Americká firma si patentovala algoritmus vývojára x264

Jason Garrett-Glaser, známy X264 vývojár, dnes na svojom blogu píše o zaujímavej "zhode náhod" - pri čítaní návrhu na patent od firmy Tandberg sa mu popisovaný algoritmus zdal nápadne podobný s tým, ktorý sám koncom roka 2008 vymyslel a implementoval (v skutočnosti nejde o veľmi originálnu vec, obsahuje ju takmer každý kóder videa, ale popis algoritmu je riadok po riadku takmer identický s tým, ako ho Jason implementoval).

Zašlo to tak ďaleko, že patentu dokonca jedna časť chýba - pretože ju Jason doplnil deň po tom, čo firma návrh podala. Zástupcovia firmy tvrdia, že na algoritmus prišli nezávisle a že nejde o ten istý algoritmus (pretože inak by priznali, že nejde o novú vec a stratili by nárok na patent).

26.11.2010 20:34 | mikro | IT novinky

Komentáře

[sparrowhawk]

jakakoli zprava o patentech me vzdy rozesmeje. ale ne proto, ze by to bylo vtipny, ale spis z absurdity. proste existuji veci, ktere by se v zadnem pripade patentovat nemeli (me stejne napada jen ten software )

softwarovy patenty by se meli celosvetove zrusit, coz by vedlo k rapidnimu snizeni nekterych prijmu (hlavnich? ) nejvetsich softwarovych firem

[xkucf03]

A taky snížení jejich výdajů – v podstatě by to znamenalo přelití části peněz ze „světa právníků“ do „světa IT“.

[imro]

Tak toto si vystihol uplne presne. Kedysi som cital nejaku studiu o tom,ze pravnici pripravuju iba samotne USA asi o cca 15% ich HDP. Drviva vacsina pravnikov tejto spolocnosti nikdy nic nepriniesla, iba na nej parazituju a vyciciavaju ju.
A este poznatok ku kopirovaniu. Skupina ludi, ktora sa najviac boji o to, aby sa nikdy nenasla dokonala ochrana proti kopirovaniu sa volaju pravnici. Je to totiz jedina skutocna skupina ludi, ktora na zdielani hudby a softwaru aj zaraba.

[omg]

muzem jenom doufat, ze behem nasledujicich 20 let bude patentovano uz uplne vse a pak to zase behem dalsich 30ti expirne a za 50 let pravnici zacnou delat neco uzitecnejsiho.

[pavlix]

A že slunce začne svítit růžově a měsíc fialově.

[typek_pb]

zasiel som pozriet na web tej firmy, no a co ma zaujalo je: http://www.tandberg.com/tandberg-ethical-guidelines.jsp TANDBERG core values are: ... Fun & PROFIT ...

akoze dat si profit do jednej z core hodnot firmy a mat to v ethical guidelines, tak to teda fakt nevim :) to snad vysvetluje aj to ze bez hanby kopiruju co sa da, ved to maju v sulade so svojimi hodnotami :)

[cezz]

Videl som telekonferencny setup v ich podani a bola to slusna palka, takze ten profit rozhodne maju. Kazdopadne FullHD videohovor s viacerymi stranami - kazda na samostatnej 50" obrazovke mal svoje kuzlo..

[Michal]

Generovat zisk je jedním z hlavních cílů skoro každé firmy, tak proč si nalhávat že to tak není a pohoršovat se když to někdo otevřeně přizná?

[JS]

Nejen firem. Generovat zisk je take hlavnim cilem podvodu; tak proc se pohorsovat, kdyz nekdo podvadi?

[trekker.dk]

Mohlo by to mít souvislost s tím, že podvod vždy někoho poškodí, kdežto u firmy generující zisk tomu tak není...?

Taky by to mohlo být tím, že cílem podvodu se člověk většinou stane nedobrovolně, zatímco firmě, která generuje zisk, peníze člověk odevzdává dobrovolně.

Ale jasně, pro socany, jako jsi ty, je veškeré podnikání podvod, podnikatelé jsou podvodníci a už aby tady byly ty zářné zítřky, kdy bude všechno patřit všem, nebudeme muset pracovat a budeme se mít dobře.

[Grunt]

Mohlo by to mít souvislost s tím, že podvod vždy někoho poškodí, kdežto u firmy generující zisk tomu tak není...?

Jasně, a ten zisk ta firma generuje jen tak out of blue.

[dustin]

?? Ten zisk firma v konkurenčním prostředí generuje jako rozdíl mezi náklady a výnosy, které jí zákazníci dobrovolně zaplatí za její produkty/služby, protože je dohodnutá cena pro ně akceptovatelná. Ne všechny firmy (naopak, jen menšina) si mohou dovolit skřípat své zákazníky (monopolní postavení), nebo uplácet zaměstnance zadavatele (státní správa, některé velké firmy).

[Grunt]

Ten zisk firma v konkurenčním prostředí generuje jako rozdíl mezi náklady a výnosy, které jí zákazníci dobrovolně zaplatí za její produkty/služby, protože je dohodnutá cena pro ně akceptovatelná.

Tohle už je jen otázka pohledu a morálky. Jaký je rozdíl mezi někým kdo naslibuje domy a hory doly za miliardy, ale pak nesplní svůj závazek tím že nepřipojí domy na elektřinu a vodu atd. a okradne tím své klienty a s penězi zmizne (The Closer s05e02 - fikce, ale najít něco podobného v realitě asi nebude moc těžké) a mezi někým kdo platí ve výrobních halách v daleké Číně svým zoufalým zaměstnancům za výrobu na jeden kus něco kolem dolaru, prodává ve státech následně za $150, své zaměstnance sváže normami s pracovními kroky v řádech milisekund a víc než na výrobu z výdělku putuje na reklamy (nezanedbatelnou položkou je určitě i logistika), propagace a podobné kraviny (Addidas, The Corporation - holá realita). Je to fakt jen otázka pohledu, morálky a debility zákazníků.

Ne všechny firmy (naopak, jen menšina) si mohou dovolit skřípat své zákazníky (monopolní postavení), nebo uplácet zaměstnance zadavatele (státní správa, některé velké firmy).

To je teorie. Ovšem čistý selský rozum velí, že cílená platba (pravými slovy úplatek)/dohoda či jiná křivárna (klidně i nějaká malá) je vždy levnější než nějaký konkurenční boj a podobné pojmy z kapitalistické teorie. Čest (a klobouk dolů) poctivým.

[Jendа]

Jaký je rozdíl mezi někým kdo naslibuje domy a hory doly za miliardy, ale pak nesplní svůj závazek tím že nepřipojí domy na elektřinu a vodu atd. a okradne tím své klienty a s penězi zmizne (The Closer s05e02 - fikce, ale najít něco podobného v realitě asi nebude moc těžké) a mezi někým kdo platí ve výrobních halách v daleké Číně svým zoufalým zaměstnancům za výrobu na jeden kus něco kolem dolaru, prodává ve státech následně za $150, své zaměstnance sváže normami s pracovními kroky v řádech milisekund a víc než na výrobu z výdělku putuje na reklamy (nezanedbatelnou položkou je určitě i logistika), propagace a podobné kraviny (Addidas, The Corporation - holá realita).

Takový, že ti zaměstnanci věděli, že budou vyrábět za dolar, a můžou se sebrat a jít pracovat k někomu, kdo jim bude platit víc.

Předpokládaná námitka: Ale v té oblasti žádný lepší zaměstnavatel není! Pokud odejdou, nebudou mít ani na jídlo!

Preventivní odpověď na předpokládanou námitku: Takže díky tomu zaměstnavateli provozujícímu „nemorální“ byznys se mají vlastně lépe - bez jeho „nemorálního“ bysnysu by se měli hůře. Je něco, díky čemu se mají lépe, nemorální?

[Grunt]

Předpokládaná námitka: Ale v té oblasti žádný lepší zaměstnavatel není! Pokud odejdou, nebudou mít ani na jídlo!

Předpoklad dobrý, protože i v samotném dokumentu je výslovně řečeno, že zaměstnavatel to dělá tak, že se prostě přesune do naprosto zlikvidované oblasti, kde v podstatě lidi přežívají na energii ze slunce nebo nějakou setrvačnost, zaměstná je (a to dost drsně) za (pozor, ten $1 (a nebo tak nějak) je výrobní cena jednoho kusu textilu) za hrstku rýže na měsíc a až nároky zaměstnanců přesáhnou určitou úroveň, tak se prostě přesune do jiné zbídačené oblasti. Až se nebude kde šoupat ve východní Asii (což kvůli tamějším podmínkám a režimům asi hned tak nebude), tak se prostě šoupnou do Afriky.

Takže díky tomu zaměstnavateli provozujícímu „nemorální“ byznys se mají vlastně lépe

Jo, jo. Hotová armáda spásy. Otázka je, jestli (novodobé) otrokářství a podvod mají hranice hodě daleko od sebe. Z mého pohledu je to pod moji rozlišovací schopnost.

[Grunt]

Jo jinak se tím vůbec naprosto netají (jen když přiletí kontrola, tak vyskakují jako čertíci z krabičky) a samozřejmě nároky zaměstnanců souvisí s životní úrovní.

[Jendа]

zaměstnavatel to dělá tak, že se prostě přesune do naprosto zlikvidované oblasti, kde v podstatě lidi přežívají na energii ze slunce nebo nějakou setrvačnost, zaměstná je (a to dost drsně) za (pozor, ten $1 (a nebo tak nějak) je výrobní cena jednoho kusu textilu) za hrstku rýže na měsíc a až nároky zaměstnanců přesáhnou určitou úroveň, tak se prostě přesune do jiné zbídačené oblasti. Až se nebude kde šoupat ve východní Asii (což kvůli tamějším podmínkám a režimům asi hned tak nebude), tak se prostě šoupnou do Afriky.

