OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
IBM dnes oznamuje, že magnetická páska je s námi už 60 let. Pokud na svém systému nemáte /dev/st0
ani obdobné, tak vězte, že magnetické pásky například ovlivnily podobu formátu TAR, který je používán dodnes. A zrovna IBM dodává pásková řešení také až dodnes.
Tiskni
Sdílej:
Tím bych se netrápil, my jsme taky zvládli vyluštit kdejaký prastarý jazyk.nojo, jenže naši prapředci mluvili jak jim zobák narost, a nevymýšleli kdejaké píčoviny
Když budoucí generace budou dostatečně inteligentní, tak na to přijdou, když ne, nejsou hodny našeho poselstvíale fuj ty zloune ... naopak, naše poselství by je mělo obohatit, zatím každá civilizace padla a nastala doba temna, není důvod si myslet, že tentokrát tomu bude jinak, takže bychom se měli snažit našim prapotomkům pomoci tuto dobu překonat, když na tom nebudou tak dobře jako my (a tudíž se nedá předpokládat, že by dokázali něco extra složitého luštit; vezmi třebas starořecké učence, poradili by si se svým matematickým aparátem s QR kódy? - a byli snad hloupější než my, pokud neporadili?)
A zrovna včera jsem se rozhodl zachránit z disket jeden málo známý Unixový OS (předchůdce Minixu i Linuxu) a všechny čtyři 3.5" diskety jsem bez problému přečetl po 22 letech. Samotného mě to překvapilo...Tak to si IMO zaslouzi zapis.
a totéž můžeš mít teoreticky i pro disky, takže v tom rozdíl není
Ono pokud tech disku budes mit vic, tak jeste musis poctat tak 1-2 kKc na port/slot pro disk.a výše se píše o páskové mechanice za tři tisíce – a těm je zase potřeba připočítat cenu té páskové knihovny. A i když to připočítáme, tak srovnáváme nesrovnatelné, protože k těm diskům mám přístup ke všem najednou, zatímco k pásku čtu vždy jen jednu. Aby to bylo srovnatelné, tak bych neměl port řadiče pro každý disk, ale měl bych jeden řadič s několika málo porty + nějaký přepínač, který by připojil datový a napájecí kabel daného disku.
To je trochu srovnávání nesrovnatelného – protože pak budeš mít všechny disky přístupné současně – zatímco ty pásky musíš ručně vyměňovat a máš přístupnou jen jednu – disky bys mohl taky prohazovat ručně a mít zabraný jen jeden port/slot.To je pravda, nicmene to bylo zamerne. To, ze mam pri zalohovani na disky vse pristupne soucasne, povazuju za implicitne predpokladanou vyhodu teto metody zalohovani. To srovnani nepovazuju za srovnani nesrovnatelneho, spis za srovnani typu "Mam tyto dve metody s ruznou cenou a ruznymi moznostmi, vyplati se rozdil ve vyhodach v porovnani k rozdilu v cene?". BTW, pokud by nekdo opravdu pri zalohovani na disky pocital se stejnym rezimem prace jako u pasky, tak by i tak mel minimalne pripocitat jeste cenu supliku/disk a jednou cenu slotu pro suplik (coz je, pravda, asi vyrazne mene nez muj puvodni navrh pocitajici se simultannim pristupem ke vsem diskum).