Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Firma Adobe oznámila, že verzia 10.0.45.2 a skoršie obsahujú bezpečnostný problém, ktorý umožňuje útočníkovi potenciálne prevziať kontrolu nad napadnutým počítačom. Problém sa týka aj Flash Playera pre Linux a Solaris. Firma vydala opravu.
Tiskni
Sdílej:
roota, byl by to bezpečnostní problém jádra, ne té aplikace.
roota a měla se jich vzdát. Pak by to mohl být problém aplikace. V ostatních případech je to buď chyba konfigurace systému (např. správce umožní přes sudo spustit cokoli pod právy roota), chyba jádra nebo chyba hardwaru.
jedinou výjimkou je případ...Jedinou zdaleka ne.
V ostatních případech...Těch případů je víc, při troše snahy jich ještě pár vymyslíš.
roota) svá práva povýší na roota? K čemu by pak bylo veškeré zabezpečení?
Vy jste ve svých čtyřech komentářích dal dohromady přesně 0 příkladůNechával jsem to na vašem intelektu. Ale jestliže selhal, tak... Aplikace pod běžným uživatelem může zneužít chybu v aplikaci s právy roota, která obsahuje bezpečnostní chybu. To je případ který nezapadá do ničeho, co jste zatím napsal. Není to určitě chyba v jádře. Není to určitě chyba v hardware. A není to ani chyba v konfiguraci. Dokonce to není ani zázrak ani chyba ve fyzikálních zákonech. Když se mluví o bezpečnosti, je vynechání každého speciálního případu velmi nebezpečné. Tímto považuju naši debatu za skončenou.
Aplikace pod běžným uživatelem může zneužít chybu v aplikaci s právy roota, která obsahuje bezpečnostní chybu. To je případ který nezapadá do ničeho, co jste zatím napsal.Ano, protože jsem psal o věcech, které se týkají té aplikace. On také třeba může na počítači
root spustit rm -rf /, ale nenazýval bych to „bezpečností problém ve Flash Playeru“ jenom proto, že na tom počítači byl Flash také nainstalován. Podle vaší logiky by totiž například SQL injection přes webovou aplikaci byl bezpečnostní problém webového prohlížeče – tam také „aplikace pod běžným uživatelem (webový prohlížeč) může zneužít chybu v aplikaci s právy přístupu k databázi (webovou aplikaci), která obsahuje bezpečnostní chybu“.
Podle vaší logiky...Argument podsouváním nevyřčeného? Chvíli jsem přemýšlel, jestli není pod moji úroveň na to vůbec reagovat, nakonec to bylo hodně na hraně.
ssh, ze kterého si ten suid shell klidně spustí.
Jinými slovy, opravit je potřeba to, co je rozbité. Pokoušet se to zazáplatovat flikováním všeho okolo, co by mohlo tu chybu zneužít, je sice možné, někdy dokonce není jiná možnost, ale vždy si koledujete o to, že na nějakou možnost zapomenete. Samozřejmě ale pokud aplikace určená k přehrávání videa nemá umět spouštět cizí kód, a přesto to umí, je to bezpečnostní chyba v té aplikaci. Ve vámi zmíněném případu, kdy by Flash Player uměl spouštět jiný kód a zároveň v systému existovala třeba nebezpečná suid binárka s vlastníkem roota, jsou tam bezpečnostní chyby dvě – spouštění kódu ve Flash Playeru a ta suid binárka.
Chci se zeptat, jak je to s 64-bitovym flashem? Protoze 10.0.45.2 je nejvyssi 64-bitova verze od Adobe a vyvoj se pozastavil.
Zatim jsem prepnul zpatky na gnash...