Zajímalo by mě, jestli si myslíš, že kdyby se zaměstnavatel do té zbídačené oblasti nenastěhoval, tak by vzkvétala mnohem rychleji. Nebylo by to náhodou tak, že by pak ti lidé neměli ani tu misku rýže?

[Grunt]

To je jedno. Odpovědět na to nebylo mým hlavním cílem, ale je to spíš takový vedlejšák pro další diskusi, které už se moc nechci účastnit. Cílem bylo odpovědět na Michalovo, trekkerovu a dustinovu otázku:

tak se pohoršovat se když to někdo otevřeně přizná?

Neberu to totiž z pohledu nějakého domorodého Číňana, ale zákazníka takové mašinérie a snažím se poukázat na to, podvod jako podvod. V podstatě není vůbec třeba se pohoršovat.

Ale když už se teda ptáš, tak ti odpovím otázkou: Co je tak strašného na odchytu nějakých pobíhajících, spoře oděných, černých domorodců v Africe, jejich násilném zatažení na plantáže do Ameriky a jejich zaměstnání? Podle tvojí logiky vůbec nic, protože jim tím vlastně jejich zaměstnavatel zaplatí free ticket a ještě zlepší jejich životní úroveň. Vlastně nechápu proč se to otrokářství zakazovalo, když to byl tak výhodný byznys pro všechny strany zúčastněné.

[Jendа]

Co je tak strašného na odchytu nějakých pobíhajících, spoře oděných, černých domorodců v Africe, jejich násilném zatažení na plantáže do Ameriky a jejich zaměstnání?

To násilné, nedobrovolné jednání.

[Peto_MiG]

Dobrovoľné/nedobrovoľné.. to je relatívne. Aj trestný zákon pozná trestný čin útlaku, ktorý spočíva v zneužití núdze druhého - pod tlakom okolností urobí "dobrovoľne" niečo, čo by ináč neurobil. Hovoriť tu o "dobrovoľnosti" sa nedá a aj súd to tak posudzuje. Podobne je napr. možné súdne napadnúť aj uzavretú zmluvu, ak dokážeš, že si ju uzavrel v tiesni alebo pod tlakom. Samozrejme súd posudzuje, či si bol naozaj pod tlakom atď.

Takže tento typ čínskeho zamestnávateľa/otrokára príde, zneužije biedu ľudí ktorí tým pádom pracujú za smiešnu mzdu za otrasných podmienok (na čo by v prípade normálnych životných podmienok nepristúpili), a potom odíde "zamestnať" ďalších. Hovoriť o ňom ako dobrodincovi by asi nebolo správne, a neviem posúdiť, ako by dopadol pri skúmaní podľa vyššieuvedených ustanovení trestného zákona...

[Jendа]

Stále se mi zdá, že korporace přijde do hladovějící země a dá lidem alespoň tu misku rýže. Kdyby korporace nepřišla, neměli by ani tu misku.

[Radek Miček]

Jiný pohled je, že korporace (s podporou vlády) připraví lidi o jejich domy, pole a znečistí pitnou vodu, takže se ti lidé pak sami neuživí. Následně jim ta samá korporace nabídne práci.

[Jendа]

Ano, to je pak samozřejmě korporace hnusná (to se fakt někde děje?). Uvažoval jsem případ, kdy korporace přijde „na zelený drn“.

[Ondřej Kubečka]

Vzkvétala je možná trochu silné slovo. Problém je, že zvelebování oblasti není cíl, možná dočasný vedlejší produkt. Po nás potopa je zcela přijatelný postup.

[Jendа]

Vzkvétala je možná trochu silné slovo.

Myslel jsem tím relativní zlepšování. Z hladomoru do chýše je obrovský pokrok.

Po nás potopa je zcela přijatelný postup.

Co tím například myslíte? Pokud např. poškozování životního prostředí, tak to je samozřejmě problém. Ale diskuze začala hodnocením firem pouze z ekonomického hlediska.

[Ondřej Kubečka]

Myslel jsem tím relativní zlepšování. Z hladomoru do chýše je obrovský pokrok.

No já zase hlavně narážím na trvanlivost takového zlepšení. Trochu se obávám, že místní vlády zobe korporacím z ruky, udělá vše, co po ní chtějí. Na dvacet let to vypadá jako hospodářský zázrak... no a pak ty samé kroky udělá jiná vláda, kobylky se přesunou dále a místní obyvatelstvo je na tom v lepším případě stejně (mínus to, že vědí, že se měli chvíli lépe). V horším případě jim zůstane podlomené zdraví a zmořená krajina.

[Stevko]

Nemali by ani misku ryže, ale ani by nepracovali (takto). Takto dávajú časť svojho času (energie, možno aj zdravia) zamestnávateľovi a on im za to dá tú misku ryže (alebo dolár alebo niečo). Čo z toho má väčšiu hodnotu sa neodvážim tvrdiť, ale ak má tá miska menšiu, tak by asi bez zamestnávateľa boli na tom kepšie.

(Disclaimer: Nemám dosť informácii na to, aby som si vytvoril nejaký kvalifikovaný názor. Berte to ako jeden možný pohľad.)

[Jendа]

V tom případě se můžou na zaměstnavatele vyprdnout a tak vyměnit misku rýže za energii a zdraví.

[Matlák]

Přesně tak. Proto to není otrokářství.
Podstatné je že lidé jsou schopni přežít s mnohem menší spotřebou než jsme my zhýčkaní evropané zvyklí. A víte co ? Dokonce se v takovém prostředí množí. Krásným příkladem je výše zmiňovaná Afrika. To že toho korporace využívají je jen pokračováním toho, jakým způsobem využívali evropané své kolonie ve středověku. Akorát je to díky moderním technologiím o něco málo transparentnější, takže se tam nekonají vyložené masakry.

Troufám si taky tvrdit, že nebýt té "otrocké" práce dělníků z Asie, většina z nás by neseděla před tenkými LCD monitory připojenými na výkonné počítače a neposílala prakticky zadarmo po internetu různé bláboly (jako třeba ten můj ). Buďto se s tím smíříme, a bude nás alespoň trochu hřát že novodobí "otroci" se mají mnohem lépe, a mají alespoň nějakou možnost volby, a nebo.... budeme bojkotovat spotřební elektroniku z číny? (prakticky to znamená veškerou elektroniku?) nebo půjdeme stavět dělníkům za svoje prachy baráky, a budeme jim posílat jídlo? (a přitom zjistíme že nám elektronika nějak podražila?) A nebo vylezeme na stromy?

[Ondřej Kubečka]

Ještě jedna poznámka. Chování korporací (a ta Čína je dobrým příkladem) není nemorální. Korporace není člověk, bytost. Její existence má svou vlastní podstavu, svůj smysl a své naplnění, její správnost a relevance se nepoměřuje "moralitou", nýbrž "shareholder value" (jak tomu nadáváme po našimu?). Korporace je (a ze své podstaty má být) vůči morálce, idejím, politickému zřízení jako takovým indiferentní. Samozřejmě i korporace se mít svůj etický kodex, podporovat určité ideové proudy nebo usilovat o změnu společenského/politického zřízení, nedělá tak ovšem kvůli nějakému pochopení dobra a zla, nějakého morálního imperativu, nýbrž ku prospěchů svého podnikání (lepší vnímání ze strany zákazníků, volnost příp. nový prostor pro své podnikání).

Např. snaha zrušení zdravotní nebo důchodové péče a vytvoření příslušného průmyslu není motivována snahou o spravedlivý řád světa nebo vyšší kvalitu života obyvatel (teoreticky takové věci mohou být vedlejším produktem), nýbrž je to ono rozšiřování možností vlastního podnikání. Stručně: jsou v tom prachy.

[Grunt]

No, teorie a ospravedlnění fakt dobré. Vy jste jeden z těch, kteří by mě určitě přesvědčili, že vlastně ani vražda není tak černá jak se na první pohled zdá.

[Ondřej Kubečka]

Já neříkám, že se mi to líbí. Pouze říkám, že nemá cenu se pokoušet o morální soudy korporace. Korporace je taková jaká je, není dobrá nebo zlá, stejně tak jak není krásná nebo ošklivá. Prostě je potřeba používat relevantní sadu pojmů.

Celé to má ale svůj půvab. Nemá cenu řešit legitimitu chování korporace (resp. ta je měřena její tržní hodnotou, ale to nás zřejmě, pokud zrovna nejsme podílníci, nijak moc nezajímá). Má však se cenu zabývat legalitou.

Jinými slovy nepředpokládat morální kapacitu korporace, ale zákony vymezit příslušná regulační rámec toho, co jí ještě dovolíme a co už ne. Na rozdíl od zde ne příliš aplikovatelných (a tedy užitečných) debatách o morálce, tomuto korporace rozumí, protože jsou zde také příslušné postihy.

Např. dělal jsem v pár amerických korporacích a s tím je vždy spojen povinný trénink zaměstnanců na exportní předpisy Spojených státy a pravidla pro jednání s představiteli veřejné moci (plus extra sada pravidel pro jednání s představiteli veřejné moci mimo US) (Ta školení jsou povinná, i když jste inženýr a s nikým mimo firmu nejednáte). U jednoho z předchozích např. platilo, že nesmíte dát úplatek, abyste získal zakázku, protože příslušné zákony to zakazují, ale mohl jste "podmazávat", pokud jste třeba potřeboval, aby Vaše žádost byla popostrčena byrokratickou mašinerií, protože (alespoň tč.) to americké zákony neřešili.

Na otázku zneužívání zaměstnanců v různých vzdálených koutech světa. Pokud to firmě nezakážeme, nelze očekávat, že to nebude dělat. A bylo by naivní očekávat, že ji k tomu dotlačí (byť by to teoreticky bylo možné, protože prodejům a obratu korporace rozumí) místní spotřebitel, který má své starosti a své vesměs sobecké zájmy a cíle.

[Ondřej Kubečka]

Tedy k původnímu tématu. Když se nějaká korporace zřejmě oklikou dostane k patentům, které samy o sobě mohou bát problematické, aby případně mohla vymést s konkurencí a posílit své vlastní postavení a svou hodnotu. Nemá cenu pouštět se do morálního hodnocení takového počíná. Firma v zásadě jednala správně s ohledem na své poslání zvyšování hodnoty pro podílníky. A pokud se taková možnost naskytne, v podstatě by se tak zachovat i měla.

Pokud se nám to (celkem pochopitelně), je potřeba se zaměřit (kriticky a zde hledat změny) na legislativní rámec, který takové jednání umožnil... ať už ne zcela přehledné transakce nebo existenci samotných SW patentů.

[Vskutečnosti Saýc]

Korporace je platforma na zreknuti se odpovednosti za zlociny, takova mafie dovedena k dokonalosti. Vic v tom neni.

[Smazáno]

Corporatio­n: (noun) An ingenious device to obtain individual profit without individual responsibl­ity.

[Ondřej Kubečka]

Takový, že ti zaměstnanci věděli, že budou vyrábět za dolar, a můžou se sebrat a jít pracovat k někomu, kdo jim bude platit víc.

Jste si jistý, že opravdu ten Čínský zaměstnanec může? Pak ovšem nechápu ty námitky vůči "komunistickým" zemím, když tamní obyvatelstvo má veškeré svobody a možnosti se rozhodovat, které potřebuje ke šťastnému životu. A proto tam je a spokojeně pracuje.

[Grunt]

Sebrat se může, ale to je opravdu asi tak všechno.

[Ondřej Kubečka]

Ještě doplňující, chápu, že máme relativně malé procento VŠ vzdělané populace a když je mi 20, 25, 30 svět mi leží u nohou a nic mě nezastaví. Uvidíme, jestli stejně údernické řeči všichni tihle páni světa povedou, až jim bude 65, 70 (prostě třeba pět let před důchodem (rozuměj šancí začít vybírat (snad) daňově zvýhodněné úspory, které doufejme v tom fondu alespoň z větší části budou) nebo kde ta hranice bude): "Nemám tu výkonnost, co ti třicetiletí, zaměstnavatel se snaží mě uštvat, nic jednoduššího, nejsem spokojen, jdu pracovat jinam, prostě tak." ;)... Ono na to, aby to bylo zajímavé, klidně bude stačit tak 50, 55 (třeba 20 let před důchodem).

[Jendа]

65, 70 (prostě třeba pět let před důchodem (rozuměj šancí začít vybírat (snad) daňově zvýhodněné úspory, které doufejme v tom fondu alespoň z větší části budou)

Jsem pesimista, obávám se, že důchody za 50 let nebudou.

"Nemám tu výkonnost, co ti třicetiletí, zaměstnavatel se snaží mě uštvat, nic jednoduššího, nejsem spokojen, jdu pracovat jinam, prostě tak." ;)

Kdežto ty bys chtěl, aby někdo nařídil zaměstnavateli, aby tě nesměl propustit, platil ti stále stejně a nedával ti tolik práce? Uvidíme, jestli stejně údernické řeči všichni tihle páni světa povedou, až třeba budou ve vedení nějaké firmy: „Firma živoří, o zboží je nižší zájem, ale zaměstnancům platy nesnížím ani žádné nepropustím, prostě tak.“ ;)

[Ondřej Kubečka]

Jsem pesimista, obávám se, že důchody za 50 let nebudou.

No proto jsem to psal, jak jsem to psal. Pesimista jsem v tomto také, ale přesto bych očekával, že alespoň podle vzory na věčné časy a nikdy jinak tady budete mít nějaké mírně daňově zvýhodněné úspory, které když tam budou, budete moc bez penalizace vybrat po dosažení určitého věku.

Kdežto ty bys chtěl, aby někdo nařídil zaměstnavateli...

Nereagujete na to, co jsem napsal. Ale zřejmě si uvědomujete, že i Vaše možnosti se časem budou omezovat a dokonce byste mohl jednou být pro svého zaměstnavatel přítěží... Takže snad Vám je zřejmá pointa, že ani další zaměstnavatelé se nepřetrhnou, aby Vás najali... a celé slavné, když se Ti to nelíbí, běž kam chceš, dostává podstatné trhliny, protože chtít je jedna věc a reálné možnosti jsou věc druhá.

Ale když už jste to nakousl: Chce to rozumnou (a dialektickou) rovnováhu (tj. vč. toho brát v potaz, že zaměstnavatel je mnohem více v pozici síly). Např. to, že zaměstnanec i zaměstnavatel si navzájem dají dva měsíce dopředu vědět, když jeden nebo druhý s partnerem dále nepočítá, aby nám lidi nekončili na dlažbě ani se nám nestávalo, že mám rozjetou vysokou pec a nepřijde mi směna, protože odešli vedle. To mi přijde rozumné. Třeba US přístup: Vy letíte hned, sám musíte podat 2 týdny výpověď už je výrazně nerovný. Snahy o totéž už u nás byli (a jsou), naposledy o tom více snil Nečas, ještě jako ministr MPSV. Teď to není moc téma, protože jsou mnohem jsou větší a výnosnější plány.

Hloupě a pragmaticky řečeno. Když tady ta rovnováha nebude a bude nastolena "diktatura korporací", tak je jenom otázka času, než někomu zase rupne v kouli, podnítí obyvatelstvo, jako že většina si při dělení bohatství přijde na jeho menšinu a budu nápady na jeho přerozdělení... a zase nastolí diktaturu proletariátu nebo něco takového. Bohužel, ani jedni ani druzí si občas neuvědomují, že snažit se v tom nějak lavírovat je ku prospěchu všech zúčastněných.

[Jendа]

Nereagujete na to, co jsem napsal.

Našel jste v mém komentáři trhliny, tak se vás ptám, jak byste to zařídil lépe.

Chce to rozumnou (a dialektickou) rovnováhu

Nedokážu si představit rovnováhu, která vyřeší „jsem starý, mám nižší výkonnost, zdá se mi proto, že mě zaměstnavatel chce uštvat, a co teď“. Lze to vyřešit například povinným zaměstnáváním různých věkových skupin a podobně, otázkou je, jestli to provoz místních firem neprodraží tak, že se budou snažit co nejvíc outsourcovat do zahraničí.

[Ondřej Kubečka]

Abychom si rozuměli. Nechtěl jsem říci, že každá korporace jedná se svými zaměstnanci špatně. Osobně si třeba nemohu moc až tak moc stěžovat. Nemusím se opájet iluzí, že se tak děje z nějakých lidských nebo morálních pohnutek, ale je mi jasné, že je to dáno oborem (high-tech), kde se firmě vyplatí mít spokojeného zaměstnance, kterého si dlouhodobě kultivuje, a jehož hodnota roste nabytými zkušenostmi (i když také si nedělám iluze, že i tak přijde věk, kdy pokles produktivity nemusí již vyvážit ty zkušenosti). A nakonec i ti, co nedobrovolně odešli, si obvykle nestěžovali (např. když proběhlo kolo vyhazovů, odstupné dostali i lidé ještě ve zkušební době), ale až se začne více dařit, třeba budu chtít část talentu zpátky, takže je praktické si lidi nenaštvat (navíc lidi další lidi a ti vědí, kde dělali a zeptají se na zkušenosti... a svět je malý).

Ale zároveň si uvědomuji, že ne každý má to štěstí a ne všude si všechny strany uvědomují, že se navzájem potřebují. A taky nemůžou všichni dělat u nás (i když kdybyste někdo chtěli dělat Release inženýra, tak se mi ozvěte, právě hledáme).

Nedokážu si představit rovnováhu...

Já asi také ne, protože se věnuji úplně něčemu jiného (třeba má žena se věnuje sociální politice, takže možná bude mít více ponětí :), ale je mi jasné, že podmínky nesmí být jednoznačně nevýhodné pro ani jednu stranu a že podle (demografické, hospodářské) situace se mohou měnit. Ochrana krátce před důchodem tak, jak ji máme dnes mi přijde rozumná. Nevyhoditelnost od 55, by byla zjevně moc. Povinnost pomoci, např. zajistit konzultaci při psaní životopisu (abych něco plácl) by nemusela být velkým břemenem a mohla posloužit.

Není to můj oboro, ale nejsem ochoten se smířit s variantou: Je to moc složité, musíme na to rezignovat.

[Vskutečnosti Saýc]

Pro zacatek, nekdo kdo je starsi nemusi mit nizsi vykonnost -- treba ve skolstvi maji starsi ucitele (zvlast jsou-li to bejvali vojaci nebo fizlove) autoritu o jaky se mladym nesnilo. Starsi clovek ma taky mnohem vic zkusenosti a znalosti, protoze mel mnohem vic casu je nasbirat.

[Jendа]

Jste si jistý, že opravdu ten Čínský zaměstnanec může?

To nejsem, nicméně jeden z úvodních komentářů zmiňoval pojem konkurenční prostředí. Pokud nemůže, tak nejsme v konkurenčním prostředí a tak to pochopitelně neplatí.

[Ondřej Kubečka]

Opravdu nemůže... už jenom možnosti stěhování v rámci země se mi kolega z Činy onehdy snažil osvětlit.

Ale ten trik (a ukázka s morálkou a ideologií mimoběžného jednání korporace) je v tom, že ta korporace si v těchto podmínka nechá to zboží vyrobit a teprve potom jej vrhna do onoho slavného konkurenčního prostoru.

[Jendа]

Ale ten trik (a ukázka s morálkou a ideologií mimoběžného jednání korporace) je v tom, že ta korporace si v těchto podmínka nechá to zboží vyrobit a teprve potom jej vrhna do onoho slavného konkurenčního prostoru.

No tak to mohl Grunt takhle napsat rovnou a já bych na to nereagoval…

Otázkou je, jak by na tom byla Čína jako celek, kdyby neprovozovala tento masivní export levně vyrobených výrobků…

[Ondřej Kubečka]

Otázkou je...

Nutno podotknout: zcela irelevantní otázkou.

Jak by na tom Čína byla, kdyby svůj obrovský potenciál místo hospodářské činnosti věnovala třeba do mlácení čepicemi a okupování čehokoliv, co by se namanulo... a nebo něčemu úplně jinému, by byla čistá fantazie.

[Grunt]

No tak to mohl Grunt takhle napsat rovnou a já bych na to nereagoval…

Grunt to nenapsal, protože se to zdaleka netýká jen Číny. Min. ještě vím o podobných podmínkách v některých zemích na rozmezí Jižní a Střední Ameriky i když režim, aspoň navenek, toho s tím Čínským nemá mnoho společného. Společným jmenovatelem bude možná podobný situace v některých místech.

[Ondřej Kubečka]

Vždyť to tu melduji pořád. Režim je podružnost.

Pro zběžný přehled stačí projít libovolný americký obchoďák: Čína, Pákistán, Honduras, Filipíny, Thajko, Vietnam, Kambodža...

Jižní Amerika se z toho v poslední době trochu vymaňuje a zatím to vypadá, že tentokrát jim to prochází (možná i proto, že jsou možnosti v Asii, a tamní pracovní síla je zřejmě i kvůli místní kultuře namnoze skromná, disciplinovaná a poddajná).

[Radek Miček]

Takže díky tomu zaměstnavateli provozujícímu „nemorální“ byznys se mají vlastně lépe - bez jeho „nemorálního“ bysnysu by se měli hůře. Je něco, díky čemu se mají lépe, nemorální?

Já bych to řekl takto: zaměstnanci se tam mají tak špatně, právě díky tomu, že tam většina zaměstnavatelů provozuje nemorální byznys.

[Jendа]

Také by to šlo říct takto: zaměstnanci se tam mají tak „dobře“, právě díky tomu, že tam většina zaměstnavatelů provozuje nemorální byznys. Kdyby tam ti zaměstnavatelé svůj byznys neprovozovali, zaměstnanci by se měli ještě hůř.

[Radek Miček]

Kdyby tam ti zaměstnavatelé svůj byznys neprovozovali, zaměstnanci by se měli ještě hůř.

Já si právě myslím, že obyčejní lidé tyto velké firmy k ničemu nepotřebují.

[Jendа]

Proč v nich tedy pracují?

[Radek Miček]

Podmínky v Číně jsou nastaveny tak, že jim zřejmě nic jiného nezbývá.

[Ondřej Kubečka]

Protože si uvědomují podíl práce na polidštění opice, hodnotu matky pokroku a buď jí čest; a nechtějí žít jenom na dávkách. :) Tak je to správně ne?

[Jendа]

Tak je to správně ne?

Samozřejmě. (Ha ha ha.)

Znovu připomínám, že diskuzi jsem začínal s předpokladem konkurenčního prostředí. Takže to, že lidé pracují u „nemorálních“ firem asi znamená, že tam nic lepšího není - jinak by přece dělali to lepší a „nemorální“ firma by neměla dostatek zaměstnanců.

[Ondřej Kubečka]

Znovu připomínám, že diskuzi jsem začínal s předpokladem konkurenčního prostředí.

Tady bude zakopaný pes. Ten předpoklad je příliš teoretický. Jeho praktická proveditelnost je zcela v rovině každému podle jeho potřeb.

Ani nemusíme jezdit do Číny ani nám nemusí být 50+. A na papíře to vypadalo tak pěkně. ;)

[Vskutečnosti Saýc]

Ale, hrach je neoliberal. To je dobry vedet.

Nebo ses neonacek? Nejak nevim jestli ma smysl mezi ruznejma ultrapravicakama rozlisovat.

[Jendа]

Prokoukl jsi mě! Jsem ultrapravičák a volím stranu, která má v názvu slova dělnická a sociální!

[dustin]

Tohle už je jen otázka pohledu a morálky. Jaký je rozdíl mezi někým kdo naslibuje domy a hory doly za miliardy, ale pak nesplní svůj závazek tím že nepřipojí domy na elektřinu a vodu atd. a okradne tím své klienty a s penězi zmizne (The Closer s05e02 - fikce, ale najít něco podobného v realitě asi nebude moc těžké) a mezi někým kdo platí ve výrobních halách v daleké Číně svým zoufalým zaměstnancům za výrobu na jeden kus něco kolem dolaru, prodává ve státech následně za $150, své zaměstnance sváže normami s pracovními kroky v řádech milisekund a víc než na výrobu z výdělku putuje na reklamy (nezanedbatelnou položkou je určitě i logistika), propagace a podobné kraviny (Addidas, The Corporation - holá realita). Je to fakt jen otázka pohledu, morálky a debility zákazníků.

Rozhlédni se kolem sebe a řekni, kolika firem v tvém okolí se takové příklady týkají. A přesto většina z nich generuje zisk, jinak by zkrachovaly do pár let, až spálí základní kapitál.

To je teorie. Ovšem čistý selský rozum velí, že cílená platba (pravými slovy úplatek)/dohoda či jiná křivárna (klidně i nějaká malá) je vždy levnější než nějaký konkurenční boj a podobné pojmy z kapitalistické teorie. Čest (a klobouk dolů) poctivým.

Kolik let podnikáš? Jaké máš osobní praktické zkušenosti? Většina firem (myslím tím na počet, ne na obrat) má za klienty soukromé firmy nebo dokonce soukromé osoby a tam i kdyby firmy sebevíc chtěli, prostě nemají koho podplatit. Majitelé odběratelských firem si to sakra hlídají. Jenom větší firmy nebo ty s výbornými kontakty se dostanou ke státním zakázkám, kde to samozřejmě bez mazání nejde. Ale většina firem si na takové zakázky vůbec nesáhne.

Takže zobecňovat zisk=podvod je spíš důsledek čtení denního tisku, než praktických zkušeností z podnikání.

[Grunt]

A přesto většina z nich generuje zisk

Vždyť jo. Na to se také snažím poukázat.

Většina firem (myslím tím na počet, ne na obrat) má za klienty soukromé firmy nebo dokonce soukromé osoby a tam i kdyby firmy sebevíc chtěli, prostě nemají koho podplatit. Majitelé odběratelských firem si to sakra hlídají. Jenom větší firmy nebo ty s výbornými kontakty se dostanou ke státním zakázkám, kde to samozřejmě bez mazání nejde. Ale většina firem si na takové zakázky vůbec nesáhne

Ještě jednou bych si dovolil zopakovat a podtrhnout:

dohoda či jiná křivárna

, protože toho jsem byl svědkem v mém okolí a rozhodně nejde o objekty ze škatulky větší firmy nebo ty s výbornými kontakty. Jinak to či jiná křivárna jsem tam dodal, protože nejsem znalec všech Tipů & Triků.

Takže zobecňovat zisk=podvod je spíš důsledek čtení denního tisku, než praktických zkušeností z podnikání.

A ještě jednou bych si dovolil zopakovat a podtrhnout:

Čest (a klobouk dolů) poctivým.

, ale kdo ví. Třeba jsem čistě já měl to štěstí na dobrou kombinaci karet.

[dustin]

Fakt by mi zajímalo, jestli jsi někdy podnikal. Když děláš byznys přímo s majiteli firem (a to je na počet smluv prostě většina, protože malých firem je nejvíc), tak není prostor na "dohody nebo křivárny". Prostě podmínky musí být výhodné pro obě strany, jinak se obchod neuskuteční. Dnes i řada velkých firem má velice přísná pravidla a pokud zrovna nejsi kamarád s nejvyšším vedením, tak prostě na "dohodu nebo křivárnu" nenajdeš u klienta partnera. Jistěže je řada firem, které mají kontakty ve státní správě nebo ve vedení velkých firem s majitelem daleko za hranicemi, a tedy mají příležitost k uplácení, ale jsem přesvědčen, že početně většina firem takové kontakty nemá a neuplácejí. Samozřejmě početní většina není většina finanční, protože ti velcí (klasické 20/80) kšeftují se státem.

[melkors]

"Většina firem (myslím tím na počet, ne na obrat) má za klienty soukromé firmy nebo dokonce soukromé osoby a tam i kdyby firmy sebevíc chtěli, prostě nemají koho podplatit. Majitelé odběratelských firem si to sakra hlídají."

Oblibeny argument "pravicaku". Realita je nekde jinde. U vetsich firem (500+ zamestanacu) se o nakup zbozi a sluzeb stara urcene oddeleni - a ejhle, uz je koho podmaznout - pardon, komu dat provizi.

Kontrola ze strany majitele je u vetsiho podniku take iluze. Kdo je majitelem a.s.? Akcionari, ze? A co mohou? Jednou do roka se na valne hromade seznamit s oficialni ucetni uzaverkou ...

Mimochodem: Kdo kde tvrdil, ze "zisk=podvod"?

[kavol]

Generovat zisk je jedním z hlavních cílů skoro každé firmy, tak proč si nalhávat že to tak není a pohoršovat se když to někdo otevřeně přizná?

value != cíl

[Grunt]

Jestli ovšem mezi jejich největší ctnosti patří vytřískat na všem maximum co se dá a ještě se tím veřejně chlubí, tak to také IMHO zrovna radostné není.

[Grunt]

TANDBERG core values are: ... Fun & PROFIT ...

Zajímalo by mě, která firma má jiné core values.

[kavol]

tak jiné než "fun" má asi kdekdo, a co se týče "profit", já též nechápu, co to dělá v ethical guidelines ...

hlavně se mi zdá, že tu mnozí mají problém s anglickým korporátním newspeakem, "(core) values" není totéž, co česky "cíle firmy" - že zisk patří mezi cíle naprosté většiny firem ještě neznamená, že by se měl uvádět mezi "values"