O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Laboratoře CZ.NIC vydaly ostrou verzi desktopové aplikace Datovka nesoucí označení 4. Tato verze plně nahrazuje starší Datovku 3.1 napsanou v jazyce Python. Podrobnější popis Datovky 4 a informace o rozdílech a vylepšeních naleznete na stránkách projektu nebo na blogu CZ.NIC.
Budeme velice rádi, když Datovku 4 nainstalujete, otestujete a pošlete nám informace o případných problémech či náměty na vylepšení.
Tiskni
Sdílej:
Kazdopadne je zajimave porovnat pocet zpravicek, ktere souviseji se spravou narodni domeny, a pocet zpravicek, ktere souviseji s jinymi vecmi. Ta nerovnost je smutna.
To jsem zvedav, kdy otevre cz.nic prvni kavarnuUž otevřel, psal jsem to u dřívějšího blogpostu
Kazdopadne je zajimave porovnat pocet zpravicek, ktere souviseji se spravou narodni domeny, a pocet zpravicek, ktere souviseji s jinymi vecmi. Ta nerovnost je smutna.Proč? Není snad plným právem firem, které si zřídily CZ.NIC jako své zájmové sdružení, aby nakládaly se svými penězi podle vlastního rozhodnutí?
Jinak samozrejme maji plne pravo delat si, co chteji. To jim prece nikdo nebere. Jako problem osobne vnimam to, za jakych podminek toto sdruzeni vznikalo a to, ze pro nektere firmy je clenstvi vicemene nutnost, aby nebyly stranou. Vzdyt v danem sdruzeni najdeme i vzajemne si konkurujici subjekty! Hlavnim problemem tedy je pravni forma neziskoveho zspo a to, ze tomuto subjektu byla sverena sprava narodni domeny.
Btw, nevite prosim, kdo by mel alespon teoretickou pravomoc tomuto sdruzeni spravu domeny odejmout?
Jako problem osobne vnimam to, za jakych podminek toto sdruzeni vznikalo a to, ze pro nektere firmy je clenstvi vicemene nutnost, aby nebyly stranou.Nutnost to není. Mohou si klidně požádat o vlastní TLD (v případě více zájemců se to řeší soukromou aukcí nebo aukcí ICANN), tu si pak spravovat a nastavit si na ní libovolné podmínky. Mnoho firem už to udělalo.
Hlavnim problemem tedy je pravni forma neziskoveho zspo a to, ze tomuto subjektu byla sverena sprava narodni domeny.Jaká právní forma by byla lepší? Podle mě je to v podstatě úplně jedno, jakou právní formu to má. Svěření správy národní domény je historická záležitost. Původní filosofie (při vzniku CZ.NIC) byla úplně jiná, než ta dnešní - ta je spjatá až s novým vedením, které bylo zvoleno v roce 2004.
Btw, nevite prosim, kdo by mel alespon teoretickou pravomoc tomuto sdruzeni spravu domeny odejmout?Tuto pravomoc má ICANN, ale k odejmutí nevidím sebemenší důvod. Doména .cz je spravována dobře, z technického i administrativního pohledu podstatně lépe než například generické domény .com, .org nebo .net (to říkám na základě zkušeností s nakládáním s doménami v různých TLD).
Skutocne je taky problem, ze spravca domeny z vybranych penazi a clenskych polatkov financuje rozvojove aktivity? Datovka je na prvy pohlad potrebna vec, ine su mozno diskutabilne ale stale uzitocne aspon pre niekoho.Někdo by chtěl cenu za domény raději snížit a přestat to financovat. Jenže snížení ceny domén výrazně nahraje spekulantům, zatímco legitimní zájemce poškodí. Kdo chce levnější doménu, může si vybrat v jiné TLD, například .eu je za cca polovinu. Další věcí je, že si řadu softwarů CZ.NIC vyvíjí primárně pro sebe (např. FRED nebo Knot DNS) a jejich poskytnutí pod svobodnou licencí je plus pro všechny (i pro CZ.NIC, protože mu uživatelé hlásí chyby).
Co sa tyka konkurujucich si subjektov, to je prave zmysel toho zdruzenia, nie? Aky by asi malo zmysel mat zdruzenie na spravu domeny, v ktorom nebudu moct byt firmy ktore si konkuruju?V počátečním období to bylo tak, že TLD .cz spravovaly různé firmy, které se k tomu dostaly ne zrovna transparentní cestou. Bylo logické, že se to konkurentům nelíbilo a proto vzniklo sdružení CZ.NIC. Ostatně ICANN funguje podobně jako CZ.NIC, byť je tam ten "malý háček", že významnější rozhodnutí může vetovat americká vláda (pozůstatek toho, že původně to měl stát v moci kompletně).
Ked chcete vidiet, ako to vyzera v inej pranej forme, uplne postaci, ked sa pozriete kusok na vychod, ako je spravovana domena .SK Niekomu sa podarilo sprivatizovat si narodnu domenu a rozvoj nikde.Ono to tady v prvních letech pod CZ.NIC taky nebylo nic moc. Teprve až současné vedení zvolené v roce 2004 nastavilo dnešní model, kdy sdružení zajišťuje jen provoz TLD (a to ve vlastní režii, ne outsourcingem), kdežto registrace a vše okolo nich dělají registrátoři, kteří si konkurují - CZ.NIC jim jen poskytuje API.