Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Dnes byla s výraznou nadpoloviční většinou v Europarlamentu přijata zpráva Marielle Gallové. Tato kontroverzní zpráva, proti které vystoupil například Europoslanec za švédskou Piratpartiet Christian Engström, podobně jako připravovaná smlouva ACTA srovnává sdílení na stejnou úroveň s paděláním a podporuje legislativu vedoucí k omezovaní občanských práv ve prospěch "Velkého obsahu".
Blíže, včetně dat o hlasování českých Europoslanců, informují Pirátské Noviny.
Tiskni
Sdílej:
Úplatní prasátka u koryta se zase jednou napapají, dostanou odměnu od píííp _censored_ _censored2_. Píííp.
data concerning the scale of IPR infringements are inconsistent, incomplete, insufficient and dispersed, and whereas an objective, independent impact assessment is needed for any additional legislative proposal
Stresses that the enormous growth of unauthorised file sharing of copyrighted works and recorded performances is an increasing problem for the European economy in terms of job opportunities and revenues for the industry as well as for governmentKdyz nemaji data, tak jak na to prisli?
Jako navrhovatelka stanoviska výboru IMCO jsem zklamaná, že se kolegyně Gallo v textu našich doporučení nedržela. Ovšem Evropská komise mezitím ve své odpovědi na mou interpelaci potvrdila, že návrh na vytvoření evropské ochrany pro certifikační známky zohlední již v příštím roce. Pane komisaři, děkuji. Proti padělkům, zejména z Asie, musíme bojovat všemi dostupnými prostředky, které zpráva Gallo velmi správně navrhuje. Je mi ovšem líto, že kvůli části o boji proti stahování autorských děl z internetu vznikla tak nepřekonatelná propast mezi poslanci. Masové sdílení autorských děl na internetu je nutné regulovat, ale pomocí vyvážených opatření, nikoli kriminalizací středoškoláků. Autorské právo je v Evropě nevhodně nastaveno a nenabízí moderní pravidla pro podporu autorů a široké využití jejich děl veřejností. Naopak spíše preferuje zájmy držitelů autorských práv a kolektivních správců na úkor samotných autorů i uživatelů děl. Mrzí mě, že si ani tato zpráva neklade ambici formulovat tolik potřebnou rovnováhu pro autorské právo v digitálním světě.Sám jí napíšu.
Je škoda, že se o zprávách hlasuje jako celku. Ony tam jsou totiž i dobré myšlenky:
14. vyzývá Komisi, aby zajistila, že opatření určená k posílení uplatňování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu nenaruší legitimní právo na interoperabilitu, neboť je to zásadní pro zdravou hospodářskou soutěž na trhu distribuce elektronických děl, mimo jiné pro autory a uživatele bezplatného softwaru;
24. vyzývá proto Komisi, aby na příslušné odvětví vyvíjela tlak, aby vzniklo ještě více platebních nástrojů a pro evropské spotřebitele tak bylo jednodušší si legálně nabízený obsah zakoupit, čímž by v EU došlo k nárůstu legálního stahování;
29. zdůrazňuje, že k řešení jevu porušování práv duševního vlastnictví on-line může přispět podpora a rozšíření nabídky bohatého, lákavého a žádaného legálního sortimentu zboží a služeb pro spotřebitele, a uznává v tomto ohledu, že neexistence fungujícího vnitřního evropského digitálního trhu představuje významnou překážku pro rozvoj legální internetové nabídky a že EU riskuje, že snahy o vytvoření trhu on-line, který by byl v souladu se zákony, odsoudí k neúspěchu, pokud tuto skutečnost neuzná a nevypracuje urychleně návrhy, jak tomuto problému čelit;
30. žádá proto Komisi, aby na příslušné odvětví vyvíjela tlak, aby byly vytvořeny nové platební nástroje ve snaze zjednodušit evropským spotřebitelům nákup legálně nabízeného obsahu, čímž by se zajistilo zvýšení legálního stahování v EU;
31. vyzývá k přijetí zvláštních právních předpisů, které zajistí, aby soukromí spotřebitelé, kteří legálně pro vlastní soukromé užívání obdrželi rozmnoženiny původních produktů, na něž se vztahuje ochrana na základě práv duševního vlastnictví, nemuseli prokazovat legálnost těchto rozmnoženin, a aby dokazování případného porušení pravidel v rámci ochrany práv duševního vlastnictví bylo věcí zúčastněných stran;
33. vyzývá Komisi, aby obecně zvážila možnosti, jak usnadnit přístup příslušných odvětví k digitálnímu trhu bez geografického omezení a současně u každého z nich zohlednit jeho specifický charakter, a to tak, že bude urychleně řešit otázku multiteritoriálních licencí, pokud existuje výrazná poptávka ze strany spotřebitelů a nedostatku harmonizovaných právních předpisů týkajících se autorského práva a účinného a transparentního systému správy práv, což by doplnilo stávající nárůst objemu legálních služeb, jež odpovídají poptávce spotřebitelů po jednodušším univerzálním, rychlém a individuálně přizpůsobeném přístupu k obsahu;
35. vyzývá Komisi, aby přezkoumala otázku přeshraniční správy práv a změnila stávající situaci právní nejistoty vytvořenou doporučením Komise 2005/737/ES ze dne 18. října 2005 o kolektivní přeshraniční správě autorského práva a aby při tom zohlednila skutečnost, že autorské právo je z kulturních, tradičních a jazykových důvodů již ze své podstaty vázáno na území, a aby zajistila celoevropský systém udílení licencí, který spotřebitelům poskytne přístup k co nejširší volbě obsahu, a to nikoli na úkor evropského místního repertoáru;