Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Arch Linux dnešním dnem oficiálně ukončil podporu architektury i686. Koncem listopadu budou i686 balíčky odstraněny ze zrcadel. Uživatelům 32bitových systémů je doporučován přechod na komunitní Arch Linux 32.
Tiskni
Sdílej:
Jak na tom pracuje zub času a některé odchází, tak nástupce už je často AMD64 Linux, ale ty 32-bitové mi počítám ještě chvíli vydrží. Jak řekl jeden velký myslitel - nechápu, že někdo potřebuje víc než 1MB operační paměti :)
kdo dnes kde/na čem provozuje 32bitAsus EEE 1005HA s Atom N270 a donedávna nějaký Alix.
a jaký má k tomu důvod?Že ten procesor je, eh, x86_32?
vykonovo mi to v pohode stacsi
Hlavně když vy tomu budete stačit příkonově. :-)
Třeba https://www.asus.com/cz/support/Download/30/39/0/167/UrYgCG9yU9Yf92Qy/29/ nepodpora VGA ve win10 a celé to jde do kopru.
Co mi chybí obecně u C++ IDE pod linuxem je dobrý debugger s disasm view (včetně krokování atd). V současnosti celkem trpím při ladění JIT kódu a někdy uteču do windows a udělám to radši ve VS.Zkoušel jsi QtCreator? Já ho teda už pár let nepoužívám, ale co vím, tak věci jako krokování v asm i zdrojáku atp. by měl umět...
Pro některé notorické křiklouny by měla tahle "zprávička" viset jako upozornění přinejmenším u každého dotazu, který se týká volby distribuce. Už si živě představuju, jak se tu zas a znova objeví klasický vzorec "debaty" ve stylu:
BFU: Nainstaloval jsem si tuhle včera 32-bitové SuperDistro 1965.04 (z originální gramofonové desky) a nefunguje mi tam… [dlouhý výčet — pozn. red.]
Většina diskutujících: No, podívej, raději si nainstaluj hned od začátku 64-bitovou verzi, jinak budeš mít víc problémů než užitku. Není se čeho obávat; tohle nejsou Shitdows, kde 64-bitový systém znamenal problémy ještě asi tak do loňského jara; 64-bitový Linux funguje spolehlivě už přes 10 let. [Na platformách jiných než Intel 15 let. — pozn. red.]
Několik notorických křiklounů: Ne, ne, ne, rozumných rad si nevšímej, jen si tam klidně podle gusta nainstaluj 32-bitový systém, zkrátka jen tak, pro nic za nic, když se zrovna dneska na těch 64 bitů necítíš. [Jinými slovy: Jen klidně odboč do slepé uličky plné problémů, to mě nezajímá. — pozn. red.]
Kdo a kde tvrdil něco takového? Myslím, že nikdo nikde. Jenom zase nějaký anonym fabuluje.
Nebo to měla být názorná ukázka, co znamená rčení o potrefené huse? Jo, to by mohlo být ono.
Kontext debaty je celkem bezesporu architektura Intel. O podpoře 32-bitových ARM tu nebyla řeč. Mobily už jsou sice dnes 64-bitové, ale 32-bitové ARM tu ještě dlouho budou.
Takže ne, můj argument (samozřejmě bez uvozovek) nelze použít na ARM.
Když tu definici 32-bitových ARM vezmu dostatečně zeširoka, tak v mých dronech budou ještě fakt hodně dlouho. Betaflight totiž nebude 64-bitový asi ani za uherský rok. Ono s takovými 192 kB RAM by to nemělo smysl. (A BLHeli letos přechází od 16 bitů na 32 bitů; jaká to sláva.)
Ale pravda je, že tohle s Linuxem nesouvisí až tolik.
To 32-bitové Intely tu budou také ještě dlouho,\ Nebudou, bude tu dlouho 32-bitovy kompatibilni mod.
Ne všechno, co se dá říct, je nutně pravda. Tvrzení, že je jedno, zda si uživatel nainstaluje 32-bitové nebo 64-bitové distro, je v podstatě nesmysl. Ono to není jedno.
Možná nejdůležitější argument z pohledu BFU může být, že v 32-bitovém systému 64-bitové programy nespustím, zatímco naopak to bude fungovat bez problémů.
4 GB na proces je dost ošklivé omezení, přes které nejede vlak. Strojů s 4 GB RAM nebo méně už není mnoho, takže nutně přijde na řadu PAE — s limitem 64 GB, který je z dnešního pohledu taky hodně blízko. To je ale nakonec jedno, protože 4 GB na proces stejně všechno zkazí. (Na desktopu mám teď 128 GB, takže ani PAE už nepomůže. Pravda, není to BFU desktop.)
Existuje argument, že browsery jsou víceprocesové, pročež jim limit 4 GB na jeden proces nebude vadit, pokud žádný z tabů nebude moc náročný. Ano, ale všechno jednou skončí, dřív nebo později.
Říkat novým uživatelům, že 32 bitů je v pohodě, je zkrátka špatně. Pokud chci nově zprovozněný stroj bez zásadních změn jenom aktualizovat a provozovat (dejme tomu) tři roky, 32 bitů není dobrý nápad. Dostupnost 32-bitového softwaru bude problém dřív než za 3 roky, jak naznačuje (nejen) tahle "zprávička", a 4 GB RAM na proces jsou problém už teď.
vzpominam na diskuzi s jednim zapalencem/prukopnikem pred 20+ rokama co rikal, "IPV6 za par let nahradi IPV4 ktere zanikne" a jak to dopadlo asi vsichni vime ;-)
To je spíš k pláči než k smíchu. Pokud bychom pod dojmem toho, že ještě v roce 2017 většina lidí bere IPv6 jako nějaký experiment pro pár bláznů nebo že ještě v roce 2017 každou chvíli slyším "mně ifconfig
stačí, nepotřebuju se učit nějaké novoty", usoudili, že je jakýkoli pokrok nemá smysl, můžeme to rovnou zabalit. (Neodpustím si rýpnutí: do stejné škatulky řadím i to, že ještě v roce 2017 spousta lidí "pise cesky".)
jak tech 128GB tak i >8GB RAM neni bezne pro BFU, casto maji 4GB nebo i 2GB RAM a ze by pro jejich kancelar/internet/media bylo nejakym limitem 4GB na proces take neni moc realne
Přímo tady na ABCLinuxu můžete najít dotaz uživatele, který měl stroj s 2 GB paměti, spoustu volné a selhávalo mu přidání pravidla netfilteru na ENOMEM
. A ano, kdyby měl 64-bitový systém, nestalo by se mu to. (On tam aspoň měl 32-bitový procesor, kdyby ten 32-bitový systém běhal na 64-bitovém procesoru "kvůli úspoře paměti", jak s oblibou radí místní "znalci", dodalo by to problému nádech absurdity.)
takhle spravicka sice neco rika, ale Arch take neni moc pro BFU
Pro pořádek: Arch není v tomto směru nějaký průkopník, jen další v řadě.
Ubuntu sice zarizlo 32bit ale jenom Ubuntu-Desktop, jeho odnoze jsou stale dostupne v 32bit, balicky v 32bit a vsechny ostatni moznosti instalace (i kdyz ne vsechny jsou pravda pro BFU) take 32bit jdou (minimal, alternate, doinstalovani ubuntu-desktop z odnoz-desktop-32bit.iso)
Takže na jednu stranu argumentujete BFU, na druhou nad tím, že zrovna ta možnost, která je pro ně primárně určená (a kterou většina z nich využije), je v rozporu s tím, co se snažíte tvrdit, mávnete rukou?
nejsou to technicke problemy ktere ses tvaril ze je prioritni
Jsou to primárně technické problémy. Právě ty technické problémy se promítají i do těch netechnických.
Ještě jeden důležitý úhel pohledu, který tu zatím nezazněl, a námět k zamyšlení:
Řečeno bez obalu: nainstalováním 32-bitového systému se dnes v podstatě dobrovolně hlásíte do první linie distribuční QA, ať už si to uvědomuje nebo ne. Je to něco, co byste doporučil BFU?
že ještě v roce 2017 spousta lidí "pise cesky"a nekteri dokonce chodi pesky
selhávalo mu přidání pravidla netfilteru na ENOMEMto jiste potkava BFU 3x za den
Pro pořádek: Arch není v tomto směru nějaký průkopník, jen další v řadě.Pro poradek: reagoval sem na: jak naznačuje (nejen) tahle "zprávička"
Takže na jednu stranu argumentujete BFUNa druhou stranu, ja vsem BFU doporucuju Xubuntu ktere primarni moznost instalace z Live-Desktop v 32bit ma (tim nerikam ze doporucuju 32bit)
Jsou to primárně technické problémyProvozuju 32bit Xubuntu v praxi a na zadne technicke problemy sem nenarazil a cast z meho pouziti jiste pokreje 99.999% pouziti BFU
že ještě v roce 2017 spousta lidí "pise cesky"a nekteri dokonce chodi pesky
To je snad něco trochu jiného. Chození pěšky by se dalo přirovnat k psaní rukou - a rukou "cesky" moc lidí psát nevídám.
selhávalo mu přidání pravidla netfilteru na ENOMEMto jiste potkava BFU 3x za den
Možná ne, ale na tentýž problém (nedostatečná velikost adresního prostoru a zejména jeho části vyhrazené pro vmalloc()
) může narazit i jinde.
