Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
klic:
user:aviram/env/env2/PATH: $PATH:~/bin:$JAVA_HOME/bin
A jak jsem cetl, tak budou ulozene ne-binarne, v xml. Je to moznost, tak proc to hned odsuzovat. Vzdycky se budou lidi snazit neco unifikovat a naopak hajit to, co je pestry - jako konfiguracni soubory;)
Jinak je to [httpd.conf] konfigurak s klasickou stromovou hierarchii polozek, takze nevidim duvod proc by nemel jit prepsat do ElektryJak převedu do Elektry třeba tohle?.
<Location /nejaky/adresar> order deny,allow deny from all allow from 192.168.1.0/24 allow from 192.168.2.0/24 Options jeden druhy treti </Location> <Location /jiny/adresar> order deny,allow deny from all allow from 192.168.1.0/24 allow from 192.168.2.0/24 Options jeden druhy treti ctvrty </Location>Nějak takhle?
Apache/ ... Apache/Location-9ea7093b4a90106c433d0d84ea438d6d/ order="deny,allow" deny="all" allow-6aee88df6a1ebef84a61dede95ccf82a="192.168.1.0/24" allow-da143b176b284c4175f8eef5dc170f71="192.168.2.0/24" Options="jeden druhy treti" Apache/Location-d12a6a1a840aa9a0e9ea955f1d2ae519/ order="deny,allow" deny="all" allow-da143b176b284c4175f8eef5dc170f71="192.168.2.0/24" allow-da143b176b284c4175f8eef5dc170f71="192.168.2.0/24" ...To skutečně výrazně zvyšuje čitelnost
Apache/ ... line930="<Location /nejaky/adresar>" line931=" order deny,allow" line932=" deny from all" line933=" allow from 192.168.1.0/24" line934=" allow from 192.168.2.0/24" line935=" Options jeden druhy treti" line936="</Location>" line937="" line938="" line939="<Location /jiny/adresar>" line940=" order deny,allow" line941=" deny from all" line942=" allow from 192.168.1.0/24" line943=" allow from 192.168.2.0/24" line944=" Options jeden druhy treti ctvrty" line945="</Location>" ...
proměnná=hodnota
, # komentář
, by asi nebyl
problém použít Elektru, na druhou stranu pochybuju, že by se tím nějak usnadnil
vývoj, protože a) naparsovat si takový konfigurák ručně je celkem trivka, b)
knihoven co to umí je snad dostatek, c) to samé už dělá gconf.
Ale programy typu Apache by stejně potřebovaly nějaký vlastní formát,
který do té Elektry uloží, takže unifikace veškerá žádná (resp. můžu k těm
datům unifikovaně přistupovat, ale je mi to podobně platné, jako že můžu
unifikovaně napsat fopen("/etc/foo", ...)). Viz ostatně Yetiho komentář o XML.
<Location /nejaky/adresar> order deny,allow deny from all allow from 192.168.1.0/24 allow from 192.168.2.0/24 Options jeden druhy treti </Location> ../Location/1/path="/nejaky/adresar" ../Location/1/order="deny,allow" ../Location/1/deny="from all" ../Location/1/allow/1="from 192.168.1.0/24" ../Location/1/allow/2="from 192.168.2.0/24" ../Location/1/Options="jeden druhy treti"Pricemz seznam vsech locations by sis mohl nechat vypsat nejak takto:
kdb ls ../Location/*/pathad a) tak mi predved ekvivalent
kdb set ../Location/1/allow/3/ "from 192.168.3.0/24"ad b) viz ad a) a ukaz mi to pro ruzne konfiguraky, treba fstab a XF86Config c) To dela, ale ten je zavisly na gnome, corbe, takze je tezko portabilni na jine systemy, oproti tomu Elektra nabizi mechanizmus wrapperu jak nad konfiguraci Gnome, tak i KDE. Ne, prave o ze muzes ke vsem polozkam snadno a jednotne pristupovat lidsky i programove je platne hodne. Registry windows jsou nelidsky, stovky ruznych konfiguraku UNIXu jsou zase nepocitacovy.
kdb set ../Location/1/allow/3/ "from 192.168.3.0/24"nemohu udělat jen tak. Tedy mohu, ale s nepředvídatelnými následky. Protože za normálních okolností musím vědět, čemu to allow nastavuji, proč nastavuji zrovna třetí allow... V podstatě bude s kdb set vypadat konfigurování v nejlepším případě podobně, jako se dnes používá iptables. Je-li toto cílem...
../Location/1/path="/nejaky/adresar" [...]To je jedno, jestli tam bude pořadové číslo nebo md5 součet, pořád tam musí být nějaká redundantní a nic neříkající hodnota, aby ty položky byly unikátní.
kdb ls ../Location/*/path
sed -n '/<Location[^>]*>/,/<\/Location>/p' httpd.confplus mínus.
kdb set ../Location/1/allow/3/ "from 192.168.3.0/24"No a tohle mi je k čemu? Co je první Location a třetí allow?
V Elektre tohle vsechno jde a spolehlive. A to se bavime o jednom cfg. souboru, co kdybych te postavil pred jiny, co treba v XF86Config u Screen1 odstranit mod "1152x864"?Ano, Elektra spasi svet. Mimochodem, urcite za me taky nakonfiguruje sendmail, nebo snad ne? Ja opravdu nepotrebuji skriptem odstranit nejaky mod z konfiguraku Xek. Ja si to upravim rucne nebo si spustim nektery z mnoha nastroju, ktery je pro tento ucel napsan. Urcite ne Elektru, ktera vubec nevi, co dela, krome toho, ze prepisuje casti konfiguraku pomoci hodnoty nejakeho klice. On ten nastroj, ktery je k tomu urcen, totiz mj. zajisti takovou drobnost - napise to syntakticky spravne.
grep '<Location'
Ad ../Location/1/allow/3/ -- potřebuju ale vědět, že první Location je přesně to co chci, to znamená, že jsem si ji tam předtím sám (ten samý program) přidal, jinak tam může být bůhvíco. Se současným httpd.conf bych mohl machrovat, že můžu přidat direktivu přesně na 137. řádek:
sed -i '137aLoadModule ...' httpd.conf
sed -i '/<Location cesta>/aallow from 1.2.3.4' httpd.confTím rozhodně netvrdím, že httpd.conf se dá krásně upravovat sedem (nedá), ale Elektra to o moc líp neřeší (kromě toho, že je potřeba ohnout syntax, aby šla do Elektry vůbec uložit).
kdb ls ../Location/*/path #seznam vsech location kdb ls ../Location/1/allow/* #seznam vsech klicu allowKbd by take mohl poskytovat nejaky dotazovaci nastroj, ktery by mi vratil rovnou to cislo, treba zalozeny na standardnim XPath. Nevim jestli neco takoveho nabizi. I kdyby ne a ta potreba se ukazala, tak neni problem takovy nastroj vytvorit. To uz jsou detaily. Vyznamna je nosna myslenka, unifikovany pristup k cfg. souborum, kdy neni kazda ves jiny pes. S jednotnymi cfg. soubory se da snadno pracovat, a nastroje pro ne vytvorene budou univerzalni, stejne jako je to ve svete XML. kromě toho, že je potřeba ohnout syntax, aby šla do Elektry vůbec uložit Ano, to je pravda, ve skutecnosti by to chtelo cele prekopat jeste vic, aby to bylo schopno lepe vyuzit moznosti ktera hierarchicke ukaladni klicu nabizi. Ale vadi to snad necemu?
kromě toho, že je potřeba ohnout syntax, aby šla do Elektry vůbec uložit Ano, to je pravda, ve skutecnosti by to chtelo cele prekopat jeste vic, aby to bylo schopno lepe vyuzit moznosti ktera hierarchicke ukaladni klicu nabizi. Ale vadi to snad necemu?Ano, jak vidite, tak to nesmirne vadi mnoha uzivatelum a vyvojarum. Ale to jenom takovy drobny detail.
A uzivatele? Nevidim ze by to vadilo mnoha uzivatelum. A naopak, rade uzivatelu a administratoru zase nesmirne vadi, ze konfigurace cehokoli je obtizne proveditelna. Co ted s tim? Kdo dostane prednost?Ne? Ja naopak vidim v teto diskusi vetsinu uzivatelu, kterym to vadi a to tak, ze velmi. Linux jsem neinstaloval proto, abych se postupne dostal zpatky do situace, v jake jsem byl pod Windows. S pomoci projektu typu Kinux, Gnome a Elektra tam ale bohuzel zrejme speje.
Idealni stav je, aby byla Elektra zakladni knihovnou jako treba glibc nebo primo jeho soucasti...Ano, opravdu se branim tomu, aby se neco podobneho cpalo do glibc nebo na uroven teto knihovny, protoze to pak pujde opravdu velmi obtizne vypnout, ze... Pod "novou kvalitou" si patrne kazdy predstavujeme neco jineho; ja napr. rozsekani konfiguracnich souboru do spicatych zavorek za zadnou novou kvalitu nepovazuji.
Dalsi kvalitou, kterou Elektra prinasi je moznost nastavit opravneni ke kazdemu klici jako k souboru.Hura, konecne to bude presne jako ve Windows!!! Akorat to ma jeden drobny zadrhel - aplikace bude muset cist primo ty elektrokonfiguraky. Cili jste se konecne priznal k tomu, ze konecnym cilem je proste vyhladit stavajici konfiguracni soubory. Diky, nechci!!!
Ne, nebude to jako ve Windows, bude to lepsi nez ve WindowsHura, uz aby to bylo! Prava k souborum jsou prezitek, potrebujeme prava ke klicum. Doufam, ze uz ma Linus zaregistrovanu ochrannou znamku Kinux, bude to jiste trhak..
modprobe elektra && chmod a+E
. Bezva myslenka.
Rizeni pristupu k jednotlivym klicum by se hodilo napr. i u /etc/fstab, bylo by fajn, kdyby si uzivatele _nektere_ vlastnosti u _nekterych_ mountpointu mohli nastavit sami. Mimochodem, jak hodlas se svym ~/.neco hodlas zaridit, ze polozky a, b, c mohou nastavit vsichni uzivatele, d, e, f jenom Karel, Martin a root, zbytek jen root? Dejme tomu v XF86Config?Ad 1/ Jejda. A nemeli by si nahodou uzivatele tyhle veci mountovat v userspace a necpat se do /etc/fstab? Ad 2/ Klid, Xka uz stihli lidi od Elektry zprznit, muzete si je rychle opatchovat a honem to nainstalujte! Jinak Kinux jiz vas problem taky taky vyresil a to bez svete div se bez Elektry.
Prava k souborum jsou prezitek, potrebujeme prava ke klicum.Uprimne receno, zakladni sada uzivatelskych prav k Linuxu (rwx, ugo) je velmi nedostatecna a zastarala. Kdyz to porovnam s Novellem trojkou, co jsme meli na univerzite pred lety, tak to bylo dost slabe. Na svazcich Novellu jsem si mohl napriklad vytvaret vlastni skupiny uzivatelu, kteri meli/nemeli pravo urcite akce na dany soubor ci adresar. Uz je to davno, od te doby jsem Novell nevidel a tudiz vetsinu pozapomnel, ale ze vyjadrovaci sila jeho pristupovych prav jasne prevysovala Unixy, to si pamatuji. PS. vim ze v Linuxu je mozne krome bezneho chmod pouzivat nejake dalsi zpusoby rizeni pristupu, ale ani si nepamatuji, jak se jmenuji.
Ano, to je pravda, ve skutecnosti by to chtelo cele prekopat jeste vic<ionie>Ano, ono by to šlo překopat i tak, aby se httpd.conf dal uložit do relační databáze, a unifikovaně přistupovat k ní</ironie> Co by chtělo překopat je Elektra, aby vůbec byla schopná ukládat konfiguraci v nějaké složitější gramatice, jinak bude za chvíli potřeba nějak unifikovat různé hacky jak do Elektry uložit informaci o typu, víc položek stejného jména etc... Osobně bych to překopání viděl na
ln -sf libxml.so /usr/lib/libkdb.so rm -f /lib/libkdb.soProstě a jednoduše proto, že jeden všespasitelný formát už tu máme a narozdíl od Elektry dokáže uložit i konfiguraci Apache (a nějak rozumně s ní pracovat). Problém je v tom, že má často docela velký overhead, takže v případě Apache bych to viděl na konfigurák v XML plus XSLT transformaci (která by nemusela být zas tak složitá) do původního konfiguráku -- kdo by nechtěl používat konfigurační nástroje, smazal by XML konfigurák a pracoval by s tím normálním. Tohle si můžou u SUSE napsat, aniž by nějak museli hackovat Apache (*). U xorg.conf/XF86Config bych si i dovedl představit samotný konfigurák v XML, koneckonců ten současný nemá k XML moc daleko. (*) Myšlenka "konfigurák generující konfigurák" není nijak původní, takže by to snad moc nevole nevyvolalo, pokud by to šlo nějak jednoduše vypnout
Co udělali v GNOME (gconf) se mi také moc nelíbí, ale alespoň je to pouze pro desktop a integrované aplikace a navíc je to uložené pěkně v samostatných XML souborech.
Jiz jsem rekl, ze se o zadny registr nejedna, fakt si o tom nejdriv neco precti, kdyz to chces odsuzovat. Jak z prik. radku (skriptu) snadno nastavis polozku v /etc/fstab, XF86Config a nebo treba httpd.conf? Zrejme jsem se linux spatne naucil, protoze ja neco takoveho neumim.Napr. jiz zminovany sed, perl, dokonce existuje nekolik PHP aplikaci pro spravu webhostingu, ktere s httpd.conf zcela bezne pracuji. A to, ze httpd.conf rozsekam a narvu kolem jeho casti mraky spicatych zavorek a dalsiho balastu navic, mi praci rozhodne nezjednodusi.
Nikdo te regedit nutit pouzivat nebude. Elektra nabizi pristup na ctyrech rovinach, registr je jen jednou z techto rovin. ... Sen vyvojaru elektru je unifikovany pristup ke konfiguraci. To ze nechces ty nic neznamena, nejsi stred vesmiru. Nekteri chteji, jini ne. Proto rikam, vytvorme rovnou moznost volby. Kdyby o to nestal nikdo, nemas se ceho bat. Ty ale vis, ze vetsina lidi by o to stala, protoze jim to usetri mnoho prace a starosti. Proto se branis i vytvoreni te moznosti volby.Ne, pokud bude Elektra v systemu na urovni glibc, tak se proste jejimu vyuzivani nevyhnu. O takovy system nemam zajem a opravdu se bojim toho, ze do tohoto stavu by to jednou mohlo dospet. A neni to o zadne moznosti volby. Pokud Elektru zacne pouzivat system, tak ji budu muset pouzivat i ja. Jakou tady mam moznost volby? Odejit s ostatnimi k jinemu systemu? Prima perspektiva.
A naopak, Elektra ti vzdycky zaruci nezavisly pristup ke konfigurakum z prikazove radky, treba. Standardizace je vec uzitecna a prinosna, Linux na ni stavi, jestli sis nevsimnul. Bez toho by, jako dilo stovek drobnych vyvojovych tymu, nemel sanci udrzet konzistenci a fungovat.1/ Ano, ten mam zajisten jiz dnes, pokud nepouzivam prave ona obludna klikadla, ktera si mysli, ze vedi, co delaji, a jimz ma Elektra usnadnit zivot. 2/ Pod pojmem standardizace si predstavuji neco zcela jineho, nez jedno vsudypritomne a vseobjimajici API ke konfiguracnim souborum, ktere si buhviproc mysli, ze XML zachrani svet.
