Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Vědci z Rutgersovy Univerzity prezentovali metodu („elastic pathing“), pomocí které lze určit trasu pohybu dopravního prostředku, pokud je znám výchozí bod a záznam o rychlostech, jakými se prostředek pohyboval. Badatelé přitom upozorňují na to, že informace o rychlosti vozidla jsou vyžadovány některými pojišťovnami v USA. Více informací včetně zdrojového kódu na elasticpathing.org.
Tiskni
Sdílej:
>pokud je znám výchozí bod a záznam o rychlostechTo nikomu nepríde divné? Teda buď si niekto nahráva tracking aj so súradnicami, ale že by niekto nahrával len rýchlosť o tom neviem. Poďalšie keby už niekto niečo vyšetroval podľa podobného nezmyslu, neviem prečo by som mu povedal správny počiatočný bod.
že by niekto nahrával len rýchlosť o tom neviemTachografy, u náklaďáků už dlouho standardní věc. Dříve s papírovými kotoučky, dnes elektronické.
Poďalšie keby už niekto niečo vyšetroval podľa podobného nezmyslu, neviem prečo by som mu povedal správny počiatočný bod.Někdy je ten bod známý, například podle toho, odkud auto vyjíždělo (provozovna firmy apod.).
), a ten proste zintegruji, v cem je problem? Ale oni to evidentne delaji z rychlosti jako skalarni veliciny, pomoci mapy.
Jinak to co rikas by nefungovalo, protoze by to pak nesedelo s tim, co se deje dal. Navic rekl bych, ze ridici zpomali (treba kvuli semaforu) i na krizovatkach, kde pokracuji rovne.
Spis kde to muze selhat je nejaka husta sit velmi podobnych silnic, treba uprostred rezidencni zastavby, kde neni ceho se chytit, jelikoz se na vsech jezdi priblizne stejne rychle. Tam to asi polohu neurci uplne presne.
Už vidím jak si to patentují.Mám pocit, že tohle dnes už patentovat nejde, protože velmi podobné systémy založené na inerciální navigaci se používají už dávno (primitivní verzi měla už V2 z druhé světové). Princip samotný je ale ještě starší, protože přesně takto se určovala poloha při námořní navigaci - pokud nebylo možné určit polohu podle pomocí astronavigace (např. za mlhy), musela se poloha (a trasa) počítat z rychlosti a směru.
Badatelé přitom upozorňují na to, že informace o rychlosti vozidla jsou vyžadovány některými pojišťovnami v USA