Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Byla vydána nová major verze 11.0 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zapojil do mezinárodní iniciativy vedené americkou agenturou CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) a dalšími partnery, jejímž cílem je stanovit minimální náležitosti pro tzv. Software Bill of Materials (SBOM). Nový dokument přináší praktická doporučení, jak by měl vypadat přehled komponent softwaru a jak s ním v praxi pracovat. SBOM lze
… více »V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
A zadruhe: Zajimalo by me, jak to spoustis. Normalne .exe v linuxu nenastartuje. Jedine v DosEmu a v tom ti pojede i .com a .bat a vsecko co v dosu.
Takze rada: Nainstalovat DosEmu.
Peter
Co neni na freshmeat, jako by ani neexistovalo.
Peter
si pak mohou myslet, že tento (MZ) formát je Linuxem podporován. A rovněž se jako v tomto případě diví, že to nespouští 8 a 16 bitové (.com) aplikace. Ale wine je psaný na spouštění POUZE 32 bitových aplikací, na 8 a 16 bitové je zde výše zmíněné DOSEmu, nebo pro Xka xdos (opět nejsem dost přesný 16 bitové aplikace určené pro platformu Win16 a Win16s spustit většinou umí).
To jen tak pro pořádek, ale v zásadě souhlasím
Co třeba DosBox?
Kromě toho, spustitelné soubory v UNIXu žádnou specifickou příponu nemají. Spouštění souborů s příponou .exe (binárek pro Windows) určitě možné není. Zpravidla se to dělá tak, že se v nějakém klikacím prostředí nastaví otvírání souborů .exe ve Wine nebo jiném vhodném emulátoru. Nejde tedy o spuštění v pravém slova smyslu, přestože kdekdo křičí Wine Is Not an Emulator...
No nevím, co je tohle za řeči. Poslední DOS byl někdy v pětadevadesátém, takže není důvod, proč nepoužít sarší emulátor. DosBox mi funguje skvěle.
) a jen ho někdo vytáhl.
Jo takhle, tak přece jen jsem zase blbec já. Teď ještě vytáhnout „Proč je Linux pomalejší než Windows 95“ a je to.
)
<flame>Další anonym, další blbé řeči...</flame>
Kdybych uvažoval takovým způsobem, mohl bych klidně tvrdit, že kenel umí „spouštět“ skripty v PHP, Pythonu, Ruby, Perlu a vůbec celkem jakékoliv formáty. Nejde ale o spouštění spustitelných souborů. Stačí jen, aby kernel věděl, kde je interpret příslušného formátu...
Zdaleka ne každá distribuce má tuhle rádoby zajímavou fičuru zapnutou a zdaleka ne každý uživatel ji chce. Já tento nesmysl nechci, protože chci vědět, co dělám. Měl bych snad mít povoleno, aby mi jakýkoliv skript směl spouštět binárky z Windows? To je špatný vtip, nebo je to míněno vážně??? (Ruku na srdce, kolik lidí spouští Wine pod odděleným uživatelským účtem? A kolik lidí má ve Wine zakázaný pověstný disk Z?)
Shell (například bash) spouští skripty i bez jakékoliv kernelové podpory a bez první řádky s #!... Ale v tomhle má pointa vůbec netkví. Tvrdím pouze že .exe soubory v Linuxu spustit nelze. Sice je sám denně „spouštím“, ale vždy jde o emulaci, ať už ji spustí sám kernel nebo KDE nebo někdo jiný. Kernel-based Wine zatím neexistuje. Tak jaké lži tady vypouštím???
Kernel-based Wine zatím neexistuje.Ja si napriklad pamatuji, ze nekdy pred osmy lety se objevil wineservmod. Kdybyste se alespon obtezoval pouzit google, nez zas zacnete neco blabolit...
Řeči o blábolení by si měl nechat od cesty především ten, kdo sám blábolí nesmysly.
