Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
S touto zprávičkou bylo na AbcLinuxu vydáno přesně 25 000 zpráviček. První z nich vyšla 4. října 2003. Leoš Literák v ní oznámil, že AbcLinuxu nově podporuje také zprávičky.
Tiskni
Sdílej:
Počty „projektů“ jsou celkem irelevantní. Důležité jsou licence softwaru, který tě zajímá a který chceš používat – to je úplně jiná množina než třeba „všechny projekty na GitHubu“ nebo „všechny projekty vůbec“.
Pamatuji doby, kdy jedna z mála možností hostingu zdrojáků byl SourceForge a tam jsi musel pro založení „projektu“ posílat žádost a oni ti ji museli schválit. Dneska vytvoření „projektu“ spočívá v tom, že klikneš na jedno tlačítko, je to zadarmo a hned. Neříkám, že je to vyloženě špatně, ale přirozeným důsledkem je to, že lidi generují obrovské množství „projektů“, které jsou úplně k ničemu a nemá cenu se jimi zaobírat nebo na základě jejich statistik cokoli vyvozovat.
Viz výše, ty „hlasy“ nemají žádnou váhu – klidně ti vygeneruji miliardu „projektů“ pod GNU GPL a změním výsledek „hlasování“. Hlavně ale není jasné, k čemu by ty výsledky měly být. Z pohledu uživatele tě zajímá, pod jakou licencí je ten jeden konkrétní software, který zrovna chceš používat – jeho licenci pak musíš respektovat, ber nebo nech být. Z pohledu vývojáře pak záleží na tvých preferencích a názorech – podle toho si vybereš licenci, pod jakou budeš svůj software šířit – ale je úplně jedno, co dělá „většina“ ostatních – řiď se podle sebe. Jestli publikuješ něco stylem „tady to máte a dělejte si s tím, co chcete, mně je to jedno“, tak to dej pod Apache 2.0 nebo v horším případě MIT/BSD. Pokud ale chceš podpořit svobodný software a chceš, aby si tu svobodu mohl užít i každý koncový uživatel a nikdo ho o ni nemohl připravit, tak svoje dílo vydáš pod copyleftovou licencí jako GNU GPL případně GNU Affero GPL (síťové/webové aplikace).
Zprávička o tom, že windows na nějakém random notebooku funguje líp než linux je v podstatě pocta linuxu.To je moderní HPčko, tam se dá považovat za úspěch, když na tom Linux vůbec nabootuje, případně když funguje power management.
A od té doby se ABCLinuxu nijak nezměnilo, vypadá jako webový skanzen z 90. let a málem by hrozilo, že bude dělat Linuxu ostudu, ale naštěstí se o něj nikdo nezajímá, kromě trollů jako já, takže ostudu nemá jak dělat.