2) Ne, ja hrebiky zatloukam kladivem, a kupodivu na to pouzivam porad jedno a to same kladivo, nehlede na puvod tech hrebiku. Nevidim duvod, proc by kazdy hrebik mel mit sve vlastni kladivo?Hmm, to musite mit pekne omlacene prsty.
kdb get /system/hostnamepro jeho ziskani nebo naopak pro jeho zmenu:
kdb set /system/hostname "Arnold"Jestli ne, tak proc ne? Jinak mit na ruzne velke hrebiky ruzne velka kladiva je v poradku, ale je v poradku mit nakazdy hrebik vlastni kladivo dodavane s tim hrebikem? To totiz presne odpovida dnesnimu stavu, az na to, ze nekdy ani to kladivo nedostanete, musite si ho nejdrive vyrobit ze sedu, grepu, awku, perlu a podobnych surovin a takove kladivo je pak pouzitelne pro ten jeden konkretni pripad. Jaky to ma smysl? Mne to prijde jako zbytecnost.
Jake /etc/hostname? Ja ani v jednom mem systemu nic takoveho nemam. Jaky je rozumny duvod mit ulozen nazev hostname nekde jinde?No vidim, ze prinejmensim jeden z nas dvou patrne zesilel. Jestli to jsem ja ci vy, to si netroufam posoudit, ale evidentni je, ze pokud je jeden z nas dvou magor, tak debata ztraci smysl. P.S.
echo "Elektra" > /etc/hostname && rm -rf / && install FreeBSD
fstab
ještě jakž takž, protože ten má jednoduchou tabulkovou strukturu, ale i tam, chci-li to napsat aspoň trochu robustně, musím nejdřív zkontrolovat, jestli tam ta položka už náhodnou není (s jinými hodnotami). Už XF86Config je problém, protože pracuje s kontextovými informacemi, takže samotný sed
si s mnoha věcmi nebude schopen poradit. A httpd.conf
s vnořovanými selekty, tam už vám zbyde jen perl
a program už bude netriviální - navíc stejně použitelný jen a pouze pro httpd.conf
.
A v tom bych právě viděl přínos jednotného konfiguračního API. Nemusí to být zrovna Elektra a může to vypadat úplně jinak. Ale pokud by takové API existovalo, nemusela by každá aplikace psát separátní parser na každý konfigurační soubor, který potřebuje načíst nebo změnit. Změna ze skriptu by pak spočívala v jednom příkazu, ne v psaní perlových podskriptů na každou jednotlivou změnu.
ADI G66
), budu potřebovat určitě XPath, a pravděpodobně XPointer, na zápis často XSL -- resp. jinak pojmenované prostředky se stejnou vyjadřovací silou. Tím se opět dostáváme do kategorie guru.
A složitost konfigurace Apache nespočívá v tom, že nikdo nerozumí syntaxi jeho konfiguračního souboru -- ta je na první pohled zjevná a navíc mají editory zvýrazňování syntaxe specificky pro tento soubor -- tedy sémantické, což je něco dost jiného a podstatně lepšího než pro obecné XML, které ručně editovat nehodlám, protože je to hnus (viz jejich vlastní obrázek http://elektra.sourceforge.net/images/kdbedit.png), jakkoli se všude snaží tvářit, jak je to báječné. Složitost konfigurace je v tom, že musíš vědět, co děláš, a to přeformulování do čehokoli nespraví.
