Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
A zadruhe: Zajimalo by me, jak to spoustis. Normalne .exe v linuxu nenastartuje. Jedine v DosEmu a v tom ti pojede i .com a .bat a vsecko co v dosu.
Takze rada: Nainstalovat DosEmu.
Peter
Co neni na freshmeat, jako by ani neexistovalo.
Peter
si pak mohou myslet, že tento (MZ) formát je Linuxem podporován. A rovněž se jako v tomto případě diví, že to nespouští 8 a 16 bitové (.com) aplikace. Ale wine je psaný na spouštění POUZE 32 bitových aplikací, na 8 a 16 bitové je zde výše zmíněné DOSEmu, nebo pro Xka xdos (opět nejsem dost přesný 16 bitové aplikace určené pro platformu Win16 a Win16s spustit většinou umí).
To jen tak pro pořádek, ale v zásadě souhlasím
Co třeba DosBox?
Kromě toho, spustitelné soubory v UNIXu žádnou specifickou příponu nemají. Spouštění souborů s příponou .exe (binárek pro Windows) určitě možné není. Zpravidla se to dělá tak, že se v nějakém klikacím prostředí nastaví otvírání souborů .exe ve Wine nebo jiném vhodném emulátoru. Nejde tedy o spuštění v pravém slova smyslu, přestože kdekdo křičí Wine Is Not an Emulator...
No nevím, co je tohle za řeči. Poslední DOS byl někdy v pětadevadesátém, takže není důvod, proč nepoužít sarší emulátor. DosBox mi funguje skvěle.
) a jen ho někdo vytáhl.
Jo takhle, tak přece jen jsem zase blbec já. Teď ještě vytáhnout „Proč je Linux pomalejší než Windows 95“ a je to.
)
<flame>Další anonym, další blbé řeči...</flame>
Kdybych uvažoval takovým způsobem, mohl bych klidně tvrdit, že kenel umí „spouštět“ skripty v PHP, Pythonu, Ruby, Perlu a vůbec celkem jakékoliv formáty. Nejde ale o spouštění spustitelných souborů. Stačí jen, aby kernel věděl, kde je interpret příslušného formátu...
Zdaleka ne každá distribuce má tuhle rádoby zajímavou fičuru zapnutou a zdaleka ne každý uživatel ji chce. Já tento nesmysl nechci, protože chci vědět, co dělám. Měl bych snad mít povoleno, aby mi jakýkoliv skript směl spouštět binárky z Windows? To je špatný vtip, nebo je to míněno vážně??? (Ruku na srdce, kolik lidí spouští Wine pod odděleným uživatelským účtem? A kolik lidí má ve Wine zakázaný pověstný disk Z?)
Shell (například bash) spouští skripty i bez jakékoliv kernelové podpory a bez první řádky s #!... Ale v tomhle má pointa vůbec netkví. Tvrdím pouze že .exe soubory v Linuxu spustit nelze. Sice je sám denně „spouštím“, ale vždy jde o emulaci, ať už ji spustí sám kernel nebo KDE nebo někdo jiný. Kernel-based Wine zatím neexistuje. Tak jaké lži tady vypouštím???
Kernel-based Wine zatím neexistuje.Ja si napriklad pamatuji, ze nekdy pred osmy lety se objevil wineservmod. Kdybyste se alespon obtezoval pouzit google, nez zas zacnete neco blabolit...
Řeči o blábolení by si měl nechat od cesty především ten, kdo sám blábolí nesmysly.
Koho zajímá, co existovalo někdy před osmi lety? Dnes kernel-based wine v distribucích běžně není. Nehledě na to, že jakékoliv mletí o Wine je v podstatě off-topic. Stačí zběžné přečtení otázky a hned je jasné, že řeč byla pouze o souborech .com.
Spuštění procesu v Linuxu je složitá procedura, z formátu ELF se čte spousta tabulek, pak následuje hledání knihoven, několik fází počítání offsetůBezne procesy vznikaji pomoci fork nebo clone vzdy z jineho jiz beziciho procesu. Vas popis je dost mimo.
Tvrdite, ze vec jako wineservmod neexistuje, ale ukazalo se ze ano. Chcete rict, ze jste nelhal?
Co Vás na té vykopávce tak fascinuje? Možná se ukázalo, že před osmi lety existoval pokus něco takového vytvořit. Ukažte mi jednu distribuci, která pochází z letošního roku a něco takového má. Pak se můžeme bavit dál. Co takhle použít Google? Moc tam toho není, že...
Než mě příště nařknete ze lži, zkuste si aspoň napočítat do pěti...
Bezne procesy vznikaji pomoci fork nebo clone vzdy z jineho jiz beziciho procesu. Vas popis je dost mimo.
Podle tohoto výroku se tedy procesy dělí na „běžné“ (pouze shell) a „mimořádné“ (cokoliv jiného). Já ale považuji například soffice taktéž za běžný proces. Je třeba odlišit podstatné od nepodstatného. Samozřejmě, že shell volá fork, aby mohl vůbec něco spustit. Podstatné ovšem je, co potom dělá exec. Ten dělá přesně to, co jsem psal. Takže můj popis není ani trochu mimo.
Pozor na věc, co kdyby si Vaše nesmysly přečetl někdo méně zkušený a pak je šířil dál...?
Tvrdite, ze vec jako wineservmod neexistuje, ale ukazalo se ze ano. Chcete rict, ze jste nelhal?V současnosti nic takového "v provozu" není. Jen se objevily nové snahy o vytvoření takové věci.
Nejde tedy o spuštění v pravém slova smyslu, přestože kdekdo křičí Wine Is Not an EmulatorWine _není_ emulátor. Programy se spouštějí přímo na procesoru - emulátor by to byl, kdyby programové instrukce nějak překládal a interpretoval po svém - to Wine nedělá. Posílá ty instrukce přímo do procesoru, tak jako by to na jeho místě dělal Windows. Jediný rozdíl je v komunikaci spouštěného programu se systémovými knihovnami - zde přichází ke slovu "aplikační vrstva" která volání překládá do "linuxového světa" - samotný program ale pod žádným emulátorem neběží, běží samostatně,přímo na procesoru, jako jakákoli jiná aplikace.
To je zcela správný rejp, nic proti tomu. Aplikace běží přímo na procesoru. Ale to ještě neznamená, že se spouští. Spuštění procesu v Linuxu je složitá procedura, z formátu ELF se čte spousta tabulek, pak následuje hledání knihoven, několik fází počítání offsetů, vyplňování relokačních tabulek, nastavování tisíců pointerů... Pokud je mi známo, Linux žádné spuštění (v tomto slova smyslu) .exe souborů neprovádí. O to se stará Wine se svými vlastními knihovnami.
Kdybych ten rejp dotáhl do extrému, program v Javě spuštěný na JVM s JIT-kompilátorem taktéž běží přímo na procesoru, bez další interpretace. Ale soubor .class je, stejně jako .exe, bez dalšího zpracování bezcenný. V případě souboru .class je mnohem víc důvodů, proč ho Linux neumí spustit (bytecode nezávislý na platformě, potřeba run-time podpory, ...), ale jinak je téměř tatáž úvaha.
Dokud neexistuje kernel-based Wine, Linux neumí spustit .exe. Howgh.
Dokud neexistuje kernel-based Wine, Linux neumí spustit .exe. Howgh.Já taky netvrdím, že linux umí spustit .exe. Já tvrdím, ne křičím, "Wine Is Not an Emulator!!!"

Tiskni
Sdílej: