Adobe uvolnil font Source Code Pro

Firma Adobe uvolnila font Source Code Pro pod licencí Open Font License 1.1. Jak název trochu napovídá, jde o monospace font pro programátory.

26.9.2012 00:26 | Luboš Doležel (Doli) | Zajímavý software

Komentáře

[smazáno]

Tak to vypada hodne zajimave. Na tom screenshotu nevypada spatne. Zkusim.

[smazáno]

Akorat s full hinting v 10pt vypada skarade.

[Petr Tomášek]

Hm, jenom latinka? Proč někdo, kurňa, vypouští další totálně nepoužitelnej font, jakých se po internetu válí stovky?

[:::]

jenom latinka?

snad bys nechtel v kodu pouzivat jiny znaky nez 7bit ascii?

[Bilbo]

No v některých projektech jsou třeba v kódu i české komentáře. I s diakritikou.

Občas i mimo komentáře (české texty, funkce pro práci s diakritikou ...)

A když už to tam je, je třeba to zobrazit ...

[pushkin]

Příloha:

• SourceCodePro.png (166654 bytů)

Tobě tam snad chybí české znaky? Co takhle si ten font nejdřív stáhnout a potom teprve nadávat?

[rastos]

No v některých projektech jsou třeba v kódu i české komentáře. I s diakritikou.

V kóde? Nie. V slovníku - áno.

[Petr Tomášek]

a) pochopitelně, jak bych tam jinak dostal např. řečtinu, azbuku, nebo hebrejštinu?

b) monospace se nepoužívá jenom pro „kód“, spousta lidí píše např. své texty (nebo jejich část) ve vim-u...

[pavlix]

a) pochopitelně, jak bych tam jinak dostal např. řečtinu, azbuku, nebo hebrejštinu?

Ideálně ji do zrojového kódu vůbec nedávat, pokud to není rychlovývoj aplikace výhradně třeba pro řecké jazykové prostředí.

b) monospace se nepoužívá jenom pro „kód“, spousta lidí píše např. své texty (nebo jejich část) ve vim-u...

A samozřejmě i na příkazové řádce, že.

[munich machine]

A co by si chcel okrem latinky? Azbuku a cinske pismo?

[smazáno]

je to pod open licenci, hadam ze se nikdo nebude zlobit kdyz prispejes s ne-latinkou ... teda pokud s tim nemaji neco spolecnyho vyvojari gnome

[Bystroushaak]

Terminus ftw.

[kavol]

+1

[Šangala]

Používám jej, je super , krom nečitelného 'a', což je pěkně nepěkné a velmi nepříjemné…

[Peter]

Ktorá varianta "a"? ao1 alebo ao2?

[Šangala]

ao2.

[Šangala]

A jinak dík a já měl furt 'déjà vu', že dřív to 'a' bylo normální. A ono bylo a už jej zas mám normální…, mě ani nenapadlo, že existuje ao2.

[Petr Tomášek]

Docela nečitelný.

[Šangala]

Příloha:

• terminus-kuk.png (17596 bytů)

To dělá to 'a', není to, viz příloha, lepší?

[Petr Tomášek]

To není jedním písmenem. Tohle písmo vypadá použitelně až od většího rozlišení, protože je tvořeno spíše tenčíma čárama. Možná to může vypadat dobře někde na výkrese, ale v terminálu s normálním displejem je to k zblití.

[Šangala]

Nu dobrá…
Nicméně otázka: „Je 1920×1200 ‚větší rozlišení‘?

[Cohen]

To záleží na tom, jestli máš na mysli 1920×1200 na 10" displeji např. u tabletu, nebo na 27" monitoru.

[Šangala]

Oki, na 24"

[Cohen]

Osobně bych za dnešní situace „větší rozlišení displeje“ definoval něco jako 250+ ppi, takže odpověď je „ne, není“.

[Šangala]

Tak v tom případě se na to ve „větším“ rozlišení zatím nepodívám…

[jehovista]

Nesnasim, kdyz je ta hvezdicka(*) nahore.

[Šangala]

Vypadá velmi slušně, ale tou hvězdičkou to zabili…

[Michal Kubeček]

Hvězdička je jeden problém, druhý je moc volné řádkování - v konsoli, kde mám s DejaVu Sans Mono 57 řádků, dostanu se Source Code Pro jen 48. Ale možná za to nemůže font ale KDE.

