Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Phoronix informuje, že Samsung oficiálně vydal jejich dříve uniknutý exFAT driver pod licencí GPL.
Tiskni
Sdílej:
cokoliv se sw patenty je žalovatelné a to i když to vyvinu někde na Sibiři bez InternetuCo to? To teda nevim. FUSE driver má především výhodu v tom, že si uživatel zavádí sám. Toho nebude nikdo žalovat.
tak by bylo zajímavý dát Samsungu podporu pro implementaci ext2/3/4Však ta je v jádře už out-of-box, jen ji stačí zapnout ne?
Proto taky říkám, že si musí vývojáři jádra a další firmy trhat vlasy, že se ještě jádro nedostalo na GPLv3
Minimálně nový kód by se mohl psát pod licencí „GPL v2 nebo vyšší“…
že se musí jednotlivé díly řídit celkovou licencí díla
Na to stačí, že díl bude po „GPL v2“ – že k tomu jeho autor přilepí ještě „ nebo vyšší“ ničemu nevadí. Jen pro ten celek bude platit stále v2 a jen tak se to nezmění, protože bys musel sehnat všechny vývojáře jádra a získat jejich souhlas. Ale usnadní to1 život lidem, kteří by chtěli vzít kus jádra a použít ho v GPLv3 softwaru. Zrovna u souborových systémů nebo nějakých zajímavých algoritmů to určitě smysl má.
[1] „v2 nebo vyšší“
Jen pro ten celek bude platit stále v2 a jen tak se to nezmění, protože bys musel sehnat všechny vývojáře jádra a získat jejich souhlasOn už byl problém v samém počátku. Zapsat se jako autor (ještě pod firemním e-mailem) někde do hlavičky Céčkového modulu, to asi nebyl ten nejchytřejší nápad. Na to se měl vymyslet nějaký systém.
To si říkám už dlouho, že by to chtělo decentralizovaný systém, kde by identifikátorem byl otisk tvého veřejného klíče… pak by tě šlo dohledat i po přesunu na jiný server, k jinému zaměstnavateli, poskytovateli atd.
Aby to mohl vykrádat Microsoft a další firmy? Tzn. oni by mohli mít všechno, co má Linux, ale Linux by mohl mít jen to, co mu autoři dají?
Spíš to chtělo od začátku psát pod „GPLvX a nebo novější“ a občas upgradovat (např. v případě v3 říct, že pod v2 se už vyvíjet nebude kvůli patentům) a nebo převádět majetková práva na nějakou organizaci, která by mohla rozhodnout o licenci (a jejíž vedení by bylo volené aktuálními vývojáři jádra), aby stačila nějaká všeobecná shoda většiny a nebylo potřeba shánět všechny autory resp. držitele práv včetně těch neaktivních/nekontaktovatelných.
Převádění práv se mě nelíbí (ani u GNUněco) vždycky může té organizaci přeskočit.Plně souhlasím. Linuxové jádro je tím čím je dost pravděpodobně jen z toho důvodu že ho celé nikdo nevlastní.
Převádění práv se mě nelíbí (ani u GNUněco) vždycky může té organizaci přeskočit.Nemusí ji zrovna přeskočit. Existuje více dalších úskalí. Příkladem je například FSF, které nevymáhá GPL mimo pupek světa USA.
Mimochodem, (nejen)podle naseho AZ muze autor licenci kdykoli zmenit. Takze uplne klidne muzu propasovat do kernelu nejakej kod jako GPL, par let pockat, az na nem bude zaviset spousta jinyho kodu ... a pak to relicencovat.Tím si ale autor udělá vlastní fork a dopadne to s ním podobně jako s Xfree86 (původní větev s kódem GPL zůstane pod GPL i nadále).
Autor dokonce muze pozadovat odstraneni svyho vytvoru - trebas toho kusu kodu z kernelu.Požádat může, ale bude odeslán do míst, kam slunce nesvítí. Vydání kódu pod licencí je uzavření smlouvy.
Klidne by se mohlo stat, ze se komunita dohodne ze pepa z depa je ten pravej, a pripise do GPL "odvolavam co sem odvolal ... vsechna prava nalezej pepovi z depa".
