Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
IBM dnes oznamuje, že magnetická páska je s námi už 60 let. Pokud na svém systému nemáte /dev/st0 ani obdobné, tak vězte, že magnetické pásky například ovlivnily podobu formátu TAR, který je používán dodnes. A zrovna IBM dodává pásková řešení také až dodnes.
Tiskni
Sdílej:
Spíš mne zajímá, jak dlouho se dají uchovat data, aniž by to člověk musel „oprašovat“. Mezitím jsem koukal do Wiki: prý 15-30 let.
Ale musíš uznat, že díky tomu, že tesali do kamene, o nich něco víme. Jestli mi budem naše data ukládat magnetická media, tak za pár tisíc let si o nás archeologové budou myslet, že jsme byli banda negramotů, jen semtam nějakej písař.
Tím bych se netrápil, my jsme taky zvládli vyluštit kdejaký prastarý jazyk.nojo, jenže naši prapředci mluvili jak jim zobák narost, a nevymýšleli kdejaké píčoviny
Když budoucí generace budou dostatečně inteligentní, tak na to přijdou, když ne, nejsou hodny našeho poselstvíale fuj ty zloune ... naopak, naše poselství by je mělo obohatit, zatím každá civilizace padla a nastala doba temna, není důvod si myslet, že tentokrát tomu bude jinak, takže bychom se měli snažit našim prapotomkům pomoci tuto dobu překonat, když na tom nebudou tak dobře jako my (a tudíž se nedá předpokládat, že by dokázali něco extra složitého luštit; vezmi třebas starořecké učence, poradili by si se svým matematickým aparátem s QR kódy? - a byli snad hloupější než my, pokud neporadili?)
a všechno to myslím s nadsázkou (aby nedošlo k nějakému nepochopení a zbytečnému flamu)
No, ty rozpracované projekty v assembleru stejně už nedodělám...
A zrovna včera jsem se rozhodl zachránit z disket jeden málo známý Unixový OS (předchůdce Minixu i Linuxu) a všechny čtyři 3.5" diskety jsem bez problému přečetl po 22 letech. Samotného mě to překvapilo...Tak to si IMO zaslouzi zapis.
a totéž můžeš mít teoreticky i pro disky, takže v tom rozdíl není
Ono pokud tech disku budes mit vic, tak jeste musis poctat tak 1-2 kKc na port/slot pro disk.a výše se píše o páskové mechanice za tři tisíce – a těm je zase potřeba připočítat cenu té páskové knihovny. A i když to připočítáme, tak srovnáváme nesrovnatelné, protože k těm diskům mám přístup ke všem najednou, zatímco k pásku čtu vždy jen jednu. Aby to bylo srovnatelné, tak bych neměl port řadiče pro každý disk, ale měl bych jeden řadič s několika málo porty + nějaký přepínač, který by připojil datový a napájecí kabel daného disku.
Ale ano, tady se hodí spíš srovnání s e-sata (nebo takovým tím šuplíčkem na IDE disky, ten jsem kdysi taky měl).
.
To je trochu srovnávání nesrovnatelného – protože pak budeš mít všechny disky přístupné současně – zatímco ty pásky musíš ručně vyměňovat a máš přístupnou jen jednu – disky bys mohl taky prohazovat ručně a mít zabraný jen jeden port/slot.To je pravda, nicmene to bylo zamerne. To, ze mam pri zalohovani na disky vse pristupne soucasne, povazuju za implicitne predpokladanou vyhodu teto metody zalohovani. To srovnani nepovazuju za srovnani nesrovnatelneho, spis za srovnani typu "Mam tyto dve metody s ruznou cenou a ruznymi moznostmi, vyplati se rozdil ve vyhodach v porovnani k rozdilu v cene?". BTW, pokud by nekdo opravdu pri zalohovani na disky pocital se stejnym rezimem prace jako u pasky, tak by i tak mel minimalne pripocitat jeste cenu supliku/disk a jednou cenu slotu pro suplik (coz je, pravda, asi vyrazne mene nez muj puvodni navrh pocitajici se simultannim pristupem ke vsem diskum).
Součástí zálohování má být i pravidelné ověřování, že jde zálohu obnovit.