Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Část údajů uživatelů internetového supermarketu Rohlík byla odcizena. Kyberútočníci napadli nástroj zákaznické podpory Rohlíku, odcizili tak jména, e-mailové adresy, v některých případech také telefonní čísla nebo přepisy komunikace mezi klienty a zákaznickou podporou. Rohlík incident nahlásil příslušným orgánům a přijal příslušné opatření, aby zamezil podobným případům v budoucnosti, uvedla firma.
Aplikace eDoklady fungovala v obou volebních dnech stabilně a prakticky bez front. Digitální a informační agentura (DIA) odhaduje, že se digitálním dokladem prokázalo více než 100.000 voličů. Aplikaci si před volbami či během nich aktualizovalo 247.517 uživatelů. Nových registrací bylo 19.431 a do aplikace se přihlásilo 357.879 lidí. Největší nápor přišel bezprostředně po otevření volebních místností mezi 14. a 16. hodinou, kdy si
… více »Začal semestr, začal i podzim a kromě hub rostou jako po dešti i veřejné dílny v Praze. Nedávno strahováci referovali o hackerspacu Bordel, nyní se otevřela dílna Dejvice Lab jen kousek od ČVUT. Na blížící Virtuální Bastlírně tak uslyšíte nejen report z návštěvy dílny HWLab, ale i řadu novinek, událostí a úsměvných momentů, které se za poslední měsíc ve světě techniky, ale i vědy udály. Připojte se tedy již v úterý 13.10. od 20:00 a zapojte se do
… více »Michael Tiemann, president OSI a zaměstnanec Red Hatu pro článek v Times UK řekl, že sladká éra "software lock-in" (vazby na software od jednoho dodavatele) je minulostí: "Před 10 lety jsem si myslel, že existují rozumné výjimky, kdy se hodí používat proprietární software. Od té doby jsem změnil názor a nemyslím, že by měl proprietární software jakékoliv výhody, ani u velmi specifických aplikací."
Tiskni
Sdílej:
Lenze rozumnych dovodov, preco VYRABAT proprietarny software, je vela.
Myslim, ze kreativna praca, jej ohodnotenie a moznost zit patria k zakladnym kriteriam slobodneho a spokojneho zivota. Takze tento dovod je dostatocny.
Vytvorit software na mieru bude vzdy potreba. Su uzivatelia, ktorym proprietarny SW nevadi. Vzdy bude chut zarabat (na comkolvek) / (na SW).
To je, samozrejme, pravda. Lenze tu ide o to, ze ci sa taketo chovanie uchyti. "Chcete od nas softvare na mieru? Tak si zan zaplatite. Chcete aj so zdrojakmi? Hmmm, tak to nam potom v buducnosti ujde biznis- zaplatte za otvorenie zdrojakov." Budu zakaznici za otvaranie zdrojakov ochotni platit?
Proprietární software a software na míru jsou dvě odlišné věci.
Objednavatelé software na míru si to často uvědomí teprve v okamžiku, kdy jim jejich dodavatel sdělí, že jejich produkt již nadále nehodlá podporovat. V horším případě po pár letech nasazení zjistí, že dodavatelská firma byla založena jen za účelem rychlého zbastlení software na míru, a poté rozpuštěna.
Pak teprve objednavateli dojde cena, kterou zaplatí za to, že se nezajímal o zdrojové kódy a budoucí podporu.
iny pohlad na vec: ked prestane byt softver s otvorenymi zdrojakmi byt podporovany (vyvijany). To, co chcete povedat, ze je tu stale teoreticka moznost. Ale prakticka? Funguje to tak? Ak prihliadnem k tomu, ze vyrobca uzavreteho softveru- podnikatel, ma zaujem o zakaznikov a ponukne aj (sice za peniaze) moznost, ako prejst na novsiu verziu, tak preco nie.
Samozrejme, uzavrety softver a komercny su 2 odlisne pojmy, ale povedzme si priamo: firma ma vo vseobecnosti trend vyrabat uzavrety softver a existuje naozaj len velmi nizka sanca, ze sa toto za 10 rokov zmeni jednoznacne v prospech open source.
firma ma vo vseobecnosti trend vyrabat uzavrety softver a existuje naozaj len velmi nizka sanca, ze sa toto za 10 rokov zmeni jednoznacne v prospech open source.
To je ale pohled výrobce, jehož cílem je rychle vydělat a po mně potopa. Na problém je se třeba dívat i z pohledu zákazníka, protože bez zákazníka nebude výrobce.
To, co chcete povedat, ze je tu stale teoreticka moznost. Ale prakticka?
Otázka nákladů. Pokud bude levnější do systému proniknout a udělat úpravy, tak se to tak udělá. Když ne, tak se koupí nový systém a bude se migrovat.
Pokud se uzavřené systémy prodávají na klíč jako housky v krámě (i za takovou cenu), tak není co řešit. Pokud ne, tak má smysl řešit.
To, co chcete povedat, ze je tu stale teoreticka moznost. Ale prakticka?
Kdyby se něco udělalo s těmi API, tak určitě i praktická.
Když přestane být software s otevřenými zdrojáky podporovaný, a vy o něj přesto stojíte, není jednodušší cesta, než do něj investovat, a vytvořit nový upstream. Touto cestou šly již stovky projektů.
Psal jsem o situaci, kdy výrobce produkt přestane podporovat, nebo když výrobce prostě zanikne, a vy musíte volit mezi neefektivní prací na již nevyhovujícím systému nebo přechodem na nový produkt.
V takové situaci může být cena softwaru (a dokonce i cena zakázkového vývoje) jen nepatrným zlomkem ceny pořízených dat nebo ceny zařízení, které software obsluhuje.
Díky nízkému obecnému povědomí o významu zdrojových kódů se tak firmy často dostanou do pasti.
No chlapec asi nerobi s CAD a DTP programami a plotermi ci velkoplosnou tlacou, ak by pracoval tak zmeni nazor opat...
Proč? Jak souvisí CAD programy a rozumné použití proprietárního softwaru?
Vysoká složitost na implementaci a malá cílová skupina?
I ten nejneobvyklejší požadavek se podobá mnoha jiným. Díky tomu 90% implementace vezmete z otevřených knihoven, zbylých 10% necháte vytvořit. Cena? Cca 20% ceny kompletní impementace (10% + studium těch hotových 90%) na oplátku za to, že vašich 10% bude také otevřených.
Tedy prostředí přímo ideální pro Open Source. Objednavatel vám implementaci zaplatí, I když vše pak zveřejníte jako otevřenou knihovnu. Nové funkce ve zbývajících 90% kódu máte zdarma.
v případě CADu pochybuji, že by se našlo moc stavařů a strojařů, co by posílali svoje patche
Podívejte se do gEDA. To je vysoce specializovaný CAD na návrh plošných spojů. Jeho vývoj pokračuje úspěšně již téměř 20 let.
Psal jste o softwaru s malou cílovou skupinou. Tou je spíš gEDA než AutoCAD.
Uznávám, že gEDA měla dobré prostředí pro start. Většina konkurenčních komerčních produktů byla velmi drahá (nejméně tisíce dolarů), a nikterak uživatelsky přítulná. Když se objevil produkt, který byl sice na trochu nižší úrovni, zato s možnostmi si jej upravit, našel si uživatele, kteří jej začali používat a příspívali k vývoji.
Začít z nuly konkurovat zaběhlému programu (navíc s širokou základnou nelegálních uživatelů), by bylo složitější. Pro GIMP například cesta od hračky dvou studentů k profesionálnímu editoru trvala zhruba 4 roky (nasazení FilmGIMPu v hollywoodském studiu).
Řekl bych, že vývoj SW pro úzkou a potřebami vyhraněnou skupinu uživatelů, navíc s přihlédnutím na vysoký počet požadavků, který má daný SW splňovat, je tak náročný, že jej nelze pokrýt výhradně pomocí otevřeného SW. A není to jen CAD. Je to i software pro řízení výroby, logistiku, SW pro bankovní systémy, nebo třeba jen SW pro teminály na prodej letenek / jízdenek.
Na druhou stranu lze konstatovat, že OS může bez většich potíží pokrýt 95% používaného software.
Je spousta jiných případů, kdy výběr svobodné alternativy na úkor konkrétního propr. softu nedává smysl.
Nemluvím obecně (což by imho byla blbost), bavíme se o konkrétních programech. Když budu ignorovat skutečný software, pak bue moje úvaha stejně optimistická a bláhová jako ta onoho Redhaťáka.
Éra proprietárního softwaru je pryč
Kdyby mi tak dávali korunu pokaždé, když tohle někdo řekne…
Zase propaganda – ale mám se vůbec divit? Někomu se zkrátka hodilo, že zaměnil vendor lock-in s proprietárním sw, ačkoli jsou to dvě naprosto rozdílné věci? Ale čemu já se vůbec u fanatiků divím? Lži jsou jako argumenty u některých lidí celkem běžnou praxí.
Zrejme zlé postavenie Marsu. A pravdepodobne nevie po anglicky a tak nevie načo má reagovať, tak len omieľa frázy, ktoré sa práve hodia.