Nemohlo, protože podmínky zní „a nebo novější“ tzn. stará licence stále platí (jen si můžeš vybrat i novější, pokud ti to vyhovuje). Sebrat někomu ty práva není možné, protože ty licence nejsou exkluzivní, nepřevádíš na nikoho všechna práva, jen dáváš povolení používat, kopírovat, upravovat… a zároveň dáváš stejné povolení-licenci i jiným lidem. Riziko je pouze v tom, že nová licence může být příliš volná – dovolit toho víc, než bys chtěl. Ale kdyby byla přísnější, nijak tě to neohrožuje, protože vždycky jde použít tu původní.
Takze uplne klidne muzu propasovat do kernelu nejakej kod jako GPL, par let pockat, az na nem bude zaviset spousta jinyho kodu ... a pak to relicencovat.
Přelicencovat můžeš jen nové verze díla – ty staré už si žijí svým životem a šíří se pod licencí, pod kterou jsi je původně vydal (se všemi výhodami i nevýhodami, které z toho plynou). Aby nebylo pochyb, je to v GNU GPL v3 explicitně uvedeno:
All rights granted under this License are granted for the term of copyright on the Program, and are irrevocable provided the stated conditions are met.
Mimochodem, pokud jako zamestnavatel nemas v pracovnich smlouvach osetrena autorska prava, tak se ti uplne klidne muze stat (a taky se to stava) ze ti byvaly zamestnanec znemozni nadale pouzivat sve vytvory.
Zákon by sis měl přečíst spíš ty:
§ 58 Zaměstnanecké dílo:
(1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu…
Naopak sporné mohou být spíš opačné případy – kdy by si zaměstnavatel nárokoval práva na program, který jsi psal ve volném čase. V takovém případě je lepší dát v práci výpověď, nebo sepsat se zaměstnavatelem dohodu, aby se předešlo případným sporům (aby ses nemusel dohadovat, zda jsi ten program psal doma nebo v pracovní době v rámci svých pracovních povinností).
Dilo je pod GPL2 ... pokud je tam "a novejsi" ... tak NEMUZE a NIKDY nebude pod GPL3 ..To je omyl! Pokud je pod „GPLv2 a novější“, je automaticky distribuovatelné i pod GPLv3. A pokud tam někdo přidá kus kódu pod GPLv3, stává se z celku kód pod GPLv3. Autor tím „a novější“ již souhlas s šířením pod GPLv3 dal.
sem vazne zvedav, jak budes za 50+let dohledavat jeho potomky (pripadne jine pribuzenstvo) drzici prava (o kterych mozna ani netusi) ...O čem je řeč?
Však ta je v jádře už out-of-box, jen ji stačí zapnout ne?Jj ale zaškrtnutí jedné volby v nconfigu IMHO na vytlačení monopolního filesystému nestačí.
Jak si asi teď musí jaderní vývojáři trhat vlasy, že ještě nepřešli na GPLv3.
Pár lidí, kteří by přechod na GPLv3 viděli rádi, určitě existuje, ale na druhé straně je i dost silná (a dost možná i silnější) skupina těch, kteří to odmítají - AFAIK včetně Linuse. A protože s přechodem by museli souhlasit všichni, kdo licencovali nějaký svůj kód pod GPLv2, je celkem jasné, že to (IMHO naštěstí) nehrozí. Takže o nějakém trhání si vlasů nemůže být řeč.
Dá se licencovat část kernelu pod GPLv3 a část pod GPLv2
Nedá, protože ty nové věci ve v3 (ochrana před patenty) jsou z pohledu v2 omezením nad rámec v2, tudíž je nelze přidat. Jde to udělat leda tak, že se nové části budou psát pod „v2 nebo novější“ a až se takhle podaří zdualizovat celé jádro, tak se překlopí a nová verze se vydá jen pod v3 a nové příspěvky se budou taky přijímat už jen pod v3.
Jak složitý je přelicencovat "GPLv2 a novější" na GPLv3?
Licence ti dává na výběr, jak budeš licencovat, můžeš buď GPLv2 nebo „GPLv2 nebo novější“ nebo „GPLv3“ – tak si prostě vybereš v3 a šíříš už jen pod v3.
Dá se licencovat část kernelu pod GPLv3 a část pod GPLv2 (nebo je GPL rakovina i vůči sobě?)?
