Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
IBM dnes oznamuje, že magnetická páska je s námi už 60 let. Pokud na svém systému nemáte /dev/st0 ani obdobné, tak vězte, že magnetické pásky například ovlivnily podobu formátu TAR, který je používán dodnes. A zrovna IBM dodává pásková řešení také až dodnes.
Tiskni
Sdílej:
Spíš mne zajímá, jak dlouho se dají uchovat data, aniž by to člověk musel „oprašovat“. Mezitím jsem koukal do Wiki: prý 15-30 let.
Ale musíš uznat, že díky tomu, že tesali do kamene, o nich něco víme. Jestli mi budem naše data ukládat magnetická media, tak za pár tisíc let si o nás archeologové budou myslet, že jsme byli banda negramotů, jen semtam nějakej písař.
Tím bych se netrápil, my jsme taky zvládli vyluštit kdejaký prastarý jazyk.nojo, jenže naši prapředci mluvili jak jim zobák narost, a nevymýšleli kdejaké píčoviny
Když budoucí generace budou dostatečně inteligentní, tak na to přijdou, když ne, nejsou hodny našeho poselstvíale fuj ty zloune ... naopak, naše poselství by je mělo obohatit, zatím každá civilizace padla a nastala doba temna, není důvod si myslet, že tentokrát tomu bude jinak, takže bychom se měli snažit našim prapotomkům pomoci tuto dobu překonat, když na tom nebudou tak dobře jako my (a tudíž se nedá předpokládat, že by dokázali něco extra složitého luštit; vezmi třebas starořecké učence, poradili by si se svým matematickým aparátem s QR kódy? - a byli snad hloupější než my, pokud neporadili?)
a všechno to myslím s nadsázkou (aby nedošlo k nějakému nepochopení a zbytečnému flamu)
No, ty rozpracované projekty v assembleru stejně už nedodělám...
A zrovna včera jsem se rozhodl zachránit z disket jeden málo známý Unixový OS (předchůdce Minixu i Linuxu) a všechny čtyři 3.5" diskety jsem bez problému přečetl po 22 letech. Samotného mě to překvapilo...Tak to si IMO zaslouzi zapis.
a totéž můžeš mít teoreticky i pro disky, takže v tom rozdíl není
Ono pokud tech disku budes mit vic, tak jeste musis poctat tak 1-2 kKc na port/slot pro disk.a výše se píše o páskové mechanice za tři tisíce – a těm je zase potřeba připočítat cenu té páskové knihovny. A i když to připočítáme, tak srovnáváme nesrovnatelné, protože k těm diskům mám přístup ke všem najednou, zatímco k pásku čtu vždy jen jednu. Aby to bylo srovnatelné, tak bych neměl port řadiče pro každý disk, ale měl bych jeden řadič s několika málo porty + nějaký přepínač, který by připojil datový a napájecí kabel daného disku.
Ale ano, tady se hodí spíš srovnání s e-sata (nebo takovým tím šuplíčkem na IDE disky, ten jsem kdysi taky měl).
.
To je trochu srovnávání nesrovnatelného – protože pak budeš mít všechny disky přístupné současně – zatímco ty pásky musíš ručně vyměňovat a máš přístupnou jen jednu – disky bys mohl taky prohazovat ručně a mít zabraný jen jeden port/slot.To je pravda, nicmene to bylo zamerne. To, ze mam pri zalohovani na disky vse pristupne soucasne, povazuju za implicitne predpokladanou vyhodu teto metody zalohovani. To srovnani nepovazuju za srovnani nesrovnatelneho, spis za srovnani typu "Mam tyto dve metody s ruznou cenou a ruznymi moznostmi, vyplati se rozdil ve vyhodach v porovnani k rozdilu v cene?". BTW, pokud by nekdo opravdu pri zalohovani na disky pocital se stejnym rezimem prace jako u pasky, tak by i tak mel minimalne pripocitat jeste cenu supliku/disk a jednou cenu slotu pro suplik (coz je, pravda, asi vyrazne mene nez muj puvodni navrh pocitajici se simultannim pristupem ke vsem diskum).
Součástí zálohování má být i pravidelné ověřování, že jde zálohu obnovit.