Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Na Lidovky.cz si můžete přečíst fundovaný článek ke Světovému dni IPv6. Do tří let dojdou domény a Internet se kvůli tomu bude postupně ucpávat daty. Takže rychle registrujte domény, než se nám to ucpe!
Tiskni
Sdílej:
A kdyz Chanov (a Obrnice, kam bus pokracoval dal), je asi jasne, jake bylo slozeni cestujicich
Pokud mne paměť neklame, p. Devát byl kdysi ředitelem české pobočky Microsoftu… Proto nejspíš ten odkaz na Velkého Billa. Ovšem vysvětlením, že IPv6 je nutný proto, aby bylo možné po té dálnici protlačit víc dat, mi stejně vyrazil dech. To je IMHO ještě drsnější než ty domény v titulku (který tam nejspíš doplnil přičinlivý redaktor, aniž by on o tom vůbec věděl).
Každopádně velmi veselé čtení.
), ale kravata je totalne k prdu. Mozna je dobre, ze se rucnik slavnostne nosi jen 1x za rok, protoze bysme se mohli dockat taky necoho nepohodlneho a nepraktickeho.
Je to jakoby clovek zvykly cestovat autem pocase zacal chodit pesky, ale v ramci bontonu sebou stale tahal rezervu z zigula a sadu zarovek. Na halvu.
jenom je mají lidi (firmy) nasyslené...Ano, mají je nasyslené. Ale obvykle to jsou jiní lidé a jiné firmy než ti, kteří nové adresy potřebují. A přerozdělení není dost dobře možné (i kdyby bylo, tak by se problém jen o chvilku posunul, ale nevyřešil). Já jsem naopak rád, že se o IPv6 dnes zajímají i manažeři a velké korporace a ne jen techničtí nadšenci. Za chvíli bude IPv6 něco úplně běžného a lidem to ani nepřijde. A Internet se zase vrátí do normálu (všelijaké NATy a miliony způsobů jak je obcházet opravdu normální nejsou).
Nebýt uměle vytvořenou hysterií propagátorů IPv6, tak by tu volné IPv4 adresy byly ještě pár let. Navíc i dnes jich je dost, jenom je mají lidi (firmy) nasyslené...Nepřipadáš si trochu jako fanatik?
tak by tu volné IPv4 adresy byly ještě pár letA za pár let bychom dělali co?
Doufám, že někdo taky podá žaloby na pány z NICu, co pořád prudí s nedostatkem IPv4 adres...Z čehopak bys je chtěl obvinit? Z toho, že narozdíl od odkázaného média pravdivě informují o stavu veřejných TCP/IP sítí ve světě?
IT temata jsou dobry, tam clovek aspon vi, jak je to doopravdy. Ale co ostatni temata? Jakyma nesmyslama nas to zasobujou asi o zdravotnictvi? Ekonomice? Meteorologii? Temata o kterych toho vim minimum a pokud jejich vyklad je na podobne odborny urovni, jako u IT, tak potes koste...Samozřejmě, že je jejich výklad na úplně stejné úrovni. Člověk musí uvažovat trochu kriticky a nesmí jim hned všechno sežrat. Když se nad tím zamyslíš, tak spousta věcí prostě nedává smysl, i když daný obor neznáš. Jenže za chvilku zjistíš, že ti říkali nesmysly i ve škole a to prakticky ve všech předmětech. Já si třeba ze základky pamatuju, že husiti vyhrávali jenom díky tomu, že bojovali za správnou věc, a vůbec si nepamatuju, že bysme se kdy bavili o tom, že měli zbrojní převahu. Jo... pravda, říkali nám o vozové hradbě, ale zapomněli říct, že její hlavní výhodou bylo opření houfnic, aby se mohlo pálit do koní. Ono si stačí uvědomit, jak moc ti kecaj úplně všude a přestaneš se divit tomu, že ti kecaj i v každých novinách.
Jenže za chvilku zjistíš, že ti říkali nesmysly i ve škole a to prakticky ve všech předmětech.I think part of growing up is realizing that people - even highly placed people with all sorts of qualifications - are generally full of shit. (z diskusie na slashdot.org)
A na místě, kde bych to čekal o dost méně.Myslím, že je chyba neočekávat tam blbosti, ale zajímavé je, že výsledek je lepší v tom, že tam jsou alespoň ty blbosti opraveny.
Tou opravou myslíš proces, kdy byly smazány, ale původní autor je tam vrazil zpátky?Tou opravou myslím to, že v době, kdy jsem se díval, už tam byl rozumný text. Běžně se nebavím tím, že prohlížím celou historii wikistránek. Ale teď se koukám, že i Lidovky přistoupily k opravě, což mě popravdě řečeno velmi překvapilo.
Na titulní stránku encyklopedie by snad měli psát alespoň příčetní lidé. Chápu, že v běžných článcích se objevují blbosti, ale ve výkladní skříni?Mám pocit, že ses zapomněl podívat, že se jedná o Wikipedii. Navíc to ani na titulní stránce Wikipedie není. Mám dojem, že to co píšeš, vychází z nepochopení principů, na kterých otevřené Wiki fungují.
Pokud je tím principem amatérismus na všech frontáchTak mám za to, že Wikipedia je primárně amatérská záležitost.
Akorát jsem měl pocit, že základním principem je společná práce.Základním principem je ale taky otevřenost.
To nijak nevylučuje, aby konkrétní úkoly dělali konkrétní příčetní lidé.Wikipedia je encyklopedie s otevřenou možností editace. Myslím, že na Wikipedii najdeš dost relevantních informací o samotné Wikipedii a jsou moc zajímavé. Restrikce se na Wikipedii používají naprosto výjimečně, takže tvůj požadavek, který v důsledku vyžaduje předem kontrolovat lidi než dostanou právo na editaci, jde přímo proti základním principům Wikipedie.