidelné pretáčanie na moderné médiá, a aj meniť šifrovací algoritmus. Len sa obávam bezpečného viacnásobného uloženia dát, šifrovacích kľúčov, a mechanickej inzultácie prípadného útočníka. To sú reálne najslabšie články tohoto reťazca ktoré treba mať pod fyzickou kontrolou. Zbytok zabezpečí značka v kalendári.

[Petr Fiedler]

Díky za reakci.

Ty píšeš použít archiv s kontrolou parity, xkucf03 píše archivu se vyhnout. Ty píšeš napřed šifrovat, on píše napřed zabalit. Rád bude sledovat vaši diskusi. Jinak jako laikovi mi dává spíše smysl to, co jsi napsal ty, ale já tomu moc nerozumím. Třeba si to xkucf03 obhájí.

Jinak že CD/DVD končí a budu to časem muset přemisťovat atp je mi jasné. Zase tak hloupý nejsem.

[Peter Golis]

Ja som sa takým niečim živil cca 15 rokov. Ale viem že technológie sa menia. Podpora a záruka miznú, výpočtový výkon napreduje. Istota tým pádom neexistuje.

Zvyšok nerozoberám, bolo by to na dlho. Ale rád sa dozviem dôvody že prečo neoddialiť prečítanie dát pomocou šifrovania, alebo prečo nezvýšiť redundanciu pomocou vybrania správneho formátu archívu (alebo viac diskového next gen FS).

[Petr Fiedler]

O nešifrování nikdo nic nepsal.

[Peter Golis]

Nečítal som ho. Ale ak by to neboli citlivé informácie osobného charakteru, tak si ten obsah učešeš a ublogneš na niekoľko platforiem ktoré sa postarajú o zvyšok. A občas ti stačí skontrolovať či sa nevypínajú ako napríklad geocities či jak sa to volalo.

[Petr Fiedler]

Právě že se o citlivé informace jedná.

[Peter Golis]

Ja viem, inak by si nespomínal šifrovanie.

A fyzickú kontrolu nad nešifrovanými médiami chceš zabezpečiť ako?

[Petr Fiedler]

A fyzickú kontrolu nad nešifrovanými médiami chceš zabezpečiť ako?

Nechápu, kam tím míříš. Ty textové soubory budou šifrované.

[Peter Golis]

Písal si že šifrovať teda nebudeš. A keby si aj šifroval, tak za pár rokov bude tá šifra prelomiteľná. Vždy. A nebude k tomu treba superpočítač.

[Petr Fiedler]

Písal si že šifrovať teda nebudeš.

Kde?

A keby si aj šifroval, tak za pár rokov bude tá šifra prelomiteľná. Vždy. A nebude k tomu treba superpočítač.

Je samozřejmé, že když uvidím, že ta doba nastává, tak se podle toho zařídím.

[Peter Golis]

Vravel si že to nebudeš baliť, to som pochopil že to necháš v pôvodnom plaintexte. A ak budeš čakať s pretočením dát na novšie šifry až po prelomení, tak už bude neskoro. Takéto informácie sa oficiálne oneskorujú.

A mimochodom, rar a unrar je open source so zdokumentovaným formátom. Proprietárna časť bola len na vytvorenie samoopravných kódov. Ale to má alternatívy, o jednej (ZFS) som si ublogol.

[Martin Tůma]

Ja som sa takým niečim živil cca 15 rokov.

A ani za těch 15 let si si nevšiml, že všechny ty soubory, co jsi nejdříve zašifroval a pak komprimoval mají po komprimaci přibližně stejnou velikost jako před komprimací?!

[Petr Fiedler]

[xxxs]

tusim pise o archivacii a nie o kompresii.

[Peter Golis]

Nie, vždy sa to najprv komprimovalo a až potom šifrovalo na koniec.

Ak si z nejakého textu pochopil niečo iné, tak je to tvoj problém.

[Petr Fiedler]

Keby si tie dáta najprv zabalil (ako redundantný archív), a potom zašifroval, tak pri poškodení média to nerozšifruješ. Takže najprv zašifrovať, a potom redundantne zaarchivovať.

[Peter Golis]

Odkedy je archivácia symbolom kompresie?

Archivácia je dlhodobé uskladnenie, a tento význam mala aj pred Paskalínou. Teda pred prvým počítačom, ktorý vyriešila Ada, dcéra Blaisa Pascala. Nejedná sa o nejaký zip.

[LarryL]

Takže jak jsi ve tvém prvním příspěvku v bodě 2 psal o "par", tak myslíš tento? https://github.com/Parchive/par2cmdline

[Petr Fiedler]

Přiznám se, že před tím jsem to zasklil, ale vypadá to zajímavě.

[Peter Golis]

Myslím že ten link vychádza z pôvodného projektu ktorý som kedysi dávno, pradávno používal. Ale to bolo v dobách diskiet kedy to bolo výslovne potrebné.

Ak chceš, tak to vyskúšaj. A zváž či ti to stojí za to mať dáta na jednom disku a zabudnúť raz za čas skontrolovať konzistenciu údajov na archivačných médiách.

Ako som spomínal, tak pre mňa bolo lepšie urobiť redundanciu na úrovni NextGEN FS a geograficky oddelenej kópie. Preto som si ublogol o virtuálkach slúžiacich ako NAS s dátami uloženými na ZFS v redundantnom móde. Bod ako zapnúť enkrypciu som tam nedával. I keď u mňa je tých cenných dát trochu viac ako na jedno CD.

[LarryL]

Ak chceš, tak to vyskúšaj. A zváž či ti to stojí za to mať dáta na jednom disku a zabudnúť raz za čas skontrolovať konzistenciu údajov na archivačných médiách.

PAR je pro mne novinka, asi tak jako pro ostatní kteří taky nepochopili rozdíl mezi archivací a komprimací. Jen přemýšlím jestli by to šlo na něco využít, ale nenapadají mne žádné výhody oproti zálohování na BTRFS nebo ZFS. Jedině snad to, že PAR je i pro Windows a za pomocí llvm a OpenMP by měl jít i na MacOS, tak by archivované data mohly být lépe přenosné mezi OS, pokud by teda přenositelnost byla jedna z podmínek pro offline zálohy.

[Peter Golis]

Pekne zhrnuté. Redundanciu a paritu metadát a aj dát si človek zabezpečí viacerými nástrojmi. Či už NextGEN FS (BTRFS, ZFS), alebo LVM ale v RAID móde. Poprípade pomocou niektorých kompresných nástrojov (Komerčná verzia RAR, alebo voľná verzia PAR).

Komu čo vyhovuje, ten si to vyberie. Kritériá výberu sú u každého iné.

[Petr Fiedler]

Odkedy je archivácia symbolom kompresie?

Máš pravdu. Omlouvám se. V podstatě jsem to i tak měl na mysli při pokládání dotazu.

[Peter Golis]

To je v poriadku, Tomáš si tu kvalitne zatrolil.

[Martin Tůma]

Tak očividně to tak podle reakcí tady pochopilo mnohem více lidí... Takže bych to nepovažoval za chybu na straně příjmače, ale vysílače. Protože prakticky je úplně jedno, jestli radíš špatně, protože tomu nerozumíš, nebo proto, že to neumíš srozumitelně popsat. Výsledek bude stejný.

V jednom textu bych slova RAR, zabalit a zaarchivovat míchal podstatně opatrněji...

[Peter Golis]

To ale nie je moja chyba že si to zle pochopil. Medzi tých podstatne viac ľudí považuješ aj xxxs ktorý ťa decentne opravil, alebo zadávateľa otázky ktorý ti skočil na trolling?

[Martin Tůma]

Tak podle času příspěvků se nad tím zadavatel podivoval už přede mnou, stejně jako "j". Čtyři lidé, kteří tomu textu rozumí jinak, než se teď snažíš vysvětlit, mi už přijde celkem dost na to, aby se ten text dal považovat za jasný a srozumitelný...