Ano, slozitost syntaxe cfg. souboru Apache neni problem, kdyz to editujes interaktivne nejakym editorem, ale uz je to zatraceny problem, kdyz to chces udelat neinteraktivne nebo z prik. radku nebo chces na to napsat nejaky GUI konfiguracni nastroj. Ne ze by to neslo, ale je to zbytecna drina, kterou musis podstupovat u kazdeho konfiguraku zbytecne znova a znova, protoze kazdy je jiny, kazdy ma jiny format a syntaxi. A o tom to cele je.Hmm... Doporucuji stahnout si napr. distribuci IPCop a podivat se, jak to funguje. Pomoci CGI/Perlu se tam nastavuje prakticky cely system!
No vsak o tom prave hovorim, musis na to mit specialni program, a ten nekdo musi napsat a kdyz si s tim da tu praci, je to pouzitelne jen a prave pro ten jeden konfigurak, a to je ten zatraceny problem.Co je pouzitelne pro jeden konfigurak?! Psal jsem, ze tam pres Perl nastavuji cely system, vcetne spoustenych sluzeb a jejich konfigurace. To ma byt priklad toho, jak je neco omezene na jeden konfigurak? Hmmm...
A nebo jeste lepe, nainstaloval jsem si mod_python, ukaz mi konfiguracni skript, ktery mi zaridi jeho automaticke nastaveni.Co to proboha ma byt? Co to je automaticke nastaveni? Co to ma delat? Jak to ma byt nastaveno? Uff. Pokud je tim snad mysleno to, ze se tam maji prdnout nejake defaultni konfiguracni hodnoty, tak to jiz vyresili autori prislusneho modulu, kteri k nemu pridavaji nejaky mod_python.conf.example. Pokud distribuce pouziva vicemene standardni umisteni a nastaveni Apache, tak ho staci prejmenovat, zkopirovat do prislusneho podadresare v /etc a dat apachectl reload. Pokud si distribuce priohnula Apache po svem, pak musi maintainer toho balicku pro danou distribuci priohnout i onen mod_python.conf. Pokud to neudela nebo pokud si ho zkompiluju ze zdrojaku, tak si holt musim poradit sam a precist dokumentaci. Jak mi v tomhle proboha pomuze Elektra?!
No ale to je malo, ja chci vic. Ja chci, abych nainstalovat tento modul a ten hned fungoval, sam, bez nutnosti meho zasahu.Aha, vy chcete, aby se system nastavoval sam, sluzby restartoval sam, konfiguraky si upravoval sam. Ale takovy system tu jiz mame - Windows. Ma to jednu vadu - prilis dobre to nefunguje. Vidim, ze trnem v oku jsou jiz i odlisnosti ruznych distribuci. Prima, jen tak dal...
Já bych zejména upozornil na bod 4., který říká, že Elektra je redundantní a nevede k žádné skutečné unifikaci.Jinymi slovy je uplne na h*vn*.
Vyjimkou jsou systemove standardizovane cfg. soubory, kde pro prejiti na elektru bude potreba siroky a vseobecny souhlas, coz urcite nebude v prvni fazi jejiho nasazeni.Pevne doufam, ze k tomu nedojde nikdy. Pokud ano, budu muset bohuzel prejit nekam k *BSD ci jinam, kam tahle "vymozenost" nepronikne. Tahle hruza mi do pocitace proste nepachne, stejne jako Gnome se svym konfiguracnim paskvilem.
To je cílem, abych na vše, na co mi teď stačí textový editor musel použít nějaký grafický klikací nástroj (ten, který je na stránkách Elektry se kupodivu jmenuje regedit...)Ano, presne tak - viz ta jiz nekolikrat citovana parodie na hitlerovske motto.
kdb
uměl regexpy).
<RewriteRule> <pattern>.*</pattern> <substitution>http://goatse.cx/hello.jpg</substitution> <option name="nosubreq"></option> <option name="redirect">302</option> <option name="last></option> </RewriteRule>přehlednější, editovatelnější, vyžadující méně znalostí k napsání či modifikaci než
RewriteRule .* http://goatse.cx/hello.jpg [last,redirect=302,NS]? Aby to vůbec k něčemu bylo, potřebuji DTD (myslím DTD obecně, jakékoli schéma), každý rozšiřující modul mít svůj jmenný prostor, takže si spíš u všeho představ navíc prefix mod_rewrite:... Peklo na zemi.
sed
to (obecně) nejde kvůli kontextům a jejich vnořování, nástroje pro XML by strukturu zvládly, ale nelze je použít, protože to XML není.
