Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Citrix vydal novou verzi jeho XenServeru s pořadovým číslem 6. Přináší hypervisor 4.1, podporu pro více procesorů a pamětí na jeden virtuální stroj, CPU pools, integraci s Microsoft's System Center 2012 a Open vSwitch jako novou výchozí komponentu pro připojení virtuálních strojů k síti.
Tiskni
Sdílej:
/etc/yum.d
standardní repozitáře CentOS 5 a Dom0 si přizpůsobit jak kdo uzná za vhodné. Následné aktualizace není nutné instalovat přes klikací XenCenter, ale je možné je rozbalit a aplikovat ručně (a vyhnout se tak problémům).
Takže ano, všelijaké dobastlování není vhodné do produkčního provozu, stejně jako některé "vychytávky", kvůli kterým by někdo do toho dobastlování vůbec chtěl jít...
Kromě toho je zde navíc k dispozici Xen Cloud Platform, což je de facto FOSS verze vývojové platformy XenServeru, a s tím už se dá cvičit naprosto libovolně. Dokonce na tom funguje i XenCenter z oficiálního XenServeru.
Pane kolego vy to vidite prilis cernobile. Hned tu vytahujete datacentra, tam SANy, ale opet, svete divse ony existuji i jine typy nasazeni virtualu nez sou jen datacentra :). Pro priklad uvedu pobockovy server, kdy mi konsolidace par starsich serveru v jeden vykonejsi usetri hafo starosti i penez. A ano UPS podpora by se rozhodne mela resit i na urovni jednoho stroje, protoze holt nemuzete strcit diesel agregator devcatum v open office za jejich zada...by vas rychle zlyncovali :D
Dnes se uz nejspis bez raidu neprodava, ale preci kvuli chybejicimu raidu nevyhodim server s 3.4GHz,2x15000 rpm HDD,8 GB ram. Mozna uz je postarsi, ale trochu prace jeste musi zvladnout. Samozrejme chapu, ze pokud se pohybujete v prostredi, kde se obmenuje HW co 1-2 roky a mate k dispozici hezkych par mega na investice-renovace-upgrady, pak si muzete podobne nazory dovolit. Zcela jina situace nastava, kdyz nejake firme-mam spravujete jejich IT, ktere obzvlaste v dnesni dobe obraceji kazdou korunu 5x.
Ano u nas na centrale mame centralni ups napojenou na diesel, nejake ty SANy,iSCSI, load balancing s patricnym zalohovanim etc. Ale to holt nelze mit vsude a je casto potreba volit nejaky ten kompromis. Bylo by samozrejme hezke mit vzdy k dispozici prostredky na novy HW, ale realita je nekde jinde. To uz sem se, ale vzdalil od puvodniho tematu. Zkusim jeste ten XCP. Dekuji za odkaz.
nebo pokud se cítíte víc hardcore, stačí nainstalovat i normální CentOS nebo Debian/Ubuntu, vyměnit kernel za 2.6.32 z projektu OpenVZPokud se chcete cítit míň hardcore a dosáhnout podobného výsledku s menší námahou a snazší udržovatelností, nainstalujete si svou oblíbenou distribuci, kterou je snadné upravit a doladit podle svých potřeb, na ní pak libvirt který nastavíte ho na KVM (pokud CPU umí virtualizovat) nebo na to druhé pokud ne (Xen nebo LXC) a máte všechno potřebné přímo z distribuce.
Mno podle obsahu vasi reakce to vypada, ze o problematice neco vite :) , obzvlaste se mi libi jak jste pohotove zminil problem s Xeony v PE1850, pricemz tomu tak opravdu je.
Ale k veci. Chapu vasi pointu "enterprise" zamereni, ale je skutecne "smb" tak nerentabilni, ze se nevyplati ani par hodin prace navic s pridanim apcupsd ci nut do zakladu? Uz delsi dobu navstevuji forum citrixu a z prispevku uzivatelu vyvozuji, ze ve vetsine jde o typicke smb...muze to byt tim, ze enterprise zakaznik ma jine support kanaly, ale i tak to neco vypovida. Pokud vezmem v uvahu situaci na trhu, kdy smb drtive vladne vmware s malym podilem MS a CITRIXU, tak u opravdu velkych instalaci se jedna prevazne o upraveny Xen. Sice se u vetsich cloud provideru taky v par desitkach racku ohriva vmware, ale to jsou spise privatni cloudy na zakazku, kdy platformu vybral zakaznik pro sve projekty, ale v celkovem meritku se jedna o par procent. Takze proc za teto situace nenabidnout i neco navic pro ten smb segment? Spise otazka pro planovace od citrixu.
Na openVZ jsem se uz kdysi ze zajimavosti dival, ale tady se spise klonim k jailum v BSD(coz neni to same jako OVZ), ale ta rychlost a dlouhodoba stabilita v prubehu let je na tak vysoke urovni, ze nic jineho-podobneho ani nemam potrebu zkouset..a asi ani hned tak mit nebudu. Na provoz GPL softu pro me tezko nahraditelne.
Ovsem tady u tech starsich 1850 bych to chtel mit osetrene nejak nove... "centralizovane" a ne jen mit 20 ssh shelu. Zatim se mi libi cloudstack, ale to je v tomto pripade protonove delo na komara :)
vzctl enter [číslokontejneru]
(ani nepotřebujete heslo toho roota). Ale to jen jako bonbónek, samozřejmě na konzolu kontejneru se hravě doklikáte z webového rozhraní přes Java VNC konzolu (ale jde to i jinými způsoby). Vyzkoušejte, třeba to bude přesně to, co potřebujete (investujete do toho max. hodinku času včetně stažení ISO a prohlédnutí všech screenshotů
BTW u OpenVZ nepotřebujete 20 SSH terminálů, stačí jeden shell na příslušném HW node a do root shellu konkrétního kontejneru se dostanete snadno pomocí vzctl enter [číslokontejneru]
(ani nepotřebujete heslo toho roota).
20x 1850 = 20x ssh.
U BSD vam rovnez staci jeden shell. Do jednotlivych "virtualu" se pak dostanete jexec 5(cislo jailu) bash.
Na tu proxmox se urcite mrknu. Thx.