Provozuju 32bit Xubuntu v praxi a na zadne technicke problemy sem nenarazil a cast z meho pouziti jiste pokreje 99.999% pouziti BFU
Já holt tolik drzosti, abych o sobě něco takového tvrdil, nemám. Naopak, běžně se setkávám s tím, že BFU dokážou odhalit problémy, na které problematiky znalý uživatel nemá šanci narazit, protože by ho něco takového nikdy nenapadlo udělat.
Naopak, běžně se setkávám s tím, že BFU dokážou odhalit problémy, na které problematiky znalý uživatel nemá šanci narazit, protože by ho něco takového nikdy nenapadlo udělat.To vysvetluje proc u poloviny nasich testeru z QA taemu mam pocit ze jsou mentalne retardovani ...
a vazne "psani cesky" nebylo neco jineho nez IPV6?
Ani ne. Někdy v polovině 90. let se dalo celkem pochopit, že má někdo technické problémy psát pořádně česky nebo že se (bohužel oprávněně) bojí, že by mohla mít druhá strana problém si to přečíst. Ale v roce 2017? A s IPv6 je to přesně totéž - jen ten problém primárně není na úrovni koncových uživatelů, ale ISP a poskytovatelů služeb. Také už to dávno není o skutečných technických důvodech, ale o tom, že je někdo líný nebo že na to kašle.
kde ze konkretne BFU muze narazit na nedostatecnou velikost adresniho prostoru u 32bit?
Např. kdekoli, kde to ve výsledku povede na větší využití vmalloc()
. Vzhledem k tomu, kde všude se vmalloc()
používá, bych si na rozdíl od vás nedovolil mávnout rukou, že to přece BFU nemůže potřebovat.
to neni o drzosti, ale o racionalni uvaze v kontextu narozdil od te tve offtopic
Možná ne o drzosti, možná by výstižnější termín byl "nedostatek soudnosti". Právě proto, že ze zkušenosti vím, že tvořivost BFU dalece přesahuje meze mé představivosti, vám neřeknu zcela konkrétní příklad, který přímo povede na problém s i586, ale jen pro představu: napadlo by vás vzít image CD (plného, 650 MB) a rozeslat ji e-mailem všem ve firmě?
ale jen pro představu: napadlo by vás vzít image CD (plného, 650 MB) a rozeslat ji e-mailem všem ve firměTo není dobrý příklad, protože když poštovní server takovou zprávu odmítne, tak je to dobře. Když selže alokace paměti, tak to většinou dobře není.
Někdy v polovině 90. let se dalo celkem pochopit, že má někdo technické problémy psát pořádně česky nebo že se (bohužel oprávněně) bojí, že by mohla mít druhá strana problém si to přečíst. Ale v roce 2017?V principu bych souhlasil, ale právě jsem se pokusil přes SSH z desktopu otevřít český text, který jsem na ten server nahrál přes SSH z notebooku. Na to, že všechny tři ty stroje mají pracovat v UTF-8, to moc dobře nedopadlo...
LC_*
), ale když na cílovém stroji není nainstalován příslušný locale, použije se nějakej fallback, kterej nemusí bejt utf-8.
kde ze konkretne BFU muze narazit na nedostatecnou velikost adresniho prostoru u 32bit?Tak například při hraní her si to umím docela představit.
Řečeno bez obalu: nainstalováním 32-bitového systému se dnes v podstatě dobrovolně hlásíte do první linie distribuční QA, ať už si to uvědomuje nebo ne. Je to něco, co byste doporučil BFU?+1 Presne tak. Nam dodavatele vyvojovych SDK pro cross-compilaci dodavaji 32-bitove verze nastroju, ktere ale testuji jen na 64-bitovych instalacich s 32-bitovou kompatibilni vrstvou. Pokud to date na skutecne nativni 32-bit, zacnou se objevovat ruzne podivne problemy a odpoved je 'oficialne nepodporovano'.
pred 20+ rokama co rikal, "IPV6 za par let nahradi IPV4 ktere zanikne" a jak to dopadlo asi vsichni vimeInfrastruktura ma dlouhou setrvacnost.
Já si samozřejmě kompiluju kernel bez podpory 32-bitových programů, protože žádné nepoužívám. Takže ano, ta možnost tu je a ušetří dokonce pár instrukcí při context-switchingu nebo při spouštění procesů.
Ale když si v tom Archu, který tady zrovna mám, nabootuju implicitní distribuční kernel (místo toho "mého"), podpora pro 32-bitové aplikace tam bude. Totéž ve Fedoře, SUSE, Ubuntu. Tohle asi hned tak nějaká distribuce ve svém standardním kernelu nezruší.
Ještě by se možná dalo pro úplnost vzpomenout na jediný systém, který měl 32-bitový kernel a možnost spouštět 64-bitové binárky. To byl Mac OS X velmi dávno. Ale prý to moc dobře nefunfovalo.
Asi by to chtělo srovnat obojí nějakým benchmarkem. Je jistě fair dodat, že 32-bitové systémy jsou v některých algoritmech rychlejší než 64-bitové, protože v některých případech (zejména pokud jde o velikost pointerů) dovedou efektivněji využít řadič paměti; prostě toho po něm chtějí méně.
Jiná spousta algoritmů zase vyhraje na 64 bitech, protože sice mají větší pointery, ale ta spousta dalších registrů to nakonec vykompenzuje. Procesor počítá mnohem víc aritmetiky v registrech a přístupů do paměti je pak (na celkový počet instrukcí) méně.
Nakonec ale asi nejde o absolutní výkon. Stroj, který uvádíš, podle mě dá FullHD levou zadní a nejde o to, že by ten výkon byl jen tak tak těsně na hraně a že by každý koušek efektivity rozhodoval. Jde spíš o to, jak nemít omezení 4 GB na proces. Což bude BFU zajímat třeba u ripování BluRay a komprese (ne-li editace) videa.
je ten vykon videt u bezneho BFU usecase?Tusim ze u x264 prechod z 32-bit na 64-bit udela asi 15-20% navic, coz je uz v praxi videt.
Další notoricky známý příklad kolem výkonu je třeba ZFS deduplikace. Ta snad ani na 32 bitech vůbec nejde. (Pravda, ZFS není BFU technologie, ale právě to je asi škoda, protože zrovna tohle by se pro BFU hodilo.)
Taky jde o to, že všechny přístupy k souborům (klidně i read()
) jsou v moderních kernelech řešené pomocí mmap()
. No a zatímco v 64-bitových systémech je(*) možné nechat v postatě všechny soubory, ke kterým se kdy přistupovalo, namapované napořád (== do konce uptime), kdyby je ještě někdy v budoucnu někdo chtěl, na i686 je to ošklivý problém, protože cokoliv nad (řádově) 512 MB se bude muset celkem často přemapovat. To je ošklivé pro velké videosoubory (což se týká BFU) a třeba i pro databáze (což se týká BFU o něco méně).
(*) stále ještě, většinou, pokud nechceme mmap()
ovat třeba celé úložiště větší firmy a pokud shovívavě přehlédneme x68 adresní díru
No, mému oblíbenému desktopu by to moc nevadilo. 32 GB je jenom čtvrtina RAM. Btrfs RAID5 tam má sice 25 TB, ale 16 TB dat tam ještě není ani náhodou, takže to asi nebudu zkoušet. (Natož abych to všechno četl během jednoho uptime.) Teoreticky, kdybych to všechno během uptime přečetl, by se to
mmap()
nout (a nechat v tabulkách) dalo. Máš ale naprostou pravdu, že vyplýtvat 32 GB jenom na stránkovací tabulky (místo na cache přímo těch dat) by bylo hloupé.
proste je zbytecne vnucovat ze 32bit je pro bezne pouziti jakkoliv problematicke a ano stejne tak se da rict ze je (vetsinou) zbytecne nepouzit 64bit... v podstate se da rict ze je to jedno ;)Kromě zmiňovaného výkonu bych zmínil taky bezpečnost, konkrétně ASLR. AFAIK obejít ASLR je na 32 bitech mnohem snažší, protože toho prostoru pro randomizaci tam je prostě hrozně málo.