I mezi svými vlastními verzemi, to je právě jedna z největších absurdit této "jediné opravdu svobodné" licence (slovo jediné zdůrazňuji). Ba co hůř, jestli jsem text dobře pochopil (IANAL), je GPL (kterékoli verze) nekompatibilní i sama se sebou, tj. pokud by někdo napsal licenci identickou s GPL a vyměnil jen název, vznikne nekompatibilní licence a kód s takovou licencí nepůjde s GPL kódem kombinovat…
BTW Jak složitý je přelicencovat "GPLv2 a novější" na GPLv3?
To je velmi snadné. Trik je ale v tom, že v linuxovém jádře je dost kódu, který je jednoznačně licencovaný GPLv2 (jen 2) a jehož autoři dali jasně najevo, že to tak i zůstane, tj. žádné "nebo novější" nepřichází v úvahu. Upřímně řečeno, vůbec se jim nedivím, spíš nechápu slepou důvěru těch, kteří FSF vystavují bianco šek na jakoukoli licenci, se kterou v budoucnu přijde a kterou se rozhodne pojmenovat "GPL verze tolik a tolik".
spíš nechápu slepou důvěru těch, kteří FSF vystavují bianco šek na jakoukoli licenci, se kterou v budoucnu přijde a kterou se rozhodne pojmenovat "GPL verze tolik a tolik".
Čeho se na tom bojíš? Já vidím jediné riziko v tom, že by nová verze dovolovala něco, co nechci – např. by tam bylo „Microsoft smí tenhle kód smí vykrádat a používat ve svém proprietárním softwaru“. Ale pevně věřím, že tohle se nikdy nestane. Pokud budou podmínky naopak „přísnější“ tak mne tento „bianco šek“ nijak neohrožuje, protože kdokoli může stále ten můj software používat pod původní licencí, kterou jsem si dobře přečetl a se kterou souhlasím.
Čeho se na tom bojíš?
Myslel jsem, že to bylo z mého příspěvku jasné, ale asi to musím napsat explicitně. Takže prostě odmítám dát někomu významnější množství své práce s tím, že je to zveřejněno pod licencí, kterou jsem nejen neviděl, ale vlastně ještě ani neexistuje. Nemám v FSF takovou důvěru, abych automaticky předpokládal, že jakákoli licence, kterou se v budoucnu rozhodnou pojmenovat "GPL verze n", bude licence, se kterou budu souhlasit a pod kterou budu chtít svůj kód šířit. A nápady typu GPLv3 nebo AGPL mne v tom jen utvrzují.
A vážně je to takový problém, že se tvůj software bude moci šířit i pod jinými licencemi? Uživatelé a přispěvatelé si vyberou tu lepší licenci a pro všechny stále platí i ta původní.
Pokud jde o přílišné uvolnění podmínek (viz #57), věřím, že tohle FSF neudělá. A pokud jde o přílišné zpřísnění podmínek, to udělat může, ale nemá to zpětnou účinnost – v podstatě se to týká jen nových verzí, ke kterým někdo přidá vlastní kód a celek vydá pod novější licencí – ale pak už mě to nemůže tolik štvát, protože už to není jen můj kód. A kdyby nové podmínky uživatelům vadily, tak si vyberou tvůj původní program pod starou licencí a ten nový program a nová licence se neujme.
IMHO pokud plánuje být člověk dlouho na živu (nebo odkázat práva někomu rozumnému) a o software se starat, tak je to celkem jedno – není problém vydat program pod konkrétní verzí licence a v případě potřeby vydat pod novější verzí (sám to tak většinou dělám). Ale pokud jde o software, který se bude neřízeně šířit a původní autor upadne v zapomnění, někam zmizí, nebo se o program prostě přestane starat, tak mi přijde rozumné to vydat pod „a nebo novější“.
nepočítám-li některé GNU projekty
Pochopitelně o těch projektech, u kterých kontributoři podepisují ten transfer práv na FSF
Tak proč reaguješ ve vlákně, kde se řeší licence typu „a nebo novější“?
Nic jako vlastník neexistuje – FSF je neziskovka, ne firma. Pokud by došlo na dluhy a exekuce, tak by bylo možné jim zabavit majetek, ale nemůžeš jejich jménem vydat novou licenci.
Dne toho zakona nemuzes souhlasit s licenci, kterou si nevidel.Však s tím souhlasím. Co se týče GPL, licence je většinou stejná, jen se přidávají, odebírají či mírně mění klauzule. Ideální nástroj na správu kolektivních práv by všem zainteresovaným osobám doručil tyto změny (tento diff, i když zrovna přechod z GPLv2 na GPLv3 je natolik významná událost, že pochybuju že existovalo dostatek autorů co by v době kdy nabude platnosti neznali její znění) a jednoduše zeptal zda-li souhlasí s povýšením jejich kódu.