[Peter Golis]

"J" nereagoval na mňa, XXS ťa opravil v tvojom omyle a Petr len skočil na tvoj trolling. To sú spolu z tebou všetci štyria.

To je naozaj celkom zrozumiteľné.

[Martin Tůma]

Petr len skočil na tvoj trolling

Očividně máš problém nejenom se srozumitelným psaním, ale i s porozuměním textu. Petr těžko v jeho příspěvku mohl skočit na můj trolling, který se tady objevil až za několik dní...

[GeorgeWH]

Takze v tvojom navrhu sa s kompresiou nepocita?

[Peter Golis]

Toto je prekrásna otázka ku príspevku obsahujúcom: ... vždy sa to najprv ...

[GeorgeWH]

Tak sa rozhodni:

9.12. 20:09 Peter Golis

Takže najprv zašifrovať, a potom redundantne zaarchivovať.

14.12. 19:17 Peter Golis

Nie, vždy sa to najprv komprimovalo a až potom šifrovalo na koniec.

14.12. 19:41 Peter Golis

Odkedy je archivácia symbolom kompresie? [1]

Archivácia je dlhodobé uskladnenie...

Kedze podla teba je archivacia [1] akt ulozenia dat (niekam), tak z prvej citacie to mozeme vynechat (a vynechal si aj kompresiu, preto som sa pytal). Takze nam ostane:

Takže najprv zašifrovať vs. Nie, vždy sa to najprv komprimovalo a až potom šifrovalo na koniec.

[1] No neviem, ale pokial som sa s hocikym bavil o nejakej archivacii dat, tak vzdy to znamenalo cely proces: skomprimovat -> (volitelne) zasifrovat -> ulozit.

[Peter Golis]

Archivácia je dlhodobé uskladnenie (-> ulozit), nejedná sa o kompresiu. Kompresia a enkrypcia sú voliteľné kroky, a ich použitie závisí od podmienok ktoré má daná archivácia splniť.

Skús prezradiť ktoré z tých citácií sa navzájom vylučujú, alebo negujú tvoju poznámku [1]?

[GeorgeWH]

Tak si to prejdime:

9.12. 20:09 Peter Golis

Takže najprv zašifrovať, a potom redundantne zaarchivovať.

To znamena, ze data mame zasifrovane, takze vramci archivacie nam uz ostava len kompresia a ulozenie dat.

14.12. 19:17 Peter Golis

Nie, vždy sa to najprv komprimovalo a až potom šifrovalo na koniec.

To znamena, ze data najprv skomprimujeme a az potom zasifrujeme a ulozime.

Uz je ti to jasnejsie? Zda sa ti, ze slovickarim? Hadaj od koho to mam.

[Peter Golis]

Ach, už ťa chápem. Ty si presvedčený že archivácia je kompresia. Z toho vyvodzuješ mylné závery, a chybu za to dávaš mne.

Dúfam že si tie linky pozrieš, vedú do výkladového sloníka.

[j]

To neni o diskusi ale o lidsky blbosti ... kdyz to nejdriv zasifrujes, tak bude komprese presne nulova - to v idelanim pripade, protoze v idealnim pripade zasifrovanej soubor vypada jako sum a sum se komprimovat neda.

A jak tu uz zaznelo, pokud je tvoje predstava takova, ze ten archiv bude citelnej za 50+let, tak to vytiskni na papir. Zadnej jinej dlouhodobe citelnej prostredek lidstvo nezna.

Pokud to hodlas managovat jakkoli rucne, tak na to zapomen, protoze se s tebou klidne vsadim, ze to delat nebudes. Je to uplne stejny jako kazdorocni novorocni sliby na tema letos nebudu zrat/budu cvicit/... proc myslis ze se 100% vsech archivacnich systemu dela tak, aby fungovaly automaticky.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[Peter Golis]

Ukáž mi tlačiareň, ktorej výtlačok vydrží tak dlho.

[Petr Fiedler]

Šlo by to zalaminovat, ale s tím jsou zase spojená jiná úskalí. GPG je OK.

[Peter Golis]

Nešlo, ten pigment difunduje do laminátu, takže sa rozmaže. A bez laminátu buď zoxiduje a vybledne atrament, alebo sa jednoducho odlepí písmo z lejzrovky. Musel by si to do kameňa tesať, a zlatom vykladať. Alebo si vygravírovať hologram do napríklad Korundu. Aj také médiá sa testovali, len sa po nich zľahla zem.

[_]

Zrovna včera jsem vyhrabal výtisky z inkoustové tiskárny staré přes 30 let. V podstatě nic jim nebylo, jen papír trochu zežloutnul. Kdyby to byl acid free paper, bude v pohodě i ten. Vsadím se, že budou čitelné i za sto let.

[Petr Fiedler]

To neni o diskusi ale o lidsky blbosti ... kdyz to nejdriv zasifrujes, tak bude komprese presne nulova - to v idelanim pripade, protoze v idealnim pripade zasifrovanej soubor vypada jako sum a sum se komprimovat neda.

Asi máš pravdu. Uvědomuji si, že když Clonezillou zálohuji OS šifrovaný LUKSem, tak se výsledný obraz nezkomprimuje. O to mi ale ani nešlo. Chtěl jsem ty soubory dát do nějakého "kabátku", protože jsem myslel, že to bude lepší s ohledem na čitelnost těch souborů po čase. Ten "kabátek" = něco jako AVI u videa. Ale ani nevím, jestli něco takového existuje - s nulovou kompresí. Proto jsem se zeptal.

Pokud to hodlas managovat jakkoli rucne, tak na to zapomen, protoze se s tebou klidne vsadim, ze to delat nebudes.

Já se nevsázím, ale prohrál bys.

[j]

1) neprohral bych, takovej clovek neexistuje.

2) vymejslis kolo. Idealni zpusob dlouhodoby archivace je v nejaky "mechanicky" citelny podobe. A je to davno vymysleny tak, ze do nejakyho stabilniho materialu (sklo) vypalis pismo, ktery se postupne zmensuje. Cimz navedes pripadnyho nalezce k tomu, ze to pokracuje dal, ale je na to treba neco - mikroskop.

A pochopitelne to nesmi byt zasifrovane, jednoduse proto, ze ten algoritmus jakkoli mozna v ty dobe primitivne desifrovatelny, nikdo nebude znat. Viz napriklad archivy nemecke stasi (tam je primarni problem v tom, ze maji hromady dat, ale neznaji jejich strukturu - lide kteri ji znali uz budou pomalu vsichni pod drnem).

Pocita se i s tim, ze ten jazyk trebas nebude uz pouzivany, takze tam muzes vypalit nejakou abecedu.

A prave tady mas problem, ze i jen blbej textovej soubor se stava nesmyslnou zmeti jednicek a nul, pokud nevis, ze je to textovy soubor. Kdyz to navic zkombinujes s mediem o neznamy strukture zapisu, tak mas mozna na par desetileti praci s tim, znova ojevit, jak to fungovalo.

Vzdyt sme nedokazali prelozit ani egypsky pismo.

[xxxs]

pochybujem, ze chce predat odkaz novej civilizacii. skor mu ide o zalohy pre vlastnu potrebu.

[Petr Fiedler]

[jiwopene]

Na druhou stranu, pokud by došlo ke ztrátě dokumentace i všeho SW kolem, dejte tomu, UTF-8, jsou lidé, kteří si pamatují, jak to dekódovat. ☺ Dokud žije někdo, kdo ví, o co jde, tak je celkem dobrá šance, že data zachránit půjde, pokud se povedlo přečíst data a nejsou nijak komprimovaná a šifrovaná.

Jinak pro zálohu databází a podobných záležitostí bych doporučil např. YAML, protože je snadno čitelný jak počítačem, tak člověkem (pokud se omezíte na podmožinu toho, co umí – např. blokovou syntaxi).

[j]

Jasne, takze pro vlastni potrebu ... prinesu ti kazetu (audio kazetu) ... a na ty je nahrany nejaky text z nejakeho editoru jehoz autor ... mozna ... jeste zije. Je to JEN +- 30let. Sem zvedav, jak to z toho budes pacit.

A to se bavime o technologii, ktera byla radove rozsirenejsi nez libovolna placka co prisla potom.

Pricemz presne v tehle intencich musis uvazovat. Pro vlastni potrebu == 50-60 let. Muzu ti klidne prinyst tzv bernouliho disk ... nebo dernou pasku. Ani jedno z toho nebude starsi nez nejakych 40 let. A ani jedno z toho proste nijak normalne neprectes a i kdyz prectes, tak budes mesice travit zkoumanim struktury.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[_]

a co je za problem dnes precist kazetu (spousta lidi je dodnes pouziva, magnetofon neni problem koupit stary a vyrabeji se dokonce nove), o 8bitovyvh pocitacich ani nemluve, to je scena, ktera porad zije

stejne tak o cd bych se nasledujicich 30 let nebal

[xxxs]

ak fiedler pozije este 60 rokov, tak bude mat nejake zalohy na haku. nechat si k zaloham hardware je mensi problem ako skrabkat do skla.

tu kazetu sem kludne nahraj, alebo daj odkaz. tunajsi chlapci sa radi hecnu. pohybujem, ze obskurny editor z napr. z osemdesiatych rokov bude mat format prilis uleteny od ASCII.

[xkucf03]

prinesu ti kazetu (audio kazetu) ... a na ty je nahrany nejaky text z nejakeho editoru jehoz autor ... mozna ... jeste zije. Je to JEN +- 30let. Sem zvedav, jak to z toho budes pacit.

Viz třeba Hádanka/pozvánka – lidi to rozluštili během chvilky.

nebo dernou pasku

Tak na to ani nepotřebuješ žádný HW, to prostě vidíš :-) akorát je to pracné. A čtečku si můžeš vyrobit poměrně jednoduše. Pokud jde o dekódování těch bajtů, které si přečteš, tak to jsem ještě nedělal, ale počítám, že se k tomu dá dohledat dokumentace.

[_]

takovéhle šifry, jako zprávy na děrné pásce či štítku v originálním formátu, se běžně používají při různých hrách, například geocachingu - nemají s tím problém ani chytřejší děti

[marbu]

Ty píšeš napřed šifrovat, on píše napřed zabalit. Rád bude sledovat vaši diskusi. Jinak jako laikovi mi dává spíše smysl to, co jsi napsal ty, ale já tomu moc nerozumím. Třeba si to xkucf03 obhájí.

Na tom, že se něco před šifrováním komprimuje není nic špatně, naopak to většinou dává z mnoha důvodů smysl (např. data se přece jenom lépe komprimují v čitelném stavu). Např. to gpg při šifrování souborů data nejdřív prožene zip kompresí (pokud se neurčí jinak). Tedy to co píše xkucf03 dává smysl.

Ale pokud se jedná o kontrolní součty a opravné kódy (o čem se zmiňuje poprvé až Peter Golis), tak ty je potřeba samosebou udělat až naposled (jak píše). Dejme tomu že svůj důležitý a tajný soubor zabalíš s pomocí parchive. Pak jsi v případě mírného poškození takového archivu schopný poškozená data dopočítat a přečíšt. Pokud ale takový archiv s opravnými kódy zašifruješ, přijdeš o možnost ty data dopočítat, protože místo archivu s opravnými kódy máš obecný zašifrovaný soubor ...

[Filip Jirsák]

Ty píšeš použít archiv s kontrolou parity, xkucf03 píše archivu se vyhnout. Ty píšeš napřed šifrovat, on píše napřed zabalit. Rád bude sledovat vaši diskusi. Jinak jako laikovi mi dává spíše smysl to, co jsi napsal ty, ale já tomu moc nerozumím. Třeba si to xkucf03 obhájí.

On totiž Peter Golis odpovídá na kompresi, ale píše o archivaci a pak dodatečně vysvětluje, že archivací nemyslí kompresi.

Jinak co se týče pořadí komprese a šifrování (když ta data chcete komprimovat), určitě nejprve komprese a pak šifrování. Opačně to nemá smysl. Účelem šifrování je, aby šifrovaná data co nejvíce vypadala jako náhodný šum – jakákoli pravidelnost do výsledku „prosvítá“ z nešifrované podoby dat a může prozradit něco z nešifrované podoby, v nejhorším případě úplně odhalit nešifrovanou podobu. No a náhodný vstup (výstup ze šifrování) se nedá komprimovat.

[samalama]

Fiedler si zase precital nejaky chytry clanok na zive.cz a uz vymysla chujoviny...

[Petr Fiedler]

Vzhledem k tomu, že neznáš můj motiv, jsi blázen, že sis tohle troufl napsat. I když u tebe to věcí odvahy nebude.

[samalama]

tak nam prezrad, co takeho potrebujes archivovat na desiatky rokov?

a to, ze vobec netusis, ci najprv archivovat alebo sifrovat, je len dokazom toho, ze tomu vobec nerozumies. v podstate vsetko, co si sa na fore pytal, ma rovnaky scenar.

pripomina mi to tu pani, co volala miestnemu isp:

"ja by chcela s internetom spolocenstvo robit. ja absolutne neznala temu ani nemala to, ani som netusila, ale vidzim, ze to potrebna vec."

[Peter Golis]

Prekvapilo by ťa keby to boli napríklad elektronické dokumenty osobnej povahy od štátnej správy?

Na Slovensku bol pred pár dňami prečistený napríklad Obchodný Register, a štát vymazal aj zopár aktívnych firiem ktoré platili dane a odvody. Ja by som nečakal že sa podobné Faux-Pas nestane znova, a človeku podobným "omylom" nevymažú napríklad vlastníctvo z Katastra Nehnuteľností.

[xxxs]

heej. ved sa pyta, aby sa dozvedel. poradna.

[Andrej]

Vypalované CD má životnost cca 5 let, pročež bych něco takového nenazýval „archivací“. Jo, kdysi dávno, asi tak v roce 2001, jsem se takhle pokoušel „archivovat“ své fotky. Samozřejmě jsou všechny nenávratně pryč. (Což jsem zjistil asi tak v roce 2008, když jsem se na ně chtěl podívat.) Jasně, možná by je dobře vybavení specialisté dokázali ještě nějak obnovit, ale nakonec jsem se s jejich ztrátou zkrátka smířil; čas a úsilí má smysl věnovat spíš věcem budoucím než věcem minulým.

Tedy CD (a plastová optická média obecně) jsou z mnoha dostupných možností v podstatě ta nejhorší „archivace“.

Zapisovatelná optická média byla zajímavou kapitolou historie. Byl to zvláštní „polofunkční scam“, který sice doopravdy něco dělal (ukládal a chvíli i četl), ale byl těžce podřadný, pokud jde o dlouhodobou spolehlivost. Neschopná technologie kolem „vypalování“ se dostala do popředí zájmu skrz lživou reklamu o údajné 100-leté životnosti vypalovaných CD. Kdyby tak vypalovaná CD vydržela aspoň dvacetinu slibované doby! Kdepak.

(Bohužel i u těch odkazovaných CD je známá „stoletá lež“ uvedená. Obecně platí: Pozor na neověřitelná tvrzení. Pozitivního výsledku se sami osobně nikdy nedočkáme (ze zjevných biologických důvodů). Negativní výsledek (který je vidět všude kolem; data jsou pryč za cca 5 let) se dá snadno odbýt stylem „vždyť ta CD nebyla ve správné stálé teplotě a v inertní atmosféře, tak smůla“.)

K archivaci čehokoliv bych doporučoval:

• (a) cloud, o který se někdo aktivně stará, udržuje automaticky několik aktivních geograficky oddělených záloh i několik pasivních záloh pro nejhorší případy, postupně migruje data na novější a novější média / technologie atd.
  • A ideálně několik cloudů, kdyby jeden přestal fungovat, zanikl, zrušil přístup atd.
  • A samozřejmě šifrovat, jak jinak; cloud je zkrátka cizí počítač.
• (b) v případě anti-cloudových názorů několik replikovaných a navíc geograficky oddělených médií bez pohyblivých částí (SSD, flashdisky) a s rozumným (vlastním) systémem ověřování / synchronizace záloh.
  • A samozřejmě šifrovat, jak jinak; každé médium může někdo odcizit.

Ač mnozí uživatelé takové tvrzení neradi slyší, nedílnou součástí jakýchkoliv záloh / archivů (a nutnou podmínkou jejich smysluplnosti) jsou aktivity s nimi spojené, tedy jejich průběžná obnova a údržba. Nic nevydrží věčně. Já například u svých „archivovaných“ dat cca jednou za 10 let nahrazuji média, na kterých jsou uložená, většinou po třetinách replik, tj. větší akce tohoto druhu se u mě koná každé 3 roky a něco: Vzít nejstarší typ médií, vše pečlivě ověřit, zkopírovat na nejnovější typ médií — plus nejnovější souborový systém, plus nejnovější šifrování — a stará média vyřadit.

Tohle^^^ je podle mě jeden z mála „trvale udržitelných“ způsobů dlouhodobého ukládání osobních dat.

Ještě jedna pointa na závěr: Co kdyby náhodou zázračné CD přece jen vydrželo 100 let? Inu, to by nepomohlo, protože žádné šifrování nebude bezpečné 100 let. Zkrátka, zálohy musí být v nějakém smyslu aktivní.

[Olaf]

Mám CD zálohy z počátku tisíciletí (2003). :o) Nedávno jsem si s nimi hrál, jsou tam i staré e-maily, pobavily mě ty různé must-have instalačky (z Win), bez nichž v té době nešlo PC používat. Stejně tak mám i hudební CD z 80. let (lisy). Takže životnost cajk. Zato pevné externí WD jsou už přes 10 let KO.

[pavele]

Použij DVD-RAM, funguje to jako filesystém, naformátuješ, zašifruješ diskový oddíl a hotovo. Navíc DVD-RAM bude mít vyšší životnost než CD.

[Petr Fiedler]

Pár jich tu mám. Ale ta rychlost - x3 Pracovat s tím i v nezašifrovaném stavu vyžaduje dost času a trpělivosti.

[R]

Akurat dnes som skusal CD, ktore sa naslo vcera pri upratovani. Je to Imation a je tam napisane "zaloha PC 2004". Normalne funguje. Bolo to niekde v kancelarii v sufliku.

[Martin Tůma]

žádné šifrování nebude bezpečné 100 let

To je samozřejmě nesmysl, Vernamova šifra bude i za 100 let stejně bezpečná jako dneska. Jasně, musíš mít dobrej klíč a ten těch 100 let někde uchovávat, ale ten problém máš víceméně s jakýmkoliv jiným klíčem...

[Peter Golis]

V tom prípade navrhujem aby sme sa tu stretli za tých 100 rokov, a ty nám obhájiš tvoj názor.

[xkucf03]

On má ale pravdu. Na to nemusíme čekat sto let.

[Peter Golis]

V tom prípade by som si pozrel jeho predpoklady na potrebnú dĺžku použitého kľúča ktorý by mal odolať 100 rokov. Stretneme sa tu za tú dobu?

[Martin Tůma]

Začal bych tím, že si nastuduješ, co to Vernamova šifra je. Tím si zároveň odpovíš na otázku ohledně délky použitého klíče...

[Peter Golis]

Odporučil by som trochu štúdia histórie. To isté sa kedysi tvrdilo aj o Cézarovej šifre.

[Martin Tůma]

Fakt si přečti alespoň článek na Wikipedii... Ta šifra je principielně neprolomitelná a existuje pro to i formální důkaz...

[Petr Fiedler]

Opravdu zajímavé, ale nepoužitelné.

[Martin Tůma]

Jak na co. Na některé věci je ta šifra samozřejmě krajně nepraktická, někde ale její vlastnosti nepředstavují žádný problém.

V případě dlouhodobé archivace (bavíme se zde o 100 letech) to třeba vůbec nevadí. Ale prakticky je samozřejmě pro takovou archivaci nesmysl použít jakékoliv šifrování, protože jakýkoliv klíč musíš taky někde fyzicky bezpečně uchovávat a pak už je jednodušší na tom místě uchovávat místo klíče přímo ty data.

[LarryL]

Ale prakticky je samozřejmě pro takovou archivaci nesmysl použít jakékoliv šifrování, protože jakýkoliv klíč musíš taky někde fyzicky bezpečně uchovávat a pak už je jednodušší na tom místě uchovávat místo klíče přímo ty data.

Jednoduchá leč zajímavá myšlenka, která má něco do sebe.

[Petr Fiedler]

No přesně z tohoto důvodu je to podle mě nepoužitelné. Přesně proto.

[Martin Tůma]

Zdá se mi, že vůbec nechápeš, že to "to", je libovolná šifra, třeba AES. Tenhle problém má při daném užití totiž úplně každá šifra.

[Martin Tůma]

Ten můj "názor" obhájil C. E. Shannon již v roce 1949, netřeba čekat dalších 100 let a už vůbec ne na mě...

[marbu]

A jak velká jsou ta data? To by mohlo mít na volbu způsobu archivace vliv. Pro archivaci bych z optických médií uvažoval jen o DVD-RAM, ale osobně už jsem to přestal dávno používat, protože to médium je na moje potřeby moc malé. Ale na druhou stranu pro jeden textový soubor (pokud by nebyl opravdu velký) je to zase trochu overkill.

[Petr Fiedler]

Tak nakonec 619 MB.

[marbu]

Tak to by se o tom DVD-RAM dalo uvažovat. I když hádám, že těch 619 MB je před kompresí.

[Petr Fiedler]

Ano, před. Zauvažuji. Díky

[Martin Tůma]

619MB v plaintextu (=~ 200000 stran A4, =~ 10 stran denně po celý život) asi nebudou tvoje data, to běžný člověk opravdu za život nevygeneruje... Takže se nabízí otázka, proč to prostě nenasdílet a nenechat archivovat "celý internet". To je totiž asi tak jediná dnes běžně dostupná metoda, jak za minimální náklady dosáhnout poměrně slušné dlouhodobé archivace... Ale předpokládá to, že ty data mají cenu pro mnohem více lidí, než jenom "autora".

[jiwopene]

Předpokládám archivaci dokumentů.

Textový formát

Prostý text nebo formát, který je prostým textem se značkami s relativně jednoduchou syntaxí: Markdown, rst, XML, HTML, JSON, YAML nebo spíš jeho podmnožina, nějaké vlastní formátování textu, záležitosti podobné e-mailu (tj. hlavička klíč–hodnota a tělo), …

Kódování asi UTF-8. UTF-16 je celkem neúsporné (typický český text má ½ bajtů nulových) a musí se řešit endianita. Další kódování, jako např. ISO 8859-?, jsou sice jednoduchá, ale dost omezující.

Jak zabalit a čím šifrovat

Souborovým systémem na CD by měl být určitě ISO 9660. Názvy souborů by měly mít pokud možno názvy v 8.3 formátu.

Pokud chcete text komprimovat (to dělejte jen pokud by to bylo opravdu nutné z důvodu nedostatečné kapacity disku), tak gzip pro dlouhodobější archivaci, pro osobní použití nebo použití v rámci nějakého podniku klidně bz2 nebo zstd (není na škodu k textu přibalit zdrojový kód nástroje pro kompresi, obzvlášť, jde-li o obskurnější formát jako zstd).

Je nutné to balit? Pokud šifrujete a nechcete vystavit na disku veřejně metadata (tj. název souboru a jeho velikost), tak ano, balit, a to před šifrováním. Tar není špatný (jednoduchý formát, který je možné relativně snadno pochopit i bez specifikace). Dalším důvodem pro balení může být zachování oprávnění a dalších metadat (to nepředpokládám).

Pár GPG klíčů (nebo jiných klíčů pro asym. šifrování) je pěkný, ale budete si muset dávat pozor na to, že pokud ztratíte klíč, přijdete i o tento archiv. Je šifrování opravdu nutné? Nepostačí jen fyzické zabezpečení disku („zavřít do trezoru“)?

U těchto dat by asi bylo lepší symetrické šifrování heslem, protože to se snadno uchovává i na papírku. GPG to také umí (--symmetric).

Pokud potřebujete mít více hesel, tak si vytvořte jeden náhodný a ten zašifrujte (jednou pro každé heslo) a každý tento šifrovaný soubor uložte na disk.

Další možností je LUKS. Sice trochu nestandardní řešení, ale řekl bych, že je přinejmenším stejně rozšířený jako GPG. Řeší právě možnost víče klíčů.

Nezapomeňte na to, že pokud přijdete o klíč, přijdete i o data.

Pokud se bojíte, že klíč zapomenete, mužete druhý rozdělit na více částí a každou uložit na jiné místo. Potom budou data dostupná alespoň v případě, ze jsou dostupné všechny části druhého klíče. Můžete také vytvořit několik klíčů (pro různé varianty ztracení částí klíče) a ty uložit na příslušná místa. Existují i sofistikovanější (co do počtu klíčů úspornější) schémata, alr toto asi postačí. Např. takto (části příslušných klíčů jsou A, B, C a D:

             Místo
       ┌───┬───┬───┬───┐
 Klíč  │ 1 │ 2 │ 3 │ 4 │
┌──────┼───┼───┼───┼───┤
│   1  │   │ A │ B │ C │
│   2  │ A │   │ B │ C │
│   3  │ A │ B │   │ C │
│   4  │ A │ B │ C │   │
└──────┴───┴───┴───┴───┘

[Petr Fiedler]

Skvělá odpověď, děkuji.

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Další možnost je poradit se u knihovníků - viz digitalizace a archivace digitálních dat. Ale ta řešení rozhodně překračují rozsah „balík CD za 160Kč“.

https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/44181/140015545.pdf

[Petr Fiedler]

Určitě super, akorát 400 stran jen tak nepřečtu. Ale do budoucna bych určitě chtěl. Je to zajímavé. Díky

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Existuje něco jako schopnost pracovat s textem - zajímavých by pro vás bylo jen několik kapitol a několik odkazů v té práci uvedených :)

[M]

Jaký textový formát je k tomu nejvhodnější, .txt?

Co to máš za Windows?

[M]

Čím šifrovat? Plánuji si vygenerovat pár gpg klíčů. Je dobré to šifrovat tímto, nebo by bylo lepší použít něco jiného?

Tajné materiály beypečnostních složek? :D a máš toho ..byty ze by na to nestačil treba gzip, lzo? :D

[LarryL]

Trvanlivost záloh se uvádí nejlepší u pásek, pak HDD a nejmenší trvanlivost mají CD/DVD (doma vypalované). Optické disky degradují hlavně na světle. Na tvém místě bych se na optické disky vykašlal, protože starání se o ně zabere moc času. Pokud to nechceš hodit na cloud tak bych to za malé náklady hodil na HDD:

- kup šuplíček za pár korun https://vymenne-kity-boxy.heureka.cz/externi-box-akasa-ak-ien-05/ nebo adaptér ze SATA do USB (vyjde na stejné prachy), pokud ho teda ještě nemáš pro své vlastní zálohy,

- kup pár HDD za pár kaček např. zde https://aukro.cz/akce-hdd-80gb-sata-3-5-zaruka-6923113490 za 69 Kč/kus, pokud jsou podle SMARTu v dobrém stavu, tak bych se toho nebál,

- na koupené HDD hoď BTRFS,

- dle uvážení data zkopíruj a zašifruj na 2 a více HDD,

- po pár letech jen hodíš HDD do šlupíčku (nebo nacvakneš na adaptér), spustíš btrfs-scrub a zkontroluješ SMART,

- pokud bude vše v OK, tak vrátíš hardisky zpátky do trezoru,

Je to trochu dražší řešení než jeden spindl DVD, ale pořád je to za rozumnou cenu. HDD i když budou starší, tak budou mít delší trvanlivost než DVD. Zvýšené náklady za šuplíček (adaptér) a HDD se ti vrátí na úspoře času, protože zkontrolovat (případně překopírovat) HDD bude násobně rychlejší než přepalování DVD. Zvaž to

[Petr Fiedler]

Tak já vím, že HDD je dobrá volba. Nedávno jsem kvůli tomuto jeden kupoval. Redukce SATA > USB 3.0 + 12 V adaptér mám dvě, takže není problém. Co teď ale s těmi CD? Před časem jsem tady (ne v mnou založeném vlákně, proto jej teď nemůžu najít) archivaci textu řešil a TIGER mi právě poradil AZO CRYSTAL. Tak jsem si kvůli tomu koupil pakl 25 ks CD + externí mechaniku. A teď mi tady na to všichni plivou. Jinak já somozřejmě ty docs už zazálohované na pár HDD s Btrfs mám (kromě NVMe v pc a SSD v nb). Spolu s ostatními daty jsou to stovky GB. V tomto případě se jednalo o malé množství dat a bylo by dobré to mít i momo domov. Do budoucna tedy asi nějaké nové HDD's koupím. WD Blue 1 TB CMR jsem nedávno kupoval za 908 Kč. To není problém. A do té doby to dám na ty placky. Co s nimi?

[LarryL]

TIGER mi právě poradil AZO CRYSTAL

Tak jsme toho viníka vypátrali. Pokud se přizná, bude to polehčující okolnost

Jinak já somozřejmě ty docs už zazálohované na pár HDD s Btrfs mám

Pokud to na HDD zálohované máš a CD jsou jen doplněk, tak budiž, ale asi to byly vyhozené prachy (hlavně za tu mechaniku).

[Petr Fiedler]

No ještě asi před rokem bych nevěřil, že si mechaniku vůbec koupím, ale pak jsem si objednal jednu audio knihu a byl jsem docela překvapený, že mi poslali CD. To samozřejmě mělo svůj vliv při volbě, jestli k nové sestavě ext. mechaniku ano, nebo ne. Protože jí nemám ani u nb, tak jsem jí nakonec koupil s tím, že jí snad párkrát použiju. Stála pár set.

[jiwopene]

Pak je ještě M-Disc (DVD/CD-kompatibilní, ale nejde vypalovat úplně v každé mechanice), který by degradovat na světle neměl. Asi to bude o trochu spolehlivější než HDD (nepoužívání jim také moc nesvědčí), ale HDD má i tak pár výhod (např. přepisovatelnost).

[LarryL]

M-Disc (DVD/CD-kompatibilní, ale nejde vypalovat úplně v každé mechanice)

Ty by asi byly lepší než AZO. Nebo DTD což by měla být obdoba. Ale je otázka jestli by tyto disky fungovaly v Petrově mechanice.

[hm]

- na koupené HDD hoď BTRFS,

Důvod, jako že tím ochčiješ trvanlivost dat na mediu, nebo chceš udělat radost fandům toho FS?

pokud bude vše v OK, tak vrátíš hardisky zpátky do trezoru,

A pokud ne?

[LarryL]

Důvod, jako že tím ochčiješ trvanlivost dat na mediu, nebo chceš udělat radost fandům toho FS?

Ani jedno. BTRFS se mi zdá jako nejjednodušší způsob jak rychle udělat checksumy dat, případně tam přihodit další zálohu pomocí btrfs send. Ta rada byla i v návaznosti na to, že vím, že Petr (tazatel) používá BTRFS.

A pokud ne?

Tak ten HDD za 69 Kč odnese do sběrných surovin, místo něj vezme další HDD a zkopíruje na něj data z jiného HDD na kterém jsou data v pořádku. V podstatě udělá to samé co by udělal u vadného CD/DVD

[R]

BTRFS mozno o par rokov ani nenamountujes. Radsej nejaky jednoduchy format (FAT32).

[Petr Fiedler]

BTRFS mozno o par rokov ani nenamountujes.

Z jakého důvodu?

[jiwopene]

Z žádného. Dokud budete mít vhodný SW a HW, tak namountovat půjde stejně jako dnes.

Pokud naráží na to, že data btrfs poškozuje (to se mi ještě nestalo, a to ho používám), tak (i) když na daný disk nikdo neprovádí zápis, s daty se nic vinou SW stát během té doby nemůže a (ii) pokud bude zálohovací médium (alespoň v době čtení) read-only, nic se nemůže stát při čtení.

Jinak při čtení jakýchkoliv záloh bych doporučil vypnout zápisy na blokové zařízení (např. pomocí loopback device, viz losetup(8)), aby se data nepoškodila při čtení (vinou nešikovnosti uživatele nebo případné chyby v ovladači daného FS). U optických disků, které jsou read-only to samozřejmě neplatí.

Trochu mě překvapilo, že nikdo nezmínil ještě SquashFS. Jeto něco mezi archivem a filesystémem, má to podporu komprese, řeší deduplikaci dat a umožňuje ukládat metadata jako jiné FS (vč. xattr, oprávnění, …).

[LarryL]

Pokud naráží na to, že data btrfs poškozuje

Vzhledem k tomu, že to srovnává s FAT32, tak naráží na to, že za pár let nemusí být BTRFS podporované, takže bys na namountování BTRFS potřeboval starší HW (starší kernel). Tento problém je, ale už u samotného HW:

- Pokud se Petrovi porouchá DVD mechanika, tak může mít v budoucnu problém sehnat novou.

- Pokud přestane být SATA port na MB, tak HDD nepřipojí.

- atd.

Celé je to jen o tom jak moc to Petr s tím "staráním se" o zálohy myslí vážně. Pokud bude za pár let nějaký z těch zálohovacích systémů (FS, mechanika, médium) zastaralý tak bude muset přejít na nový modernější systém. Petr si dle mého jen zkomplikoval život tím, že ke stávajícímu systému záloh (zálohování na HDD) přidal nový systém (zálohování na DVD). A teď bude muset udržovat oba systémy.

[j]

Treba proto, ze zmizi z kernelu, nebo proto, ze se zmeni format FS a nova verze nebude umet pripojit tu starou. Tech moznosti je cela spousta. Ukaz mi technologii, ktera je pouzitelna alespon po dobu 50, spise 100 let. Ja krome toho papiru zadnou jinou neznam.

A to zcela pomijim historii, staci se podivat par stoleti dozadu a vidis tam udobi, kdy nektere davne znalosti zcela zmizely, aby se znova vynalezaly. Jestli myslis ze se to nemuze stat v prubehu jednoho zivota, tak klidne muze. Staci jedna trochu vetsi erupce na slunci, a vratime se o 500let zpet.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[k3dAR]

tady ale prece nikdo nerika ze Petr udela zalohu, kterou zahrabe na zahradu a vrati se k ni za 50let, samozrejme ze ty zalohy bude kontrolovat po 1-par letech a v pripade vidiny nedostupnosti technologie za dalsich par let a/nebo pri dostupnosti nove zajimave/vhodne, to preci prearchivuje podle potreby...

[j]

Kdyz na slunci vznikne erupce, tak mas +- 8 minut na prezalohovani na papir. Pak uz tu nebude fungovat vubec nic, co je na elektrinu, ona nebude ani ta elektrina a nebude dlouhy roky.

Co sem tak nekde cet, tak se jen obnova energetickych siti odhaduje na cca 30-50 let.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[LarryL]

Pak uz tu nebude fungovat vubec nic, co je na elektrinu

A lidi po tak silné erupci fungovat budou?

[Petr Fiedler]

Ne, ale zůstane po nich odkaz pro další civilizaci.

[j]

Praveze zviratum a rostlinkam to vubec vadit nemusi. To co pochcipe jsou rozvody elektriny a predevsim ... trafostanice. Kdyz pohledas po netu, tak v tomhle ohledu je na tom evropa (zatim) jeste porad lip nez US, protoze tam nikdo velky trafa nevyrabi, dovazej je ... samo z Ciny. A dodaci lhuta je tak +- 1/2 roku. Teda jednoho. Kdyz jich budes chti jen 100, tak to je na dlouhy roky. V rozvodech jsou takovych tisice.

Problem pak samo akcelerujou pretizeny rozvodny site - muze stacit kdyz chcipne jedinej rozvod/jedina trafacka, a to zahaji retezovou reakci.

A jak sem psal, uz se to nekolikrat stalo, a to se bavime o obdobi rekeneme sotva 100 let, kdy se elektrina ve vetsim meritku pouziva. Takze je spis otazka kdy, nez jestli.

Jo a reseni to ma pomerne snadny - zakopat rozvody pod zem, jenze to ma zase jiny mouchy.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[Petr Fiedler]

Treba proto, ze zmizi z kernelu, nebo proto, ze se zmeni format FS a nova verze nebude umet pripojit tu starou. Tech moznosti je cela spousta. Ukaz mi technologii, ktera je pouzitelna alespon po dobu 50, spise 100 let. Ja krome toho papiru zadnou jinou neznam.

Ale to se týká i toho navrhovaného FAT.

[jiwopene]

Ano. (A možná ještě silněji.)

[j]

Tyce, jenze FAT je velice primitivni a pomerne snadno dekrytovatelny fs, nemyslis? Jeho struktura je totiz citelna i kdybys vubec netusil jak funguje. Coz u jinych FS (a btrfs je toho zarnym prikladem) vubec platit nemusi.

Kdyz pak budu rekneme prepodkladat, ze tu fatku vyrobis, zapises na ni svy data, a tim si skoncil, tak vlastne strukturu FS pro precteni dat vubec znat nepotrebujes, protoze pokud budes proste cist blok po bloku, tak ti z toho vypadne par nesmyslu nekde na zacatku a pak uz bude pekne jeden citelnej textovej soubor za druhym.

U btrfs se ti tohle proste nemuze povist, protoze cast dat muze byt v tom bordelu metadat, cast muze a nemusi byt komprimovana, pak se ti tam valej dalsi nesmysly ala crc ... a jak budes detekovat co jsou data a co ne? Tohle ti u fat odpada, tam nic jinyho nez tabulka na zacatku neni, pak uz sou jen data.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[LarryL]

Petr má sice jen <700 MB dat pro zálohování, ale obecně nelze FAT32 doporučit na zálohování protože max. velikost souboru je 4GB.

[jiwopene]

To nemusí FS používat už vůbec. Nebo namísto FS může použít tar, jehož formát hlavička–data–hlavička–data—… je pochopitelný i bez dokumentace.

[marbu]

+1

[marbu]

Treba proto, ze zmizi z kernelu, nebo proto, ze se zmeni format FS a nova verze nebude umet pripojit tu starou.

Ve výhledu dejme tomu příštích 30 - 50 let je tohle zbytečná obava.

Jádro Linuxu udržuje z hlediska API pro userspace přísnou zpětnou kompatibilitu, a v případě datových formátů souborových systémů je to podobné. Neznám žádnou verzi datového formátu soborového systému, pro který by se jeho podpora z kernelu za těch 30 let, co Linux existuje, vyhodila. Formát filesystému se navíc mění jen výjimečně, a musí se to dělat tak, aby byla jasná verze toho formátu a šlo jej připojit i se starým jádrem.

Např. se kdysi rozšířil XFS aby podporoval nanosekundové časové značky, i na starém jádře si souborový systém s tímto rozšířením připojíš, stejně tak jako na novém jádře si připojíš XFS bez tohoto rozšíření. Podobně se kdysi vyhodil z jádra kód pro ext3 filesystém, ale s tím, že ext3 datový formát umí přečíst ext4 kód, který se narozdíl od ext3 kódu v tu dobu stále udržoval.

Bát se toho, že zrovna btrfs z jádra "zmizí" je imho zbytečné, a z tohoto hlediska je na tom podobně jako kterýkoli jiný Linuxový filesystém.

Ukaz mi technologii, ktera je pouzitelna alespon po dobu 50, spise 100 let. Ja krome toho papiru zadnou jinou neznam. ... Staci jedna trochu vetsi erupce na slunci, a vratime se o 500let zpet.

Jako jasně, ale používat to jako argument proti použití konkrétního linuxového souborového systému je přece zcela absurdní. V takovém případě je třeba začít u média (papír, mikrofilm, ...) a jeho uskladnění ...

[karkar]

Jako pro uchování nějakého textu bych volil postup text zašifrovat a zazipovat . Na pořadí příliš imho nezáleží, v případě že šifrujete text vidíte hned zda text je správně rozšifrovaný, v případě že šifrujete zip, a rozšifrovaný soubor nejde "rozbalit" nevíte zda problém je dešifrovací nebo rozbalovací proces. Nicméně výhodou je, že se k souboru bude hůř dostávat. Výhoda pakování textu je ve velikosti výsledného souboru, velikost může být třeba odhadem 1/3 oproti zipu šifrovaného souboru. Ale 700MB není dneska tolik. Můžete také šifrovat nadvakrát - soubor-pak zip-pak znova sifrovat ještě zip.

Pak bych si takto zabezpečený soubor rozdistribuoval na svoje free účty u několika platforem - onedrive, google disk, amazon, seznam. Zároveň bych si pořídil nějakou usb flešku se zabezpečeným přístupem a na to si to nahrál jako offline kopii. Snad existují flešky co mají nějakou garanci trvanlivosti - něco jako HW peněženky na krypto apod... Tu bych taky použil pro ty privátní klíče. Ty bych si uložil jednak offline v té peněžence a druhak v nějakém (online) úložišti hesel - jako lastpass nebo bitwarden. Na zašifrování bych použil gpg nebo openssl.

[Petr Fiedler]

Děkuji za rady.

Zároveň bych si pořídil nějakou usb flešku se zabezpečeným přístupem a na to si to nahrál jako offline kopii. Snad existují flešky co mají nějakou garanci trvanlivosti - něco jako HW peněženky na krypto apod...

Já mám už asi 8 let Corsair Survivor. Tady je odkaz na Heureku pro dotaz "Corsair Survivor". V seznamu je i verze Stealth. Já mám tu non Stealth 32 GB, akorát by rychlost r/w měla mít 80/40 MBps. Je to plnohodnotná MLC (2-bit) a opravdu vydrží hodně. Tím nemyslím, že je nárazuvzdorná a dá se s ní potopit do hloubky 200 m, ale to, že na ní mám už ~3 roky nainstalovaný Linux Mint (LUKS, rw), který jsem několikrát přeinstaloval a i aktualizoval a fleška šlape. Pokud by tedy někdy byla potřeba odolná fleška, doporučuji "Přeživšího".

[karkar]

Spíš jsem myslel nějakou zabezpečenou flešku s keypadem, aby to někdo omylem nesmazal. Ale ten corsair vypadá docela odolně, tak třeba bude držet data dlouho, počítá se asi 10 let. Fleshky odcházejí spíš na počet write/erase cyklů, takže když ho nebudete používat tak by měl, podle mě, vydržet.

[Petr Fiedler]

Ale ten corsair vypadá docela odolně, tak třeba bude držet data dlouho, počítá se asi 10 let. Fleshky odcházejí spíš na počet write/erase cyklů, takže když ho nebudete používat tak by měl, podle mě, vydržet.

Právě proto jsem zmínil, že jde o MLC - snese více write/erase cyklů. A právě proto jsem zmínil, že jsem OS na něm několikrát přeinstaloval a povyšoval jeho verzi. A celou dobu jej prakticky i aktualizuji. A 8 let stará fleška šlape, takže bych se u tohoto modelu po hw stránce ničeho moc nebál. Vydržela, i když jí používám. Navíc, jestli si pamatuji dobře, tak tenkrát jsem jí kupoval s pětiletou zárukou.

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Já tu mám jednoho, obyčejného Kingstona a je to pěkný nezmar. Nalomený konektor, stažený izolepou, vypraný v pračce a ne a ne zemřít. Používám ho jako errárního pro nedůležitá data a přitom errární vůbec není. Někdy ta technika vydrží víc, než od ní očekáváme.

[Martin Tůma]

Jako pro uchování nějakého textu bych volil postup text zašifrovat a zazipovat . Na pořadí příliš imho nezáleží

Už to tady jednou psal "j", ale je vidět, že je třeba to zopakovat - na pořadí záleží, respektivě záleží, pokud ta komprese má k něčemu být... Entropie zašifrovaných dat se bude blížit maximu a taková data z principu není žádný bezztrátový algoritmus schopen jakkoliv zkomprimovat.

[karkar]

V kontextu velikosti souboru 700MB je úplně jedno jestli vůbec komprimuje. Tak velký (malý) soubor nahraje kamkoliv. Proto na pořadí nezáleží. Jinak jsem tam i psal, že můj odhad je, že komprimace plaintextu před šifrováním bude mít zhruba 1/3 velikosti komprimovaného zašifrovaného souboru.

[Martin Tůma]

Proto na pořadí nezáleží.

?! Tak proč to vůbec budeš komprimovat, když se velikost nezmenší (reálně se dokonce s nejvyšší pravděpodobností mírně zvětší)?

[karkar]

Proto na pořadí nezáleží.

?! Tak proč to vůbec budeš komprimovat, když se velikost nezmenší (reálně se dokonce s nejvyšší pravděpodobností mírně zvětší)?

Nic nechci komprimovat, původní tazatel to z nějakého důvodu komprimovat chtěl. Já píšu taky, že komprimovat vlastně nemusí:

V kontextu velikosti souboru 700MB je úplně jedno jestli vůbec komprimuje. Proto na pořadí nezáleží.

Prostě podle mě je jedno jestli soubor bude mít 100MB nebo 720MB, je teda jedno jestli komrimuje plaintext, zašifrovaný plaintext, nebo nekomprimuje vůbec. Výhody a nevýhody jsem shrnul v úvodním příspěvku - tzn jsem napsal, krom jiného, že komprimace plaintextu bude mít asi odhadem 1/3 velikosti komprimovaného zašifrovaného plaintextu. Ta komprimace na tom celém je naprosto marginální záležitost - já odpovídal hlavně kvůli tomu, že ostatní tu diskutovali o celých OS a live distrech na CD a DVD, namísto použití imho nejlepší kombinace online a offline uložení, oss nástrojů na šifrování a bezpečného uložení šifrovacích klíčů (online password manager a HW peněženka).

[Petr Fiedler]

Nic nechci komprimovat, původní tazatel to z nějakého důvodu komprimovat chtěl.

Už jsem to tu psal, ale chápu, že se v tomto vláknu orientovat je už těžké. V dotazu jsem o kompresi nic nepsal. Psal jsem o archivaci. Šlo mi o zabalení toho souboru(ů) do nějakého "kabátku". Něco, jako když máš u videa AVI. Ten "kabátek" (archiv) by ale nemusel nutně být komprimovaný. Nevím ale, jestli něco takového existuje, nebo ne. A taky by klidně komprimovaný být mohl. Ne kvůli výsledné velikosti, ale kdyby to bylo lepší kvůli kvalitě archivace s ohledem na čitelnost v budoucnosti. Prostě mi nešlo o velikost, ale o kvalitu uskladnění (archivaci).

[Martin Tůma]

Nic nechci komprimovat

Ještě jsem ochotnej diskutovat o tom, když někdo použije "zabalit" a "zaarchivovat" a tvrdí, že žádnou kompresi nemyslel. Ale pokud někdo použije slovo "zazipovat", tak tam už je to bez komprese hodně divokej výklad...

[Petr Fiedler]

Copak nechápeš, že "archivovat" v dotazu pochopil jako komprimovat?

[Peter Golis]

On je stále presvedčený že archivácia a kompresia sú synonymá.

[Martin Tůma]

Nejde ani tak o tu archivaci, jako o to slovo "zabalit" v kombinaci se zmíněným RARem (v tvém příspěvku). A pod slovem "zazipovat" si troufám tvrdit, že si kompresi představí drtivá většina čtenářů.

Nicméně i kdyby si si to nakonec byl schopen obhájit, tak už jenom ten počet "lingvistických debat", co se tady kolem toho tvého příspěvku rozhořel, vypovídá o tom, že když už ne fakticky špatný, tak srozumitelný ten příspěvek asi nebude... Což může mít, a také podle jeho komentářů zde mělo, z hlediska tazatele ten stejný výsledek.

[Peter Golis]

Už vidíš, že tá predstava je nesprávna.

[karkar]

Já nejsem tazatel, pouze jsem doporučil alternativní způsob archivace souboru tazatele.

[Krysa Vasilisa]

1. Nejlepsi textovy format je zadny textovy format. Plain text, byte po byte. Kodovani jakekoliv normalni, dneska asi nejlepe UTF-8, ale zacala bych tim, ze na zacatek napisu celou abecedu i s diakritikou (pokud se pouziva) v abecednim poradi, aby bylo psani konvertoru na jakoukoliv platformu jednodussi.

2. Do zadneho. Kdyz se v textu zmeni 1 bit, nebo ztrati par byte, tak to porad jde precist - lidsky mozek si s tim poradi. V archivu to je konecna.

3. Nesifrovat. Radsi zavrit do trezoru - viz 2. Sifrovani vyrazne zkomplikuje recovery. Pokud je nezbytne nutne sifrovat, tak bych to rozdelila na nejake relativne male bloky, ty sifrovala nezavisle a pri ukladani je prolozila nejakym vhodnym a poznatelnym oddelovacem - treba obrazkem v bitmape.

Doporucuji pocitat s tim, ze to nejlepsi, co jednou po zachrane dat dostanete do ruky, bude retezec bitu. Mozna zacina na hranici byte. Mozna ne. Mozna zacina na hranici sektoru, nebo souboru. Mozna ne.

4. Necim, co ma dost jednoduchou a znamou implementaci, aby sla napsat podle wikipedie na libovolne platforme v libovolnem jazyce.

5. Na co ukladat? CDcko z roku 1997 bylo citelne ve 2005. CDcko z roku 2001 nebylo citelne v roce 2003 (ohnilo ze stran). DVDcko z roku 2001 bylo citelne v roce 2005. DVDcko z roku 2003 ovsem nebylo citelne v roce 2005. Jak na tom budou dnesni archivacni media se dozvime az bude pozde. Takze bych vse palila minimalne na 2-3 ruzna CD a 2-3 ruzna DVD.

Nejlepe se chovalo DVD-RAM a pak PD a dalsi magnetooptiky. Ja zalohuji na disky, ale ty muzou samozrejme take odejit. Rozhodne bych kombinovala nekolik medii (disk, CD, DVD, pripadne paska) a pro extremne dulezite texty bych zvazila mit jednu kopii i na prehistorickych discich, nebo disketach (velmi obtizne cteni v budoucnu, ale velmi nizka hustota zaznamu, takze tam ta data budou). Pripadne tisk na papir at uz primo, nebo jako 2D carovy kod.

S temi starymi disky by bylo nejlepsi zachazet, jako s paskou/CDckem - vymazat, naformatovat a zapsat vsechna data najednou.

Bacha na pasky - prokopirovavaji se a je potreba je jednou rocne premotat a prepsat.

Bacha na SSD - naboj pomalu leakuje pryc, az data prestanou byt citelna. Idelani je zapisovat pri vyssi teplote a uchovavat vypnute pri nizke teplote.

Jeden disk, zadny disk.

Dva disky v RAIDu 1 na bezicim pocitaci - ochrani pred selhanim disku, ale ne OS.

Tri disky, z toho dva v RAIDu 1 na bezicim pocitaci a treti ve skrini - minimalni uroven neceho, cemu uz se da rici zalohovani.

Pet disku, z toho dva v RAIDu 1 na bezicim pocitaci, dva na dalsich bezicich pocitacich a jeden v supliku - to uz jsou dulezita data.

[Petr Fiedler]

Opravdu super reakce. Díky

[Laco]

A kam si dospel po to mesiaci?

[Petr Fiedler]

Prostý text na 3,5" 1 TB HDD + LUKS + Btrfs x 4. 2 doma v primárním pc vypnuté na SATA switcheru, 2 v boxech na 2 různých místech. Do kalendáře si dám upomínku a vždy 1 x ročně vše zkontroluji. S příchodem nových technologií se podle toho vždy zařídím. Myslím ale, že ještě pár let budou HDD's OK.

[lemota]

Kolik to má řádků?

[Petr Fiedler]

Nejedná se jen o prostý text, ale také o pdf, nebo zfo. S tím nic dělat nebudu a ponechám to tak, protože je to potřeba tak nechat. Tam, kde bude možný prostý text, tam to jako prostý text uložím. Ten prostý text řádků moc nemá.

[jiwopene]

Ještě drobnost: Není příliš dobré nechávat k boxům připojené kabely (a k něčemu, co je připojené do elektrické sítě už vůbec ne), protože se může stát, že zapomenete na to, jaká data vlastně na tom disku jsou, nebo si dokonce můžete splést kabel při připojování jiného, možná podobného, boxu. A rovněž doporučuji opatřit box popiskem.

Řešil jste nějak to, aby nebyly disky ze stejné řady, popř. od stejného výrobce? Většinou se to doporučuje.

[Petr Fiedler]

Mám už 1 tento HDD starý necelé 2 měsíce. Chci koupit ještě další 2 stejné. Ten 1 si ponechám ve svém pc odpojený na SATA switcheru (vymáčknuté tlačítko na panelu v 5,25" pozici). Ty 2 další chci dát do tohoto a dát na 2 různá místa mimo byt, ve kterém bydlím. Tam budou offline. Nechce se mi věřit, že když ty HDD's zapnu jednou za rok na ~1 hodinu, že pár let nevydrží a selžou na stejnou chybu. Když třeba za 10 let jeden z nich odejde, tak jej nahradím, případně úložištěm postaveným na jiné technologii a hotovo. Takto to považuji za bezpečné. Pokud to ale vidíš jinak, rád se dám poučit.

Taky ještě přemýšlím o té tabulce, kterou jsi maloval výše. Přijde mi to docela dobré a pokud bych se pro tohle řešení rozhodl, tak bych ještě pár disků přikoupil. Zase tak drahé by to nebylo.

[Vsechno dobre]

Za rok te smete tornado a disk bude to posledni co te bude zajimat

[Petr Fiedler]

Děkuji za upozornění. Je to opravdu nesmírně poučné.