Koho zajímá, co existovalo někdy před osmi lety? Dnes kernel-based wine v distribucích běžně není. Nehledě na to, že jakékoliv mletí o Wine je v podstatě off-topic. Stačí zběžné přečtení otázky a hned je jasné, že řeč byla pouze o souborech .com.
Spuštění procesu v Linuxu je složitá procedura, z formátu ELF se čte spousta tabulek, pak následuje hledání knihoven, několik fází počítání offsetůBezne procesy vznikaji pomoci fork nebo clone vzdy z jineho jiz beziciho procesu. Vas popis je dost mimo.
Tvrdite, ze vec jako wineservmod neexistuje, ale ukazalo se ze ano. Chcete rict, ze jste nelhal?
Co Vás na té vykopávce tak fascinuje? Možná se ukázalo, že před osmi lety existoval pokus něco takového vytvořit. Ukažte mi jednu distribuci, která pochází z letošního roku a něco takového má. Pak se můžeme bavit dál. Co takhle použít Google? Moc tam toho není, že...
Než mě příště nařknete ze lži, zkuste si aspoň napočítat do pěti...
Bezne procesy vznikaji pomoci fork nebo clone vzdy z jineho jiz beziciho procesu. Vas popis je dost mimo.
Podle tohoto výroku se tedy procesy dělí na „běžné“ (pouze shell) a „mimořádné“ (cokoliv jiného). Já ale považuji například soffice taktéž za běžný proces. Je třeba odlišit podstatné od nepodstatného. Samozřejmě, že shell volá fork, aby mohl vůbec něco spustit. Podstatné ovšem je, co potom dělá exec. Ten dělá přesně to, co jsem psal. Takže můj popis není ani trochu mimo.
Pozor na věc, co kdyby si Vaše nesmysly přečetl někdo méně zkušený a pak je šířil dál...?
Tvrdite, ze vec jako wineservmod neexistuje, ale ukazalo se ze ano. Chcete rict, ze jste nelhal?V současnosti nic takového "v provozu" není. Jen se objevily nové snahy o vytvoření takové věci.
Nejde tedy o spuštění v pravém slova smyslu, přestože kdekdo křičí Wine Is Not an EmulatorWine _není_ emulátor. Programy se spouštějí přímo na procesoru - emulátor by to byl, kdyby programové instrukce nějak překládal a interpretoval po svém - to Wine nedělá. Posílá ty instrukce přímo do procesoru, tak jako by to na jeho místě dělal Windows. Jediný rozdíl je v komunikaci spouštěného programu se systémovými knihovnami - zde přichází ke slovu "aplikační vrstva" která volání překládá do "linuxového světa" - samotný program ale pod žádným emulátorem neběží, běží samostatně,přímo na procesoru, jako jakákoli jiná aplikace.
To je zcela správný rejp, nic proti tomu. Aplikace běží přímo na procesoru. Ale to ještě neznamená, že se spouští. Spuštění procesu v Linuxu je složitá procedura, z formátu ELF se čte spousta tabulek, pak následuje hledání knihoven, několik fází počítání offsetů, vyplňování relokačních tabulek, nastavování tisíců pointerů... Pokud je mi známo, Linux žádné spuštění (v tomto slova smyslu) .exe souborů neprovádí. O to se stará Wine se svými vlastními knihovnami.
Kdybych ten rejp dotáhl do extrému, program v Javě spuštěný na JVM s JIT-kompilátorem taktéž běží přímo na procesoru, bez další interpretace. Ale soubor .class je, stejně jako .exe, bez dalšího zpracování bezcenný. V případě souboru .class je mnohem víc důvodů, proč ho Linux neumí spustit (bytecode nezávislý na platformě, potřeba run-time podpory, ...), ale jinak je téměř tatáž úvaha.
Dokud neexistuje kernel-based Wine, Linux neumí spustit .exe. Howgh.
Dokud neexistuje kernel-based Wine, Linux neumí spustit .exe. Howgh.Já taky netvrdím, že linux umí spustit .exe. Já tvrdím, ne křičím, "Wine Is Not an Emulator!!!"

Tiskni
Sdílej: