Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Všem čtenářkám AbcLinuxu vše nejlepší ke Dni Ady Lovelace (Ada Lovelace Day). Ada Lovelace byla anglická matematička a vynálezkyně strojového programování. Den Ady Lovelace je oslavou žen zabývajících se přírodními vědami, technologiemi, inženýrstvím a matematikou (STEM). Letos se slaví 13. října (druhé úterý v říjnu).
Tiskni
Sdílej:
byla anglická .. vynálezkyně strojového programování.Ne. Kam na ty blbosti všichni chodí? Četl jsem Passages from the Life of a Philosopher a Babbage sázel z kapsy algoritmy pro svoje stroje dávno před tím, než první z nich začal stavět*. Ada pouze četla jeho práci, doplnila jí o poznámky a návrhy k vylepšení, k čemuž přidala i jeden z prvních dochovaných algoritmů. To z ní fakt nedělý vynálezkyni strojového programování. Dělá to zní první programátorku ve smyslu „první žena, která kdy programovala“. Bohužel, angličtina nezná pády a tak si lidi mylně vykládají „first programmer“ jako první-kdo-kdy-programoval. A rok od roku se tyhle pověry na základě téhle blbé chyby horší a přidávají se jí další vlastnosti, které se skvěle hodí do krámu různým hnutím za podporu žen v IT jako propaganda. Teď je z ní už vynálezkyně strojového programování, lol. Jinak on první nejspíš nebyl ani Babbage. Před ním byl Jacquard, který programoval děrnými štítky svoje tkací stroje, což se imho taky počítá, i když tam nebyla paměť a podmíněný skok. No a před ním Pascal postavil svojí kalkulačku, která sice nebyla pře-programovatelná, ale určitě vykonávala strojový program a byla konfigurovatelná. A před tím byl mechanismus z Antikythéry, a generace matematiků, kteří vymýšleli všechno možné, ale bylo to ztraceno v propadlišti dějin. *Což doufám nikdo rozporovat nebude. Stavěl je proto, že měl kopec algoritmů, které od nich potřeboval počítat. Třeba námořní tabulky, ale i všemožné další počty a moc dobře si uvědomoval, jak moc velký potenciál univerzální stroj má. V jeho knize tomu věnoval docela dost prostoru, jak moc ho frustrovalo si to uvědomovat, chápat ten to všechno, snít o tom, ale nebýt schopný ho dokončit díky úřednickému šimlu.
Bohužel, angličtina nezná pády a tak si lidi mylně vykládají „first programmer“ jako první-kdo-kdy-programoval.Zaprvé tohle nemá nic společného s pády, ale spíš s mluvnickými rody (které v angličtině v mírně omezené podobě přetrvávají třeba v zájmenech, Old English byla samozřejmě výrazně bohatší). Zadruhé angličtina má jiné obvyklé prostředky, jak by mohla vyjádřit, že jde o prvního programátora ženského pohlaví (first female programmer), pokud by před ní byla programátorem osoba jiného pohlaví a bylo tedy třeba to specifikovat.
Stavěl je proto, že měl kopec algoritmů, které od nich potřeboval počítat.Na Wikipedii píšou, že Ada Lovelace zapsala první algoritmus určený specificky pro zpracování počítačem. Jinak algoritmy pro "ruční" počítání všelijakých vztahů byly samozřejmě známy od starověku, dávno před Babbagem.
Zaprvé tohle nemá nic společného s pády, ale spíš s mluvnickými rodyPravda, moje chyba.
Na Wikipedii píšou, že Ada Lovelace zapsala první algoritmus určený specificky pro zpracování počítačem.Tohle taky nevím, jak si mám přebrat. Babbage ty algoritmy samozřejmě napsal taky, ostatně jak jinak by lidem vysvětlil, jak mají jeho stroje fungovat, když ještě nebyly postavené? Zrovna algoritmus strojového počítání (ve slovní podobě) „diferencí“ ukazoval a vysvětloval kde komu, kdo k němu přišel do domu i s praktickou ukázkou některých součástek.
Jinak algoritmy pro "ruční" počítání všelijakých vztahů byly samozřejmě známy od starověku, dávno před Babbagem.Nebyly známy jen „ruční“, ale i strojové, většinou pomocí nějakých mechanických převodů. Vyžadovaly však na míru ušitý hardware.

as she was the first to write and publish an algorithm intended for implementation on Charles Babbage's analytical engine, in October 1842, intended for the calculation of Bernoulli numbers. Because Babbage's machine was never completed to a functioning standard in her time, she never saw her algorithm run.No, to jí asi nikdo neupře. Skutečně byla první, kdo popsal a publikoval počítačový program ve strojové formě.
Essinger interprets this line in his biography, writing, “Ada is here seeking to do nothing less than invent the science of computing, and separate it from the science of mathematics. What she calls ‘the science of operations’ is indeed in effect computing.”Takže na jedné straně tu máme člověka, který celý svůj život věnoval matematice a konstruování počítacích strojů. Věnoval tomu celé své jmění, vynalezl způsob mechanického zápisu logických obvodů a přesného obrábění kovů. Popsal tím stohy papíru, vymyslel způsob jak načítat a zapisovat data do děrné štítky, vymyslel první RAM, CPU a všechno tohle kolem, o čemž vedl sáhodlouhé diskuze se všemi možnými významnými osobnostmi a přáteli. Součástí toho byly i algoritmy pro něj, které používal jako argumenty pro investory, jmenovitě například algoritmus výpočtu námořních tabulek (zahrnující i goniometrické funkce) na základě počítání diferencí. To vše aby mohl vyrobit stroj, od kterého si sliboval revoluci nejen matematice, ale ve všech oborech lidské činnosti:
And at a period when the progress of physical science is obstructed by that exhausting intellectual and manual labour, indispensable for its advancement, which it is the object of the Analytical Engine to relieve, I think the application of machinery in aid of the most complicated and abstruse calculations can no longer be deemed unworthy of the attention of the country. In fact, there is no reason why mental as well as bodily labour should not be economized by the aid of machinery.A pak o svém stroji povyprávěl během cest jedné zábavné matematičce, která ho popsala světu a přidala jeden algoritmus na ukázku jak to funguje a to z ní jako má dělat zakladatele vědy o počítání? To se p. Essinger asi posral v kině, ne?
A na to přesné obrábění kovů měl mechanika, ten vyvíjel technologie pro výrobu těch hejblátekMechaniků vystřídal hned několik, ale spíš prostě z důvodu dělení práce. Těžko říct, nakolik se na vývoji obrábění podílel ten mechanik, a na kolik si výsledky jeho práce Babbage sám (legálně) přivlastnil.![]()
Jak to vlastně bylo s tím vynálezem podmíněného větvení? To je připisované jí, ne Babbageovi.Klidně věřím, že ho vymyslela, některé zdroje se o tom zmiňují, i když v té jeho knize se tomu nevěnuje.