Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.8.
Herní studio Hangar 13 vydalo novou Mafii. Mafia: Domovina je zasazena do krutého sicilského podsvětí na začátku 20. století. Na ProtonDB je zatím bez záznamu.
Všem čtenářkám AbcLinuxu vše nejlepší ke Dni Ady Lovelace (Ada Lovelace Day). Ada Lovelace byla anglická matematička a vynálezkyně strojového programování. Den Ady Lovelace je oslavou žen zabývajících se přírodními vědami, technologiemi, inženýrstvím a matematikou (STEM). Letos se slaví 13. října (druhé úterý v říjnu).
Tiskni
Sdílej:
byla anglická .. vynálezkyně strojového programování.Ne. Kam na ty blbosti všichni chodí? Četl jsem Passages from the Life of a Philosopher a Babbage sázel z kapsy algoritmy pro svoje stroje dávno před tím, než první z nich začal stavět*. Ada pouze četla jeho práci, doplnila jí o poznámky a návrhy k vylepšení, k čemuž přidala i jeden z prvních dochovaných algoritmů. To z ní fakt nedělý vynálezkyni strojového programování. Dělá to zní první programátorku ve smyslu „první žena, která kdy programovala“. Bohužel, angličtina nezná pády a tak si lidi mylně vykládají „first programmer“ jako první-kdo-kdy-programoval. A rok od roku se tyhle pověry na základě téhle blbé chyby horší a přidávají se jí další vlastnosti, které se skvěle hodí do krámu různým hnutím za podporu žen v IT jako propaganda. Teď je z ní už vynálezkyně strojového programování, lol. Jinak on první nejspíš nebyl ani Babbage. Před ním byl Jacquard, který programoval děrnými štítky svoje tkací stroje, což se imho taky počítá, i když tam nebyla paměť a podmíněný skok. No a před ním Pascal postavil svojí kalkulačku, která sice nebyla pře-programovatelná, ale určitě vykonávala strojový program a byla konfigurovatelná. A před tím byl mechanismus z Antikythéry, a generace matematiků, kteří vymýšleli všechno možné, ale bylo to ztraceno v propadlišti dějin. *Což doufám nikdo rozporovat nebude. Stavěl je proto, že měl kopec algoritmů, které od nich potřeboval počítat. Třeba námořní tabulky, ale i všemožné další počty a moc dobře si uvědomoval, jak moc velký potenciál univerzální stroj má. V jeho knize tomu věnoval docela dost prostoru, jak moc ho frustrovalo si to uvědomovat, chápat ten to všechno, snít o tom, ale nebýt schopný ho dokončit díky úřednickému šimlu.
Bohužel, angličtina nezná pády a tak si lidi mylně vykládají „first programmer“ jako první-kdo-kdy-programoval.Zaprvé tohle nemá nic společného s pády, ale spíš s mluvnickými rody (které v angličtině v mírně omezené podobě přetrvávají třeba v zájmenech, Old English byla samozřejmě výrazně bohatší). Zadruhé angličtina má jiné obvyklé prostředky, jak by mohla vyjádřit, že jde o prvního programátora ženského pohlaví (first female programmer), pokud by před ní byla programátorem osoba jiného pohlaví a bylo tedy třeba to specifikovat.
Stavěl je proto, že měl kopec algoritmů, které od nich potřeboval počítat.Na Wikipedii píšou, že Ada Lovelace zapsala první algoritmus určený specificky pro zpracování počítačem. Jinak algoritmy pro "ruční" počítání všelijakých vztahů byly samozřejmě známy od starověku, dávno před Babbagem.
Zaprvé tohle nemá nic společného s pády, ale spíš s mluvnickými rodyPravda, moje chyba.
Na Wikipedii píšou, že Ada Lovelace zapsala první algoritmus určený specificky pro zpracování počítačem.Tohle taky nevím, jak si mám přebrat. Babbage ty algoritmy samozřejmě napsal taky, ostatně jak jinak by lidem vysvětlil, jak mají jeho stroje fungovat, když ještě nebyly postavené? Zrovna algoritmus strojového počítání (ve slovní podobě) „diferencí“ ukazoval a vysvětloval kde komu, kdo k němu přišel do domu i s praktickou ukázkou některých součástek.
Jinak algoritmy pro "ruční" počítání všelijakých vztahů byly samozřejmě známy od starověku, dávno před Babbagem.Nebyly známy jen „ruční“, ale i strojové, většinou pomocí nějakých mechanických převodů. Vyžadovaly však na míru ušitý hardware.
as she was the first to write and publish an algorithm intended for implementation on Charles Babbage's analytical engine, in October 1842, intended for the calculation of Bernoulli numbers. Because Babbage's machine was never completed to a functioning standard in her time, she never saw her algorithm run.No, to jí asi nikdo neupře. Skutečně byla první, kdo popsal a publikoval počítačový program ve strojové formě.
Essinger interprets this line in his biography, writing, “Ada is here seeking to do nothing less than invent the science of computing, and separate it from the science of mathematics. What she calls ‘the science of operations’ is indeed in effect computing.”Takže na jedné straně tu máme člověka, který celý svůj život věnoval matematice a konstruování počítacích strojů. Věnoval tomu celé své jmění, vynalezl způsob mechanického zápisu logických obvodů a přesného obrábění kovů. Popsal tím stohy papíru, vymyslel způsob jak načítat a zapisovat data do děrné štítky, vymyslel první RAM, CPU a všechno tohle kolem, o čemž vedl sáhodlouhé diskuze se všemi možnými významnými osobnostmi a přáteli. Součástí toho byly i algoritmy pro něj, které používal jako argumenty pro investory, jmenovitě například algoritmus výpočtu námořních tabulek (zahrnující i goniometrické funkce) na základě počítání diferencí. To vše aby mohl vyrobit stroj, od kterého si sliboval revoluci nejen matematice, ale ve všech oborech lidské činnosti:
And at a period when the progress of physical science is obstructed by that exhausting intellectual and manual labour, indispensable for its advancement, which it is the object of the Analytical Engine to relieve, I think the application of machinery in aid of the most complicated and abstruse calculations can no longer be deemed unworthy of the attention of the country. In fact, there is no reason why mental as well as bodily labour should not be economized by the aid of machinery.A pak o svém stroji povyprávěl během cest jedné zábavné matematičce, která ho popsala světu a přidala jeden algoritmus na ukázku jak to funguje a to z ní jako má dělat zakladatele vědy o počítání? To se p. Essinger asi posral v kině, ne?
A na to přesné obrábění kovů měl mechanika, ten vyvíjel technologie pro výrobu těch hejblátekMechaniků vystřídal hned několik, ale spíš prostě z důvodu dělení práce. Těžko říct, nakolik se na vývoji obrábění podílel ten mechanik, a na kolik si výsledky jeho práce Babbage sám (legálně) přivlastnil.![]()
Jak to vlastně bylo s tím vynálezem podmíněného větvení? To je připisované jí, ne Babbageovi.Klidně věřím, že ho vymyslela, některé zdroje se o tom zmiňují, i když v té jeho knize se tomu nevěnuje.