2) Smrti autora prechazeji veskera jeho prava v ramci dedickeho rizeni na dedice. Samo, v zavislosti na legislative je muze prevest na konkretni osoby jmenovite, pripadne i na nejaky sdruzeni ... ale to by musel udelat jeste za zivota. Je to kokotina, ale je to tak. Navic ta prava existuji minimalne 50 let po jeho smrti. Vem si, ze kernel tu uz bude za chvilu nejakych 30 let ... pocitam ze uz ted je v nem kod mrtvych lidi. A bude to cim dal vetsi problem. Stejne tak kod dodavanej firmama ... prava k nemu muzou vsemozne putovat v ramci krachu/nakupu/...Se mi nějak nezdá.
Když si koupím nějakou věc, tak je moje, tak chci mít možnost ji rozebrat do posledního šroubku. Ne že bych to musel dělat pokaždé a se vším, ale chci mít tu možnost. A proto budu podporovat věci jako GPLv3 i jako autor.
A to se má vyřešit tím, že od toho nebude mít zdrojáky? Viz nedávná zprávička o hacknutém disku – dostal do něj firmware, který přepisoval za chodu data, aniž by měl zdrojáky nebo pořádnou dokumentaci k čipům.
Bezpečnost se musí dělat „end-to-end“ aby ji po cestě nikdo neohrozil. Pokud to nejde, tak to zařízení fyzicky zabezpečit (pečetě, detekce otevření) a neprodávat – pouze pronajmout. A i tak zdrojáky stále můžeš poskytnout. Případně to může být udělané tak, že otevřením zařízení se smaže soukromý klíč toho zařízení potřebný ke komunikaci s tvým serverem (což porušení licence není, HW i SW budou stále funkční, budeš si je moci napojit třeba na vlastní servery a používat dle libosti, jen se nepřipojíš na server dodavatele).
Co se týče platebních terminálů, tak je stejně zákazník vydaný na pospas obchodníka/prodavače – klávesnice terminálu může být napíchnutá, displej může zobrazovat jiné částky, čtečka může manipulovat s kartou… a to všechno bez ohledu na to, zda k tomu původnímu firmwaru byly zdrojáky nebo ne. Řešením je třeba platba mobilem (nebo spíš nějakým jednoúčelovým zařízením), kterému zákazník může věřit – pak ten terminál jen poskytuje konektivitu, ale mobil s bankou si komunikují už bezpečně po svém.
A to se má vyřešit tím, že od toho nebude mít zdrojáky?Zdrojáky nejsou takový problém. Ale pustit lidi do zařízení ano. Proto je to plné podpisů firmwaru a všemožného ověřování. Neboli to je TiVoizované.
Případně to může být udělané tak, že otevřením zařízení se smaže soukromý klíč toho zařízení potřebný ke komunikaci s tvým serverem (což porušení licence není, HW i SW budou stále funkční, budeš si je moci napojit třeba na vlastní servery a používat dle libosti, jen se nepřipojíš na server dodavatele).To je trochu problém. Až se pak objeví na trhu tvé HW výrobky, které si ale někdo upravil v souladu s licencí a jako bonus to kamsi posílá čísla karet, tak jsi skončil. A že nemůže komunikovat s tvými servery je úplně jedno. Na trhu máš útrum. Jde třeba o tento handheld.
klávesnice terminálu může být napíchnutá, displej může zobrazovat jiné částky, čtečka může manipulovat s kartou…To průměrný reseller nezvládne, ale SW úprava je výrazně snazší.
Řešením je třeba platba mobilem (nebo spíš nějakým jednoúčelovým zařízením), kterému zákazník může věřit – pak ten terminál jen poskytuje konektivitu, ale mobil s bankou si komunikují už bezpečně po svém.Je třeba hledat reálná řešení. Takhle to teď bohužel nefunguje, takže se to musí dělat jinak.
Až se pak objeví na trhu tvé HW výrobky, které si ale někdo upravil v souladu s licencí a jako bonus to kamsi posílá čísla karet, tak jsi skončil. A že nemůže komunikovat s tvými servery je úplně jedno. Na trhu máš útrum. Jde třeba o tento handheld.
Proč? Platícím zákazníkům je úplně jedno, co to je zařízení, nevnímají to1, prostě přiloží kartu případně vyťukají PIN. Ti obezřetnější zkontrolují částku na displeji. U nich nemá tvoje značka žádné jméno, nevědí, že existuješ.
Co se týče těch majitelů obchodů a restaurací, ti si někdy vybírat můžou, ale spíš jim to naordinuje jejich dodavatel IS nebo banka či jiný zprostředkovatel. Ten si dodavatele takových zařízení vybírat může a ten tvoji značku nějak vnímá. Ale co na tom, že kdesi ve světě se dělají zařízení s tvým logem, která kradou čísla karet? Je jedno, jestli to byla tvoje vykuchaná krabička s jinou elektronikou, přehraný firmware ve tvé elektronice nebo třeba kompletní padělek vyrobený někým jiným. Pro ně je to jen důvod nakupovat přímo od tebe nebo od tvých autorizovaných prodejců – a krabice až k nim by měly dorazit zapečetěné, v neporušeném obalu.
Naopak když to bude otevřené řešení, tak si dodavatel může ten firmware přeflashovat sám na místě při instalaci – stáhne ho bezpečně z tvého serveru, zkontroluje si podpisy a nahraje. Pak si vygeneruje pár klíčů třeba přímo na tom zařízení a veřejnou část bezpečně předá druhé straně (a má jistotu, že soukromý klíč má jen on – ostatně i ten firmware si mohl zkompilovat ze zdrojáků a může mu věřit).
Kromě toho, je rozumné to řešení doplnit nezávislým firewallem, který povolí jen komunikaci s bankou nebo nějakým konkrétním serverem. Jako taková pojistka navíc.
Ale to, že dostanu nějaké zařízení s binárním blobem, které prošlo rukama bůhví komu, a já tomu mám slepě věřit? Protože je to binární a nikdo by to určitě neupravil? To jako pojistka navíc nefunguje, naopak to bezpečnosti škodí.
[1] snad leda že by tím hostem v restauraci byl Tomáš Rosa
Co se týče těch majitelů obchodů a restaurací, ti si někdy vybírat můžou, ale spíš jim to naordinuje jejich dodavatel IS nebo banka či jiný zprostředkovatel.Nikoliv. Ty samozřejmě máš možnost si nějaký terminál pronajmout, ale nemusíš.
Pro ně je to jen důvod nakupovat přímo od tebe nebo od tvých autorizovaných prodejců – a krabice až k nim by měly dorazit zapečetěné, v neporušeném obalu.To je sice pěkné řešení na papíře, ale takhle to zkrátka nefunguje. Nejúspěšnější jsou místní drobní dodavatelé kompletního řešení včetně POS systému v lokálním jazyce. A "autorizovaný" je sice pěkné, ale nevím, jaké záruky to má v reálném světě dávat
Naopak když to bude otevřené řešení, tak si dodavatel může ten firmware přeflashovat sám na místě při instalaciOn ten firmware samozřejmě updatovat může, ale bez podpisu by tam právě dodavatel mohl něco přistrčit - a věř mi, nebylo by to těžké.
Ale to, že dostanu nějaké zařízení s binárním blobem, které prošlo rukama bůhví komu, a já tomu mám slepě věřit?Tak ještě jednou. Nejde tu o BLOB x neBLOB. Zdrojáky klidně zveřejněné být mohou. Jde tu o uzamčené zařízení vs. neuzamčené. O to jde při TiVoizaci.
P.S. a pokud chceš jít skutečně cestou obskurity, tak platí, co jsem psal výše – zařízení jim neprodávat, ale jen pronajmout, pak nic nedistribuuješ, zdrojáky si necháš pro sebe, ale každý ví, na čem je – „není to moje, mám to jen půjčené a nesmím se v tom hrabat“.
Když by části na kterých ten ovladač závisí byly pod GPLv3, ovladač nemá na výběr a musel by být pod GPLv3 také. Jenže si to přečti. I kdyby Samsung uzavřel patentovou dohodu s Microsoftem je mu to k ničemu, protože GPLv3 ji činní neúčinnou pokud by tím nepřešla na všechny ostatní. Jinýma slovama by to nemohl legálně používat ani Samsung či kdokoliv další s kým Microsoft uzavře nějakou tu smlouvu. Resp. mohl, pokud by ta smlouva platila pro všechny další nebo by přestal Microsoft všem vyhrožovat patentama. Problem solved…11. Patents.
…Each contributor grants you a non-exclusive, worldwide, royalty-free patent license under the contributor's essential patent claims, to make, use, sell, offer for sale, import and otherwise run, modify and propagate the contents of its contributor version.
…If, pursuant to or in connection with a single transaction or arrangement, you convey, or propagate by procuring conveyance of, a covered work, and grant a patent license to some of the parties receiving the covered work authorizing them to use, propagate, modify or convey a specific copy of the covered work, then the patent license you grant is automatically extended to all recipients of the covered work and works based on it.
A patent license is “discriminatory” if it does not include within the scope of its coverage, prohibits the exercise of, or is conditioned on the non-exercise of one or more of the rights that are specifically granted under this License. You may not convey a covered work if you are a party to an arrangement with a third party that is in the business of distributing software, under which you make payment to the third party based on the extent of your activity of conveying the work, and under which the third party grants, to any of the parties who would receive the covered work from you, a discriminatory patent license (a) in connection with copies of the covered work conveyed by you (or copies made from those copies), or (b) primarily for and in connection with specific products or compilations that contain the covered work, unless you entered into that arrangement, or that patent license was granted, prior to 28 March 2007.
Samsung by si to kvůli těm právním implikacím nikdy nelajzla, protože to na ni může klade neuspokojitelné nároky, které si žádná firma dovolit nemůže.No především by takový kód nemohl Samsung legálně distribuovat ve svých zařízeních, takže by to tvořilo tlak na Samsung aby situaci nějak řešil. A tlak by rostl úměrně s velikostí kódu, který by Samsung takto nemohl distribuovat. Ideální situace, ne?
FSF asi doufá, že tím svět přinutí úplně všechno vzdát a zrušit patentový systém a vůbec uzavřený sw, ale no... haha.Přesně tak. A zatím se to vcelku daří. Má-li někdo lepší plán, sem s ním.
Ale měl by Samsung sílu na to, vyjednat neomezenou licenci pro všechny?Tady ale nejde o žádný Samsung. Tento tlak by to vytvářelo na všechny společnosti. Nakonec by z toho byla hra kdo z koho, protože GPL je úplně tak virální jak Microsoft jen s protichůdnými ideemi. Buď si můžeš vybrat: Software pod GPLv3 nebo oficiální pomazání od Microsoftu. Je jasné co by časem převážilo kvalitou a množstvím.
Proto do GPLv3 preventivně nepůjdeA jen tak pro zajímavost: To bude do budoucna docela problém, protože ač neznám oficiální čísla, podíl GPLv3 má stále rostoucí tendenci, takže aby vůbec zbylo z čeho vybírat, pokud to někomu přikazují směrnice.
To se musíš ptát Ovocníčka.Ovocníček mi asi těžko odpoví na zdroje tvé domněnky, že GPLv3 u aplikačního software bude firmy nějak zásadně trápit.
A jak se ta poptávka projeví? Pošlou nějaké peníze? Nebo svůj kód? A nebo to jen vezmou a použijí?
Pokud jsou ochotní přispívat, tak se dá dohodnout na duálním licencování (za příspěvek dostanou povolení použít kód ve svém uzavřeném softwaru) nebo přispějí tím, že budou sdílet vlastní kód, přesně podle myšlenek copyleftu. Ale když přispívat nechtějí, tak co mi je po nich?
Myslíš si žě z aplikačního softwaru pod GPL nebudou chtít komerční firmy čerpat?Stejně tak jako můžou chtít čerpat z hromady jiných věcí, které jim nikdo nelicencuje nebo jen za neúměrně vysokou cenu. Skutečný problém s GPL je v právním vákuu ohledně odvozených děl a linkování.
Nezapomeň na to, že ne všechny knihovny, frameworky a nevím jaké části jsou pod LGPL.Nejspíš proto rozlišujeme aplikační software od frameworků a specializovaných knihoven.
Stane se to ve chvíli, kdy z toho MS bude moci vytřískat peníze – např. to začnou používat nějací velcí výrobci HW a uživatelé začnou být závislí na podpoře exFAT – pak MS začne vydírat ty výrobce (kteří mají peníze) a chtít po nich výpalné. Do té doby bude dělat jako by nic a tvářit se nevinně, aby se jeho FS co nejvíc rozšířil.
Nejlepší obranou by bylo včas nabídnout vhodný1 FS a kvalitní ovladač pro Widle + co nejvíc usnadnit práci vývojářům HW (ukázky kódu, knihovny, tutoriály).
[1] jak po technické stránce, tak nezatížený patenty
Nejlepší obranou by bylo včas nabídnout vhodný1 FS a kvalitní ovladač pro Widle + co nejvíc usnadnit práci vývojářům HW (ukázky kódu, knihovny, tutoriály).Říkal jsem to jinde a zopakuju se: Nejlepší by bylo založit konzorcium, a navrhnout nějaké vhodné nezatížené standardy (asi včetně vhodného FS) pro Mass Storage. Toť vše. Používat FAT pro USB zařízení a úložiště je vhodné asi jako plavit se po moři na vzducholodi.
Však NTFS taky do "Linuxu" nepřidali přímo vývojáři "Linuxu", podporu dělali lidi, co jim na tom záleželo, a na vlastní triko...
To je ale u Linuxu standardní vývojový model - jen v současnosti by asi místo "lidi" mělo být "lidé a firmy", ale jinak jste docela přesně popsal, kdo jsou "vývojáři Linuxu".
Nejlepší obranou by bylo včas nabídnout vhodný1 FS a kvalitní ovladač pro Widle + co nejvíc usnadnit práci vývojářům HW (ukázky kódu, knihovny, tutoriály).+1 ! Odstavit dokud to jde. BTW jak je složitý udělat FS driver do windows? (já jsem pro windows dělal tak maximálně v delphi
Nebude kvalitní FS driver vyžadovat certifikaci od MS?Spíš to bude vyžadovat aby to zabudoval do vanilky nových Windows. Podobně jako třeba MP3. A co si tam bude Microsoft dobrovolně cpát jiného, než to co si sám napíše a posléze i patentuje?
Tak driver se dá distribuovat i na přiložené instalačceTo už by nebylo dneska moc průchozí. Proč si myslíš, že se na ta média FAT dostal?
Pro začátek by stačila pěkná www stránka dostupná přes HTTPS1, kde by byly instalátory ovladače pro jednotlivé verze Widlí. Pak by ses nemusel bát za nějakým pacientem s Windows přijít s flashkou nebo externím diskem naformátovaným na ext2 nebo jiný systém, protože bys v případě potřeby snadno stáhnul ovladače. Nebo bys nechal ty ovladače nainstalovat je samotné (na next/next/finish umí tyhle lidi klikat dobře).
[1] pro paranoiky by byl někde nezávislým kanálem distribuován ještě otisk certifikátu
Pro začátek by stačila pěkná www stránka dostupná přes HTTPS1, kde by byly instalátory ovladače pro jednotlivé verze Widlí.http://www.fs-driver.org/
This software is freeware. It may be copied and distributed free of charge as long as no modifications are made in the software and no components are added or removed.
A jednak, jestli je to to, co jsem před lety zkoušel, tak tam nefungovalo UTF-8 v názvech souborů.
Pokud umíš C a máš žaludek na čtení Microsoftí dokumentace, tak by to asi nemělo být nic hrozného. Když jsem koukal na Ext2 File System Driver for Windows, tak je tam sice 74 797 řádků C kódu + 12 692 řádků hlavičkových souborů – 12 692 je include/
a 50 866 je NLS (kódování). Takže toho vlastního kódu, který musíš napsat zase až tolik není.
máš žaludek na čtení Microsoftí dokumentaceJo toho se obávám
P.S. Jsem AsciiWolf
F2FSTak nějak bych si ten FS představoval. Žádné exty, žádné exFATy.
Lepší technologie, odstranění závislosti na MS, snížení nákladů, obrana před tím, že je bude patentově vydírat, lepší interoperabilita s dalšími zařízeními – výhoda společného formátu/FS je taky v tom, že uživatel může vzít kartu/flashku a strčit ji třeba do tiskárny a rovnou z ní tisknout nebo ji strčit do domácího routeru a nasdílet obsah po síti… Pokud budeš (např. jako výrobce foťáků) závislý na MS, tak budeš kompatibilní opět jen s výrobky firem, které se paktují s MS, což snižuje užitnou hodnotu tvých produktů.
jen s výrobky firem, které se paktují s MS, což snižuje užitnou hodnotu tvých produktů.Vždyť je jasné, že firmy "paktující se" (lépe řečeno, přistoupivší na zavedený pseudostandard) bude v naprosté převaze proti těm, které se "nepaktují" a natruc používají něco jiného. Sorry za jazykovou úroveň příspěvku, času je málo a voda stoupá. Plus si musím jít opéct buřt.
Ekonomicky to tím pádem fakt smysl nedává.Jasně a z toho důvodu si Samsung nechá vyvinout sakumprásk nový souborový systém vhodný pro flashky. Někdo by si měl asi zopakovat hodiny ekonomické matematiky. Driver pro exFAT vidím pouze jako zadní vrátka kdyby to nevyšlo, nebo aby byla podpora souborových systémů kompletní.
Např. v moderních televizích je Linux (asi i GNU/Linux) a umí pracovat s Ext, XFS a dalšími systémy; na spoustě mobilů a tabletů běží taky linuxové jádro, nevím, jaké FS tam má kdo zkompilované, ale v principu není problém přečíst cokoli rozumného. Brzdou jsou hlavně windowsové desktopy – sice to vypadá, že jich je hodně, ale je otázka, jak dlouho budou relevantní. V různých routerech, tiskárnách, fotorámečcích, NASech atd. běží zase Linux… je spousta míst kam můžeš strčit USB disk/flashku a ve většině by problém s podporou různých FS být neměl.
síťový efektvs
Brzdou jsou hlavně windowsové desktopyjo, aha, takže mě zjevně popíráš
– sice to vypadá, že jich je hodně, ale je otázka, jak dlouho budou relevantní.M$ svět nekončí jen u desktopů
Síťový efekt? WTF?this F it is
9/10 zařízení, kde s kartou budu pracovat pohání Linux (foták, kamera, televize, mobil,..., ten zbytek je PC s Windows.jestli už jsi dostudoval, tak bys už měl chápat, že tato úvaha je naprosto zcestná, je irelevantní, kolik máš zařízení, které umí i něco jiného, podstatné je, kolik nic jiného neumí resp. jak jsou tyto distribuovány a používány mezi lidem obecným když používám flashku sám, tak si jí naformátuju na co chci - když ale na ní potřebuju něco dát Frantovi z Horní Dolní, kterej jí bude strkat do počítače s Windows, tak jí holt "musím" naformátovat na FAT, a je naprosto jedno, že kdyby si jí doma strčil do televize, tak ta mu ty fotky zobrazí i z ext2
Když ale Franta strčí kartu naformátovanou ve Windows do foťáku, televize nebo kamery, a tam mu nebude fungovat udělá co?bude nasranej a bude nadávat, že mu ten foťák/televize/kamera "nefunguje", což se může negativně projevit na dalších prodejích foťáků/televizí/kamer
Zmiňovaných 9/10 zařízení neumí "i něco jiného", pokud to chápu správně, diskutován je stav, kdy 9/10 neumí (výchozí stav) to co chce 1/10, nejsou kompatibilníto je fantasmagorie, tento stav rozhodně diskutován není, těch 9 foťáků/televizí/kamer umí to, co chtějí 1 Windows
Já tomu asi fakt nerozumím. 9/10 zařízení, kde s kartou budu pracovat pohání Linux (foták, kamera, televize, mobil,..., ten zbytek je PC s Windows.Stačí na chvíli uvažovat jako normální člověk. Nejlepší trénink je začít s tím v oborech, kterým nerozumíš, protože tam to jde samo. Pečlivě se při tom hlídat a pozorovat. Potom pozorovat normální lidi při práci s počítačem. Nakonec ti dojde, že člověk, který chce v danou chvíli pouze užívat, rozlišuje dvě možnosti, a to konkrétně funguje a nefunguje. V případě že nezvykle naformátovanou kartu strčí do počítače a nic neuvidí, tak ta karta nefunguje a nejpřirozenější reakcí je ji hodit do koše. A ve skutečnosti z pohledu uživatele (a to může být i jinak linuxák, ale v danou chvíli má chuť věci užívat) na těch devíti zařízeních žádný linux není (to, že tam ve skutečnosti je, nemá na užívání vliv) a v mnoha z nich jaksi nemusí karta vůbec fungovat i když máš kdesi v návodu výpis GPL a třeba i informaci, že je použito linuxové jádro. Pak po vyzkoušení dvou dalších zařízení karta nefunguje nikde jinde než v tom původním zařízení. A nejhorší na tom celém je, že ten uživatelský pohled není špatný, jen jiný.