Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Docker a Microsoft vydali oznámení o partnerství. Docker bude rozšířen o Docker Engine for Windows Server, služby Microsoftu budou podporovat Docker API.
Tiskni Sdílej:
Hezky byl popsan falesny pocit bezpeci u virtualizaci na jednom z mailing listu:
x86 virtualization is about basically placing another nearly full kernel, full of new bugs, on top of a nasty x86 architecture which barely has correct page protection. Then running your operating system on the other side of this brand new pile of shit. You are absolutely deluded, if not stupid, if you think that a worldwide collection of software engineers who can't write operating systems or applications without security holes, can then turn around and suddenly write virtualization layers without security holes. You've seen something on the shelf, and it has all sorts of pretty colours, and you've bought it. That's all x86 virtualization is.
Tak nějak, docker je prakticky management rozhraní pro cgroups a linux namespaces (mount, uts, pid, net, ipc, user) spolu s definicí infrastruktury kolem toho (např. vrstvené image).
Nevím, proč nad to někdo chce cpát úplně jiný operační systém - možná čistě z marketingových důvodů, těmto věcem se v PR přezdívá "virtualizace", na úkor zákazníků, kteří jim to sežerou (a pak si stěžují u nás na #netfilter
, že jim nejdou nahrávat kernel moduly).
výtané
jakože na to vyje pes?
Libvirt můžeš používat i s LXC, je to dost šikovné – přes jedno rozhraní (GUI virt-manager, řádkový virsh nebo jakákoli nadstavba nad libvirtem) spravuješ různé virtualizační technologie (viz libvirt supports). U toho LXC můžeš mít jak virtuál pro celý systém, tak kontejner pro jednu aplikaci.
GnomeBoxes byly pohodlné (ale to jen pro ilustraci, je to plná virtualizace)Není to náhodou jen nadstavba nad libvirt?
Můj příspěvek berte prosím čistě jako pohled někoho, kdo potřeboval řešení svého problému.Takový příspěvek je dost tupý, pokud jeho součástí není popis problému a alespoň náznak analýzy těch řešení.
libvirt i GnomeBoxes ať je to implementováno jakkoliv, tak prostě byly blbé.Nejspíše nebyly vhodné pro daný účel. A nejspíše nebyly pro daný účel vůbec stavěné, pokud se docker ukázal jako vyhovující, vzhledem ke zcela odlišnému zaměření těch projektů.
Docker je sice jen jakási paravirtualizaceDocker v první řadě není paravirtualizace. Docker spouští linuxové kontejnery (jinde se tomu říká jails), tedy oddělené skupiny procesů, které se v mnohých ohledech chovají jako samostatný stroj. Jenže to, co přináší docker, nejsou ty linuxové kontejnery, OpenVZ a podobné se používaly dávno před ním. Docker tedy není ani tak o tvorbě kontejnerů jako o způsobu jejich provozu, tedy že se k nim nepřistupuje jako k běžným virtuálkám s běžným životním cyklem, ale předpřipraveným obrazům aplikací včetně celého systémového prostředí.
ale mnohem více mi to pomohlo, protože to bylo snadnější k použití.Je otázkou, zda má smysl porovnávat dle snadnosti použití nástroje, které primárně neslouží ke stejnému účelu. Takové srovnání často dopadne tak, že každý nástroj selže v tom, na co nebyl určen.
A samozřejmě, jde o příspěvek na který reaguji.To bych viděl jako kombinaci sarkasmu a povzdechu nad tím, že lidé nebyli schopni kontejnery docenit v jejich klasickém použití.
Můj příspěvek nebyl o tom, jak libvrt funguje, ale o tom, že jeho UX je blbé.
Libvirt je knihovna, abstraktní vrstva nad různými virtualizačními technologiemi. Pokud mluvíš o UX, tak pravděpodobně o nějaké aplikaci, která libvirt využívá. Prozradíš, která to byla?
K tomu, aby „šlo ssh“, je potřeba mít most (síťové zařízení, bridge) aspoň já to tak dělám – to si nastavíš jednou a pak je to ve virt-manageru při vytváření virtuálů na jedno kliknutí, resp. je to výchozí volba a virtuály dostanou IP adresu ze stejného DHCP serveru jako fyzický počítač (nebo ji nastavíš ručně) a jsou ve stejné síti.
Příště bych to spíš řešil konkrétním dotazem do poradny a věřím, že už by tě někdo navedl, jak ten most udělat. Protože to vypadá, že chybělo fakt málo, abys byl s libvirem spokojený (resp. s nějakou nadstavbou nad ním: naklikat se to dá přes virt-manager
, skriptovat se to dá přes virsh
… a pořád pracuješ s těmi stejnými virtuály/konfiguracemi, můžeš používat víc nástrojů souběžně)
Uvědomuji si, že Docker asi slouží trochu k něčemu jinému. Třeba Windows tam asi jen tak nerozchodím.O tom nebyla řeč, Docker není primárně určený ani k běhu Linuxu, takže se obávám, že v tomto kontextu měl předřečník s tím cool marketingovým názvem pravdu.
A k čemu je tedy dle tebe určený?Uvědomuji si, že Docker asi slouží trochu k něčemu jinému. Třeba Windows tam asi jen tak nerozchodím.O tom nebyla řeč, Docker není primárně určený ani k běhu Linuxu, takže se obávám, že v tomto kontextu měl předřečník s tím cool marketingovým názvem pravdu.