[Zopper]

To řádkování se děje i jinde, je to fontem... Osobně jsem se podíval, zkusil a zůstávám u Monospace, to se mi líbí nejvíc :)

[Rivon]

Nechci kazit radost, ale Monospace není žádný písmo. Je to odkaz na nějaký jiný konkrétní monospace písmo, který je kdesi nastavený. V různejch distribucích je to různý, ale povětšinou to bude buď DeJavu Sans Mono, Droid Sans Mono, Ubuntu Mono nebo FreeMono.

[Zopper]

Hmm, škoda, že jsem nepřišel na to, jaké. Je možné, že by to bylo nastaveno na něco, co se mi nezobrazuje v seznamu? Protože je fakt, že kdysi jsem si s fonty hrál a pak jsem to musel dávat do pořádku.

[chrono]

Možno by mohlo pomôcť niečo ako: fc-match Monospace

[Václav "Darm" Novák]

Tak posun hvězdičky je ve fontforge hotovej za chvilku :)

[Petr Tomášek]

Co je na tom špatně?

[Michal Kubeček]

U céčkových konstrukcí typu "*p" to není moc šťastné. Ale dá se na to zvyknout, pokud ta hvězdička není navíc moc malá.

[Miloslav Ponkrác]

Mě se zase naopak přesně takováhle hvězdička nahoře líbí. A u C konstrukcí stonásob víc.

Za starých časů se přesně takhle hvězdičky v it knížkách sázely.

Takováto hvězdička je u pointerů mnohem mnohem přehlednější a napomáhá orientaci.

[Šangala]

No ono se sázelo i stále ještě sází i nesmysly jako:
5 . 4 = 20 (a to je ještě lepší varianta, protože jsou tam běžné mezery)
nebo
20 : 5 = 4.
(A učí i tyto zápisy i děti na základní škole.)
Takže jako argument bych to nebral, to že Vám to vyhovuje je samozřejmě Vaše věc a proti tomu žádná…

[Miloslav Ponkrác]

To, kde přesně vůči základním linkám bude umístěno tělo toho kterého znaku je věc fontu. Na to není žádné objektivní pravidlo.

Jediný argument je „mě to vyhovuje“, nic objektivnějšího nenajdete. Tedy líbí/nelíbí nebo v případě typografie čitelné méně/čitelné více.

Pokud změníme téma, pak matematické zápisy „5 ∙ 4“ a „20 : 5“ jsou naprosto v pořádku.

[Petr Tomášek]

No, nevím, ale spíš by byl na místě U+00B7 MIDDLE DOT, nebo U+22C5 DOT OPERATOR.

[Miloslav Ponkrác]

Bavíme se o sazbě, nikoli o znakovém kódování.

Byly doby, kdy typografové psali půlčtverčíkovou pomlčku na psacím stroji tak, že si vzali podtržítko _ a posunuli si válec psacího stroje o půl řádku nahoru. A vznikla půlčtverčíková pomlčka, která na psacím stroji přímo není.

Stejně tak je šuma fuk, jaká tečka (z hlediska Unicode umístění) se vysází v sazbě, když se posune správně.

Přiznejme si, že v té papírové knížce nejsou napsány ke každému znaku jeho kódový bod v Unicode, ba dokonce nemuselo být Unicode použito vůbec, ale nějaká jiná obskurní sada. Dokonce tam mohou být ornamenty nebo znaky, které v Unicode nejsou vůbec.

Knížka je čistě vizuální záležitost, nějaké kódování znaků na papíře je nesmysl.

[Šangala]

…být Unicode použito vůbec, ale nějaká jiná obskurní sada.

No nevím řekl bych, že definice Unicode se neustále doplňují a asi nebude existovat moc používaných znaků v unicode neobsazených.

Knížka je čistě vizuální záležitost, nějaké kódování znaků na papíře je nesmysl.

Pokud knížka obsahuje odborný text jakékoliv úrovně, měla by být použita pro danou oblast schválená, neexistuje-li, tak obecně užívaná symbolika. Takže „kódování“ je sice možná nesmysl, ale znaky by měli být použité správné a je jedno jestli je to jiný znak někam posunutý apod., důležitý je výsledek (nevím jak to prakticky probíhá, ale jako sazeč bych chtěl mít patřičný znak totožný s autorem uváděným, než abych si ho někam šiboval…).

[Miloslav Ponkrác]

„No nevím řekl bych, že definice Unicode se neustále doplňují a asi nebude existovat moc používaných znaků v unicode neobsazených.“

Jenže nechápete rozdíl mezi kódovým znakem v Unicode či jiné znakové sadě a mezi vizuální podobou znaku.

Prostě pro počítačové plain texty je důležitá jen to kódové číslíčko, a takový počítačový plain text soubor vůbec neurčuje podobu znaků.

V sazbě je to zcela naopak. Nikoho nezajímá kódové číslo znaků, ale jen a pouze vizuální podoba.

A to, že je velmi mnoho znaků neexistujících v Unicode, na to vezměte jed. Unicode se potýká s nedostakem pozic pro znaky, a proto mimo jiné třeba zprznili Asiatům jejich abecedy prznícím devalvačním procesem zvaným „han unifikace“. Díky tomu řada asijských států používá svá kódování a o Unicode mají nevalné mínění. Proto třeba japonec, který je autorem jazyka Ruby odmítá mít string v Ruby pouze jako Unicode.

---

„Takže „kódování“ je sice možná nesmysl, ale znaky by měli být použité správné a je jedno jestli je to jiný znak někam posunutý apod., důležitý je výsledek (nevím jak to prakticky probíhá, ale jako sazeč bych chtěl mít patřičný znak totožný s autorem uváděným, než abych si ho někam šiboval…).“

Mluvit o kódování znaků je ve výsledné vytištěné knize naprostý nesmysl.

Jako sazeč byste si především uvědomoval, že pouhá sekvence znaků v nějaké znakové sadě (třeba Unicode) obsahuje jen část informace, kterou obsahuje výsledná sazba. Totiž obsahuje jen podobu znaků.

Podívejte se na 100 let staré knihy a jejich sazbu. Já mám doma pár knih jen proto, abych se kochal dokonalostí sazby ručního sazeče. Jsou tam prostrkány mezery, vyrovnány řeky, vzata v úvahu světlost, a stovky dalších triků a vše je dokonalé.

Počítačová sazba je humpolácká a prasácká. A to včetně TeXu.

Za totality se tu sázelo z omezených sad a omezenými možnostmi. Zato sazba byla lepší.

Dnes jsou díky fontům i Unicode možnosti znakových sad lepší, ale zase na zvracení je samotná sazba jako taková.

Nemluvě o gramatice, češtinářským chybám, atd.

Prostě není to dokonalé. A s počítačem to nikdy dokonalé nebude.

[Šangala]

cca. 268 435 456 nebo případně až 4 398 046 511 104 nepovažuji za málo pozic
…já bych ty počítače a ty internety zakázal…

[Miloslav Ponkrác]

Nejraději mám, když někdo hájí Unicode a ví o tom kulové.

Velikost prostoru znaků v Unicode je omezena 21 bity, tedy cca 2 milióny znaků.

Kromě toho je snaha mít základní znaky a základní abecedy v základní rovině, tedy v prvních 65536 pozicích. První idea Unicode byla vystačit ze 16 bity. Dodnes mnoho programů nedokáže pracovat s více, než 16 bity v Unicode.

Když si vezmete, že jenom čínský slovník současných čínských znaků obsahuje 40 000 znaků. Tzv. CJK jazyky (Čína, Japonsko, Korea) obsahují hodně přes 100 000 znaků. To se poměrně dost blbě provádí, máte-li k dispozicu 16 bitů.

Později bylo určeno, že Unicode bude na 31 bitech. Jenže bylo nutné mít kompatibilitu s dobou šetření bajtíků, které v Unicode skončilo katastrofálně jako u Y2K. Aby bylo kompatibilní 16 bitové kódování UTF-16, musela být celá sada Unicode omezena na 21 bitů.

Takže v současnosti je Unicode omezeno na 21 bitů a ~ 2 milióny znaků. Tím se poněkud eliminovaly dopady Han unifikace. Ale nekonečno to není.

Zvláště, pokud v poslední době pronikají do Unicode znaky jako „kouřící teplé lejno“, apod.

Zkrátka, máte více sebevědomí než znalostí. A doháníte to expresí a emocemi (viz poslední odstavec). 2 milióny znaků je krutě velmi málo na to, aby to vyjádřilo všechny znaky a grafické symboly světa. Je to dost na to, aby to vyjádřilo všechny současné abecedy světa, všechny matematické a základní symboly v různých oborech. Ale přes kouřící exkrementy i jiné bizarnosti v Unicode sadě je mnohem více používaných grafických znaků, než je pozic v Unicode.

Tímto reakci na Vás a Unicode námitky opouštím. Vše jsem napsal.

[pavlix]

Aby bylo kompatibilní 16 bitové kódování UTF-16

Pak nezbývá, než doufat, že UTF-16 pomalu vymře.

Zvláště, pokud v poslední době pronikají do Unicode znaky jako „kouřící teplé lejno“, apod.

IMO užitečný víceúčelový piktogram :).

ví o tom kulové.

Zkrátka, máte více sebevědomí než znalostí. A doháníte to expresí a emocemi (viz poslední odstavec).

Útok tohoto typu kvůli možné neznalosti málo známé kličky, kterou není až takový problém odstranit, je hrozně laciný a ukazuje spíše na slabost toho, kdo útočí, než toho, na koho je útočeno.

Ale přes kouřící exkrementy i jiné bizarnosti v Unicode sadě je mnohem více používaných grafických znaků, než je pozic v Unicode.

Klasický příklad omezení digitálního světa.

[Michal Kubeček]

Pak nezbývá, než doufat, že UTF-16 pomalu vymře.

Tak nějak. Přičemž na "pomalu" bych nijak zvlášť netrval… :-)

[pavlix]

Přičemž na "pomalu" bych nijak zvlášť netrval…

Ty ne, já ne, ale snažím se být tolerantní :).

[Šangala]

Jsem rád, že jsem Vás potěšil. A děkuji za optání, sebevědomí mám dost, jen emoce si tedy spíše šetřím.
Kódováni UTF-8 umožňuje standardně teoreticky až 4 × 7bitů a může být rozšířeno až na 6 × 7bitů, jestli existují nějaké překážky, stačí je jen odstranit. Například takové Euro '€' je už v UTF-8 tříbajtové.
A UTF-16 mělo dávno umřít (ona si Java nějak poradí).

[Michal Kubeček]

Nemluvě o gramatice, češtinářským chybám, atd.

:-)

[Miloslav Ponkrác]

To je tak, když někdo myslí o 3 odstavec dopředu a píše podvědomě. Nicméně chyba to je.

[Šangala]

Já ale píšu 5 . 4 ne 5 × 4 nebo 5 · 4 !
Zápis 5 . 4 byl povolen „učitelskými novinami“ („Názvy a značky školské matematiky“, 5. vydání, SPN, Praha 1988, na str. 18) hluboko v minulém století, který je již dávno překonán dalšími normami.
20 : 5 je dost sporné, jedná se historický artefakt jinde nepoužívaný, a většina norem s tímto zápisem už nepočítá, na rozdíl od 20 ÷ 5 nebo 20 / 5, tak nevím proč jej používat dále, či dokonce na základní škole.
I na wikipedie-i je vidět rozdíl česky a anglicky verzi.

[Miloslav Ponkrác]

Kdybyste přestal být fanatik, tak bych Vám doporučoval pořídit si učebnice matematiky z různých států.

Nejdříve byste přišel na to, že matematický zápis vůbec není mezinárodně sjednocený (v takové Francii byste se hodně divil co za patvary se tam v matematických zápisech objevuje).

Tedy oba Vámi kritizované zápisy jsou naprosto v pořádku a bez problémů.

Pokud nevytáhnete české normy, tak jste důkazně na vodě. Tedy nemáte nic, čím byste svůj názor podepřel.

Ostatně, v Česku používáme desetinnou čárku, v USA desetinnou tečku. A v jiných státech zase jinak. A vadí to? Nebo si dokonce dovolujeme mluvit česky, což v USA se děje zřídka. To je opovážlivost, co?

Takže anglickou wikipedií se vůbec neohánějte. Fakt, chápu, že je to pro Vás novinka, ale některé věci jsou závislé na státě a jazyce, což dokladuje i ten fakt, že v počítačích existují různá LOCALES, apod.

Takže znovu, oba matematické zápisy jsou perfektně moderní a perfektně v pořádku a perfektně dle všech norem i matematických zvyklostí.

Těch rozdílů je více, např. zápis log(x) znamená v Česku dekadický logaritmus, zatímco v USA přirozený logaritmus. Zápis ln(x) znamená v obou státech totéž.

Tak už přestaňte se svou nesmyslnou argumentací. Nežijete v USA.

A pokud se chcete řídit podle USA, doporučuji okamžitě zavrhnout metry a začít měřit ve stopách a palcích. Kilogramy jsou také fuj, začněte s librami. Atd. Teploměry je třeba koupit ty, co měří ve Fahrenheitech.

Prostě Amíci si játra nervou, že používají své jednotky na rozdíl od zvytku SI světa. Ale Vy jste se nějak vzrušil nad svatým bojem, že co používá angličtina je jedině správné.

[Šangala]

Určité kroky ke sjednocení už byly dávno udělány a pokud ve Francii (stejně jako u nás) používají něco mimo dohodnutý standard, je na nich a na nás abychom to změnili.
Pokud jsme u těch norem, tak se tím zabývají třeba tyto:
Norma ISO 31-0:1992 a tato norma je odkazována z normy ČSN ISO 31-11.
A jestli si dobře pamatuji, tak je tam drobný rozpor v dělení, kde znak v ČSN ':' sice není povolen (což je OK), ale nepočítá se se znakem '÷' což je dle mého chyba-škoda. Samozřejmě znak '.' pro násobení tam také není buď '×' nebo '·'.

Je pravdou, že jsem tím zápise '2 . 3 = 6' byl hodně zaskočen, když se, podle mého, děti ve 2. třídě učili desetinná čísla (většina dětí má tendence nedělat mezery) a až po řádném průzkumu jsem zjistil, že se jedná o násobení (to dělení ':' jsem skousnul, byť si myslím, že by se nemělo učit). A protože mi to přišlo (fanaticky) zásadní, tak jsem se spojil s MŠMT a vydavatelstvím, kde po nějaké komunikaci chybu uznali a bylo mi z MŠMT „přislíbeno“, že budou upozorňovat vydavatelství aby materiály připravovala v souladu s citovanou normou.

[Miloslav Ponkrác]

Milý zlatý,

norma ČSN ISO 31-11, kterou citujete je neplatná, jak si snadno můžete dohledat. Její platnost skončila v březnu 2012.

Jinak ta tečka jako násobení je samozřejmě také v souladu s mezinárodními normami. Takže pokud Vám na MŠMT odsouhlasili, že je to chyba – tak buďto proto, aby Vás jako otravu měli z krku a dal jste jim pokoj a nebo, pokud jim na tom záleželo, chybně deklarovali správný zápis jako chybu.

To spíše dvojtečka jako dělení neprojde mezinárodně.

Nicméně kdybyste občas rozuměl češtině, zjistil byste, že v češtině existuje desetinná čárka, a proto by Vás nezaskočilo u dětí ani ta tečka v zápise násobení bez mezer. Pokud ovšem Vaše děti studují na Oxfordu či v zemích, kde se píše desetinná tečka, Vašemu zmatení rozumím. Nicméně stejně mi není jasné, proč v malé násobilce u dětí první třídy hledáte desetinná čísla. Spíše si vymýšlíte thrillery a dojemné příběhy, abyste přesvědčil o tom, že Česko se má amerikanizovat a přejmout všechny anglosaské zvyklosti, které tu nefungují.

Znovu říkám, s tou fatvou na tečku jako znak násobení Vám to asi neklapne, protože je to mezinárodními normami zaštítěno a povoleno.

[pavlix]

Jinak ta tečka jako násobení je samozřejmě také v souladu s mezinárodními normami

Která? Byly tam dvě různé tečky.

[Šangala]

Nevěděl jsem, že její platnost skončila, protože v době kdy jsem se to to zajímal byla platná a jak budu mít chvíli času, podívám se do ČSN ISO 80000-2 - děkuji za upozornění.
Středová tečka '·' je v pořádku, ne interpunkční '.'.
Vím, že v češtině máme desetinou čárku (bohužel), ale (na oplátku), nevím kdy jste viděl naposledy druháčka psát…
Byť to není důležité, ale mé děti studují v ČR, ale stýkají se z lidmi z různých zemí, takže rozdíly jako desetinná tečka, čárka (i jako oddělovač tisíců), zápis jedničky a sedmičky a spoustu dalších věci nejen z matematiky, vysvětlujeme neustále…
Ale desetinnou čárka, mimo zápis měny, už moc nevidím ani v ČR…
Kdo to tady chtěl vodu nebo normy(?)

[Šangala]

Pana Miloslav Ponkrác-e to už asi nezajímá, ale ať je to nějak ukončené.
Jukl jsem do ČSN ISO 80000-2 (tedy platné „české“ normy) a píše se tam:
Kapitola 9.
2-9.5 „Značka násobení je tečka (·) na poloviční výšce nebo značka křížek (×). Je dovoleno ji také vynechat, nehrozí-li nedorozumění.“ Pak odkazy na '×' - kartézký součin a '·' - skalární součin.
2-9.6 Uvádí znak pro dělení '—'(zlomek) nebo '/', značku '÷' nedoporučuje používat a o ':' je zmínka: „Pro poměry se také používá značka ':'“.

[Václav "Darm" Novák]

Vypadá slušně, zkusím :)

[R]

Na konzole pouzivam jedine a vyhradne bitmapovy font Console (z KDE Konsole).