Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Tisková zpráva Evropské komise: Digitální agenda: Otevřené normy by veřejnému sektoru ušetřily 1 miliardu eur ročně. Místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová: „Otevřené normy vytvářejí konkurenční prostředí, přinášejí inovace a šetří finanční prostředky. Dnes vydávané pokyny jsou určeny vnitrostátním orgánům, jejichž práce může být s otevřenými normami inovativnější a efektivnější."
Tiskni
Sdílej:
(takže v ČR volám s Rakouským mobilem, protože je to levnější)A co na to rikaji ti, kteri volaji vam?
Nejspíš mu volají na české číslo.Mam zkusenost, ze lide nesnasi kdyz ma clovek vice jak jedno cislo a uz vubec ne, kdyz si musi pamatovat, ze jedno z nich ("Ktere to zase bylo?") je stoji majlant.
//opravdu vyjde rakouský mobil levněji než český VoIP?Pokud moc nevola, tak urcite ano, protoze datove tarify zde mame hodne predrazene a bohuzel pokryti neni porad dostatecne (napr. v pohranici, horach, apod.) na to, aby si nekdo, kdo nesedi porad na zadku ve meste, neco takoveho lajsnul.
Pokud moc nevola, tak urcite ano, protoze datove tarify zde mame hodne predrazeneMůj operátor má datový tarif 0,4 Kč/MB (1 MB jsou dvě minuty při 64 kb/s) s minimální roční útratou 200 Kč.
a bohuzel pokryti neni porad dostatecne (napr. v pohranici, horach, apod.) na to, aby si nekdo, kdo nesedi porad na zadku ve meste, neco takoveho lajsnulJo, to je pravda.
Můj operátor má datový tarif 0,4 Kč/MB (1 MB jsou dvě minuty při 64 kb/s) s minimální roční útratou 200 Kč.Hezke, ale mit 24/7 online (tzn. session-init, keep-alive apod. pakety - kdovi co vsechno operatori do prenosu zapocitavaji, treba i malformed pakety) transceiver, ktery vysava baterku, pak platit 0,2Kc/min data + 0,59Kc/min VoIP (odorik.cz) mi uz neprijde tak vyhodne. Btw ja neprovolam ani tech 200Kc rocne
.
nedá se přes něj volat lidem s dump phones.?
(Nebo nevím jak to udělat, a i kdybych to věděl, nevěděli by to nejspíš oni, a i kdyby to věděli, nejspíš by neměli dostatečný datový tarif)
Na nalezení takového providera stačí jeden dotaz do vyhledávače. Ale lidé rádi platí 6Kč za minutu, pokud je produkt z reklamy volně na krámě, zatímco volání za 1Kč na minutu vyžaduje pět minut hledání a pak ještě deset minut nastavování.+1
Na nalezení takového providera stačí jeden dotaz do vyhledávače. Ale lidé rádi platí 6Kč za minutu, pokud je produkt z reklamy volně na krámě, zatímco volání za 1Kč na minutu vyžaduje pět minut hledání a pak ještě deset minut nastavování.Já volám za rakouský paušál, ne za 6Kč/minutu. Když využiju jen hovory v EU, mám za 25€ 300 minut, tj. asi tak minutu za 2Kč. Nádavkem 2000 minut po Rakousku a 1000 SMS z Rakouska do Rakouska/EU. Hledat a nastavovat fakt nechci.
zatímco volání za 1Kč na minutu vyžaduje pět minut hledání a pak ještě deset minut nastavováníDnes se zase snížily propojovací poplatky, takže už spíše 0,59 Kč/min.
a hlavně zastropováním cen roamingu, protože ten by jinak stál majlant, takhle stojí už skoro jako volání u našich operátorů domaZajímalo by mě, jak se operátoři vypořádají s tímto výpadkem příjmů. Nezvednou náhodou ceny ostatních služeb?
A tak tady v regulované Evropě můžeme jen tiše závidět Číňanům jejich neregulovaných 1,40Kč za minutu hovoru z jednoho konce Číny na druhý, stejně tak jako neregulované SMS za 40 haléřů.Tak momentálně máš na předplacence 2,5 Kč/min (Blesk, Mobil.cz). Když se to přepočítá na kupní sílu…
Kdyby stát operátory tak tvrdě nereguloval v počtu a pásmech,... měli bychom tu přiřazeného a nevyužitého pásma mnohem víc.
Když dokázali internetoví provideři bez pomoci státu vytvořit NIX a NIC, proč by něco takového nedokázali telefonní operátoři?NIX a NIC jaksi rozdělování vzduchu neřeší.