Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Firma Adobe oznámila, že verzia 10.0.45.2 a skoršie obsahujú bezpečnostný problém, ktorý umožňuje útočníkovi potenciálne prevziať kontrolu nad napadnutým počítačom. Problém sa týka aj Flash Playera pre Linux a Solaris. Firma vydala opravu.
Tiskni
Sdílej:
roota, byl by to bezpečnostní problém jádra, ne té aplikace.
roota a měla se jich vzdát. Pak by to mohl být problém aplikace. V ostatních případech je to buď chyba konfigurace systému (např. správce umožní přes sudo spustit cokoli pod právy roota), chyba jádra nebo chyba hardwaru.
jedinou výjimkou je případ...Jedinou zdaleka ne.
V ostatních případech...Těch případů je víc, při troše snahy jich ještě pár vymyslíš.
roota) svá práva povýší na roota? K čemu by pak bylo veškeré zabezpečení?
Vy jste ve svých čtyřech komentářích dal dohromady přesně 0 příkladůNechával jsem to na vašem intelektu. Ale jestliže selhal, tak... Aplikace pod běžným uživatelem může zneužít chybu v aplikaci s právy roota, která obsahuje bezpečnostní chybu. To je případ který nezapadá do ničeho, co jste zatím napsal. Není to určitě chyba v jádře. Není to určitě chyba v hardware. A není to ani chyba v konfiguraci. Dokonce to není ani zázrak ani chyba ve fyzikálních zákonech. Když se mluví o bezpečnosti, je vynechání každého speciálního případu velmi nebezpečné. Tímto považuju naši debatu za skončenou.
Aplikace pod běžným uživatelem může zneužít chybu v aplikaci s právy roota, která obsahuje bezpečnostní chybu. To je případ který nezapadá do ničeho, co jste zatím napsal.Ano, protože jsem psal o věcech, které se týkají té aplikace. On také třeba může na počítači
root spustit rm -rf /, ale nenazýval bych to „bezpečností problém ve Flash Playeru“ jenom proto, že na tom počítači byl Flash také nainstalován. Podle vaší logiky by totiž například SQL injection přes webovou aplikaci byl bezpečnostní problém webového prohlížeče – tam také „aplikace pod běžným uživatelem (webový prohlížeč) může zneužít chybu v aplikaci s právy přístupu k databázi (webovou aplikaci), která obsahuje bezpečnostní chybu“.
Podle vaší logiky...Argument podsouváním nevyřčeného? Chvíli jsem přemýšlel, jestli není pod moji úroveň na to vůbec reagovat, nakonec to bylo hodně na hraně.
ssh, ze kterého si ten suid shell klidně spustí.
Jinými slovy, opravit je potřeba to, co je rozbité. Pokoušet se to zazáplatovat flikováním všeho okolo, co by mohlo tu chybu zneužít, je sice možné, někdy dokonce není jiná možnost, ale vždy si koledujete o to, že na nějakou možnost zapomenete. Samozřejmě ale pokud aplikace určená k přehrávání videa nemá umět spouštět cizí kód, a přesto to umí, je to bezpečnostní chyba v té aplikaci. Ve vámi zmíněném případu, kdy by Flash Player uměl spouštět jiný kód a zároveň v systému existovala třeba nebezpečná suid binárka s vlastníkem roota, jsou tam bezpečnostní chyby dvě – spouštění kódu ve Flash Playeru a ta suid binárka.
Chci se zeptat, jak je to s 64-bitovym flashem? Protoze 10.0.45.2 je nejvyssi 64-bitova verze od Adobe a vyvoj se pozastavil.
Zatim jsem prepnul zpatky na gnash...