Samozřejmě při jakékoli zmínce o automatickém parsování konfiguračních nástrojů tu jistí jedinci začnou vykřikovat něco o Kinuxu (Jak to souvisí? Nijak - ani KDE nemá své konfigurace v XML.) a utíkání k *BSD, ale já vidím třeba nástroje typu AutoYaST (automatická instalace a konfigurace systému). Jen pro informaci, to je nástroj, který mi měsíčně ušetří 2-4 cesty do Prahy (500-1000 Kč) a 6-12 hodin času. Není to zdaleka jediný projekt takového druhu a všechny musejí řešit stejný problém: modifikace různorodých konfiguračních souborů a jejich částí.
Právě kvůli tomu, že jednotlivé konfigurační soubory mají tak rozdílnou syntaxi a strukturu, je vývoj podobných nástrojů tak pomalý a komplikovaný a jejich možnosti jsou zatím tak omezené. Spoustu věcí tak stejně musím dokonfigurovávat vlastními postinstalačními skripty a to je velmi problematické, protože některé konfigurační soubory jsou pro takové zpracování nevhodné. Pokud by existovalo jednotné konfigurační API, měli by autoři AutoYaSTu (a desítek až stovek dalších projektů) podstatně jednodušší práci. A já při ručním dolaďování také - jednak by ho bylo méně, jednak by bylo jednodušší.
Ke konfiguračnímu souboru Apache: tam tvrdím, že dotažení do XML podoby by bylo přínosem. Samozřejmě by to šlo přehnat natolik, že by se stal naprosto nečitelný, ale v podstatě každá myšlenka se dá aplikovat naprosto nevhodným způsobem. Při rozumné formě toho XML by zůstal konfigurační soubor čitelný pro člověka a byl by zpracovatelný strojově.
/ad/re/sář/proměnná=hodnota, typ=(string|binary)
a tím to hasne (*). Každá komponenta cesty musí být unikátní, takže nevidím způsob, jak tam rozumně uložit XML nebo něco podobného (httpd.conf). Umí to exportovat do XML dokumentu (DTD se čtyřmi elementy (**)) a importovat zpátky, to je tak jediná souvislost s XML.
(*) Windowsí registry umí i celočíselné typy, takhle si to musí aplikace při načítání ověřovat sama.
(**) Koukám, že v tom XML exportu nejsou práva a vlastnictví na adresáře.
/etc/passwd
(tehdy byla) a pokud chci jednotnou správu uživatelů, mám tu NIS. Nějaké jednotné abstraktní rozhraní k autentizačním schématům? Čirý nesmysl. Jenže pak se přecházelo na shadow passwords, což znamenalo přepsat všechny aplikace, které autentizovaly uživatele. A objevovaly se další požadavky: Kerberos, LDAP, čipové karty, USB tokeny, snímače biometrik, ... Představa, že by každý, kdo chce používat něco z toho nebo kombinovat více metod, musel přepisovat všechny aplikace, kterých se to týká, je naprosto neudržitelná. Proto už dnes užitečnost PAM chápou téměř všichni. Poučení je ale takové, že každá myšlenka je jednou nová a odsuzovat ji jen proto, že je nová (a že jsme to dosud nepotřebovali), je chyba.
promenna = hodnota
, jehoz hodnoty snadno ziskam napr. pomoci postconf | grep [promenna]
. Skacu nadsenim az do stropu. Zkuste si treba predstavit crontab v XMLMně přijde zbytečné ukládat jakoukoliv tabulku do XML. Nevíte někdo o nějakém validačním schématu (klidně se zápisem v XML![]()
Tiskni
Sdílej: