Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
Robert O'Callahan ve svém blogu představuje novou vlastnost své experimentální větve jádra Gecko -- aplikování SVG efektů přímo na HTML. Je tak možné například ořezávat elementy ve stránce na libovolný tvar, překrývat je gradientem nebo je rozmazávat. K dispozici je zdrojový kód i pokusné verze Firefoxu s tímto jádrem (pro Mac, Windows i Linux).
Tiskni
Sdílej:
Poslední standardizovaná verze ECMAScriptu je ECMA-262, a ta je podporovaná všude. Na nějaká proprietární rozšíření nejsme zvědaví. Snad jen u E4X dle ECMA-357 by se dalo hovořit o tom, že by bylo užitečné kdyby se to rozšířiloTak vzhledem k tomu, že vedoucí inženýr Mozilly je vynálezce JavaScriptu, který o něm má dostatečný přehled, tak se nebojím, že by Mozilla 2 / Firefox 4 nesměřovaly ke standardizovanému JavaScriptu 2. Ze všech technologií je tato implementace nejdál - roky napřed, a umožňuje spoustu užitečných věcí. E4X podporoval již Firefox 1.5 (Gecko 1.8) před 3 lety. Nikdo jiný to ještě nepodporuje (podle Wikipedie, nemám čas to ověřovat).
A sloupečky jsou ještě working draft, ne?Jsou. Tak jako CSS3.
Osobně mi přijde, že tohle rozumný člověk ocení především ve stránkovaných médiích, tedy třeba v PrinceXML nebo při tisku, ale děsím se toho, jak budou lidi zase navrhovat stránky, co se budou zobrazovat poněkud pošahaně při rozměrech oken, které tvůrce nezamýšlel. :-/Já se naopak děsím toho, jak si někteří lidi hrají na rozumné a předvídají, co kdo ocení. Po sloupcové vazbě je poptávka, která je nyní obcházena pomocí různých postranních vícesloupců či naviačních menu, ale ty většinou nemohou pokrýt celý rozsah stránky a leckdy jsou jen uměle natahované. Zbytečně, protože umělecký zájem by šel realizovat lépe a flexibilněji, a obsah by se dal ze stránek (hlavně zpravodajství a blogů) lépe číst vnímat - přesně tak jako v novinách a časopisech. Je to přiozený způsob vnímání informací, nikdo si dnes nedovolí vydávat časopis nebo noviny s řádkem přes celou šíři stránky. Nevím, proč právě vy máte potřebu rozhodovat o tomto v době, kdy většina stránek na Internetu má pevný layout a velikost písma a ve stále hojně rozšířeném IE 6 s tím nejde vůbec nic dělat. Nebo při flexibilních šířkách, kdy je ta řádka s textem široká jak délka toaletního papíru, nevím, komu se hce přejíždět na novej řádek po více než 100 znacích textu na širokých displejích. Podobně je to s barvami a vůbec layoutem celkově, šablony vzhledu si přes CSS dovede upravit a upravuje tak možná pár promile uživatelů.
...a obsah by se dal ze stránek (hlavně zpravodajství a blogů) lépe číst vnímat - přesně tak jako v novinách a časopisech. Je to přirozený způsob vnímání informací, nikdo si dnes nedovolí vydávat časopis nebo noviny s řádkem přes celou šíři stránky.Ano, přirozený na stránkovaných médiích typu časopis a noviny. Ale ještě jsem neviděl třeba televizní čtecí zařízení, na kterém by někdo považoval za normální, aby mělo sloupečky a stránky. Když už nic jiného, sloupečky omezují míru, v jaké je na stránkovaných médiích zpřetrhán text, ale v případě média, které lze pro jakýkoli praktický účel považovat za nekonečně vysoké, mi to přijde jako bizarní snaha. Dokonce se přiznám se, že mi to i vadí a jestli někdo nacpe tři sloupečky textu a kolem nich další dva s reklamami a já před takovou webovou stránkou zrovna nebudu sedět u monitoru s rozlišením WUXGA+, určitě z toho odvázaný nebudu.
SVG performs no automatic line breaking or word wrapping.ja nerikam, ze to je nerealizovatelne, ja rikam, ze to neni ve standardu a tudiz to prohlizece nepodporuji a asi by ani podporovat nemely. vzpominaj na casy, kdy si kazdy HTML prohlizec vymyslel vlastni tagy? (jo... kde jsou ty casy... je velka skoda, ze dnes web designeri nepouzivaji
<marquee> a <blink> web 2.0 by byl o poznani vic dynamictejsi... ale mozna se dockame v opravne verzi web 2.0.1)
jinak, ja se ani nedivim, ze to neni soucasti standardu... element <text> je uz ted dostatecne silny nastroj a podpora pro poradny (pouzitelny) viceradkovy text by velikost standardu zdvojnasobila -- to mate takove ty ruzne obtekani, pretekani, natekani, podpora pro zidy, cinany, eskymaky, klingony... ono se to nasklada. ;-]