Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
A zadruhe: Zajimalo by me, jak to spoustis. Normalne .exe v linuxu nenastartuje. Jedine v DosEmu a v tom ti pojede i .com a .bat a vsecko co v dosu.
Takze rada: Nainstalovat DosEmu.
Peter
Co neni na freshmeat, jako by ani neexistovalo.
Peter
To jen tak pro pořádek, ale v zásadě souhlasím
Co třeba DosBox?
Kromě toho, spustitelné soubory v UNIXu žádnou specifickou příponu nemají. Spouštění souborů s příponou .exe (binárek pro Windows) určitě možné není. Zpravidla se to dělá tak, že se v nějakém klikacím prostředí nastaví otvírání souborů .exe ve Wine nebo jiném vhodném emulátoru. Nejde tedy o spuštění v pravém slova smyslu, přestože kdekdo křičí Wine Is Not an Emulator...
No nevím, co je tohle za řeči. Poslední DOS byl někdy v pětadevadesátém, takže není důvod, proč nepoužít sarší emulátor. DosBox mi funguje skvěle.
Jo takhle, tak přece jen jsem zase blbec já. Teď ještě vytáhnout „Proč je Linux pomalejší než Windows 95“ a je to.
<flame>Další anonym, další blbé řeči...</flame>
Kdybych uvažoval takovým způsobem, mohl bych klidně tvrdit, že kenel umí „spouštět“ skripty v PHP, Pythonu, Ruby, Perlu a vůbec celkem jakékoliv formáty. Nejde ale o spouštění spustitelných souborů. Stačí jen, aby kernel věděl, kde je interpret příslušného formátu...
Zdaleka ne každá distribuce má tuhle rádoby zajímavou fičuru zapnutou a zdaleka ne každý uživatel ji chce. Já tento nesmysl nechci, protože chci vědět, co dělám. Měl bych snad mít povoleno, aby mi jakýkoliv skript směl spouštět binárky z Windows? To je špatný vtip, nebo je to míněno vážně??? (Ruku na srdce, kolik lidí spouští Wine pod odděleným uživatelským účtem? A kolik lidí má ve Wine zakázaný pověstný disk Z?)
Shell (například bash) spouští skripty i bez jakékoliv kernelové podpory a bez první řádky s #!... Ale v tomhle má pointa vůbec netkví. Tvrdím pouze že .exe soubory v Linuxu spustit nelze. Sice je sám denně „spouštím“, ale vždy jde o emulaci, ať už ji spustí sám kernel nebo KDE nebo někdo jiný. Kernel-based Wine zatím neexistuje. Tak jaké lži tady vypouštím???
Kernel-based Wine zatím neexistuje.Ja si napriklad pamatuji, ze nekdy pred osmy lety se objevil wineservmod. Kdybyste se alespon obtezoval pouzit google, nez zas zacnete neco blabolit...
Řeči o blábolení by si měl nechat od cesty především ten, kdo sám blábolí nesmysly.
Koho zajímá, co existovalo někdy před osmi lety? Dnes kernel-based wine v distribucích běžně není. Nehledě na to, že jakékoliv mletí o Wine je v podstatě off-topic. Stačí zběžné přečtení otázky a hned je jasné, že řeč byla pouze o souborech .com.
Spuštění procesu v Linuxu je složitá procedura, z formátu ELF se čte spousta tabulek, pak následuje hledání knihoven, několik fází počítání offsetůBezne procesy vznikaji pomoci fork nebo clone vzdy z jineho jiz beziciho procesu. Vas popis je dost mimo.
Tvrdite, ze vec jako wineservmod neexistuje, ale ukazalo se ze ano. Chcete rict, ze jste nelhal?
Co Vás na té vykopávce tak fascinuje? Možná se ukázalo, že před osmi lety existoval pokus něco takového vytvořit. Ukažte mi jednu distribuci, která pochází z letošního roku a něco takového má. Pak se můžeme bavit dál. Co takhle použít Google? Moc tam toho není, že... Než mě příště nařknete ze lži, zkuste si aspoň napočítat do pěti...
Bezne procesy vznikaji pomoci fork nebo clone vzdy z jineho jiz beziciho procesu. Vas popis je dost mimo.
Podle tohoto výroku se tedy procesy dělí na „běžné“ (pouze shell) a „mimořádné“ (cokoliv jiného). Já ale považuji například soffice taktéž za běžný proces. Je třeba odlišit podstatné od nepodstatného. Samozřejmě, že shell volá fork, aby mohl vůbec něco spustit. Podstatné ovšem je, co potom dělá exec. Ten dělá přesně to, co jsem psal. Takže můj popis není ani trochu mimo.
Pozor na věc, co kdyby si Vaše nesmysly přečetl někdo méně zkušený a pak je šířil dál...?
Tvrdite, ze vec jako wineservmod neexistuje, ale ukazalo se ze ano. Chcete rict, ze jste nelhal?V současnosti nic takového "v provozu" není. Jen se objevily nové snahy o vytvoření takové věci.
Nejde tedy o spuštění v pravém slova smyslu, přestože kdekdo křičí Wine Is Not an EmulatorWine _není_ emulátor. Programy se spouštějí přímo na procesoru - emulátor by to byl, kdyby programové instrukce nějak překládal a interpretoval po svém - to Wine nedělá. Posílá ty instrukce přímo do procesoru, tak jako by to na jeho místě dělal Windows. Jediný rozdíl je v komunikaci spouštěného programu se systémovými knihovnami - zde přichází ke slovu "aplikační vrstva" která volání překládá do "linuxového světa" - samotný program ale pod žádným emulátorem neběží, běží samostatně,přímo na procesoru, jako jakákoli jiná aplikace.
To je zcela správný rejp, nic proti tomu. Aplikace běží přímo na procesoru. Ale to ještě neznamená, že se spouští. Spuštění procesu v Linuxu je složitá procedura, z formátu ELF se čte spousta tabulek, pak následuje hledání knihoven, několik fází počítání offsetů, vyplňování relokačních tabulek, nastavování tisíců pointerů... Pokud je mi známo, Linux žádné spuštění (v tomto slova smyslu) .exe souborů neprovádí. O to se stará Wine se svými vlastními knihovnami.
Kdybych ten rejp dotáhl do extrému, program v Javě spuštěný na JVM s JIT-kompilátorem taktéž běží přímo na procesoru, bez další interpretace. Ale soubor .class je, stejně jako .exe, bez dalšího zpracování bezcenný. V případě souboru .class je mnohem víc důvodů, proč ho Linux neumí spustit (bytecode nezávislý na platformě, potřeba run-time podpory, ...), ale jinak je téměř tatáž úvaha.
Dokud neexistuje kernel-based Wine, Linux neumí spustit .exe. Howgh.
Dokud neexistuje kernel-based Wine, Linux neumí spustit .exe. Howgh.Já taky netvrdím, že linux umí spustit .exe. Já tvrdím, ne křičím, "Wine Is Not an Emulator!!!"
Tiskni Sdílej: