Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
V Drupalu byla nalezena a opravena kritická zranitelnost SA-CORE-2026-004 (CVE-2026-9082). Útočník může provádět libovolné SQL dotazy na webech používajících databázi PostgreSQL.
Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost HP.
O víkendu proběhla demopárty Outline 2026. Publikována byla prezentovaná dema. Upozornit lze na 16 bajtové, opravdu šestnáct bajtové, zvukově obrazové demo Wake Up! 16b (YouTube).
Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Že sluteční Linuxový profici píší ve vi nebo lépe v emacs vím…
Tohle je zajímavé, „vědět“ něco, co ani náhodou není pravda. Zajímavý fenomén v té naší postmoderní době.
Věc se má tak, že vim ani emacs nejsou samostatně použitelná IDE. Mohou například posloužit jako jedna z mnoha různých „komponent editoru“, které jsou na výběr v různých IDE, ale samy o sobě, jako samostatné programy jsou pro rozsáhlejší kódění nebo větší projekty zhruba stejně k hovnu jako KWrite nebo Gedit, jen s tím rozdílem, že KWrite a Gedit se dají aspoň k něčemu použít.
Pokud to pujde budu to psat v tom na co jsem zbyklý tj. Visal Studiu.Pokiaľ sa jedná o Visual Studio Code od MS alebo o Visual Studio Codium ktoré fungujú aj na Linuxe, tak nechápem dôvod otázky. Asi je to len nuda. A snaha vyvolať zbytočné hádky o tom, komu viac chutí kofola, pepsi alebo mirinda.
... Vim je taky fajn a celý operační systém je tvé IDE.To je přesné. Pokud se někdo pokouší z Vimu udělat IDE, výsledek bývá nevalný. Právě propojení Vimu se zbytkem OS z něj dělá mocný nástroj. Například volání Make nebo Git přímo z editoru mi umožní, že ho nemusím ukončovat a mohu z něj spouštět nejen kompilace, ale i testy jednotky či celku. Pokud mi nějaký nástroj chybí, posledně to byla reflexe Java class, tak si ho napíši třeba v Javě, resp. v gcj a volání zahrnu do maker. To jsou jen informace pro ty, kteří Vim srovnávají s Notepadem či Nano. Podobné využití jako Vim má i Emacs.
Tiskni
Sdílej: