Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »IBM dnes oznamuje, že magnetická páska je s námi už 60 let. Pokud na svém systému nemáte /dev/st0 ani obdobné, tak vězte, že magnetické pásky například ovlivnily podobu formátu TAR, který je používán dodnes. A zrovna IBM dodává pásková řešení také až dodnes.
Tiskni
Sdílej:
Spíš mne zajímá, jak dlouho se dají uchovat data, aniž by to člověk musel „oprašovat“. Mezitím jsem koukal do Wiki: prý 15-30 let.
Ale musíš uznat, že díky tomu, že tesali do kamene, o nich něco víme. Jestli mi budem naše data ukládat magnetická media, tak za pár tisíc let si o nás archeologové budou myslet, že jsme byli banda negramotů, jen semtam nějakej písař.
Tím bych se netrápil, my jsme taky zvládli vyluštit kdejaký prastarý jazyk.nojo, jenže naši prapředci mluvili jak jim zobák narost, a nevymýšleli kdejaké píčoviny
Když budoucí generace budou dostatečně inteligentní, tak na to přijdou, když ne, nejsou hodny našeho poselstvíale fuj ty zloune ... naopak, naše poselství by je mělo obohatit, zatím každá civilizace padla a nastala doba temna, není důvod si myslet, že tentokrát tomu bude jinak, takže bychom se měli snažit našim prapotomkům pomoci tuto dobu překonat, když na tom nebudou tak dobře jako my (a tudíž se nedá předpokládat, že by dokázali něco extra složitého luštit; vezmi třebas starořecké učence, poradili by si se svým matematickým aparátem s QR kódy? - a byli snad hloupější než my, pokud neporadili?)
a všechno to myslím s nadsázkou (aby nedošlo k nějakému nepochopení a zbytečnému flamu)
No, ty rozpracované projekty v assembleru stejně už nedodělám...
A zrovna včera jsem se rozhodl zachránit z disket jeden málo známý Unixový OS (předchůdce Minixu i Linuxu) a všechny čtyři 3.5" diskety jsem bez problému přečetl po 22 letech. Samotného mě to překvapilo...Tak to si IMO zaslouzi zapis.
a totéž můžeš mít teoreticky i pro disky, takže v tom rozdíl není
Ono pokud tech disku budes mit vic, tak jeste musis poctat tak 1-2 kKc na port/slot pro disk.a výše se píše o páskové mechanice za tři tisíce – a těm je zase potřeba připočítat cenu té páskové knihovny. A i když to připočítáme, tak srovnáváme nesrovnatelné, protože k těm diskům mám přístup ke všem najednou, zatímco k pásku čtu vždy jen jednu. Aby to bylo srovnatelné, tak bych neměl port řadiče pro každý disk, ale měl bych jeden řadič s několika málo porty + nějaký přepínač, který by připojil datový a napájecí kabel daného disku.
Ale ano, tady se hodí spíš srovnání s e-sata (nebo takovým tím šuplíčkem na IDE disky, ten jsem kdysi taky měl).
.
To je trochu srovnávání nesrovnatelného – protože pak budeš mít všechny disky přístupné současně – zatímco ty pásky musíš ručně vyměňovat a máš přístupnou jen jednu – disky bys mohl taky prohazovat ručně a mít zabraný jen jeden port/slot.To je pravda, nicmene to bylo zamerne. To, ze mam pri zalohovani na disky vse pristupne soucasne, povazuju za implicitne predpokladanou vyhodu teto metody zalohovani. To srovnani nepovazuju za srovnani nesrovnatelneho, spis za srovnani typu "Mam tyto dve metody s ruznou cenou a ruznymi moznostmi, vyplati se rozdil ve vyhodach v porovnani k rozdilu v cene?". BTW, pokud by nekdo opravdu pri zalohovani na disky pocital se stejnym rezimem prace jako u pasky, tak by i tak mel minimalne pripocitat jeste cenu supliku/disk a jednou cenu slotu pro suplik (coz je, pravda, asi vyrazne mene nez muj puvodni navrh pocitajici se simultannim pristupem ke vsem diskum).
Součástí zálohování má být i pravidelné ověřování, že jde zálohu obnovit.