Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Firma Adobe oznámila, že verzia 10.0.45.2 a skoršie obsahujú bezpečnostný problém, ktorý umožňuje útočníkovi potenciálne prevziať kontrolu nad napadnutým počítačom. Problém sa týka aj Flash Playera pre Linux a Solaris. Firma vydala opravu.
Tiskni
Sdílej:
roota, byl by to bezpečnostní problém jádra, ne té aplikace.
roota a měla se jich vzdát. Pak by to mohl být problém aplikace. V ostatních případech je to buď chyba konfigurace systému (např. správce umožní přes sudo spustit cokoli pod právy roota), chyba jádra nebo chyba hardwaru.
jedinou výjimkou je případ...Jedinou zdaleka ne.
V ostatních případech...Těch případů je víc, při troše snahy jich ještě pár vymyslíš.
roota) svá práva povýší na roota? K čemu by pak bylo veškeré zabezpečení?
Vy jste ve svých čtyřech komentářích dal dohromady přesně 0 příkladůNechával jsem to na vašem intelektu. Ale jestliže selhal, tak... Aplikace pod běžným uživatelem může zneužít chybu v aplikaci s právy roota, která obsahuje bezpečnostní chybu. To je případ který nezapadá do ničeho, co jste zatím napsal. Není to určitě chyba v jádře. Není to určitě chyba v hardware. A není to ani chyba v konfiguraci. Dokonce to není ani zázrak ani chyba ve fyzikálních zákonech. Když se mluví o bezpečnosti, je vynechání každého speciálního případu velmi nebezpečné. Tímto považuju naši debatu za skončenou.
Aplikace pod běžným uživatelem může zneužít chybu v aplikaci s právy roota, která obsahuje bezpečnostní chybu. To je případ který nezapadá do ničeho, co jste zatím napsal.Ano, protože jsem psal o věcech, které se týkají té aplikace. On také třeba může na počítači
root spustit rm -rf /, ale nenazýval bych to „bezpečností problém ve Flash Playeru“ jenom proto, že na tom počítači byl Flash také nainstalován. Podle vaší logiky by totiž například SQL injection přes webovou aplikaci byl bezpečnostní problém webového prohlížeče – tam také „aplikace pod běžným uživatelem (webový prohlížeč) může zneužít chybu v aplikaci s právy přístupu k databázi (webovou aplikaci), která obsahuje bezpečnostní chybu“.
Podle vaší logiky...Argument podsouváním nevyřčeného? Chvíli jsem přemýšlel, jestli není pod moji úroveň na to vůbec reagovat, nakonec to bylo hodně na hraně.
ssh, ze kterého si ten suid shell klidně spustí.
Jinými slovy, opravit je potřeba to, co je rozbité. Pokoušet se to zazáplatovat flikováním všeho okolo, co by mohlo tu chybu zneužít, je sice možné, někdy dokonce není jiná možnost, ale vždy si koledujete o to, že na nějakou možnost zapomenete. Samozřejmě ale pokud aplikace určená k přehrávání videa nemá umět spouštět cizí kód, a přesto to umí, je to bezpečnostní chyba v té aplikaci. Ve vámi zmíněném případu, kdy by Flash Player uměl spouštět jiný kód a zároveň v systému existovala třeba nebezpečná suid binárka s vlastníkem roota, jsou tam bezpečnostní chyby dvě – spouštění kódu ve Flash Playeru a ta suid binárka.
Chci se zeptat, jak je to s 64-bitovym flashem? Protoze 10.0.45.2 je nejvyssi 64-bitova verze od Adobe a vyvoj se pozastavil.
Zatim jsem prepnul zpatky na gnash...