Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Firma Adobe oznámila, že verzia 10.0.45.2 a skoršie obsahujú bezpečnostný problém, ktorý umožňuje útočníkovi potenciálne prevziať kontrolu nad napadnutým počítačom. Problém sa týka aj Flash Playera pre Linux a Solaris. Firma vydala opravu.
Tiskni
Sdílej:
roota, byl by to bezpečnostní problém jádra, ne té aplikace.
roota a měla se jich vzdát. Pak by to mohl být problém aplikace. V ostatních případech je to buď chyba konfigurace systému (např. správce umožní přes sudo spustit cokoli pod právy roota), chyba jádra nebo chyba hardwaru.
jedinou výjimkou je případ...Jedinou zdaleka ne.
V ostatních případech...Těch případů je víc, při troše snahy jich ještě pár vymyslíš.
roota) svá práva povýší na roota? K čemu by pak bylo veškeré zabezpečení?
Vy jste ve svých čtyřech komentářích dal dohromady přesně 0 příkladůNechával jsem to na vašem intelektu. Ale jestliže selhal, tak... Aplikace pod běžným uživatelem může zneužít chybu v aplikaci s právy roota, která obsahuje bezpečnostní chybu. To je případ který nezapadá do ničeho, co jste zatím napsal. Není to určitě chyba v jádře. Není to určitě chyba v hardware. A není to ani chyba v konfiguraci. Dokonce to není ani zázrak ani chyba ve fyzikálních zákonech. Když se mluví o bezpečnosti, je vynechání každého speciálního případu velmi nebezpečné. Tímto považuju naši debatu za skončenou.
Aplikace pod běžným uživatelem může zneužít chybu v aplikaci s právy roota, která obsahuje bezpečnostní chybu. To je případ který nezapadá do ničeho, co jste zatím napsal.Ano, protože jsem psal o věcech, které se týkají té aplikace. On také třeba může na počítači
root spustit rm -rf /, ale nenazýval bych to „bezpečností problém ve Flash Playeru“ jenom proto, že na tom počítači byl Flash také nainstalován. Podle vaší logiky by totiž například SQL injection přes webovou aplikaci byl bezpečnostní problém webového prohlížeče – tam také „aplikace pod běžným uživatelem (webový prohlížeč) může zneužít chybu v aplikaci s právy přístupu k databázi (webovou aplikaci), která obsahuje bezpečnostní chybu“.
Podle vaší logiky...Argument podsouváním nevyřčeného? Chvíli jsem přemýšlel, jestli není pod moji úroveň na to vůbec reagovat, nakonec to bylo hodně na hraně.
ssh, ze kterého si ten suid shell klidně spustí.
Jinými slovy, opravit je potřeba to, co je rozbité. Pokoušet se to zazáplatovat flikováním všeho okolo, co by mohlo tu chybu zneužít, je sice možné, někdy dokonce není jiná možnost, ale vždy si koledujete o to, že na nějakou možnost zapomenete. Samozřejmě ale pokud aplikace určená k přehrávání videa nemá umět spouštět cizí kód, a přesto to umí, je to bezpečnostní chyba v té aplikaci. Ve vámi zmíněném případu, kdy by Flash Player uměl spouštět jiný kód a zároveň v systému existovala třeba nebezpečná suid binárka s vlastníkem roota, jsou tam bezpečnostní chyby dvě – spouštění kódu ve Flash Playeru a ta suid binárka.
Chci se zeptat, jak je to s 64-bitovym flashem? Protoze 10.0.45.2 je nejvyssi 64-bitova verze od Adobe a vyvoj se pozastavil.
Zatim jsem prepnul zpatky na gnash...