Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
S touto zprávičkou bylo na AbcLinuxu vydáno přesně 25 000 zpráviček. První z nich vyšla 4. října 2003. Leoš Literák v ní oznámil, že AbcLinuxu nově podporuje také zprávičky.
Tiskni
Sdílej:
Počty „projektů“ jsou celkem irelevantní. Důležité jsou licence softwaru, který tě zajímá a který chceš používat – to je úplně jiná množina než třeba „všechny projekty na GitHubu“ nebo „všechny projekty vůbec“.
Pamatuji doby, kdy jedna z mála možností hostingu zdrojáků byl SourceForge a tam jsi musel pro založení „projektu“ posílat žádost a oni ti ji museli schválit. Dneska vytvoření „projektu“ spočívá v tom, že klikneš na jedno tlačítko, je to zadarmo a hned. Neříkám, že je to vyloženě špatně, ale přirozeným důsledkem je to, že lidi generují obrovské množství „projektů“, které jsou úplně k ničemu a nemá cenu se jimi zaobírat nebo na základě jejich statistik cokoli vyvozovat.
Viz výše, ty „hlasy“ nemají žádnou váhu – klidně ti vygeneruji miliardu „projektů“ pod GNU GPL a změním výsledek „hlasování“. Hlavně ale není jasné, k čemu by ty výsledky měly být. Z pohledu uživatele tě zajímá, pod jakou licencí je ten jeden konkrétní software, který zrovna chceš používat – jeho licenci pak musíš respektovat, ber nebo nech být. Z pohledu vývojáře pak záleží na tvých preferencích a názorech – podle toho si vybereš licenci, pod jakou budeš svůj software šířit – ale je úplně jedno, co dělá „většina“ ostatních – řiď se podle sebe. Jestli publikuješ něco stylem „tady to máte a dělejte si s tím, co chcete, mně je to jedno“, tak to dej pod Apache 2.0 nebo v horším případě MIT/BSD. Pokud ale chceš podpořit svobodný software a chceš, aby si tu svobodu mohl užít i každý koncový uživatel a nikdo ho o ni nemohl připravit, tak svoje dílo vydáš pod copyleftovou licencí jako GNU GPL případně GNU Affero GPL (síťové/webové aplikace).
Zprávička o tom, že windows na nějakém random notebooku funguje líp než linux je v podstatě pocta linuxu.To je moderní HPčko, tam se dá považovat za úspěch, když na tom Linux vůbec nabootuje, případně když funguje power management.
A od té doby se ABCLinuxu nijak nezměnilo, vypadá jako webový skanzen z 90. let a málem by hrozilo, že bude dělat Linuxu ostudu, ale naštěstí se o něj nikdo nezajímá, kromě trollů jako já, takže ostudu nemá jak dělat.