Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Michael Tiemann, president OSI a zaměstnanec Red Hatu pro článek v Times UK řekl, že sladká éra "software lock-in" (vazby na software od jednoho dodavatele) je minulostí: "Před 10 lety jsem si myslel, že existují rozumné výjimky, kdy se hodí používat proprietární software. Od té doby jsem změnil názor a nemyslím, že by měl proprietární software jakékoliv výhody, ani u velmi specifických aplikací."
Tiskni
Sdílej:
Lenze rozumnych dovodov, preco VYRABAT proprietarny software, je vela.
Myslim, ze kreativna praca, jej ohodnotenie a moznost zit patria k zakladnym kriteriam slobodneho a spokojneho zivota. Takze tento dovod je dostatocny.
Vytvorit software na mieru bude vzdy potreba. Su uzivatelia, ktorym proprietarny SW nevadi. Vzdy bude chut zarabat (na comkolvek) / (na SW).
To je, samozrejme, pravda. Lenze tu ide o to, ze ci sa taketo chovanie uchyti. "Chcete od nas softvare na mieru? Tak si zan zaplatite. Chcete aj so zdrojakmi? Hmmm, tak to nam potom v buducnosti ujde biznis- zaplatte za otvorenie zdrojakov." Budu zakaznici za otvaranie zdrojakov ochotni platit?
Proprietární software a software na míru jsou dvě odlišné věci.
Objednavatelé software na míru si to často uvědomí teprve v okamžiku, kdy jim jejich dodavatel sdělí, že jejich produkt již nadále nehodlá podporovat. V horším případě po pár letech nasazení zjistí, že dodavatelská firma byla založena jen za účelem rychlého zbastlení software na míru, a poté rozpuštěna.
Pak teprve objednavateli dojde cena, kterou zaplatí za to, že se nezajímal o zdrojové kódy a budoucí podporu.
iny pohlad na vec: ked prestane byt softver s otvorenymi zdrojakmi byt podporovany (vyvijany). To, co chcete povedat, ze je tu stale teoreticka moznost. Ale prakticka? Funguje to tak? Ak prihliadnem k tomu, ze vyrobca uzavreteho softveru- podnikatel, ma zaujem o zakaznikov a ponukne aj (sice za peniaze) moznost, ako prejst na novsiu verziu, tak preco nie.
Samozrejme, uzavrety softver a komercny su 2 odlisne pojmy, ale povedzme si priamo: firma ma vo vseobecnosti trend vyrabat uzavrety softver a existuje naozaj len velmi nizka sanca, ze sa toto za 10 rokov zmeni jednoznacne v prospech open source.
firma ma vo vseobecnosti trend vyrabat uzavrety softver a existuje naozaj len velmi nizka sanca, ze sa toto za 10 rokov zmeni jednoznacne v prospech open source.
To je ale pohled výrobce, jehož cílem je rychle vydělat a po mně potopa. Na problém je se třeba dívat i z pohledu zákazníka, protože bez zákazníka nebude výrobce.
To, co chcete povedat, ze je tu stale teoreticka moznost. Ale prakticka?
Otázka nákladů. Pokud bude levnější do systému proniknout a udělat úpravy, tak se to tak udělá. Když ne, tak se koupí nový systém a bude se migrovat.
Pokud se uzavřené systémy prodávají na klíč jako housky v krámě (i za takovou cenu), tak není co řešit. Pokud ne, tak má smysl řešit.
To, co chcete povedat, ze je tu stale teoreticka moznost. Ale prakticka?
Kdyby se něco udělalo s těmi API, tak určitě i praktická.
Když přestane být software s otevřenými zdrojáky podporovaný, a vy o něj přesto stojíte, není jednodušší cesta, než do něj investovat, a vytvořit nový upstream. Touto cestou šly již stovky projektů.
Psal jsem o situaci, kdy výrobce produkt přestane podporovat, nebo když výrobce prostě zanikne, a vy musíte volit mezi neefektivní prací na již nevyhovujícím systému nebo přechodem na nový produkt.
V takové situaci může být cena softwaru (a dokonce i cena zakázkového vývoje) jen nepatrným zlomkem ceny pořízených dat nebo ceny zařízení, které software obsluhuje.
Díky nízkému obecnému povědomí o významu zdrojových kódů se tak firmy často dostanou do pasti.
No chlapec asi nerobi s CAD a DTP programami a plotermi ci velkoplosnou tlacou, ak by pracoval tak zmeni nazor opat...
Proč? Jak souvisí CAD programy a rozumné použití proprietárního softwaru?
Vysoká složitost na implementaci a malá cílová skupina?
I ten nejneobvyklejší požadavek se podobá mnoha jiným. Díky tomu 90% implementace vezmete z otevřených knihoven, zbylých 10% necháte vytvořit. Cena? Cca 20% ceny kompletní impementace (10% + studium těch hotových 90%) na oplátku za to, že vašich 10% bude také otevřených.
Tedy prostředí přímo ideální pro Open Source. Objednavatel vám implementaci zaplatí, I když vše pak zveřejníte jako otevřenou knihovnu. Nové funkce ve zbývajících 90% kódu máte zdarma.
v případě CADu pochybuji, že by se našlo moc stavařů a strojařů, co by posílali svoje patche
Podívejte se do gEDA. To je vysoce specializovaný CAD na návrh plošných spojů. Jeho vývoj pokračuje úspěšně již téměř 20 let.
Psal jste o softwaru s malou cílovou skupinou. Tou je spíš gEDA než AutoCAD.
Uznávám, že gEDA měla dobré prostředí pro start. Většina konkurenčních komerčních produktů byla velmi drahá (nejméně tisíce dolarů), a nikterak uživatelsky přítulná. Když se objevil produkt, který byl sice na trochu nižší úrovni, zato s možnostmi si jej upravit, našel si uživatele, kteří jej začali používat a příspívali k vývoji.
Začít z nuly konkurovat zaběhlému programu (navíc s širokou základnou nelegálních uživatelů), by bylo složitější. Pro GIMP například cesta od hračky dvou studentů k profesionálnímu editoru trvala zhruba 4 roky (nasazení FilmGIMPu v hollywoodském studiu).
Řekl bych, že vývoj SW pro úzkou a potřebami vyhraněnou skupinu uživatelů, navíc s přihlédnutím na vysoký počet požadavků, který má daný SW splňovat, je tak náročný, že jej nelze pokrýt výhradně pomocí otevřeného SW. A není to jen CAD. Je to i software pro řízení výroby, logistiku, SW pro bankovní systémy, nebo třeba jen SW pro teminály na prodej letenek / jízdenek.
Na druhou stranu lze konstatovat, že OS může bez většich potíží pokrýt 95% používaného software.
Je spousta jiných případů, kdy výběr svobodné alternativy na úkor konkrétního propr. softu nedává smysl.
Nemluvím obecně (což by imho byla blbost), bavíme se o konkrétních programech. Když budu ignorovat skutečný software, pak bue moje úvaha stejně optimistická a bláhová jako ta onoho Redhaťáka.
Éra proprietárního softwaru je pryč
Kdyby mi tak dávali korunu pokaždé, když tohle někdo řekne…
Zase propaganda – ale mám se vůbec divit? Někomu se zkrátka hodilo, že zaměnil vendor lock-in s proprietárním sw, ačkoli jsou to dvě naprosto rozdílné věci? Ale čemu já se vůbec u fanatiků divím? Lži jsou jako argumenty u některých lidí celkem běžnou praxí.
Zrejme zlé postavenie Marsu. A pravdepodobne nevie po anglicky a tak nevie načo má reagovať, tak len omieľa frázy, ktoré sa práve hodia.