V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Cena telefonu Librem 5 opět vzroste. Aktuálně jej lze předobjednat za 899 dolarů. Od 1. listopadu za 1 199 dolarů. Od března 2022 za 1 299 dolarů. Při spuštění kampaně v srpnu 2017 to bylo 599 dolarů. Librem 5 USA, tj. Librem 5 vyráběný v USA, lze předobjednat za 1 999 dolarů.
Tiskni
Sdílej:
Freedom isn't free It costs folks like you and me And if we don't all chip in We'll never pay that bill
Prispivaji do upstreamu - GNOME. Nechci, bez podekovani.Tvá smůla.
Nedal by som im ani cent. Radšej by som dal peniaze za nejakú propiretárnu sračku, pretože viem, že moje peniaze použijú maximálne tak na zmršenie mobilu.
Na druhej strane bol by som ochotný dať peniaze explicitne na úpravu GTK na desktop. Tým myslím hlavne doplnenie funkcionality open/save dialógu do stavu v GTK2 (zo začiatku aj 3), normálne nedotykové rozhranie (minule som napríklad potreboval niečo urobiť v inkscape a ono sa mi to nevojde na display, GTK3 rozhranie má menej tlačidiel a zaberá viacej než 2-násobok priestoru než už aj tak rozťahané GTK2), dal by som peniaze na to, aby boli štýly kompatibilné, pretože ma vážne nebaví pri každej desatinovej verzii hľadať nový kompaktný štýl, ktorý funguje práve s tou desatinovou verziou, ktorú mám.
GNU/Linux není zadarmo. Na kernel.org jsou zdrojové kódy, ale nic přímo použitelného tam není. Ano i binární kernel/distribuci od Debianu a dalších si lze stáhnout bez placení. Ale když má GNU/Linux běžet a sloužit i jen na desktopu, tak tomu musí ten, kdo to tak chce mít/sestavit druhému, investovat svůj čas a to je v případě jen použití na hraní. V okamžiku, kdy je systém využitý pro reálné aplikace, jako burza cenných papírů, tak musí mít provozovatel zajištěné řešení výpadků, ideálně tak, že někdo sestavu testuje mimo a pravděpodobnost výpadku služeb zredukuje na minimum. Pokud se pak bavíme o nasazení v aplikacích, kde chybná funkce nebo opožděné dodání výsledků může vést k škodám na majetku a životech, tak je testování ještě kritičtější a než s ním strávit enormní náklady pro každé nasazení zvlášť, tak se vyplatí náklady na testování a vývoj sdílet. Proto Siemens a další platí nemálé částky OSADL, Linutronixu, Pengutronixu, Linux Foundation atd.
Obecně open-source není zadarmo, jen umožňuje neplýtvat zdroje na to, co může být udělané společně, pak téměř zdarma rozkopírované a opět sbírat opravy a zlepšení od všech zpět. V podstatě zakladatel RedHatu (Cygus) Tiemann uvádí
recalls the impact of Stallman's Manifesto. "It read like a socialist polemic, but I saw something different. I saw a business plan in disguise."GPL licence je především ochrana velkých firem, které se pak nemusí bát přispívat do otevřeného software. Bez chytrého hacku na principy trhu/kapitalismu, by totiž ten, kdo by přispíval do společného jen podporoval ty, kdo technologie rozšíří, prodají a zpět nepřispějí. S GPL se tohoto efektu bát nemusí, protože minimálně ti, kteří výsledek používají, dostávají zdrojové kódy a zlepšeními vlastními i dodanými mohou přispět i do původního projektu.
V případě MIT, BSD to případ není a tak se mohl stát v našich vodách Bill Gates otcem zakladatelem Internetu (přitom Microsoft ani sám Winsock na BSD TCP/IP, proti kterému bojoval NetBIOSem, nevytvořil). Stejně tak Apple udržuje při životě LLVM, ale otevřené verzi konkurovat s jeho zavřenou pro M1 šanci, znalosti nedá.
Každý model má své, ale i ten s copyleftem počítá s tím, že programátoři budou placení a to velmi dobře. Kdo pracuje v uzavřené korporaci a přispívá do projektů pod NDA a má podepsané konkurenční doložky ke smlouvě, tak je nevolník a nezbývá mu než ve firmě pokračovat nebo začínat od píky. Naopak ti, kteří přispívají do zásadních open-source projektů dostávají nabídky na práci a možnost pokračovat v tom, co je baví, podlr toho, která firma zrovna nejvíce potřebuje v dané oblasti do vývoje nebo údržby SW investovat. IBM není žádný mesiášský beránek a nikdy nebyla, ale již před lety pochopila, že je malá na to, aby mohla sama SW stack udržovat a deklarovala, že vrstvy, na kterých se staví aplikace, má smysl a bude se světem sdílet. MS věřil tomu, že to zvládne vyzobávat rozinky, DOS od Patersonona, BSD stack, slušný OS předtažením Cutlera z DECu, C# přetažením Hejlsberga z Borlandu atd... ale zdá se, že možná í díky GPL, tato politika pokulhává a tam, kde je potřeba výkon a síťování přechází na GNU/Linux.