Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Že sluteční Linuxový profici píší ve vi nebo lépe v emacs vím…
Tohle je zajímavé, „vědět“ něco, co ani náhodou není pravda. Zajímavý fenomén v té naší postmoderní době.
Věc se má tak, že vim
ani emacs
nejsou samostatně použitelná IDE. Mohou například posloužit jako jedna z mnoha různých „komponent editoru“, které jsou na výběr v různých IDE, ale samy o sobě, jako samostatné programy jsou pro rozsáhlejší kódění nebo větší projekty zhruba stejně k hovnu jako KWrite nebo Gedit, jen s tím rozdílem, že KWrite a Gedit se dají aspoň k něčemu použít.
Pokud to pujde budu to psat v tom na co jsem zbyklý tj. Visal Studiu.Pokiaľ sa jedná o Visual Studio Code od MS alebo o Visual Studio Codium ktoré fungujú aj na Linuxe, tak nechápem dôvod otázky. Asi je to len nuda. A snaha vyvolať zbytočné hádky o tom, komu viac chutí kofola, pepsi alebo mirinda.
... Vim je taky fajn a celý operační systém je tvé IDE.To je přesné. Pokud se někdo pokouší z Vimu udělat IDE, výsledek bývá nevalný. Právě propojení Vimu se zbytkem OS z něj dělá mocný nástroj. Například volání Make nebo Git přímo z editoru mi umožní, že ho nemusím ukončovat a mohu z něj spouštět nejen kompilace, ale i testy jednotky či celku. Pokud mi nějaký nástroj chybí, posledně to byla reflexe Java class, tak si ho napíši třeba v Javě, resp. v gcj a volání zahrnu do maker. To jsou jen informace pro ty, kteří Vim srovnávají s Notepadem či Nano. Podobné využití jako Vim má i Emacs.
Tiskni
Sdílej: