Byla vydána nová verze 2.47.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 83 vývojářů, z toho 28 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno OpenBSD 7.6. Opět bez písničky.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.13.0. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Lze získat roota pouze se zapalovačem? Ano, lze.
Konference LinuxDays 2024 proběhne již tento víkend 12. a 13. října v Praze. Na programu je spousta zajímavých přednášek a workshopů, zástup zajímavých osobností a stánky řady projektů: Fedora, openSUSE, vpsFree.cz, Mozilla, brmlab, OpenAlt a mnoho dalších. Vstup zdarma.
Představeny byly oficiální Raspberry Pi microSD karty třídy A2 a silikonový kryt na Raspberry Pi 5.
OpenRazer byl vydán ve verzi 3.9.0. Jedná se o svobodný software, ovladač a démon, umožňující nastavovat klávesnice, notebooky, myši, podložky pod myš, keypady, sluchátka a další zařízení od společnosti Razer na GNU/Linuxu.
Byla vydána verze 3.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Byla vydána nová verze 8.8 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled oprav, vylepšení a novinek v oficiálním oznámení.
Napsala Margot Kaminski pro Balkinization. Překlad vydán se souhlasem autorky.
Tato analýza vychází z verze dokumentu datovaného 18. ledna 2010. Původní uniklé PDF si můžete stáhnout (14,5 MB) z našeho serveru, kompletní přepis, včetně barevného formátování, je ve wiki na La Quadrature du Net.
Mnohé z těchto záležitostí jsou stále aktuální. Hlavní tři otázky jsou pravděpodobně rozsah trestnosti porušení autorských práv (copyright), mezinárodní rozšíření amerického zákona Digital Millenium Copyright Act (DMCA) a vytvoření nové mezinárodní instituce („Výbor“ ACTA), jež by měla vynucovat dodržování ACTA.
Zkrátka, ACTA má našlápnuto přesně k tomu, co jsem předvídala v nedávném článku „Poslední vývoj“ („Recent Development“ v YJIL z minulého roku (Původ a potenciální dopad Obchodní dohody proti padělání, The Origins and Potential Impact of the Anti-Counterfeiting Trade Agreement (ACTA), 34 Yale J. Int’l L. 261 (2009)). Posiluje ochranu IP a trestní postihy, aniž by respektovala stávající mezinárodní institucionální procesy a zohledňovala zájmy rozvojových zemí.
Není překvapení, že USA v tomto ohledu plní roli IP maximalisty a protlačuje co nejpřísnější ustanovení. Singapur reprezentuje minimalismus. Austrálie mění postoj podle daného ustanovení. Japonsko se zdá být na stejné lodi s USA, až na ustanovení týkající se DMCA, se kterými horlivě nesouhlasí.
Co je v sázce? Institucionální proces a legitimita (proč se to odehrává mimo WTO (World Trade Organisation, Světová obchodní organizace) a WIPO (World Intellectual Property Organization, Světová organizace duševního vlastnictví)?) a uspěchaná standardizace přístupu k internetu podle standardu USA, což zjevně není ideál.
Otázky soukromí (implikované sdílením údajů jak mezi státy, tak mezi držiteli práv) a svobod (proč se hrnout k přehnané kriminalizaci po vzoru USA?) jsou také v sázce.
Podstatné záležitosti, které je vhodné zaznamenat; neřazeno:
1) Debatuje se o paragrafech 2 a 3, které vyžadují zavedení ustanovení o zákonném odškodnění v občanském autorském právu. Austrálie, Mexiko a Nový Zéland si to nepřejí (protože Austrálie nevyžaduje zákonné odškodnění za porušení autorských práv), zatímco EU/USA ano. Zákonné odškodnění může být hrubě přeceněno, od 750 do 150 000 USD v USA.
2) Soukromí v občanských případech: ACTA Čl. 2.4, jak jej navrhují USA a Japonsko, vyžaduje, aby porušitelé poskytli důkazy o „produkčních a distribučních prostředcích“ při občanských řízeních. EU navrhuje, aby byl tento požadavek podřízen ochraně soukromých dat. Tyto ochrany soukromí se musí stát součástí dohody; jinak by mohlo být autorské právo zneužíváno jako záminka pro sledování sítí potenciálně porušujících IP.
3) EU/Kanada/NZ chtějí úměrnost mezi mírou porušení a opravnými prostředky. Čl. 2.3 5. To je dobře. USA to nechtějí.
4) Uspěchání/uzurpování/přetížení soudů: ACTA Čl. 2.5 Možnost 1 vyžaduje skutečně svižnou reakci soudů, neúměrnou důležitosti těchto IP případů. Proč by mělo mít autorské právo přednost před jinými případy a být tak rychle vyřizováno?
5) Menší de minimis výjimka v hraničních opatřeních: TRIPS (Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights, Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví) stanovuje, že na import „malého množství zboží neobchodní povahy“ se vztahuje výjimka. USA/Kanada/NZ navrhují další zúžení této výjimky. Chtějí, aby se množství dalo „rozumně považovat za zboží pro osobní potřebu cestujícího“. To by teoreticky umožnilo prohledávání notebooků, přičemž materiál porušující autorská práva by byl brán jako mimo záběr této výjimky, a zároveň to asi naznačuje, že dárky (nejsou pro osobní potřebu) také nebudou de minimis.
6) Zabavení zboží na hranicích: Potenciální poškozený může požádat o zastavení vydání potenciálně porušujícího zboží – žádost je platná JEDEN ROK od data podání. Toto ustanovení přesouvá práci na státní správu místo soukromých společností, které se obávají porušení („zajetí regulátora“, regulatory capture). Singapur navrhuje alternativu, která by se vztahovala jen na konkrétní zásilky a trvala jen 60 dní.
7) Ex Officio jednání na hranicích neboli zabavení zboží celními úředníky bez podání stížnosti. Státy mohou volitelně vyžadovat postup ex officio (z moci úřední) na základě TRIPS, ale jen v případě, že bylo doložen případ prima facie (evidentního) porušení. V ACTA však USA vyžadují ex officio jednání („musí“ místo „může“) a mluví o zboží, u kterého existuje „podezření“, že je padělané, místo zboží, u kterého byl doložen případ prima facie porušení. Mexiko nevyžaduje ex officio jednání a Singapur navrhuje použít „porušující“ místo „podezřelé“.
8) Ke stejnému tématu: USA a Japonsko požadují začlenění zboží, které je „podobné k nerozeznání“ místo pouze zboží, u kterého je podezření na padělek.
9) Soukromí: Uvolňování osobních identifikačních údajů těch, kdo překročí hranice, držitelům práv: EU/US/Austrálie/NZ navrhují, aby úřady informovaly držitele práv o potenciálních porušitelích „v naději, že bude vyjasněno, jestli bylo právo k duševnímu vlastnictví porušeno“. TRIPS v Čl. 57 vyžaduje, aby se nejprve „jasně určilo, jestli má případ smysl“. Vizte také ACTA 2.13 Poskytnutí informací – Singapur na základě TRIPS argumentuje, že by informace měly být poskytnuty jen po té, co se stanoví, že jde o porušení; USA chce poskytnutí informací hned po zabavení podezřelého zboží. Mexiko i Singapur vyjadřují bavy o soukromí těch, komu bylo zabaveno podezřelé, ale ne nutné porušující zboží.
10) Stát platí za tyto hraniční procedury – USA a Japonsko navrhují, aby poplatky za žádosti a uskladnění a státní výdaje „příliš nezatěžovaly držitele práv“ nebo aby „příliš neodrazovaly od uchylování se k těmto procedurám“. Aus/Kan/Sing/N.Z. místo toho chtějí zavést procedury, které by držitelům práv umožnily získat tyto výdaje zpět, aniž by bylo řečeno, že je nemají hradit.
11) Rozšíření definice trestnosti porušení autorských práv – TOHLE JE SÍLA: ACTA by podle USA rozšiřovala mezinárodní definici trestného porušení autorského práva tak, aby výslovně zahrnovala internetové „pirátství“ prováděné jen pro vlastní prospěch. Podle TRIPS musí státy považovat za trestné porušení autorského práva, pokud osoba záměrně porušovala v „obchodním měřítku“, což se chápe tak, že je součástí prodej dalším osobám. ACTA:
Rozšiřuje mezinárodní definici „obchodního měřítka“ o „soukromý finanční zisk“ (Austrálie a NZ požadují vyškrtnutí „soukromý“, aby se drželo výkladu obchodního měřítka podle TRIPS), což je standard v zákonech USA, a
Výslovně začleňuje „výrazné záměrné porušení, které nemá žádnou přímou či nepřímou motivaci v podobě finančního zisku“ (USA na počátku, ve svém dokumentu, kde pojednávají o ACTA, objasnily, že se tu mluví o internetovém porušení autorského práva: „bez motivace v podobě finančního zisku a do té míry, že to škodlivě ovlivní držitele autorského práva (např. internetové pirátství)“).
Stahování souborů krytých autorským právem nebo shromažďování výzkumu „pro osobní finanční zisk“, což porušuje autorské právo tím, že se vyhýbáte placení za tento materiál, může splňovat podmínky tohoto standardu. Jako takový má tento standard potenciál kriminalizovat chování obrovského množství jednotlivců na celém světě.
12) ACTA přidává trestní postihy za nezákonné obchodování s padělanými značkami (štítky, cedulky, etikety atd.), což není v TRIPS.
13) ACTA rozšiřuje rozsah mezinárodních trestních postihů o uvěznění. TRIPS státům umožňuje zvolit mezi pokutami a uvězněním a nestanovuje ani pro jedno žádnou minimální hranici. Čl. 61 ACTA 2.15 vyžaduje „tresty, které zahrnují odsouzení k vězení, stejně jako peněžní pokuty“ a obsahuje poznámku vyjednavače za USA (Austrálie a Kanada požadují její výmaz) zdůrazňující, aby státy „povzbudily příslušné orgány“ k „udělování trestů… včetně skutečného uvěznění“.
14) ACTA umožňuje „orgánům“, které mohou zahrnovat celní úředníky, aby zahájily trestní vyšetřování nebo právní řízení: Čl. 2.17 EU poznamenává, že tento článek stále přezkoumává, což znamená, že se snaží ujasnit, jak se k němu stavět.
15) Část 4 – Internet: Spojené státy mají v úmyslu prakticky přenést do mezinárodního práva ustanovení Digital Millenium Copyright Act (DMCA) týkající se oznámení o porušení a odstranění („notice“, „takedown“).
Výjimky z odpovědnosti pro třetí osoby (poskytovatele připojení nebo internetových služeb) zahrnují:
automatické technické procesy,
činnost uživatelů, která není stránkami „podněcována“,
odkazy a/nebo uložení (na žádost EU).
Poskytovatelé připojení nebo internetových služeb si však skutečně nesmí být vědomi „skutečností a okolností, z nichž je zřejmé, že dochází k porušování“.
Povšimněte si, že Spojené státy okruh výjimek z odpovědnosti zužují, neboť říkají, že stránky mohou nést odpovědnost i tehdy, pokud pouze „směrují“, nikoli „podněcují“, ve smyslu návodu, zatímco EU chce tyto formulace o „směrování“ vypustit a omezit je pouze na porušení „podněcováním“. Americký návrh je tedy přísnější.
Jinými slovy, Nový Zéland uvádí, že činnost vyhledávače nepovažuje za porušování autorských práv, a táže se tedy, proč smlouva obsahuje ustanovení týkající se odpovědnosti třetích osob i ve vztahu k vyhledávačům. Je zajímavé, že judikatura soudů ve Spojených státech vykazuje podobný trend (viz případ Perfect 10), ačkoli vyjednavači ACTA takto zřejmě nesmýšlejí.
Nový Zéland také nesouhlasí s ustanoveními o oznámení/odstranění, ale podporuje názor, že případné výjimky z odpovědnosti nemohou být podmiňovány monitorováním služeb nebo potvrzujícím vyhledáváním porušujícího obsahu.
Mexiko podotýká, že o odstranění musí žádat příslušný úřad, nikoli zúčastněná strana.
Japonsko navrhuje, aby v případě, že nejsou splněny podmínky po výjimku z odpovědnosti, nesl poskytovatel připojení nebo internetových služeb občanskoprávní odpovědnost pouze tehdy, jestliže
je technicky možné porušování zabránit A ZÁROVEŇ
poskytovatel věděl, že k porušování dochází.
Japonsko připojilo obsáhlé vysvětlení, proč opatření podle DMCA nejsou v souladu s jeho vlastní právní úpravou.
16) Výjimky a volné užití („fair use“): Spojené státy požadují, aby byly v poznámce uvedeny výjimky, omezení a případy volného užití. EU si přeje, aby tato poznámka byla vypuštěna a aby výjimky a omezení byly zahrnuty do samotného textu. V současné době mají státy podle Bernské úmluvy a podle třístupňového testu v Článku 13 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví („TRIPS“) právo stanovit výjimky a omezení autorského práva podle svého uvážení. ACTA musí ve svém textu na tyto výjimky a omezení výslovně odkazovat.
17) Opatření proti technickému obcházení DMCA: Spojené státy chtějí rozšířit trestní postih obcházení DMCA technickými prostředky („hackování“ digitální správy práv (Digital Rights Management, DRM)). EU si přeje trestání této činnosti vypustit a řešit ji pouze občanskoprávními prostředky. Japonsko výslovně uvádí, že jeho zákony v některých případech obcházení dovolují a nestanoví za ně trestní postih, avšak naznačuje, že je ochotno tyto zákony upravit tak, aby odpovídaly normám americkým, pokud Spojené státy prokáží, že DMCA dokázal účinně zabránit vzniku skutečné škody. Nový Zéland poznamenává, že obcházení v případě děl nechráněných autorských právem není trestný čin a že kontrola přístupu není právem vlastníků autorských práv.
18) Mezinárodní spolupráce: ACTA ukládá státům spolupracovat v trestních věcech týkajících se porušení práv k duševnímu vlastnictví. EU navrhuje vložit text, který by nařizoval věnovat „zvláštní pozornost… porušujícímu zboží ohrožujícímu zdraví a bezpečnost“. Toto ustanovení může být namířeno proti distribuci generických léčiv.
19) Výměna informací mezi státy – účastníci diskutují, zda si státy „mohou“, nebo „musí“ vyměňovat informace. Zde by mohl nastat vážný problém v případě zemí s odlišnými předpisy na ochranu soukromí nebo rozdílným chápáním pojmu soukromí, jako je Čína.
20) Příprava vnitrostátní legislativy: Státy musí spolupracovat se zeměmi, které nejsou členy ACTA, na přípravě jejich vnitrostátní legislativy tak, aby tato legislativa byla v souladu s ACTA. Kanada navrhuje toto ustanovení vypustit. Ustanovení je hrubým zásahem do státní suverenity rozvojových zemí.
21) Oficiálně podporovat dialog s držiteli práv z řad soukromých subjektů: Spojené státy chtějí vytvořit formální mechanismy, kterými by úřady zjišťovaly názory držitelů práv. Patrně se opět jedná o „zajetí regulátora“: Vláda bude dělat špinavou práci pro soukromé komerční subjekty.
22) Transparentnost – ovšem s rozsáhlými výjimkami podle vlastního uvážení: ACTA naštěstí upravuje některé povinnosti týkající se transparentnosti procesu vynucování, ale stanoví také výjimky z této transparentnosti, mj. v případech, kdy by to bylo „v rozporu s vnitrostátními předpisy nebo politikou“ (USA) nebo „veřejným zájmem“.
23) Nová instituce na ochranu ACTA: Cože, WIPO a WTO vám nestačí? Tento „výbor“ ACTA by dohlížel na spory a dodatky k ACTA a kontroloval její uplatňování. Tohle je neuvěřitelné – signatáři ACTA prakticky vytvářejí nový mechanismus pro uplatňování práv k duševnímu vlastnictví zcela mimo rámec WTO. Zároveň jsou tím tlačeny ke zdi rozvojové země, které nejsou původními signatáři smlouvy.
24) K ratifikaci postačí podpis pouhých pěti států. V praxi tedy může pět nejmocnějších států narychlo podepsat znění, které budou všichni ostatní později nuceni akceptovat.
Překlad: Robert Krátký (začátek až bod č. 14) a Jan Hluštík (body 15 – 24).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
... za které by se nestyděli ani ve středověku....Před asi 7mi lety jsem četl odbornou rešerši amerických autorů, v níž přirovnávali autorský zákon k právu panovníka (monarchy) povolovat cokoliv (Habsburkové - udělovali patenty) a že autorský zákon z něho vychází. Ale buďme klidní, jde jen o peníze.
HA-HÁ Chtěl bych vidět jak, kdo a jakými prostředky si to vymohou na státech, které se rozhodnou takovou pitomost neakceptovat...Myslím, že prostředků je víc než dost. Obchodní embargo, diplomatická izolace, odstřihnutí dotací na rozvoj (země třetího světa)... Když se na tom dohodnou větší celky (USA,EU) a pár dalších zemí, tak to bude dost států na to, aby se dal dělat tlak na mezinárodní úrovni.
Vůbec by mě zajímalo z jakého statutu by mohl někdo prostě prohlásit, že stačí podpis pšti států a všichni ostatní padněte na zadek... Jako apríl dobrý :)Protože policajt světa, USA, si to přeje. A koneckonců, když napíšou, že stačí 5 států, tak to prostě stačí. Oni to vymysleli, tak si do toho přece nenechají kecat. A když to odsouhlasí víc států, stane se z toho "skutečná" světová dohoda. Aby bylo jasno, nijak ACTA neobhajuju, ale už nemám iluze o tom co jde a nejde (protože by nemělo) a bojím se, že když USA si něco usmyslí, tak je velká šance aby to uskutečnili. Ať už na zemi, ve vesmíru nebo kdekoliv jinde. USA mají armádu rozmístěnou plus mínus po celé zeměkouli a taky nikdo (kromě Ruska, Číny a těch "zlých" států) neřekne, že by se měli starat jen o sebe.
Myslím, že prostředků je víc než dost. Obchodní embargo, diplomatická izolace, odstřihnutí dotací na rozvoj (země třetího světa)... Když se na tom dohodnou větší celky (USA,EU) a pár dalších zemí, tak to bude dost států na to, aby se dal dělat tlak na mezinárodní úrovni.To je sice možný, že ty prostředky jsou, ale praxe je naprosto jiná. Obchodní embargo atp. není zavedeno pro Čínu, Severní Koreu, arabský poloostrov a ty by si to zasloužili, tak silně pochybuji, že by tohle na tom něco měnilo.
Vůbec by mě zajímalo z jakého statutu by mohl někdo prostě prohlásit, že stačí podpis pšti států a všichni ostatní padněte na zadek...Špatně pochopeno... Neznamená to, že by to 5 států podepsalo a najednou by tím byly vázány i všechny ostatní státy. Znamená to, že pro schválení nějakého znění stačí, aby s ním souhlasilo 5 států, že se nebude čekat na ostatní. Ty ostatní, které se budou chtít přidat později, už budou postaveny před hotovou věc: Buď se připojte k tomu, co už je platné znění, nebo máte smůlu. A protože např. USA patrně prohlásí, že nebudou obchodovat s někým, kdo neratifikoval ACTA, tak státy v podstatě nebudou mít na výběr a budou muset _chtít_ k ACTA přistoupit.
HA-HÁ Chtěl bych vidět jak, kdo a jakými prostředky si to vymohou na státech, které se rozhodnou takovou pitomost neakceptovat...napríklad ako v Iraku? (Kde sú tie Saddamove zbrane hromadného ničenia???)
No on udělal osudovou chybu, že šel si vzít něco co si myslel, že je jeho ( KUWAIT ) no s tou zemí byly spojené i ostatní státy arabského světa.Ne tak docela. Arabské státy chtěly - a věřili v to - vyjednat se Saddamem dohodu v míru. Jenže ten je tak rychle a zbrkle odpálkoval, že se všichni těžce urazily. Takže se gringos nemuseli ani moc snažit (a že se snažili - upravené satelitní snímky se objevily poprvé právě tehdy) vyjednat podporu ve válkách s Husajnem. Kdyby..., ale to je dneska stejně už jedno :)
týkající se oznámení o porušení a odstranění („notice“, „takedown“).Tak to je smrt.
Mnohé z těchto záležitostí jsou stále aktuální. Hlavní tři otázky…A toto je hotová apokalypsa.
… postačí podpis pouhých pěti států. V praxi se tedy může pět nejmocnějších států narychlo podepsat znění, které budou všichni ostatní později nuceni akceptovat.
Studie sledovala přes 2 000 internetových uživatelů v Bretani pod záštitou Renneské univerzity. Autoři studie došli k závěru, že mnozí lidé po schválení zákona chování změnili. Zákon se ale vztahuje pouze na piráty navázané na systémy pro sdílení souborů. Studie ukázala, že se piráti přeorientovali na jiné hudební služby a možnosti stahování dat, na které se zákon nevztahuje. Využívání služeb pro sdílení souborů z uživatele na jiného mezi dotázanými kleslo z říjnových 17,1 procenta na 14,6 procenta. Proti tomu ale využití stránek a služeb, na které se zákon nevztahuje, vzrostlo za stejnou dobu o 27 procent. Služby stahování souborů jsou přímo napojené na policii, pokud využívají centralizované servery. Pro výměnu pirátského materiálu se ale snaží více využívat fiktivní servery a uzavřená fóra uživatelů.
Evropský parlament tuto deklaraci velkou většinou přijal.Hurá. A dál? Dál nic, Evropský parlament je v EU jenom velká trafika.
Dál se podle toho musí komise jako účastník jednání ohledně ACTA zařídit.Ehm, což přesně znamená...? Že musí napsat lejstro, ve kterém vypíše, proč to nejde?
Mam takovej pocit, že občas měli v historii lidské civilizace navrch technici, občas právníci a občas ekonomové.
nejdme tady kvuli tomu, abysme cele zivot v potu tvare dreli, dostavali za to mensi nebo vetsi almuznuAle brát peníze za to, že nepracuješ, ti přijde v pořádku...